Rumunská značka Meze, nesoucí už nějakých 15 let jméno svého zakladatele, má velmi sympatické sluchátkové portfolio – to hlavně proto, že udržuje víc než smysluplné cenovky ze světa „pro každého“, aniž by to však znamenalo nějaké viditelné kompromisy v kvalitě. To je u produktů vyráběných (krom těch nejlevnějších) v Evropě skoro zázrak, který nemá mnoho obdob. K nabídce velkých otevřených i uzavřených sluchátek má Meze jen jediné řešení do uší – model Alba.

Jméno, jak je u firmy běžné, není jen nějakou náhodnou volbou. V rumunštině tohle slovo znamená „první světlo“. Meze k tomu mají i hezkou „bajku“ o tom, jak důležitý je první paprsek světla, kterak uklidňuje, energizuje a udává směr.

Každopádně Alba jsou – tím víc s ohledem na cenu – velmi estetická malá sluchátka, která působí jako porcelánová mušlička. Svým pojetím připomínají nástroje zvukařů a hudebníků, zejména tím, že organickým tvarem zapadnou do zvukovodu a přívodní kabel poté vede za uchem. To sluchátka přidržuje na místě lépe, než běžnější vedení rovnou dolů.

Co do ergonomie, jsou Alba velice příjemná a dobře sedí v uchu, nejsou těžká a tím je nošení pohodlné. Pomáhají k tomu i různé dostupné silikonové nástavce na zvukovod. Trochu netypickým prvkem je jakýsi otvor na vnější straně, připomínající horn.

Signálové kabely jsou odnímatelné a kroucené ve stříbřitě-průhledném designu, což jen podtrhuje celkově moc hezkou designovou stránku věci, konvenující s perleťovým lakem. Co je skvělé, to je fakt, že ke sluchátkům dostanete adaptér USB-C / 3,5 mm jack. A není to jen obyčejná konvenční koncovka pro pohodlí – ono to opravdu dobře hraje, bude to ve většině situací naprosto dostatečný partner pro Alba. Další bonus k už tak lákavé ceně.

Uvnitř pracuje dynamický měnič o průměru 10,8 mm, který má 32 ohmovou impedanci a dokáže v dané ozvučnici nabídnout frekvenční rozsah 15 – 25 000 Hz, maximální akustický tlak 109 dB / mW / 1 kHz. Celkové harmonické zkreslení při stejné referenční frekvenci nepřesahuje 0,1%.

Poslech jsme absolvovali ve studiu VOIX, kde se čas dělil tak půl na půl na použití dodávaného D/A převodníku + zesilovač přes iPhone 16 Pro a na druhý řetězec s Apple notebookem, aplikací TIDAL a Apogee Groove na USB portu. Druhý jmenovaný řetězec byl lepší – větší pocit kultivovanosti a o něco víc dynamiky i autority, nicméně dodávaný drobeček je vzhledem k tomu, že je „zadarmo“ malý zázrak a při běžném poslechu třeba na cestách úplně stačí.

Malá sluchátka do uší umí často působit překvapivě „basově“, protože blízkost k ušním bubínkům, dobře izolované prostředí a vlastně i moderní měniče a materiály, které jsou čím dál dostupnější dovolují vykouzlit ledacos. Velmi hluboké tóny v „Suntoucher“ od britských tanečních elektroniků Groove Armada („Goodbye Country (Hello Nightclub)“ | 2001 | SONY | 828765357821) už o sobě dají vědět, cítíte spíše takové hluboké zamručení – trochu vřelejší, měkčí, poddajně promlouvající. Nejde o audiofilsky precizní, utažené basy, spíše příjemné, lákavě bodré, přesto však kontrolované lépe, než by cena napovídala. Je to hlavně ale ta vstřícná příjemnost, která je vysloveně okouzlující – dokonce i kontury jsou už prostě čitelné, žádná „bahnitá směs“. Možná jich je ale o něco víc v objemu.

„Angel“ Sarah McLachlan („Closer“ | 2016 | SONY | 888880682284) je příkladem skladby s výraznými středy a takovým trochu studenějším laděním. Zpěvaččin mezzosoprán se rozeznívá libým způsobem, s trochu sametovým nádechem, přesto bezproblémově čitelný – je cítit, že Alba mají záměrně lehké doladění „na krásno“, přitom však nejsou „zahuhlané“, nabízí přirozenou srozumitelnost a opět nutno říci, že vzhledem k ceně parádní vybalancování plnosti, čitelnosti a jistoty. Jistě, nejsou to neutrální monitory, ovšem to ani být nemají – hrají však s lehkostí, naprosto neagresivně, s jaksi pozitivním přístupem a pocitem barevnosti.

