Morpheus je v řecké mytologii synem boha spánku a sám je bohem snů – což je dozajista příslib věcí opravdu hezkých, jde-li o reprodukci zvuku. Minimálně to tak určitě myslela nizozemská firmička Sonnet, sídlící v městě 's-Hertogenbosch (ne, není to překlep), která sice sama o sobě je nová, ale vývojový tým pracuje v oboru od roku 1989. Značka krom svých vlastních výrobků pracuje i jako subdodavatel digitálních audio systémů se zaměřením hlavně na D/A převodníky.

Sonnet Morpheus

Morpheus v nabídce Sonnet zaujímá pozici základního výrobku, prostě proto, že jiný model firma v nabídce nemá. Zařízení je to jednoduše designově pojaté, v kontextu své cenové kategorie možná až s trochu příliš „profi“ materiály – není to špatně nebo levně zpracovaný výrobek, ale za sto tisíc možná už chcete i trochu víc elegance.

Čelní panel je nicméně pěkný a bytelný. Veprostřed má jednoduchý displej s dostatkem informací, vlevo od něj je kolečko pro ztlumení výstupu, případně i pro regulaci výstupní úrovně, protože Morpheus umí posloužit i jako digitální předzesilovač. Dvěma tlačítky po pravé straně se jednak přístroj zapíná, jednak se jimi vybírá aktivní vstup, všechno řečené je ale rozhodně příjemnější na dálkovém ovládání.

Ani na zadním panelu vás nečeká žádná překvapivá záležitost – je tu čtveřice vstupů (koax, optika a AES/EBU jsou vždy standard, přítomné USB si můžete nechat vyměnit za I2S rozhraní v podobě LAN konektoru) a dva výstupy, tedy podle běžné konvence jednou v RCA a jednou v XLR podobě.

Dva třípinové kulaté konektory jsou označené jako „Remote Switches“ a jejich cílem je tak synchronizované spínání dalších komponentů.

Zajímavější je to pak uvnitř. Jednak už v prvním kroku je hezké, že si můžete za rozumný příplatek pořídit modul, který dekóduje MQA signál (respektive že za takovou funkci si nemusíte připlácet, pokud víte, že TIDAL Masters nebo jiné zdroje MQA nevyužíváte). Jednak je zajímavé, že celá konstrukce spoléhá na vlastní implementaci, nikoliv na standardní čipy.

Po sejmutí krytu uvidíte středně velký toroidní transformátor, desku a napájecím zdrojem a velkou desku plošných spojů téměř počítačového vzhledu.

D/A převod probíhá pomocí R2R technologie, vertikálně zasunuté moduly SDA-2 jsou pak prý od začátku navrhované tak, aby byla regulace hlasitosti co nejčistší, pracují změnou referenčního napětí celé soustavy. Obvody jsou plně symetrické, na každém kanálu pracují dva moduly v diferenciálním zapojení.

Výrobce nijak sáhodlouze nerozvádí technologickou brilanci nebo unikátnost svých řešení – místo toho servíruje jednoduchý souhrn čísel, která jsou ale dostatečně imponující. Šumové dno leží na úrovni -155 dB (a celkově by linearita měla být „lepší než 140 dB“, což je skutečné 24 bitové rozlišení), separace kanálů je poctivých 120 dB a celkové harmonické zkreslení má hodnotu 0,004% (což na druhou stranu není tak stelární hodnota, jako u některých moderních čipů).

Morpheus zpracuje jakýkoliv PCM signál s rozlišením až 24 bit / 384 kHz, jednobitový DSD signál mu ale zůstává zapovězen. Jak už bylo řečeno, za nevelký příplatek lze Morpheus naučit pracovat s MQA.

Šasi převodníku má rozměry 29 x 25 x 6 cm (š x h x v) a celý přístroj váží poměrně poctivých 3,2 kg.

Sonnet Hermes

V balíčku s Morpehus přišel také neohlášený souputník, druhý a poslední zdrojový komponent v nabídce Sonnet. Šlo o digitální transport Hermes, tentokrát pojmenovaný po patronovi cest a hranic.

Hermes má vizuální styl navazující na Morpheus, je jen o něco užší (19 x 25 x 6 cm) a lehčí – váha dosahuje na 2,5 kg.

