Všemožné diskuse pod články, ale i s prodejci či dovozci hi-fi techniky, nemluvě o výrobcích posledních týdnů a měsíců mě přivedly k zajímavé otázce – je dražší nutně lepší? Není tím teď nutně míněno „dražší produkt“, ale zejména „dražší součástka“.
U kompletních výrobků je otázka ceny také dobrým bodem k zamyšlení, ale tam se alespoň z takových 60 – 70% skutečně na cenu můžete spolehnout a platí, že produkty v jisté cenové relaci budou lepší, než produkty z nižší relace. Na Hi-Fi Voice si rozklíčování můžete všimnout u každé recenze, alespoň takhle jsem si kdysi všiml, že se produkty dělí – je tak celkem citelný rozdíl mezi reprosoustavami za 10 tisíc a 30 tisíc, nemusí už být tak dramatický rozdíl mezi reprosoustavami za 200 a 400 tisíc, i když absolutní rozdíl kupní ceny je enormní. Enormní ale samozřejmě bude rozdíl mezi reprosoustavami za 30 a 300 tisíc, tam není prostor k pochybám.
Jenže co s cenami jednotlivých součástek? Proč jsou v drahé technice levné součástky? Existují dvě možná vysvětlení, která jsem slyšel od samotných výrobců – někdy jde o ekonomickou stránku věci a snahu vejít se tak jednoduše do nějaké předpřipravené kalkulace, někdy ale levná součástka odpovídá po všech stránkách zadání a drahá může paradoxně být objektivně horší, nebo „jen“ složitější na použití. To platí mimochodem hlavně u reproduktorů.
Na stranu druhou, sám jsem byl svědkem výměny kondenzátorů ve frekvenční výhybce reprosoustav, kde levný hrál dobře, ale zhruba dvacetinásobně dražší lépe – ale jen o malý kousek. V reálném světě tak skutečně v 9 z 10 případů drahé součástky opodstatnění nemají, ale hledáte-li každý drobný kousek kvality navrch, už i tohle se stává reálnou věcí k řešení.
Častý argument, tak trochu v souladu s lehce paranoidní celosvětovou společenskou náladou, je, že „nás někdo okrádá“ (takovými či makovými slovy), používá-li levnější součástky. Nutně to tak ale není, na některých místech v konstrukci totiž nemají dražší komponenty prakticky žádný vliv, jak bylo řečeno více, někde zase ano.
Co tedy s tím? Nejlepší je obecná rada, kterou dávám téměř každému – jděte a poslouchejte. Neřešte parametry, neřešte součástky, neodsuzujte předem za levnější řešení, nebuďte nadšeni z toho dražšího. Důležitý je totiž jen výsledný dojem, souhra celku a i když často platí, že levnější je horší než dražší, svět není černobílým místem a neplatí tak buď 1 nebo 0 (abych parafrázoval často nemístné zjednodušení „digitálu“), ale i všechno mezi tím. Takže ještě jednou, pokud jste to prosté řešení k tomuto dilematu nezachytili – jděte a poslouchejte.
