OLED, Edge LED, Direct LED, 4K, Ultra HD, SUHD, RGB, RGBW... Zkratek a pojmů, v nichž se zájemce o novou televizi musí více či méně orientovat je téměř nekonečně a mnohé z nich, ač označují velmi podobné technologie, se často zaměňují. Což v praktickém životě příliš nevadí, nicméně je dobré mít alespoň základní představu o tom, proč podobně znějící názvy mohou způsobit rozdíl i několika tisíc korun v pořizovací ceně.
Měli jsme možnost na vlastní oči porovnat LED panel s RGB diodami a RGBW diodami a pochopit, proč jsou mnohdy mezi televizory se zdánlivě v podstatě identickými technickými parametry často i několikatisícové rozdíly v pořizovacích cenách a to navzdory extrémnímu tlaku trhu na co nejnižší cenovky.
Nejprve snad krátké shrnutí toho, jak vzniká v moderních obrazovkách obraz - dané rozlišení (FullHD či 4K) označuje počet zobrazovacích bodů na šířku a výšku, každý pak tvoří barevné subpixely. Když to zjednodušíme, v daný okamžik se jeden z nich rozsvítí a tím vzniká požadovaná struktura obrazu. Jak už z názvu RGB a RGBW vyplývá, první typ panelů používá v jednom bodu pouze červený, zelený a modrý bod, kdežto panel druhý k nim přidává ještě téměř trvale svítící bod bílý.
Vezmeme-li "moderní" rozlišení UHD (tedy 3840 x 2160 pixelů - "plné" 4K má 4096 x 2160 pixelů), které uznává i sdružení UHD Alliance, je dosažitelné pouze s konfigurací RGB. Přidá-li se totiž i bílá dioda, najednou body, jimiž lze efektivně kreslit obraz, poněkud chybí - je jich na šířku jen 3K, tedy 2880 pixelů, neb se jich tam prostě více fyzicky nevejde. Respektive - panel má stejných 24 900 000 subpixelů jako ten RGB, ale protože subpixel se správně definuje jako nejmenší jednotka, schopná zobrazit libovolnou barvu spektra, neměl by se tam trvale bílý subpixel počítat a proto ono nižší efektivní rozlišení.
Nutno předem říci, že RGBW jsou levnější na výrobu a tedy ve výsledku i na prodejním pultu, navíc v reálném životě u pohyblivého běžně barevného obrazu v běžném rozlišení jsou rozdíly relativně malé. Ale přeci jsou...
Pokud se zahledíte na dva televizory s RGB a RGBW panelem vedle sebe a se stejným obrazem, je výsledek jasný. U RGB rozložení je cítit více detailů (zejména vertikální a diagonální čáry jsou výrazně jemnější, vzhledem k tomu, že z nich "netrčí" po stranách bílé pixely), zlepší se tak výrazně čitelnost písma, ale i detaily typu hvězd na nočním nebi nebo obrazové scény, v nichž je potřeba odlišit mnoho vrstev (záběry přírody, blízké záběry osob a podobně) s drobnými detaily či tenkými čarami. Jde spíše o celkový pocit zaostření obrazu, než o pocit, že by na RGBW panelu vysloveně něco scházelo.
Horší je to s barvami - protože u RGBW "prosakuje" mřížkou neustále bílá, která by tam být vlastně neměla (v podstatě uměle zvyšuje jas levného panelu) a některé subpixely jsou sdílené mezi dvěma sousedními pixely, barvy nejsou tak čisté a přirozené, jako u RGB, není tu tak jemný a přesný přechod. Ale opět to platí pouze ve chvíli, kdy jsou oba typy panelů stejně nastavené, samotná nastavení barevnosti, kontrastu a jasu v televizoru spolu s processingem obrazu dělají rozdíly mnohem, mnohem větší.
Základním problémem RGBW panelů je nesoulad obrazových bodů, zatímco u RGB panelu se střídají pravidelně tři barvy a jsou i vertikálně zarovnané, u RGBW panelu jsou barevné subpixely posunuté (jdou místo RGB / RGB / RGB / RGB takto - RGB / WRG / BWR / GBW atd.), tudíž nikdy není možné vytvořit tak čistou linii či čistou plochu. Výhodou naproti tomu je, že díky přítomnosti svítící bílé působí celý obraz jasněji a přitom by měl panel mít o něco nižší spotřebu.
Co tedy říci závěrem? Pokud v reálu chcete ušetřit peníze a dominantou vašeho filmového portfolia nejsou super kvalitně zprodukované filmy ve vysokém rozlišení, pak lze asi pár tisícovek za RGBW ušetřit, zejména třeba při sledování vysílání českých televizí. Jakmile ale jednou uvidíte přímé porovnání, jakmile uvidíte ty ostřejší linky, více droboučkých detailů a sice ne tak svítivé, ale přirozenější barvy, patrně si řeknete, že RGB panel se vyplatí - zejména u 4K filmů (byť jich je zatím velice, velice málo). Jde tak spíše o rozhodnutí do budoucna, až bude k dispozici adekvátní obsah, právě pak se projeví rozdíl v kresbě i barevnosti nejvíce.
