Oehlbach Bi Tech 4B

2017 07 18 TST Oehlbach Bi Tech 4 1

Německý Oehlbach patří s historií dlouhou přes čtyři dekády mezi tradiční výrobce kabelů, dnes pak už patří pod křídla skupiny, v níž jsou i další "Němci" jako Heco nebo Magnat. Krom kabelů dnes už s logem Magnat najdete i elektroniku nebo všemožné příslušenství, dohromady je to prý zhruba 850 různých položek.

Jedním ze základních kamenů výrobního programu ale stále zůstávají reproduktorové kabely a jedním z těch základnějších je pak model Bi Tech 4B. Jak už název napovídá, jedná se o bi-wiringový kabel (tedy v konfiguraci 2 - 4, dva banánky na straně zesilovače a čtyři na straně reprosoustav; model 4L je stejný, jen s lopatkami).

Vzhledově se pod průhledným obalem proplétají vodiče v pouzdrech měděné a modré barvy, ukončovací prvek v němž se rozvětvují je pak hliníkový a pěkně masivní. Zlacené banánky Oehlbach Fusion mají pěknou kvalitu a dobře drží.

2017 07 18 TST Oehlbach Bi Tech 4 2

Pro výšky mají kulaté kabely průřez 2x 2,5 mm2, pro středobasy pak 2x 4 mm2. Materiálem všech vodičů je postříbřená bezkyslíkatá měď. Výrobce udává, že kabel je vhodný pro přenos výkonu ze zesilovačů s výkonem do 350 Wattů.

Obecně není k tomuto kabelu vlastně mnoho co říct - zpracovaný je s ohledem na cenou třídu velmi pěkně a je celkově měkký a ohebný, díky čemuž se s ním dobře pracuje, ač je poměrně těžký.

2017 07 18 TST Oehlbach Bi Tech 4 3

Oehlbach Bi Tech 4B jsme používali na Harbeth Monitor 30 (které v redakci mají jediné dva páry terminálů) a na Naim Nait XS + Naim FlatCap XS / Naim NAP 250, kterým zdrojem signálu bylo buď OPPO BDP-105D nebo VPI Scout. Případně jsme zkoušeli také Normu Revo IPA-70B s ASUS Xonar Essence One MUSES MKII. O dalších komponentech poslechových sestav viz pravý sloupec s detailním rozpisem -->. Srovnávalo se s kabelem ZenSati Authentica, ProAc Response Signature Black, TelluirumQ Silver nebo Naim NAC A5.

Bi-Tech 4 vykazuje vlastnosti často přisuzované "mědi", tj .v basech trochu hutnější a plnější projev - kontrabas v Davisově "So What" ("Kind of Blue" | 2005 | Columbia | CK 64935) byl hutnější, těžší a obecně temnější a bublavější, než je v dané třídě běžné. Objem basu jako takový je nicméně stále ještě "v normě", zvuk celkově není přebasovaný či pomalý, je sytější. Definice a pevnost pak odpovídají dané třídě, zvuk je tedy trochu měkčí, ale bez problémů.

2017 07 18 TST Oehlbach Bi Tech 4 4

Podobně pak i střední pásmo - vnímáte, že třeba hlasu Katie Melua v "God on the drum, devil on the bass" ("The House" | 2010 | Dramatico | DRAMCD0061) dává tento kabel trochu více váhy a trochu více hutnosti, než ostatní nám známé podobně drahé dráty, avšak není to na úkor nějakého neproporčního zdůrazňování. A zase je tu ona zakulacená klidnost celku.

Možná za to může oddělené vedení signálu, možná postříbření, možná něco jiného, ale výšek je objemově také dost a jsou na danou třídu vlastně pěkné. Činel v "That Slavic Smile" od The Modern Jazz Quartet ("Echoes" | 1987 | Pablo | 00025218014229) byl znělý, ale stále spíše kulatěji klidný a hladký, hebký jako zbytky pásma.

2017 07 18 TST Oehlbach Bi Tech 4 6

Dynamika by se patrně dala popsat jako "normální", tedy s ohledem na plus mínus deseti tisícovou kategorii. Kabel hraje poklidně a i když naše redakční kabely zvládnou finále Musorgského "Velké brány kyjevské" ("Obrázky z výstavy" | 1995 | Denon | Co-78827) podat jaksi živěji a důrazněji, nemůžeme v rámci férovosti říct nic špatného - za deset tisíc už tento Oehlbach rozhodně není žádná "brzda".

Podobné je to i u rozlišení - kabel má svůj lehce měkčí a lehce temnější charakter, ale v "Indigo Dreamscapes" DeJohnetta, Methenyho, Hancocka a Hollanda ("Parallel Realities" | 1993 | Zaiks | JD 1251/52) panoval velmi slušný přehled, bez potíží srovnatelný třeba s originálním kabelem Naim. Díky onomu charakteru nemáte pocit, že se na vás řítí přehnaně detailů či že něco tlačí na pilu, je to maličko kulatější, ale klidné a nenásilné, což je fajn.

2017 07 18 TST Oehlbach Bi Tech 4 8

Ona sytost "odspodu" dobře sedla třeba rockové "Ashes to ashes" od Faith No More ("The Very Best Definitive Ultimate Greatest Hits Collection" | 2009 | Rhino | 5186544012), kde tolerantní přednes a lehký akcent spodních tónů udělají ze zvukařského "ne-tak-úplně-klenotu" poslouchatelnou věc. Sice vás nezarazí svým tvrdým basem do podlahy, ale otočit hlasitost doprava už není problém, agrese se nekoná.

Kabel Oehlbach Bi-Tech 4 je specifické řešení, které ale těm, kteří chtějí mít pocit, že každé ze dvou pásem svých reprosoustav "živí" vlastním kabelem, dává pěkně zpracovaný obal a solidní zvuk pro každou příležitost - to nepříjemné zklidní, to dobré nijak neomezuje a v rámci dané cenové hladiny odpovídá tomu, co lze považovat do "prostě dobrý kabel". Ničím neruší, má svůj trošičku měkčí a trošičku "hustší" charakter, ale sedí v podstatě k čemukoliv. Jestliže tedy věříte, že bi-wiring je tou správnou cestou a hledáte "zlatou střední cestu" reprokabelů, Oehlbach Bi-Tech 4 by se do seznamu tipů na prozkoumání měl vejít.

Kč 9 550,- - 2x 2m

Kč 13 990,- - 2x 5m

FOTOGALERIE