2016 05 03 TST Wharfedale Diamond 225 1

Portfolio tradiční původem anglické značky Wharfedale je patrně dost široké, že by při poskládání jednotlivých modelů vedle sebe dokázalo překlenout lamanšský průliv a dovolilo audiofilům přejít z kontinentu suchou nohou do bájného ostrovního království reprodukovaného zvuku. Základním stavebním kamenem takového mostu by se pak jistě staly řady Diamond, kombinující cenovou přívětivost a vizuální atraktivnost.

Série Diamond jsou v nabídce celkem tři (10, 100 a 200) a vzájemně se vlastně poměrně překrývají. Nejvyšší z nich je dvoustovka s třemi regálovými a třemi sloupovými modely, doplněnými centrem a subwoofery. Největším regálovým modelem (byť stále relativně malým vzhledem k šířce 19,6 cm, výšce 35,5 cm, hloubce 29 cm a váze 6,5 kg) je tu kompaktní dvoupásmová regálovka 225, patřící do cenové úrovně, kde vlastně v současnosti není nijak velká konkurence, neb velká část soupeřů v nových generacích následovala všeobecný trend relativně výrazného zdražování.

2016 05 03 TST Wharfedale Diamond 225 2

Diamond 225 jsou velmi klasicky koncipované reprosoustavy s čistě pravoúhlými tvary. Jejich čelní stěna je osazena dvěma reprodutkory a provedená v lesku, navazuje na ní ničím překvapivý desetilitrový kabinet ze sendviče MDF desek a dřevotřísky pokrytý vinylovou fólií, od pohledu s ohledem na cenu velice hezkou. Zadní stěna je pak matná a hrubší, ale i to vypadá zajímavě. Ozvučnice stojí na kratičkými nožičkami oddělné základové desce, do vzniklé uzounké štěrbiny vyfukuje vzduch spodní bassreflex.

Připojení reproterminálů na zadní straně je řešeno typicky "wharfedalovsky", tedy čtveřicí reproterminálů ve vertikálním uspořádání, kdy jednotlivá přípojná místa "koukají" střídavě vpravo a vlevo, takže budete potřebovat vodiče, jejichž zakončení se dají od sebe odtáhnout poměrně daleko.

2016 05 03 TST Wharfedale Diamond 225 3

O výšky se stará klasická měkká kopulka v poměrně hlubokém zvukovodu, středy a basy pak hraje membrána o průměru 16,5 cm, vyrobená z tkaných kevlarových vláken s poměrně výrazným vzorem pro její zpevnění. Oba měniče okrašlují stříbrné kovové rámečky. Oproti minulým generacím Diamond sérií má středobas zvětšené magnety.

Na takhle kompaktní reprosoustavy mají Diamond 225 ambiciózní udávaný frekvenční rozsah 45 - 20 000 Hz (+/- 3 dB). Jmenovitou impedanci 8 Ohm výrobce trochu relativizuje přiznáním propadu na 4,2 Ohmu, charakteristická citlivost 87 dB / 2,83 V / m patří k mírně nadprůměrným. Výhybka dělí práci mezi měniče na hranici 2 300 Hz.

2016 05 03 TST Wharfedale Diamond 225 4

Reprosoustavy Wharfedale Diamond 225 jsme poslouchali s redakčními sestavou Naim Nait XS + Naim FlatCap XS a zdrojem OPPO BDP-105D či gramofonem VPI Scout, případně s druhou sestavou ve složení Cambridge CXA80 se zdrojem Cambridge CXC. K dispozici byly ale také zesilovače Rogue Audio Cronus Magnum II, Marantz PM-14S1 Special Edition nebo Advance Acoustic X-i105. Ze zdrojů pak ještě SA-14S1 Special Edition od Marantz nebo třeba Apogee Groove. Poslouchalo se přes kabely ZenSati Authentica, TelluriumQ Silver a Black a také přes průřez kabeláží Ansuz. K porovnání krom redakčních Harbeth Monitor 30 a Xavian Perla byly ještě OceanWay Eureka.

