Quadral Platinum M5

Německý Quadral patří mezi nejdiskutovanější výrobce reproduktorových soustav, řada Quadral Phonologue pak již dlouhá léta k tomu lepšímu až nejlepšímu, co v dané ceně existuje - stačí se podívat na recenzi Quadral Aurum Montan osmé generace. Platinum M je posledním přírůstkem do katalogu Quadralu a zaplňuje mezeru ve střední třídě, kde dosud chyběly modely mezi těmi ryze high-endovými a ryze spotřebními, dnes testovaný model M5 stojí na vrcholu této linie.

Po vyložení z velmi precizně a bezpečně obalující krabice spatříme poměrně vysoký, muskulaturně stavěný sloupek, jehož celou přední stranu zaplňují reproduktory, ukryté za magneticky přichycenou průzvučnou látkovou mřížkou. Vzhled pravoúhlé ozvučnice ve vysokém laku černé nebo bílé barvy se drží čistoty pravého úhlu, zmírněné seseknutím bočních hran a horní hrany čela, jistým oživujícím prvkem je také poměrně masivní základna, kopírující tvar samotné skříně. Je od ní oddělena nevysokými kovovými podložkami, na spodní stranu pak lze instalovat dodávané masivní odhmotňovaní hroty. Všechny stěny krom přední tvoří MDF desky o tloušťce 16mm, čelo má pak sílu 25mm, tlaková komora s basovými reproduktory je vystavěna z pět centimetrů tlustých desek. Byť má tento třípásmový bassreflexový sloupek výšku 112 centimetrů, je relativně úzký (23 cm) a nepříliš hluboký (31 cm). Přesto všechno váží téměř 30kg a velmi dobře odolává vibracím.

Jak už bylo řečeno, Quadral Platinum M5 hostí tolik reproduktorů, že zabírají vlastně celou přední stěnu, skoro až dolů k základně. Skutečnost, že zde najdete pět membrán ale není samoúčelná. Uspořádání středo-výškové sekce odpovídá návrhu D´Appolito, basová sekce je potom rozdělena v pevně zamřížované tlakové komoře mezi dva reproduktory. O výšky se stará přímo Quadralem vyráběný reproduktor (to platí i pro měniče ostatní) s průměrem 2,5 cm a titanovou kalotou, výrobce jej pojmenoval RiCom M a řídí jej neodymiový magnet. Nad ním a pod ním jsou reproduktory určené pro střední frekvence, díky D´Appolito uspořádání je referenční poslechová výška někde na úrovni příjemných 90ti centimetrů. Obě 135ti milimetrové membrány jsou vyrobené z hliníku a usazené ve velmi rigidním koši. I použití dvou basových měničů o průměru 18 centimetrů, schovaných za masivní ochrannou mříží, má svůj smysl - nejen, že se díky tomu podařilo udržet ozvučnici velmi štíhlou, menší reproduktor neklade takové nároky na zesilovač ani na samotnou svou mechanickou konstrukci, sílu magnetu... Navíc by právě díky snazšímu pohybu menších a lehčích membrán měl být bas rychlejší, přesnější a čistší než z dvojnásobného basáku. Osobní zkušenost hovoří o tom, že dojem z koncepce jednoho velkého či dvou malých basových měničů je přeci jen dost odlišný, ale konstruktéři Platinum M5 se s vypořádali s návrhem se ctí. Zadní strana obou reproduktorů pak vytlačuje vzduch přímo do velmi rozměrného bassreflexového otvoru na zadní straně, což vytváří pocit velmi příjemně objemných a důrazných nízkých frekvencí.

Reprosoustavy Platinum M5 jsou, jak již bylo řečeno, koncipovány jako třípásmové, výrobce určil přechodové frekvence mezi basy a středy na 300 Hz a mezi středy a výškami na 2 500 Hz. Udávané poměrně vysoké citlivosti 90dB lze docela dobře věřit, i zesilovač se silou do 20ti Wattů em-pětky rozhýbe na slušnou hlasitost. Impedanci udává Quadral takovou, chce se říci, typicky německou, stejně jako třeba Canton. Údaj 4...8 Ohm by měl značit minimální a maximální hranici, přes níž impedance nepřeleze či pod ní nepadne. Výrobce též - pravda, bez udání tolerance při měření - udává frekvenční rozsah těchto soustav mezi velmi pěkných 23 Hz a 50 kHz. Je pravda, že v celkovém kompaktním projevu pocitově žádná část spektra neschází, i když Bachovy varhanní koncerty mají v některých chvílích rezervy - ty ale snadno odstraní pořízení již zmíněných Aurum Montan VIII.

Poslech probíhal hlavně na dělém zesilovači Vincent (elektronkový předzesilovač SA-T1 a hybridní koncový zesilovač SP-331MK), případně na integrovaných řešeních Lyngdorf TDAI 2200 či Arcam Solo Neo. Zdrojem signálu pak byl buď Arcam nebo počítač IBM R50e, připojený přes USB do převodníku Styleaudio Carat-Emerald, v druhém případě pak hrály skladby ve formátu 24 / 96. Propojovací kabely, napájecí i reproduktorové dráty pak nesly značky Vincent, Viablue (pouze signálová kabeláž), KrautWire a Monster Cable (tyto dvě značky vše krom napájecích kabelů).

