GoldenEar Triton Seven

2017 07 18 TST GoldenEar Triton Seven 1

Značka GoldenEar je tak trochu odměna, kterou si Sandy Gross, který kdysi stvořil americké mainstreamové audio firmy Polk Audio nebo Definitive Audio, nadělil za odměnu po své dlouhé a úspěšné kariéře a která jeho zkušenosti transformuje do "high endu za rozumnou cenu" (dle jeho slov).

Nejvyšší řadou ve výrobním katalogu tvoří modely Triton, ty vyšší s aktivní basovou jednotkou, ty nižší pak v čistě pasivním provedení. Tím úplně nejlevnějším modelem je sloupek Triton Seven. Na první pohled se jednotlivé modely mnoho neliší (tedy mezi sebou - od téměř veškeré ostatní produkce se liší až až). Jde o velmi štíhlý, hluboký a poměrně vysoký a v černé látce skrytý "objekt" s půdorysem trojúhelníku se zakulacenými rohy. O moc lépe se reprosoustavy popsat nedají, protože jejich účelem je právě být "nijaké", splynout v interiéru a nepoutat na sebe pozornost - zejména ženy prý oceňují jejich skromný vzhled.

Triton Seven stojí jako všechny modely této řady na základně z MDF, která udržuje díky své váze a rozměrům stabilitu uzounké ozvučnice, která by jinak díky váze cca 14,5 kg hrozila při výšce cca 100 cm, hloubce cca 28 cm a šířce cca 14,5 (vpředu) - 18,4 (vzadu) cm i případným překocením.

2017 07 18 TST GoldenEar Triton Seven 2

Na celých reprosoustavách vlastně opravdu není co popisovat - vzadu najdete jen jediný pár terminálů a je to. To co vidět není je ale zajímavější - jde o celkem pět reproduktorů, z nichž tři míří dopředu (vysokotónový a dva středobasy) a dva do stran (subbasové pasivní radiátory). Všechny použité reproduktory jsou pak vlastního návrhu i výroby.

O nejvyšší tóny se stará páskový reproduktor HVFR, neboli vysokorychlostní tweeter ze skládaného pásku. Neodymové magnety skládají a zase uvolňují fólii, která vytlačuje vzduch ze svých skladů a netlačí tak celou plochou membrány. Dvojice středobasů má překvapivě rozdílné průměry membrán - jedna má 13 cm a druhá 15 cm. U obou je velmi měkký závěs pro velmi vysoký zdvih a jsou uloženy v litém koši. Po stranách pak najdete kulaté pasivní zářiče s plochou membránou kulatého tvaru (u vyšších modelů je pro získání větší plochy tvar obdélníkový). Výrobce říká, že používá toto řešení, protože se chová jako dobře spočítaná transmission line s rychlejší a přesnější odezvou.

2017 07 18 TST GoldenEar Triton Seven 3

Reprosoustavy patří s hodnotou 89 dB k citlivějším, výrobce uvádí, že Triton Seven jsou "kompatibilní s 8 ohmy". Na dané rozměry i cenu pak působí velmi efektně udávaný frekvenční rozsah (byť udaný bez tolerančního pásma) - 29 - 35 000 Hz se většinou dočtete u podstatně větších reprosoustav.

GoldenEar Triton Seven jsme poslouchali v ostravském Studiu Špalíček, kde jim partnerskou sestavu tvořil transport McIntosh MCT450 a integrovaný zesilovač McIntosh MA7900 spolu s filtrem IsoTek EVO3 Aquarius. Propojeno bylo kabely ArtAudio v čele s SC-5. Porovnávalo se s GoldenEar Triton Five a Sonus Faber Venere 3.0.

2017 07 18 TST GoldenEar Triton Seven 6

Američtí GoldenEar mají u svých reprosostav pěkně rozmáchle, objemně a energicky naladěné basové pásmo a ani nejkompaktnější sloupek Triton Seven není tak úplně výjimkou. Pochopitelně v pasivní verzi nešlape bas TAK energicky a TAK dynamicky jako u verzí s aktivním zesilovačem, přesto je na evropské poměry spodních oktáv víc než akorát. "Wheel of Fortune" z doprovodné hudby k "Pirátům z Karibiku - Truhle mrtvého muže" z pera Hanse Zimmera (2006 | Walt Disney) tak hrála pěkně od podlahy, jakkoliv bas je spíše méně zahuštěný a takový měkčí. Neschází mu však rozhodně pocit energičnosti a rozmáchlé mohutnosti, ten typicky americký objem a výbušnost. Nehraje se tu na skálopevné kontury, definice je spíše adekvátní, než oslňující, i tady lépe funguje aktivně poháněný bas vyšších modelů. Triton Seven ale upoutají s ohledem na svou velikost i cenu nadýchanou velkolepostí svých nejhlubších tónů - basu je prostě dost, byť vás nezatluče do zdi.

