Minulý týden jsme vám přinesli úvodní článek série o CD – SACD – DVD-A médiích a hlavně pak nezbytný teoretický základ pro tuto válku formátů. Dnes si povíme něco o praktické části věci.

....ale životní zkušenost vychází z praxe

Add a comment

Čas od času lze stále slyšet v různých hifistických pojednáních povzdech na téma, zda CD je na poslech opravdu horší než jeho nástupci i konkurenti současně, SACD a DVD-A. Zda jsou tyto novější „HD“ formáty zvukově kvalitnější a odpovídající všem technickým parametrům, i všem těžkostem při shánění nahrávek v tom kterém formátu.

Add a comment

Dozvuk a prostor
Dá se říci, že dozvukové pole a pole stojatých vln jedno jsou. Energie, která se v prostoru akumuluje a která se po přerušení buzení prostoru projevuje jako dozvuk, je uložena ve stojatých vlnách. Frekvence, na kterých stojaté vlny vznikají, je možné celkem snadno vypočíst pro prostor tvaru kvádru. Jejich hustota ve frekvenční oblasti, tj. počet vlastních módů v jednotkovém frekvenčním intervalu, roste s druhou mocninou frekvence a je nepřímo úměrná lineárním rozměrům prostoru (přibližně třetí odmocnině z objemu prostoru). V prostoru tvaru kvádru (pravoúhlého rovnoběžnostěnu) je zvykem rozlišovat tři druhy módů: kolmé, které vznikají mezi dvěma protilehlými stěnami (popř. podlahou a stropem), dále diagonální, vznikající odrazy od dvou dvojic stěn, a konečně kosé, na jejichž vzniku se podílí všech šest stěn. Příklad rozložení vlastních módu ve frekvenční oblasti pro kvádr o rozměrech 2,5 x 3,5 x 6 m, což odpovídá průměrně velké obytné místnosti o podlahové ploše 21 m2 a objemu 52,5 m3) je na obrázku. Barevně jsou odlišeny módy kolmé červeně (z technických důvodů nejsou zobrazeny ty, které se překrývají s módy dalších typů), zeleně diagonální a modře kosé. Houstnutí směrem k vyšším frekvencím je z obrázku dobře patrné a je z něj patrné také to, že přes vzrůstající hustotu se i u vyšších frekvencích ve spektru módů tu a tam vyskytují mezery.

Add a comment

Zvuk a dozvuk
Nyní se podíváme trochu podrobněji, co se děje v uzavřeném prostoru, ve kterém se pohybuje zvuková vlna. Nejprve malé opakování a shrnutí.

Zvuková vlna naráží na stěny, odráží se od nich, při odrazech ztrácí část energie, a pokud se do prostoru žádná další akustická energie nedodává, vlna po čase zanikne. To, co se mezitím v prostoru děje a co můžeme případně i slyšet nebo sledovat měřením, je doznívání nebo dozvuk. Proces útlumu doznívající vlny se řídí poměrně přesnými pravidly. Základním pravidlem je to, že při každém dopadu (a odrazu) vlna ztratí jistou poměrnou část energie, jinými slovy, v jistém poměru se zeslabí. Poměr zeslabení závisí na vlastnostech materiálu překážky, s níž se zvuková vlna střetla. Dá se také říci, že překážka z dopadající vlny odčerpá jistou poměrnou část energie. Jak jsme si řekli v první části, tato odčerpaná energie se převážně mění v teplo, může však také zčásti uniknout mimo prostor, v němž se námi sledovaná zvuková vlna pohybuje. Vlastnosti materiálu z hlediska energetických ztrát udává činitel pohltivosti. Je to bezrozměrné číslo, které udává poměrnou ztrátu energie při kolmém dopadu (a odrazu). Označuje se obvykle řeckým písmem malé alfa - Činitel pohltivosti obecně závisí na frekvenci a vlastnosti materiálů se popisují tabulkami nebo grafy, v nichž jsou uvedeny hodnoty činitele pohltivosti pro normalizované zlomkooktávové frekvence (oktávy, třetiny oktávy), zpravidla v rozmezí 100 Hz až 10 kHz, často však i v rozsahu menším.

Add a comment

O tom, že vlastnosti poslechového prostoru mají velmi podstatný vliv na kvalitu poslechu jste se už jistě mnohdy a mnohde dočetli či doslechli. Hlavně v časopisech určených pro hudebníky se vyskytují zmínky o tom, jak to chodí v nahrávacích studiích či koncertních síních, a možná by se našel i nějaký náznak na téma, co podniknout doma, aby nám ruku v ruce s hifi zařízením „hifoval" i obývák či jiný prostor k poslechu využívaný. A my se na téma „Domácí poslechový prostor a co s ním" podíváme trochu podrobněji.

Add a comment

200 300 chord

200 300 xavian

200 200 koss

200 200 tykon

200 200 soundstyle

200 200 rpaudio

200 200 wdq

200 200 audiofeel

200 100 optoma

200 300 bose

200 100 emotiva

 

ŠÉFREDAKTORŮV NEPRAVIDELNÍK

Struny podzimu

Začal sychravý podzim, večery začínají brzo a ven se člověku nechce, takže by se dost možná dalo říct, že je nejlepší část roku pro ty, kteří rádi poslouchají hudbu - už si nemusíme vymýšlet důvody, proč nikam nejít a proč zůstat v teple domova s oblíbenou hudbu na oblíbeném médiu.

Číst dál...

200 200 basys 200 200 horn 200 200 hifiguide 200 200 grandinote 200 200 spalicek 

200 200 audio visual 200 200 voice 200 200 psg 200 200 ketos 200 200 hifihomeart 

200 200 yamaha 200 200 cptpraha 200 200 naimstudio 200 200 aq 200 200 mareka audio 

200 200 4ce distribution 200 200 htp 200 200 ibdczech 200 200 elfton 200 200 eurostar 

1024 200 audio video show praha