Transport nemá vlastně žádná ovládací tlačítka vyjma spínacího, malý displej je tu spíš pro formu. Start přístroje je neuvěřitelně dlouhý – tak dlouhý, že jsme zprvu mysleli, že je rozbitý (nabíhal v řádu jednotek minut). Hermes slouží pak výhradně jako koncový bod systému Roon, s běžnými UPnP nebo AirPlay a podobnými řešeními neuspějete. Je prý ale možné rozběhnout „alternativní“ řešení jako Volumio, PiCorePlayer nebo DietPi. Uvnitř transportu totiž pracuje fakticky malý počítač, běžící na linuxovém jádru. Softwarové vybavení je navíc aktualizovatelné pomocí malé SD karty v zadním panelu.

Oč méně prvků najdete vpředu, o to víc jich je vzadu – krom napájecí zásuvky je tu samozřejmě LAN konektor pro připojení do sítě, hlavně jsou tu ale digitální výstupy. Firemní implementace I2S pro maximální přesnost přenosu, koax, optika a AES/EBU jako standardní řešení.

Díky Roon teoreticky můžete přehrávat libovolný hudební formát, na výstupech jste nicméně limitováni na PCM formu a to s rozlišením maximálně 24 bit / 192 kHz (a to ještě jen u I2S a koaxiálního výstupu). Hermes je tak zjevně specificky zaměřeným doplňkem, jde spíše o takovou nadstavbu převodníku Morpheus.

Morpheus (a Hermes) jsme zkoušeli v hlavní redakční sestavě proti Métronome DSC1 a to za pomoci OPPO UDP-205, GMG Power Harmonic Hammer 3000P a dělence Norma Revo SC-2 LN / Revo PA 160 MR. Propojeno bylo kabely Nordost Heimdall 2 (vyjma LAN kabelu SOtM) a poslouchalo se přes Xavian Quarta Evoluzione. O detailech sestavy včetně všech doplňků se dozvíte více v pravém sloupci -->.

Začněme tím, jak si Morpheus poradí s regulací hlasitosti. Velmi čistě, nutno říci. Není to superjemná regulace, ale kroky po 1 dB po většinu doby naprosto stačí. Pokud nemáte nějaký velmi specifický důvod, proč mít analogový předzesilovač (třeba analogové zdroje signálu, samozřejmě, nebo třeba opravdu špičkově řešený předzesilovač), pak je Morpheus „plně použitelný“ i v této roli. My jsme nicméně nastavili fixní výstupní režim.

Druhou věcí je vliv transportu Hermes na zvuk – zkoušeli jsme použít OPPO a jeho digitální výstup versus Hermes a jeho digitální výstup. Hermes je, nutno podotknout, o něco málo lepší – vliv je tedy i u „pouhého transportu“ na zcela stejné sestavě slyšet. Protože Sonnet tuto dvojici prezentuje jako optimální, tak jsme používali Morpheus a Hermes jako nedílný celek.

Do hlubokých tónů Dukeovy „Say That You Will“ („Follow the Rainbow“ | 2010 | epic | 886977779882) se pustil Sonnet s až nečekanou vervou, bas je v těchto oktávách nadstandardně informativní a tak nějak překvapivě samozřejmý – artikulace je nenásilná, uvolněná a přesto přesná, specifikující skvěle basovou různorodost. Hudba má opravdu bodrou dávku energie a šťavnatosti, nezapomíná ani na důraz a vůbec je to bas s formou a nonšalancí překračující očekávanou úroveň.

Na éterickém hlase Loreeny McKennit, nesoucím se skladbou „All Souls Night“ („The Visit“ | 2006 | Quinlan Records | 0774213510426), byl patrný lehoulinký, maličký dotek hebkosti, nicméně byl to jen jeden ze stavebních kamenů líbezné, znělé muzikálnosti s dotekem toho správného high-endového luxusu, který u takhle kompaktního a na povrchu až lehce obyčejného převodníku působí vlastně dost překvapivě. Tonálně je Morpheus velmi bohatý, střední pásmo je syté, barevné a živé, přitom poslech není podbízivý nebo zbytečně dravý, prostě si tak příjemně plyne. Pod závojem krásy je ale všechno naprosto korektní i technicky – třeba nosný hlas hlavní zpěvačky a doprovodné vokály jsou fantasticky oddělené a i tady platí, že převodník nabízí „víc reality“, než by odpovídalo průměru dané cenové hladiny.

Organičnost a uvolněná krásnost není cizí ani nejvyšším frekvencím – činelového kovového cinkotu v „Next Time You See Her“ Erica Claptona („Slowhand“ | 2012 | Polydor | 5340724) bylo už dost, primární byl ale vjem té znělé hezkosti, sekundární pak překvapení ze skvělého rozlišení, prezentovaného ovšem naprosto netechnicky, ne nepodobně třeba redakčnímu Métronome (byť v přeci jen skromnějším měřítku při přímém srovnání). Přednes je i na nejvyšších oktávách velmi zábavnou, perfektně namíchanou kombinací samozřejmé čitelnosti, dospělého nadhledu a netechnické muzikálnosti s polibkem „do hezka“.

