
Dnes to bude o 2 nových britských subwooferech značky velmi zkušené, ATC všemi zvané (Acoustic Transducer Company oficiálně pojmenované), ale info ne zas ne tak mnoho, tak přidáme "širší souvislosti". Dnešním hostem rubriky novorozeňat na planetě HiFi jsou 2 aktivní modely (profi - ale i na doma, s 15" měničem) subwoofer volně stojící ATC SCS120 Pro nebo s oddělenou elektronikou jako zapuštěná verze ATC SCS120iW Pro

Kdysi chlápek, co ho všichni v okolí znali a legendou byl, protože nejhlubší hlas široko daleko měl - uměl něco pod 80 Hz (zpěvný hlas bas ca 82 - 239 Hz). Ženy jsou sice ve všem (to víte, také se doma tak nějak poměrem 90:10% o práci dělíte - čest anomáliím) lepší, ale zrovna tady ne (nejnižším ženským je kontraalt - Tracy Chapman rádi máme, každý zná Cher, Annie Lenox ale i Adele, Lana del Ray a nezapomenutelné Amy Winehouse, Nina Simone nebo Etta James - některé hlasově famózní a některé ještě o fous lepší, ale to je ca od 165 Hz). Tak proto subwoofery víceméně potřeba nebyly. V dřívější hudbě se ve velkém rozsahu nepoužívaly nejnižší frekvence a dobové nástroje ani neměly schopnosti (frekvenční rozsah) těch dnešních, ostatně zas tak o moc lépe na tom nejsou ani klasické hudební nástroje (trochu výjimkou jsou gigantické kostelní varhany - tam bývají nejnižší tóny 32-35 Hz, nejnižší extrém je 16 Hz) viz tabulka:
Koncertní křídlo 28 – 4186 Hz
Baskytara 31 – 392 Hz
Kontrabas 41 – 247 Hz
Violoncello 65 – 659 Hz
Basový pozoun 62 – 349 Hz
Trombon 82 – 466 Hz
Tympány (kotle) 87 – 349 Hz
Lesní roh 110 – 698 Hz
Trubka 165 – 932 Hz
Klarinet 147 – 2093 Hz
Housle 196 – 3520 Hz
Flétna 262 – 2093 Hz
Pikola 587 – 4186 Hz

Lidský sluch obvykle pokrývá rozsah od přibližně 20 do 20 000 Hz (člověk až 20 kHz a s věkem to jde..., netopýr 200 kHz), navíc jen když jsme mladí a zdraví. Když jsme starší, byť pravidelně sledujeme rubriku HUDBOPOHYB a jsme jinak zcela ok - docela to (kvapem) padá dolů. Ale zajímavé jest, že zvuk celkově stále dobře vnímáme - legenda našeho oboru ing. Jiří Burdych odešel v 86 letech a i po osmdesátce "hifioval" (čti - jezdil na výstavy HiFi) a slyšel a i v nejnovějším HiFi se dle zvuku / sluchu orientoval velmi dobře (tak to byla dnešní dávka závisti a nyní na ty subwoofery).