2016 05 03 TST Wharfedale Diamond 225 5

Na maličké a levné reprosoustavy mají Wharfedale Diamond 225 až neskutečný bas - chvíli si tak říkáte, jestli jste někde něco nepokazili, ale když v okolí není žádný subwoofer, musí to být skutečně z nich. Ve "Spiritual" Pata Methenyho a Charlieho Hadena ("Beyond the Missouri sky" | 1997 | Verve | 537 130-2) byl kontrabas sice zdaleka ne celý, ale už citelný, v menší místnosti pak víc než dostatečný a dá-li se to tak říct, Wharfedale jeho tónům dokážou dát "koule". Cítíte hutnost a cítíte už i nějakou váhu, byť odlišení jednotlivých poloh odpovídá kategorii. Nicméně kontury tónů ujdou, objem je pak velmi slušný, dokonce se zdá, že bas by mohl být i méně dominantní, trochu uvolněnější. Také pokud hrajete hodně potichu, rychle se vytrácí, s otáčejícím se knoflíkem volume jeho objem i důraz ale zase rychle přibývají.

2016 05 03 TST Wharfedale Diamond 225 6

Diamond 225 mají tendenci hrát jaksi "tělnatě" - teď nemyslíme tlustě a líně, ale naopak s pocitem hutnosti a plnosti. Hlas Vince Jonese v "Union Man" z "Moving through taboos" (2004 | Universal | VJ 356N) zněl vlastně velmi hezky, byl sytý a i když měl (pochopitelně za dané peníze) drobné rezervy v uvolněnosti a jemnosti, zněl příjemně expresivně a též solidně čistě, už byl posazený i nad mohutný bas a relativně výrazné výšky, nikam nezapadal a neschovával se. Opět pokud udržíte alespoň běžnou hlasitost a nenecháte reprosoustavy úplně šeptat, dostane se vám i slušného objemu a onoho zmíněného pocitu, že za vokálem je také nějaké tělo. Wharfedale pak prokázaly i velmi dobré rozlišení, zaslechli jsme i drobné nádechy mezi slovy a další relativně drobné zvuky.

Výškové pásmo je pak oproti oběma nižším trošičku tenčí, takže třeba činely a vibrafon v "Like Minds" Burtona, Corei, Methenyho, Haynese a Hollanda ("Like Minds" | 2003 | Concord | SACD-1029-6) byly o něco méně objemné a méně aktivní, podobně jako tóny vibrafonu měly menší pocit důrazu. Na druhou stranu čistotě už byla velmi slušná a u obou nástrojů byla patrná vkusná, byť o maličko důraznější znělost, činící ale jejich linky dostatečně zřetelnými. Co je pak nutno pochválit, to je podání kovového charakteru obou nástrojů - za dané peníze je to velmi přesvědčivé.

2016 05 03 TST Wharfedale Diamond 225 7

Je asi jasné, že malé a dobře zaplatitelné Diamond 225 nejsou stvořeny k trhání dynamických rekordů, pro většinu nahrávek při běžně používaném rozsahu hlasitosti ale "ustojí" co mají a v kontextu své třídy vlastně velmi nadprůměrně. I orchestr v Mussorgského "Velké bráně kyjevské" ("Crystal Cable Arabesque" | 2009 | Crystal Cable | CC200901) byl slušný, na velikost ozvučnice podaný skutečně jako odvážně velký. Dokonce tu byla už i trošičku cítit rána z velkého bubnu, jakkoliv měkká a méně konkrétní, tak nástroj už nebyl plochý a prázdný. S rostoucí hlasitostí pak roste (až do určité hranice, samozřejmě) také chuť jít za signálem a prosadit se. Body k dobru mají Wharfedale za to, že právě i složitá orchestrální nahrávka nepůsobí jako zmatený chumel a za dané peníze jsou dynamicky živé zejména smyčce.

Diamond 225 nejsou žádná analytická "pila" na detaily, přesto ve "What a wonderful world" Katie Melua a Evy Cassidy ("Collection" | 2008 | Dramatico | DRAMCD0040) byl zvuk dostatečně čistý a jasný, aby se v něm dalo dobře vyznat bez nutnosti vynakládat nějak moc velkou snahu. I když cítíte, že jde stále spíše o jeden velký celek, jednotlivé nástrojové i vokální linky už jsou dostatečně oddělené a nezávislé, aby reprodukce dávala smysl. Pokud chcete, stačí se trochu soustředit a zaslechnete i dost detailů, zejména pak tweeter patří k tomu lepšímu v dané třídě.