Vysoké polohy vibrafonu v „Crystal Silence“ ze stejnojmenné nahrávky s Chickem Coreou (2009 | nahráno 1972 | ECM | 176 8057) umí být poměrně průrazné, ne tak ovšem v podání Meze Alba. Tam zůstává jadrný nástroj spíše v klidu, jakkoliv mu pocitově znělost rozhodně nechybí, jen cítíte trochu kulatosti. Množstvím energie jsou tak akorát, dopad paličky do plošky vibrafonu je spíše měkký polibek, než seknutí drápku, ale to je přesně v souladu s tím, kam Alba míří. Že to tak jako tak je za dané peníze paráda, to je už zbytečné opakovat.

Líbilo se nám, že Meze Alba dobře reagovaly na signál, v zásadě stejně živě při tichém i hlasitějším poslechu. Díky dobré izolaci nemusíte ani volit jakkoliv unavující akustický tlak. Nicméně důležité je, že i svižně odsýpající „Uh Uh“ od Thundercat („Drunk“ | 2017 | Bandcamp | BFCD064) nepůsobí chaoticky – dokonce se chce říct, že už s dodávaným zesilovačem to sluchátka stíhají, s externím D/A převodníkem a zesilovačem udělají ještě krok kupředu. Vždycky je to ovšem zvuk maličko poklidnější, s lehkým důrazem na plnost a vlastně dobrým pocitem celkové energie při zachování solidní přehlednosti. Všeho se zdá být akorát, bas lehce přizvednutý a výšky kulatější, přesto relaxovaný styl nebrání vnímat energii hudby.

Temně berlínsky-šansonovou „Walk into the silence“ (Adrea Schroeder | „Where the Wild Oceans End“ | 2014 | Glitterhouse Records | GRCD776) dokázala Meze Alba mít pod kontrolou srovnatelnou mnohdy s desetitisícovou hladinou a ani všeobecné ladění k nenucenosti a organickému pocitu bohatosti bez akcentů na prokreslení a intenzitu detailnosti vám neubere na pocitu úhlednosti a přehlednosti. V Meze mají zjevně talent ladit, protože umí spojit laskavost a zřetelnost do fungujícího celku. Jistě, nejsou to analytické monitory, leč jejich super komfortní projev je po všech stránkách za ty peníze krásný.

Jediné, v čem jsou tahle sluchátka řekněme „jen standardní“ je podání prostoru. Ne že by „River Man“ Nicka Drakea („Five Leaves Left“ | nahráno 1970 | Island Records | 00042284291521) neměla přehlednost, ale zůstává spíše menší, lokalizovaná v hlavě mezi ušima (byť to je s ohledem na typ sluchátek dle očekávání). Má to řád, nastupující smyčce dokážete zařadit v předozadní ose za vokál, vlastně to vůbec není špatné, ač pocitově hlavně celistvé a nikoliv holograficky precizně rozložené. Ale v rámci kategorie pořád naprosto ok.

Stejně je ale největším kouzlem Meze Alba to, že si je dáte do uší, jste solidně oddělení od okolí a hudba prostě hraje. Klidně něco jako „Bloody Well Right“ od Supertramp („Crime of the Century“ | 2014 | nahráno 1974 | A&M | 00600753547694). Hudba má šmrnc a díky lehce basovějšímu založení i dobrý rytmus, plynoucí, neuspěchaný, netlačící, jen těžko můžete chtít víc. Jde o příjemnou, naprosto nekonfliktní reprodukci s tím potřebným vnitřním kouzlem. Není to jen zvuk, ale je to opravdu muzika. Ne dokonalá, ale za čtyři a půl tisíce boží.

Sluchátka od značky Meze je potřeba pořádně docenit – protože vyrábět něco, co se dá dobře zaplatit, (edit: dělat to v Evropě) navrhovat a vyvíjet je v Evropě (protože Alba jsou jinak z Číny) a ještě takhle hezky co do materiálové i zvukové stránky věci, to je v dnešní době trošku zázrak. I základní in-ear model Alba je nesmírně příjemný, přitom ale dostatečně živý a kultivovaný. Aby toho nebylo málo, v balení je i D/A převodník + zesilovač, který v reálu (možná nejen) na cestách absolutně stačí – jistě, externí zařízení za dvojnásobek ceny sluchátek funguje lépe, ovšem není nutností a to jen podtrhuje výjimečně dobrý poměr ceny a výkonu. Pokud zvažujete sluchátka do uší, levná, snadno přenosná a hezká, přitom pak nevyžadujete puristickou, ale zejména zábavnou a naprosto neúnavnou reprodukci s puncem vyšší kvality, jsou Meze Alba takový malý poklad.

Kč 4 290,-

FOTOGALERIE

--- --- --- --- ---

POUŽITÝ PLAYLIST: https://tidal.com/playlist/e66cc5aa-38b2-44c1-aea4-4b1218950027

--- --- --- --- ---

KLADY

+ skvělá cena

+ pohodlné nošení

+ velmi rozumný D/A převodník v podobě koncovky kabelu, který po většinu času naprosto stačí

+ vypadají k světu

+ férově oddělují od okolního světa

ZÁPORY

- za ty peníze reálně nic

--- --- --- --- ---

PRODÁVÁ: VOIX | www.voix.cz 

fSdílet

Tweet