Lehké a hebké, vysloveně hezké a barevné je pak střední pásmo - hlasy jako kdyby byly rozsvícené, jsou jasné, něžné a šťavnaté. Toma Jonese v "Did Trouble Me" ("Praise & Blame" | 2010 | Island Records) je rozhodně radost poslouchat. Je to audiofilsky autentické a puristické? Ani omylem - je to energické, rytmické a živoucí, plné radosti a muzikálnosti a také pohody, nekonfliktnosti, barevně syté a velké, je to prostě hudební představení se vším všudy. Možná tak Triton Seven ne vždy vykreslí ty jemné nuance a detaily, nejsou tak přepečlivé, ale umí probudit hudbu, ač trochu po svém. Vokály jsou tak férově čisté a dobře srozumitelné, hlavně ale mají jakési zvláštní kouzlo, kdy neotravují ani potichu, ani hodně nahlas, ani na špičkové, ani na mizerné nahrávce - snad jen úplně potichoučku Triton Seven jiskra poněkud uhasíná, ať už je to čím chce.

2017 07 18 TST GoldenEar Triton Seven 8

Výškový reproduktor vlastní výroby, osazený v různých variancích, ale obdobném konceptu v mnoha modelech firmy, funguje prostě dobře. Cinkot činelů má v "Crying" Jamese Blood Ulmera ("Live at the Bayerischer Hof" | 1994 | In+Out) jasně kovový charakter, už zřetelnou texturu a hlavně neupejpavý objem, činel neševelí někde v pozadí, ale pěkně jasně a zněle o sobě dává vědět vpředu, na roveň všem ostatním. Navíc je to zvuk hodně rychlý, hodně přesný a má rozhodně výtečné rozlišení, reproduktor toho stíhá rozlišit a oddělit opravdu hodně. Pravda, dozvuk je trochu kratší, ale i to je tak trochu signifikantní pro onu "neaudiofilskost", reprosoustavy se neženou za kdejakým detailem, ale za celkovou působivostí.

Na dynamice v GoldenEar nešetřili - i velké bubny v "Earth Drums" (He Xun-Tian | "Paramita" | 2002 | Wind Music) umí "ustát" i při hodně vysoké hlasitosti, aniž byste měli strach, že jim vyskáčou repráčky z košů. Triton Seven umí zaplnit zvukem i velké prostory a přitom neztratit šmrnc, plnost a důraz, rozehrávají se snadno a u úderů umí už předat poměrně dost z jejich "masitosti", váhy a sytosti. Sice vám makrodynamikou nevysypou tabulky z oken, ale v běžném bytě dokážete potěšit svou hudbou mnoho sousedů a uspořádat koncert "s koulemi". Dynamičnost patří mezi dobré vlastnosti, tvořící DNA této značky už od malých modelů, jak se zdá.

2017 07 18 TST GoldenEar Triton Seven 11

Svou charakteristikou jsou Triton Seven rozhodně neanalytické, neprobíhá tu hon za detaily, byť čitelnost reprodukce je bez námitek hodná padesátitisícové kategorie a to zajisté i té lepší části produktů, které v ní jsou. V "My Right Eye" Laurie Anderson ("Homeland" | 2010 | Nonesuch) najdete řadu droboučkých syntetických zvuků a ruchů, které dokreslují celkovou atmosféru - Triton Seven jich vyloví dost, hlas je výborně čistý a jasný, ale přesto nemáte pocit, že by se reprosoustavy za každou cenu snažily pitvat hudební materiál. Prostě si tak plynou a hrají, hudba teče a je dostatečně přehledná, abyste neměli pocit nedostatečnosti a dostatečně kulatá, aby neunavovala - časem pak zjistíte, že za onou pohodou je dost vlastně dost informací a že je vše srovnané a spořádané, bezkonfliktně příjemné.