2016 05 03 TST Wharfedale Diamond 225 8

Ač neumí tak úplně vykouzlit nějak oslnivě hlubokou scénu, v Mahlerově "6. symfonii" v podání České filharmonie v čele s Václavem Neumannem zvládly Wharfedale rozprostřít orchestry mezi svými ozvučnicemi v pravolevém směru se slušnou přehledností, hloubka byla spíše jen opatrně naznačená, ale jako celek působil prostor dostatečně přehledným a dostatečně soudržným dojem, kdy bylo jasně definované pravolevé rozložení, což je slušný úspěch.

Do "Africa" od Toto ("Blu-spec CD - Feel the Differece" | 2009 | SONY Music Japan | SICP 20048-9) dokázaly Diamond 225 vložit mohutný, výrazný basový základ, energii a schopnost "bouchnout" ve správnou chvíli. Tady nebylo potřeba ultra precizní definice, slušná pevnost a více než solidní energie podpořila rytmus a Wharfedale se ani při vyšší hlasitosti nerozsypaly. Pravda, při už hodně vysoké hlasitosti celá reprodukce nepříjemně ztvrdne, ale to je jev, kterému se v této cenové hladině prostě nevyhnete. Důležité je, že Diamond 225 se dají poslouchat takříkajíc "na pohodu".

Wharfedale Diamond 225 jsou příjemně talentované, potentní bedničky. Jsou vkusně vypadající, pěkně vyrobené, nenáročné na umístění i rozehrání a hlavně - hrají opravdu příjemně, navíc s basovým základem, který by jim snad ani neměl příslušet při téhle velikosti a ceně. Vysloveně vás neuzemní žádnou ze svých vlastností, ale co je důležitější, ani vás žádnou nezklamou, pokud snadný přístup k hudbě je to, co si žádáte. Jsou příjemně muzikální a navíc patří do cenové hladiny, kde v době současného zdražování není úplně moc na výběr - většina firem se posunula o pár tisíc korun výš. Takže pokud máte zhruba deset jedenáct tisíc, hledáte něco na ozvučení cca 20 metrů čtverečních a máte rádi zvuk plný, sytý a energický, zařaďte si na seznam k poslechu i Diamond 225, stojí za to.

MĚŘENÍ

Měření frekvenční charakteristiky probíhalo ze vzdálenosti 1 m ve výšce mezi tweeterem a středotónovým měničem, v uzavřeném semireverberantním prostoru o výměře podlahové plochy 50 metrů čtverečních. Prostor je standardně zatlumen, ovšem bez rozsáhlých akustických úprav, a proto jsou naměřené hodnoty interpretovatelné jako 100% věrohodné v pásmu 200 Hz a výše, v pásmu 10 – 200 Hz ovlivněné akustickými parametry prostoru – konkrétně mírným zdvihem na basech. Měřeno bylo pomocí software ATB PC Pro vždy v pěti cyklech v různou denní dobu (kvůli rušení z exteriéru), vybrána byla vždy střední křivka. Všechna měření probíhala na NAD C370 a Pioneer BDP-LX71 s vždy stejně nastavenou úrovní hlasitosti. Měřeno pomocí PCM stopy o vzorkovací frekvenci 48 kHz s 1/3 oktávovým vyhlazováním.

2016 05 03 TST Wharfedale Diamond 225 m1

Reálný nástup reprodukce pod hranicí 50 Hz a v plné síle jen o nějakých 10 Hz výše je nad běžnými hodnotami takto kompaktních reprosoustav, poslechové dojmy to jen potvrzují. Hlasové pásmo je maličko zdůrazněné, zároveň má ale kolem 400 Hz také citelný zvláštní výrazný propad - že by ale některé hlasy působily vysloveně zapadlé, to se nezdálo. Lehké zdůraznění nejvyššího pásma nad nějakými 7 kHz také není nijak dramatické a mimo meze "slušného vychování" v této cenové kategorii.

