- Podrobnosti
- Autor: Petr Janošek
- Kategorie: Teorie a praxe
Článek Jiřího Petráka „CD vs. SACD vs. DVD-A vs. UŠI posluchače“, který jsme si mohli nedávno na stránkách Hi-fi Voice přečíst, nevyzněl pro SACD příliš dobře. Podle jeho autora tento formát po technické stránce nepřevyšuje nijak výrazně klasické CD, což měl potvrdit i srovnávací poslech několika CD a SACD nosičů.
Add a comment- Podrobnosti
- Autor: David Nývlt
- Kategorie: Teorie a praxe
Možná vám budu připadat jako starý otrava, když vám pokazím radost konstatováním, že ve chvíli, kdy si vysněnou aparaturu donesete domů a nainstalujete ji, pečlivě vyladíte, zahoříte a tak dále, starost o ni nekončí. Je potřeba v určitých pravidelných intervalech o ni dbát, protože i na perfektně umístěné a odborně zapojené aparatuře dochází ke změnám a je třeba o ni i nadále pečovat, aby radost, kterou působí, nebyla postupně degradována. Zásadním problémem je totiž prach a chemické procesy.
Add a comment- Podrobnosti
- Autor: Jiří Petrák
- Kategorie: Teorie a praxe
Minulý týden jsme vám přinesli úvodní článek série o CD – SACD – DVD-A médiích a hlavně pak nezbytný teoretický základ pro tuto válku formátů. Dnes si povíme něco o praktické části věci.
....ale životní zkušenost vychází z praxe
Add a comment- Podrobnosti
- Autor: Jiří Petrák
- Kategorie: Teorie a praxe
Čas od času lze stále slyšet v různých hifistických pojednáních povzdech na téma, zda CD je na poslech opravdu horší než jeho nástupci i konkurenti současně, SACD a DVD-A. Zda jsou tyto novější „HD“ formáty zvukově kvalitnější a odpovídající všem technickým parametrům, i všem těžkostem při shánění nahrávek v tom kterém formátu.
Add a comment- Podrobnosti
- Autor: Bohumil Sýkora
- Kategorie: Teorie a praxe
Dozvuk a prostor
Dá se říci, že dozvukové pole a pole stojatých vln jedno jsou. Energie, která se v prostoru akumuluje a která se po přerušení buzení prostoru projevuje jako dozvuk, je uložena ve stojatých vlnách. Frekvence, na kterých stojaté vlny vznikají, je možné celkem snadno vypočíst pro prostor tvaru kvádru. Jejich hustota ve frekvenční oblasti, tj. počet vlastních módů v jednotkovém frekvenčním intervalu, roste s druhou mocninou frekvence a je nepřímo úměrná lineárním rozměrům prostoru (přibližně třetí odmocnině z objemu prostoru). V prostoru tvaru kvádru (pravoúhlého rovnoběžnostěnu) je zvykem rozlišovat tři druhy módů: kolmé, které vznikají mezi dvěma protilehlými stěnami (popř. podlahou a stropem), dále diagonální, vznikající odrazy od dvou dvojic stěn, a konečně kosé, na jejichž vzniku se podílí všech šest stěn. Příklad rozložení vlastních módu ve frekvenční oblasti pro kvádr o rozměrech 2,5 x 3,5 x 6 m (což odpovídá průměrně velké obytné místnosti o podlahové ploše 21 m2 a objemu 52,5 m3) je na obrázku. Barevně jsou odlišeny módy kolmé červeně (z technických důvodů nejsou zobrazeny ty, které se překrývají s módy dalších typů), zeleně diagonální a modře kosé. Houstnutí směrem k vyšším frekvencím je z obrázku dobře patrné a je z něj patrné také to, že přes vzrůstající hustotu se i u vyšších frekvencích ve spektru módů tu a tam vyskytují mezery.
