- Podrobnosti
- Autor: Jiří Pavluch
- Kategorie: Teorie a praxe
V prvním díle našeho výkladu jsme vymezili pojem hudební akustiky, stanovili, čím jsou dány jednotlivé kvality tónů a definovali jejich souzvučnost či nesouzvučnost, neboli konsonanci a disonanci. Viděli jsme, že základní konsonantní intervaly (na jiné nepřevodné) jsou určeny jednotlivými prvočísly. Jsou to oktáva (2:1), kvinta (3:2), velká tercie (5:4) a přirozená septima (7:4). Další možné intervaly již nepovažujeme za konsonantní, neboť jejich souvislost je tak vzdálená, že si ji sluch neuvědomuje.
Add a commentČíst dál: Některé fyzikální a estetické aspekty hudební akustiky - část II
- Podrobnosti
- Autor: Jiří Pavluch
- Kategorie: Teorie a praxe
Abychom mohli mluvit o různých aspektech hudební akustiky, musíme nejprve stanovit, co hudební akustika vlastně je, čím se zabývá. Akustika obecně je nauka o zvuku; o něm však může pojednávat z rozmanitých hledisek. Fyzikální akustika studuje fyzikální podmínky, za nichž zvuk vzniká ve zdrojích zvuku a dále se obírá šířením zvuku v pružných prostředích. Fyziologická akustika se zabývá ději v hlasovém a sluchovém ústrojí, jimiž vzniká hlas a jimiž je podmíněno vnímání zvuku.
Add a commentČíst dál: Některé fyzikální a estetické aspekty hudební akustiky - část I
- Podrobnosti
- Autor: redakce Hi-Fi Voice
- Kategorie: Teorie a praxe
Hudba... Vzbuzuje emoce, ovlivňuje nejen mysl, ale i tělo. Rychlá rozbuší srdce, pomalá zklidní dech a ukolébá mysl. Hudba ovlivňuje náš život víc a častěji, než většina z nás vnímá a stejně tak si ani spousta z nás neuvědomuje, že jako všeho ostatního, ani hudby nesmí být moc. Z lásky k ní chodíme na koncerty, opery a jiné hudební produkce, z touhy poslouchat si jí pouštíme doma ve všech chvílích, pouštíme si jí venku na cestách, k soustředěnému poslechu i kulisově. Ale téměř neustále. A čím dál více také hlasitěji a hlasitěji, abychom přehlušili šum velkoměst nebo si prostě hudbu jen pořádně užili. Málokdo se ale umí zamyslet nad tím, jaký zdravotní dopad může takové poslouchání reprodukované hudby mít. A nejen to – mnoho z nás se každý den pohybuje v hlučném prostředí, silný ruch je kolem nás téměř celý den a i ve zdánlivě obyčejném zvuku města může ležet nebezpeční pro náš sluch, které si uvědomují jen ti zodpovědní k sobě i jiným. Jednou z těch zodpovědných společností v audio průmyslu je i USHER, který právě nyní přichází i do Čech a na Slovensko s iniciativou POSLOUCHEJME ZODPOVĚDNĚ. A my jsme rádi, že ji našim čtenářům můžeme přetlumočit.
Add a comment- Podrobnosti
- Autor: David Nývlt
- Kategorie: Teorie a praxe
Od chvíle kdy člověk zjistil, že chvění je vlastně zvuk a zvuk je vlastně chvění a později, že obé lze zakonzervovat v drážce, nastala zvolna honba za ideálním způsobem jak chvění z drážek přenášet opětovně do našich uší. Přeskočme mechanické jehly a jimi rozkmitávané membrány, které hrály díky akustickým „labyrintům“ bez přispění elektrického proudu. Zapomeňme na rok 1925, kdy byla vynalezena první elektrická přenoska fungující na pioezoelektrickém principu (krystalová) a která „vydržela“ v levnějších gramofonech několik desetiletí (pouze obrazně neboť životnost hrotu byla velmi omezena). I já jsem na ní začínal, přestože od roku 1950 již byla k mání přenoska s elektromagnetickým principem. Když vše před tímto principielně novým způsobem snímání gramofonové drážky přeskočíme jako nezajímavou, málo kvalitní historii, můžeme se zastavit až u „magnetických“ (Magnetic Cartridge), magnetodynamických přenosek MM a MC. Co skrývají tato jednoduchá označení?
Add a comment- Podrobnosti
- Autor: Mervyn Sterneck
- Kategorie: Teorie a praxe
...nebo jen otázka správného postupu při výběru?
High End není něčím, z čehož by se až tak jednoduše dala vyextrahovat nějaká univerzální pravda či formule úspěchu. Přesto s trochou rozumu a zkušenosti lze nalézt cestu ke spokojenosti věčně nespokojené hifistovy duše. Dobrých značek a komponentů je v dnešní době na trhu přehršel. Cílem tohoto článku není pokus o klasifikování jednotlivých vlastností a zvukových atributů těchto komponentů, ale spíše snaha o to, naznačit možnou obecnou cestu k tomu, aby si každý za co nejmenších finančních ztrát mohl nalézt ten zvuk, který mu vyhovuje. Kdybych měl před dvaceti lety ty zkušenosti s marnými pokusy nalézt vhodné komponenty, jaké mám dnes, ušetřil bych nejen nemalé finanční částky, ale i léta nespokojenosti. V tom se můj osud ale shoduje s osudy mnohých jiných příznivců High Endu a to mě též vedlo k tomu napsat tento článek a pokusit se tak začínajícím hifistům-audiofilům usnadnit cestu za dobrým zvukem a ušetřit je drahých zklamání. Na tomto místě je však dobré říci, máte-li možnost a jste-li ochotni do Vaší aparatury investovat milion korun a víc, neztrácejte zbytečně čas čtením tohoto článku, protože když je máte, pravděpodobně nemáte čas a vězte, že za tyto peníze koupíte komponenty, které budou zvukově sice odlišné, ale v kvalitě o které nemá smysl polemizovat a každý trochu seriózní prodejce se Vám v této cenové kategorii bude snažit dobře poradit, protože nebude riskovat, že by musel chodit po světě s otiskem čelního panelu zesilovače za statisíce na čele jen proto, že byste mu jej v návalu nadšení nad jeho dobrou radou omlátili o hlavu.
Add a comment
