Fyzické zdroje nelineárního zkreslení v reproduktorech mohou být s výhodou otočeny tak, aby absorbovaly zvuk.
U iontového nebo plazmového reproduktoru se využívá expanze vzduchu při jeho zahřátí. Za tímto účelem se mezi dvěma elektrodami nebo na jedné špičce ve vzduchu vytváří plazma, jehož objem se mění s amplitudou a frekvencí hudby. Prostě blesky umí vytvořit hudbu, je to drahé a neefektivní. Obrazem lépe než slovy (pro netrpělivé ca od 50 sekundy) https://www.youtube.com/watch?v=fdIYwIWfYyo
Na rozdíl od běžných reproduktorů plasmové nemají zpoždění, protože membrána sebelepšího reproduktoru má setrvačnost. Vzniká tedy jen minimální zkreslení. Zároveň ale plazmové reproduktory nehrají moc dobře basové tóny a potřebují velký příkon.
Na École polytechnique fédérale de Lausanne (EPFL), což je jedna ze dvou federálních technologických vysokých škol ve Švýcarsku, na to zkusili jít obráceně. Negativ plasmových reproduktorů (mj právě málo basů) zkusili využít. Výsledek zkoumání je až fascinující - je to nejdokonalejší basový absorbér jaký existuje.
Nelineární zkreslení nejsou u audio systémů upřednostňována, s výjimkou případů, kdy přispívají k DNA hudebních žánrů (heavy metal nebo elektronická hudba). Je však známo, že nelineární membránové absorbéry zvuku umožňují absorbovat akustickou energii prostřednictvím fyzikálního jevu známého jako cílený přenos energie. Při spuštění dostatečně vysokými hladinami akustického tlaku může být energie přenesena z dopadajícího akustického tlaku na vibrační složky membrány s vyššími harmonickými, což vede k čisté ztrátě energie v akustické doméně, jak je podrobně popsáno v literatuře o nelineárních pohlcovačích energie.
Přesně to je cílem nelineárních elektroakustických rezonátorů (NEAR), kde je reproduktor použit jako aktivní membránový absorbér. Takové zařízení vyladí reproduktor aby fungoval jako „aktivní“ nelineární membránový rezonátor, napodobující chování krychlové tuhosti, vykazující jev cílového přenosu energie dokonce i pro úrovně buzení, které jsou 1000krát nižší. Tzn že "Nutný" absorbér je mnohonásobně menší! Při 20 Hz, kde je vlnová délka 17 metrů, potřebuje plazmové zařízení tloušťku pouhých 17 mm, aby absorbovalo tuto frekvenci, zatímco účinné basové pasti, které působí na této frekvenci, v současnosti potřebují tloušťku 4 metry. Do budoucna totéž lze řešit pomocí průhledných plazmových vrstev o tloušťce pouhých tisícin průměrné délky vlny.
Objev je tak revoluční, že jej lze použít jak v akustické úpravě, tak i v akustické izolaci, osvobozuje budovy od použití porézních materiálů, těžkých rezonančních struktur, nahrazuje všechny tyto materiály lehkým produktem, který se snadno instaluje, používá a je prokazatelně účinný. Švýcarská společnost Sonexos je nyní připravena licencovat technologii a navždy způsobit revoluci na trhu s akustickými úpravami!