2016 05 03 TST Wharfedale Diamond 225 m2

Impedance je prostá příliš velkých a rychlých výkyvů, snad jen by v této kategorii nemusela klesat až někam pod 4 Ohmy, protože elektronika, s níž budou pravděpodobně Diamond 225 spárované, nebývá tak nekompromisní, aby propady impedance do velmi nízkých úrovní ustála bez jakýchkoliv problémů. Vysloveně kriticky nízké hodnoty ale také nejsou patrné.

VHODNÁ MÍSTNOST

MALÁ [< 20m2] [ ✓] | STŘEDNÍ [> 20m2 / < 40m2] [ +/- ] | VELKÁ (> 40m2) [ × ]

Kč 11 190,-

--- --- --- --- ---

KLADY

+ jsou opravdu pěkné a už i hezky vyrobené

+ bas, který byste od nich nečekali

+ příjemný, měkký a klidný přednes

+ snadné na umístění

ZÁPORY

- při nízkých poslechových úrovních chybí trochu tělo a důraz

--- --- --- --- ---

PRODÁVÁ: RP Audio | www.rpaudio.cz 

200 300 mcintosh

200 200 pmc

200 200 normaaudio

200 200 studio spalicek

200 200 rpaudio

200 100 wdq

200 100 rodel

AKTUÁLNÍ REDAKČNÍ SESTAVY

ZESILOVAČE:

Naim Nait XS
Naim NAP250 (bi-amp)
Naim FlatCap XS
Norma Revo IPA-70B
Cambridge CXA80

ZDROJE SIGNÁLU:

OPPO BDP-105D
ASUS Xonar Essence One MUSES MKII
Apogee Groove
Cambridge CXC
The Little Black Box v2
COOD-E TV

REPROSOUSTAVY:

Harbeth Monitor 30
Xavian Perla
Xavian Premio

ANALOG:

VPI Scout
Pro-Ject Elemental
Naim Stageline
Pro-Ject Phono Box

KABELY:

ZenSati Authentica
TelluriumQ Silver (repro)
TelluriumQ Black (RCA)
KrautWire Guru S (RCA)
KrautWire zakázkové stříbrné USB
KrautWire Guru Digital (RCA)
EagleCable Condor Blue (RCA)
AudioQuest Big Sur (RCA)
ProAc Response Black Signature (repro)
Vincent Premium (XLR)
Monster Cable M1000 (toslink)
Monster Cable M1000 (HDMI)
+ řada standardních low-cost kabelů

SÍŤOVÉ FILTRY:

IsoTek EVO3 Solus
IsoTek EVO3 Initium
zakázková rozvodnice
Xindak XF-1000ES

SLUCHÁTKA:

Sennheiser HD 26 Pro
Sennheiser IE 8
Koss Porta Pro CZ

OSTATNÍ:

zakázkové stojany pod Harbeth
stojany Kudos S50
akustické prvky Sonitus Acoustic
Naim Mu-so
SIM2 CrystalCube

MĚŘENÍ:

ATB PC Pro pro Windows 7
NAD C370
Pioneer BDP-LX71
MCP CQ5620 (osciloskop)
CD generátor

200 300 basys cs subpage

 

ŠÉFREDAKTORŮV NEPRAVIDELNÍK

Jak se hodnotí?

Recenze všeobecně (na hudbu, na jídlo, na filmy, na auta, na makeup nebo na hifi...) jsou většinou cílem uštěpačných poznámek ze strany těch, s jejichž názorem se neshodnou, to je ovšem v zásadě asi i v pořádku, jakkoliv snaha ventilovat svůj názor spíše konstruktivním, logicky formulovaným způsobem by zjevně byla ku prospěchu o něco více. Jinými slovy, vyjádřit svůj názor "že je to sračka" mohu i slušně, věcně a bez nutnosti okamžitě napadat.

Číst dál...

200 200 xavian 200 200 soundstyle 200 200 eurostar 200 200 tykon 200 200 psg

200 200 hifiguide 200 200 cptpraha 200 200 basys 200 200 naimstudio 200 200 horn

200 200 aq 200 200 voice 200 200 yamaha 200 200 horizontrading 200 200 kasaudio

200 200 elfton 200 200 mareka audio 200 200 ibdczech 200 200 walter kircher 200 200 4ce distribution

1024 200 audio video show praha