Dnešní mix hudby a dřívější - jsou až trochu - jiné světy.. obří vzestup imerzivního (čti - vtahujícího - ale to umí i barokní hudba Bachova - viz ukázka video níže a text pod ním) zvuku dané mj. rozšířením Dolby Atmos a dalšími zvuko-prostorovými formáty zapříčinilo, že subwoofer se z volitelné "zajímavosti" stal nutným doplňkem pro LFE (Low-Frequency Effects, nízkofrekvenční efektový kanál). A to nemluvíme o dalším nešvaru (nic proti intenzivní hudbě - opět J.S.Bach a razantně dynamické strhující pasáže jeho oratorií - ale dnešních, a to je problém, skoro trvalých rsp. velmi častých až 115 dB akustického tlaku - ne díky, zdá se že už nejde primárně o hudbu, ale něco jiného / nahrazujeme jí něčím jiným (a rozhodně destrukcí sluchu - z toho nebude po osmdesátce vnímání ála J. Burdych).
Za největšího skladatele hudby je mnohými považován J.S. Bach (1685 - 1750) a byť Beethovena a další a pak jazz 50. a 60. a vlastně až po dnešní moc a moc a ještě radši máme - klidně souhlasíme (Bachových přes 1000 skladeb je fascinující dílo, a i když by se nejúspěšnějí skladatelé posledního století spojili - třeba Paul McCartney + John Williams + Max Martin + Barry Gibb a Mariah Carrey - ať tu máme i dámu, nemají proti J.S. Bachovi nejmenší šanci). Ale když si vybavíte dobové (hrané dnes většinou na jiné nástroje) podání tehdejší hudby - je to setsakra jiné (a hodně právě v nízkých frekvencích). Dnešní hudba je skoro veškerá s výrazným basovým zaměřením - navíc podpořena moderním produkčními styly – od elektronické taneční hudby a hip-hopu po moderní pop - všichni se silně změřují na subbasové frekvence (30 - 60 Hz) nejen pro "zpestření" těmito frekvencemi a "ozvláštnění" hudby, ale jako základní hudební informaci. Základní "pocit" ze skladby, který s námi při jejich poslechu "hýbe" stojí na frekvencích, které vyžadují reproduční systémy, které dokáží tyto frekvence reprodukovat - a které vlastně ještě nedávno (už v dobách skvělého HiFi) popravdě ani neexistovaly. K tomu svým nestranným přístupem přistoupili britští ATC a do profi studií vysílají 2 pomocníky, kteří s pro značku typickým, "nudně" profesionálním způsobem tento požadavek řeší - a profi HiFi subwoofery si můžete tak díky tomu pořídit i vy.

Jiná filozofie
Trh je přesycen DSP-korekcí upravovanými subwoofery se zesilovači třídy D, které upřednostňují efektivitu a kompaktnost - britští klasici ATC zvolili opačný přístup. SCS120 Pro využívá masivní 15" měnič, 44,6 kg uzavřenou skříň s vnitřním objemem 120 litrů, samostatný zesilovač třídy AB a čistě analogové řešení - to vše s výsledkem SPL 119 dB. Toto puristicky analogové pojetí je navrženo aby řešilo problém, který digitálním zpracováním schováváme (potlačujeme, i když spíš skrýváme), tj. výkon v časové doméně. Stále častěji (od přenosek...
...po digitál, kde to je vážně problém) čtete o minimalizací zpoždění a zamezení latence (typická vlastnost AD/DA převodu). Profíci ATC si dali za cíl poskytnout subwoofery, který nejen že hrají nízké frekvence, ale hrají je rychle. Novinky se perfektně hodí k monitorům ATC SCM 100 / 110 / 150A Pro a jak už i z našich testů znáte, je to zdá se nezadržitelný trend, snadno se škálují do větších systémů - v tomto případě s hlavními monitory SCM200 / 300A Pro. Pro zvýšení výkonu obou sub Pro a kompletního zaplnění větších místností - lze použít více subwooferů. Je to pro mozek trochu divné, ale vážně to má hodně pozitivní vliv na celé zvukové spektrum, viz:
REL S/510 6pack - test Hi-Fi Voice
REL Carbon Special 6pack - test Hi-Fi Voice

Cesta za dalšími detaily pro vážné zájemce vede tudy:

Výše výše zmíně ATC SCM100 A / níže SCM200 A Pro (30.000£)

Doporučené ceny:
SCS120 Pro - 4.575 GBP
SCS120iW Pro - 5.408 £ (ceny jsou bez DPH, v 2. případě včetně zesilovače RI-300 Pro, ale bez kabelů; ceny jsou vždy pouze orientační, konkrétní koncová cena v daném místě záleží na lokálním DPH a dalších ekonomických faktorech jako cena dopravy, clo..)



















































