Přetiskujeme zprávu společnosti Robin Audio:
Není to tak dávno, co tým Robin Audio informoval o svém novém inovativním aktivním reproduktoru s názvem Oloron (Oloron-Sainte-Marie). Letmý pohled na specifikace reproduktoru a na fotografie okamžitě přiměl mnoho audiofilů k nadšené reakci. Měli k tomu hned několik důvodů. Důležitější však je, že Oloron je nabitý technologiemi. Reproduktor prý například zahrnuje systém pohybové zpětné vazby (MFB) pro woofer.
Za druhé, a to je ještě překvapivější, reproduktor je údajně poháněn proudem. Podívejte se zde na recenzi knihy INNER o zemním brzdění Esa Meriläinen: "Current-Driving of Loudspeakers: Eliminace hlavních zkreslujících a rušivých vlivů pomocí fyzikálně správné provozní metody", která vyšla v roce 2008. Důkladná a pečlivě vyargumentovaná kniha je jakýmsi opus magnum v oboru. Než se Oloronu budeme věnovat podrobněji, zopakujme si stručně, o čem tato věc o proudovém pohonu je.
Proudový pohon
Věci se mají tak, jak se mají, prakticky všechny audio zesilovače a dynamické reproduktory pracují podle vzorce pro řízení napětím. To znamená, že zesilovač s nízkou výstupní impedancí (výkonový), který funguje jako zdroj napětí, má tendenci řídit napětí přivedené na svorky reproduktoru, jehož napětí pak způsobuje tok proudu do reproduktoru. V této konfiguraci zesilovač jakoby nutí napětí sledovat hudební signál bez ohledu na to, jaký proud protéká zátěží. Situace je podivná, protože každému by mělo být jasné, že proud, a pouze proud, způsobuje zrychlení kuželu dynamického prvku reproduktoru, který pak generuje zvuk.
Meriläinen ve své knize tvrdí, že toto odvěké nastavení napěťové regulace reproduktorové techniky je od základu chybné. Podle něj jak technické důvody, tak subjektivní poslechové dojmy z kvality zvuku silně podporují skutečnost, že proudový pohon reproduktorů je jednoznačně lepší variantou.
Co přesně je na napěťovém řízení špatně? Základním problémem jsou neurčité elektromotorické síly indukované v kmitací cívce, které mohou volně zkreslovat proud v kmitací cívce. Tyto neurčité nekontrolovatelné faktory, které oslabují převod napětí na proud v reproduktorovém prvku, jsou způsobeny například proměnlivou frekvenčně závislou impedancí kmitací cívky, jejíž zdroje a další jevy a nedokonalosti v pozadí Meriläinen záslužně specifikoval a představil ve své knize a dalších spisech.
Výhody proudového pohonu by mohly vysvětlit oblibu elektronkových zesilovačů bez zpětné vazby, protože nepříznivé účinky složek EMP napětí v souhře reproduktoru a zesilovače lze výrazně omezit dostatečně vysokou výstupní impedancí.
Viděno z pohledu proudového pohonu je tzv. činitel tlumení zesilovače v rozporu s tím, co se obecně soudí, téměř nepoužitelný pro indikaci schopnosti zesilovače řídit pohyb kuželů (ve skutečnosti se tlumení obvykle vyskytuje okrajově pouze v okolí rezonanční frekvence). Je také zřejmé, že změny tlaku vzduchu způsobené reproduktorovým prvkem nezávisí, jak se často soudí, na posunu kuželu, ale pouze na jeho zrychlení. Na druhé straně by výhody proudového pohonu mohly vysvětlit oblibu elektronkových zesilovačů bez zpětné vazby, protože nepříznivé účinky EMF složek napětí v souhře reproduktoru a zesilovače lze výrazně omezit dostatečně vysokou výstupní impedancí (například výstupní impedance elektronkového zesilovače dva ohmy na svorkách reproduktoru již může znamenat snížení škodlivých proudů o 3 decibely).
To není jen abstraktní teorie: velikost nepříznivých účinků regulace napětí lze změřit a byla změřena (viz Meriläinenova kniha). Některé z nežádoucích účinků jsou přímo viditelné např. při měření zkreslení IM (např. zkreslení IM u typického dynamického středotónového reproduktoru při úrovni signálu 1 W může při napěťovém řízení činit 3-5 %, ale při proudovém řízení jen zlomek této hodnoty). Lze měřit i další negativní vlivy.
Navzdory teoretickým a měřením prokázaným výhodám proudového řízení převažují dynamické reproduktory s napěťovým řízením. Osobně si vzpomínám, že jsem za posledních dvacet let narazil na jeden nebo dva dynamické reproduktory s proudovým řízením, a i u těch se ukázalo, že to nejsou skutečné reproduktory s proudovým řízením. Proč není vzhledem k výhodám technologie proudového řízení rozšířenější? Důvodem je určitě nedostatek vhodných měničů s nízkým Q, ale skutečný důvod (důvody) má pravděpodobně více co do činění s vnitřními zákonitostmi odvětví a ekonomikou než se samotnou technologií reproduktorů.
Více na https://www.robin-audio.fr/