Hudební scénu umí vytáhnout velmi pěkně do prostoru, dát jí jasné pravolevé mantinely a předozadní hloubku s tím, že jednotlivé hráče umí na scéně dobře lokalizovat a udržet "3D dojem". To vše, aniž by bylo nějak zásadně nutné posouvat je po centimetrech a dbát na nějaká specifika v poslechovém prostoru - ne, v tomto ohledu jsou Triton Seven v dobrém slova smyslu "lifestyle" - postavte a poslouchejte. V "Coal" Michaela Penna ("Free-for-All" | 1992 | BMG Music) sice bylo cítit, že výjimečné holografičnosti semiaktivních modelů ještě nedosahují, na druhou stranu hudba byla proporčně velká, působivě přirozená a komplexní - prostě živá.

2017 07 18 TST GoldenEar Triton Seven 9

I tvrdé zvuky beatů v čistě syntetickém tuc-tuc disko "Deeply disturbed" od izraelských "Infected Mushroom" ("Converting Vegetarians" | 2003 | YoYo Records) je nechaly celkem v klidu. Možná tu bylo znát trochu měkčí celkové ladění, ale na nedostatek šťavnatosti a energie si u poslechu asi stěžovat nebudete. Vynikající pak byl v kontextu dané třídy cit pro rytmus - hudba prostě šlape a jede. Má to grády, má to důraz a vše hraje až nečekaně snadno.

GoldenEar Triton Seven patří k nejzábavnějším reprosoustavám padesátitisícové kategorie. Jsou také výjimečně univerzální - je jedno, zda koukáte na akční film, posloucháte metalový koncert nebo si jen tak ševelíte jemný jazz či popík po večerech. Krom úplně nejintimnějšího, tichoučkého poslechu při velice nízkých hlasitostech, kdy se jaksi "nerozsvítí", umí hrát Triton Seven potichu i nahlas, v malém i velkém prostoru a v podstatě cokoliv. Hrají si to, pravda, tak nějak po svém, ale zato s chutí, s návykovou energií a velice snadno. Hudbou dokážou vyplnit celý prostor a svým měkkým, barevným, velkým a pohodovým zvukem vám zpřímení libovolnou chvíli, aniž byste museli řešit co si můžete a co už nemůžete poslechnout - s Triton Seven je zábava prostě poslouchat.

MĚŘENÍ - FREKVENČNÍ ODEZVA + IMPEDANCE

Měření frekvenční charakteristiky probíhalo ze vzdálenosti 1 m v ose mezi tweeterem a středotónovým měničem a to v uzavřeném semireverberantním prostoru s podlahovou plochou cca 35 metrů čtverečních, standardním zatlumením (koberce, podhled vyplněný vatou, záclony a těžké závěsy,...), byť bez rozsáhlých akustických úprav. Měření lze pokládat za 100% věrohodné v pásmu 200 Hz a výše, v pásmu 10 - 200 Hz je vidět vliv akustiky místnosti. Měřeno bylo pomocí software Clio Pocket a kalibrovaného mikrofonu, reprosoustavy byly umístěny na pevném soklu cca půl metru nad zemí (v případě regálových modelů samozřejmě na stojanech) a co nejdále od stěn to bylo možné.

2017 07 18 TST GoldenEar Triton Seven m1

Frekvenční odezva začíná v plné síle kousek pod úrovní 50 Hz a protože propad na 150 Hz je artefaktem místnosti, mají Triton Seven velmi solidně vyrovnanou charakteristiku v celém basovém a středovém pásmu. Je tu nicméně cítit výrazný nárůst energie na výškách, který lze připsat použití živého páskového měniče. S ohledem na sloupové provedení dané cenové třídy je ale průběh v pořádku a zejména objem basu je solidní, byť ne tak překvapivý, jako u semiaktivních modelů.

2017 07 18 TST GoldenEar Triton Seven m2

Průběh impedance nepadá nikde pod úroveň 4 ohm a i když uřídit basové měniče mezi 50 a 100 Hz bude chtít silnější zesilovač, celkově jsou impedance i elektrická fáze velice poklidné a nenáročné, což vám dává velké možnosti při volbě zesilovače.

VHODNÁ MÍSTNOST

MALÁ [< 20m2] [ ✓] | STŘEDNÍ [> 20m2 / < 40m2] [ ✓] | VELKÁ (> 40m2) [ ✓]

Kč 47 980,-

FOTOGALERIE