Bubnům v Brufordově „Some Other Time“ („If Summer Had Its Ghosts“ | 1997 | Discipline | 633367970527) vtiskl Morpheus už u správnou dávku „masa a kostí“, perkuse mají tělo a sílu, separátně cítíte zvuk napjaté blány i dozvuku těla bubnu pod ní. Dynamika úderů je také skvělá, protože i když zvuk sám o sobě je malilinko měkčí, úder do bubnu má sílu a švih jaksepatří. Je to nekomplikovaný, přirozený a přitom hluboký zážitek.

Tatáž slova skvěle sednou i na popis toho, jak Sonnet nakládá s detaily a analýzou – to nenucené a přesto skvělé rozlišení, které ukázal v „Bensusan“ od Michaela Hedgese („Aerial Boundaries“ | 1984 | Windham Hill Records | 019341110322) opět s klidem překonává laťku, kterou máte kdesi v podvědomí nasazenou pro stotisícový komponent. Není to prvoplánově analytický přednes, právě spíše naopak. Hudba zní hezky, něžně, emotivně, plně a tak „na pohodu“ a přesto čím soustředěněji posloucháte, tím víc a víc toho vyplývá, tím hlouběji vás převodník vpouští a tím víc si uvědomujete, kolik zvuků, kolik sem tam i nových informací na vás vyskočí, jak dobře kombinuje Morpheus muzikálnost a high-endový perfekcionismus.

V „Messy Bessie“ (Jimmy Smith | „Back at the Chicken Shack“ | 2007 | Blue Note | 0946 3 92777 2 8) bylo znát, že Morpheus nabízí standardní, možná jen lehce nadstandardní proporce hudebních nástrojů i scény samotné (porovnáváme-li tedy s velkým zvukem Métronome), ale je to tak nějak organický, samozřejmě propojený, na všech úrovních samozřejmě provázaný zvuk, který vás má tendenci „spolknout“ tím správným způsobem. Je to zároveň přesné a „korektní“, zároveň ale takové měkce poddajné.

U Osbournovy „I Just Want You“ („Ozzmosis“ | 2014 | Qobuz | 24/96) se zdálo, že převodník jako kdyby lehce „uhladil“ ty nejvýraznějí potenciálně „křiklavé“ momenty, ale přesto zachoval drtivou část podstaty skladby, takže hudba má šmrnc, má v sobě ten rockový říz a průbojnost, má agresivní kytaru i jadrný hlas nebo ráznou bicí soupravu, aniž by cokoliv z toho na sebe upozorňovalo. Zůstává jen skvěle muzikální celek, zůstává jen všeobjímající zábavnost.

Poměrně kompaktní D/A převodník Sonnet Morpheus (a ještě kompaktnější „doplňkový“ transport Hermes) nabízí něco, čeho byste se při pohledu na jeho trochu strohou, trochu skromnou fasádu asi nenadáli. Nabízí čistokrevnou muzikálnost v porci vrchovaté, nabízí ale zároveň (což je právě ten majstrštyk, kterým obhajuje svou mastnou cenovku) také „formálně správnou reprodukci“ – má skvělé rozlišení až po opravdu jemné nuance, přesnost v prezentaci hran, ale i tonality nástrojů, čistotu, která umožňuje vyniknout nejen tomu skvělému, ale i tomu problematickému, jak požadavky na autenticity high-endového typu káží. Prostě je to výtečně namíchaný koktejl pro toho, kdo dává přednost duši hudby, ale zároveň nechce muziku „malovanou“, ale naopak autentickou a realistickou. Morpheus vás – věren svému jménu – bude provázet při každém poslechu skutečným hudebním sněním!

Kč 92 750,- - Morpheus

Kč 98 050,- - Morpheus vč. MQA modulu

Kč 31 800,- - Hermes

FOTOGALERIE

--- --- --- --- ---

KLADY

+ funkce předzesilovače

+ vynikající čistota

+ plnokrevný, muzikální zvuk

+ překonává kvalitativní standardy své cenové třídy

ZÁPORY

- únavně pomalý start transportu Hermes

- lehce „obyčejné“ materiálové provedení komponentů

- chybí podpora DSD

--- --- --- --- ---

DOVOZCE: Thrill Audio | www.thrillaudio.eu 

fSdílet

Tweet