Ještě by se slušelo zmínit, že Platinum M5 jsou relativně směrové, byť to není nikterak kritické či problematické. Nakonec skončily tyto sloupky necelý metr od bočních stěn a přes metr od stěny zadní, neb tak v poslechové místnosti poskytovaly nejlepší basovou odezvu, milovníkům mohutného basového základu pak pomůže přisunutí k zadní stěně. Em pětky také nejlépe fungovaly na vrcholech rovnostranného trojúhelníku bedna - posluchač - bedna, kde jedna hrana měřila nějaké tři metry.

O velmi dobré schopnosti zrekonstruovat prostor nahrávky se lze snadno dozvědět z testovací nahrávky Chesky records „The Ultimate Demonstration Disc", která kombinuje nejen klasické skladby, ale také ukázky například čistých bicích a podobně, každá ukázka je zaměřena na posouzení konkrétní schopnosti. Quadral Platinum M5 umí vytvořit iluzi spojitého, dobře definovaného a vzdušného prostoru, v němž díky velmi dobré míře přítomného detailu slyšíme i dozvuky pozadí, vyvolávající dojem reálnosti.

„Tubular Bells" Mika Oldfielda jsou veskrze jednoduchou nahrávkou, ale v některých místech dosahují slušné komplexnosti a dynamiky, Quadraly nemají nejmenší problém ani při vysoké hlasitosti příval zvuku zvládnout, dobře udržují přehled v nahrávce, byť jejich zvukový charakter je spíše dost kompaktní a hutný. Platinum M5 umí z nahrávky extrahovat i velmi malé detaily, jako je lehoučké drnkání doprovodné akustické kytary někde u konce první části desky, zatímco všude okolo hrají jiné kytary elektrické, basové, možné i nemožné. Stejně tak úplný závěr desky s gradujícím motivem přináší španělku v reálné velikosti, jasně vnímatelné dozvuky chvění strun po trsnutí i hrající tělo nástroje.

S velkou pompou poslední vydaný komplet The Beatles s prostým názvem „Remastered" přináší překvapivou zvukovou kvalitu, Quadral Platinum M5 pak ukazují jak dobře lze i ze starých nahrávek typu „Hey, Jude", kde vám vezme dech uvěřitelnost obzváště středních a vyšších frekvencí, kde M5 opravdu umí. Reálně velký činel, jasně ohraničená a prostorem obklopená tamburína, všechno téměř perfektní, hlavně díky opětovně zjištěné nadprůměrné detailnosti. Zvuk je velmi přítomný, konkrétní, přestože balancuje často na hranici agresivity, nikdy ji nepřekročí, přesto je to možná důvod volit systém opatrněji než obvykle.

Dynamiku v celém rozsahu pořádně prověřili Rush se svou hitovkou „The Trees" z živáku „Exit....Stage Left". Jasně definovaný, pevný a přesný kopák táhne celou nahrávku, timing celé skladby nutí poklepávat nohou do rytmu, hlas Geddyho Lee stojí v popředí, jasně srozumitelný a přirozený.

I klasická hudba zní v podání Quadral Platinum M5 velmi dobře. Ať už se jedná o uvěřitelné podání Stradivariho houslí v rukou Ann-Sophie Mutter ve „Čtveru ročních období", dobře rozpletený, v prostoru usazený orchestr, přehrávající Mussorgského „Velkou bránu Kyjevskou" s masivními ránami velkého bubnu, který je cítit až v žaludku, nebo je to Bachova varhanní „Tokáta a Fuga" BWV540 v podání Jamese Kibbieho na dobové varhany , kde nástroj nezní okleštěně a i nejspodnější oktáva je přítomna v síle a razanci, která posluchače spolehlivě upoutá u poslechu. Právě u posledně jmenované skladby Platinum M5 prokázaly, že naměřených 23 Hz nebude pouze marketingovým údajem, ale že v reprodukovaném zvuku opravdu jsou, byť je cítit určitý propad.

Quadral Platinum M5 udělaly velmi, velmi dobrý dojem, zvláště vezmeme-li v potaz jejich pořizovací cenu. Přestože se nedají nazvat dravými, ale jsou spíše poklidně hrající, vyrovnanost jejich přednesu je více než dobrá, nabídnou spojitý, hutný a neúnavný zvuk, který místy sice balancuje až na hranici agresivity, ale zůstává v mezích zábavnosti a přirozenosti. Celkově je možná až příliš naléhavý, mám-li nutně hledat nějakou nedokonalost, ale vnímání potřeby většího uvolnění přichází až po několika hodinách soustavného poslechu, pro drtivou většinu potenciálních majitelů tedy díky tomu budou naopak M5 spíše o to atraktivnějším zbožím. K tomu všemu připočtěme lákavé a bezchybné výrobní provedení a máme tu velmi dobrou reprosoustavu, s níž se dá dlouhodobě žít.

Kč 70 000,-

--- --- --- --- ---

KLADY

+ elegantní a kompaktní vzhled

+ dynamický, detailní a vyrovnaný zvuk

+ přirozený a příjemně se poslouchající zvuk

+ zahrají stejně dobře rock, folk, klasiku i jazz

+ výrobní provedení

ZÁPORY

- objem basů je v pořádku, přesto může zklamat ty, kteří by čekali diskotékově temně nastavený zvuk

- celkově by projevu možná ještě trochu výš pomohla určitá uvolněnost, jako u řady Phonologue

--- --- --- --- ---