Všichni chceme, aby "to hrálo" co nejlépe, že? Proto řešíme nejen zesilovač a reprosoustavy, ale i všemožná vylepšení digitálních i analogových zdrojů, ti odvážnější též kabelů a napájení, takoví ti úplně nejzapálenější jdou i po akustice místností nebo bižuterii jako jsou podložky, nožičky, tlumítka a neopak rozvibrovávátka (s trochou snahy v audio oboru najdete úplně cokoliv). Ale to hlavní, tedy samotné nahrávky, bereme jaksi jako samozřejmost.
Nebo ne snad přímo jako samozřejmost, jistě se kupují kvalitní nosiče a hledají se soubory ve vysokém rozlišení, řeší se press, ale v době rozmachu streamingu si rochňáme v TIDALu a zase tak moc toho dál neřešíme, možná někdo MQA. Tak jako u prioritizace samotného řetězce, i tady se to zdá být jaksi opačně, než bychom k tomu snad mohli ideálně přistupovat.
Spolu s novým řetězcem a zakoupeným předplatný Qobuz jsem si udělal díky jeho vyššímu rozlišení zrovna dnes ráno malý poslechový test. Můj vlastní FLAC (rip z originál CD) vs. TIDAL vs. Qobuz, samozřejmě pokud možno stejné vydání, kde to nešlo, tak co nejpodobnější. Viz screenshot z Roon:
Zejména srovnání TIDAL vs Qobuz je zajímavé. Francouzská služba působí ve 2 ze 3 záznamů (Fleetwood Mac a Jennifer Warnes) citelně hlasitěji, dynamičtěji a tím prostě i zábavněji. Naopak u nejmodernější nahrávky od Ayo jsou rozdíly téměř neznatelné. Je to vyšším rozlišením? Je to jiným masteringem? Je to něčím dalším? Kdo ví...
Ale faktem je, že rozdíly slyšet jsou a proto by možná stálo za úvahu, aby ti se streamovací preferencí, které svírá neléčená audiophilia nervosa, pootočili své vnímání a než budou řešit konec poslechového řetězce, tak nejprve zkusili tak prostou věc, jako právě srovnání místních digitálních souborů a těch "odkudsi ze sítě". Jednak je to zábava a přestože Qobuz je u nás trochu komplikované sehnat, alespoň pro mne se stává důvodem, proč přestat platit TIDAL... "Jedničky a nuly" holt nejsou všude stejné.
PS: Zakoupil jsem si také na základně vlastní uveřejněné novinky nahrávku v DSD256, která byla bez masteringu a jakýchkoliv úprav sejmuta analogovou cestou, načež ji převedli do tohoto formátu (kterou dostanete pro srovnání i v PCM s rozlišením 24/192, ovšem masterovanou podle běžných komerčních měřítek). Jak se zdá, zcela stejná hudba může znít výrazně jinak a co si budeme povídat, aktuální "oficiální" standardy, v nichž se hudba běžně prodává a vysílá, mají dost velké limity...
