Může USB kabel ovlivnit zvuk? Zdá se, že jde o extrémně žhavé téma, kdy většina lidí vyjadřuje spíše až pohrdavě negativní názor. Jenže když se ohlédnete deset, dvacet, třicet let nazpět, úplně stejně se mnozí tvářili na rozdíly mezi CD přehrávači, mezi D/A převodníky, mezi signálovými, reproduktorovými a zejména napájecími kabely, ale i jinými komponenty. Jenže my si myslíme, že každý prvek ovlivňuje výslednou reprodukci a pokud to není zřejmé, pak možná jen sestava nemá dostatečné rozlišení a dostatečnou schopnost postihnout rozdíly, které mohou být v závislosti na komponentech a prostředí i relativně subtilní (což třeba u USB kabelů platí zejména ve třídě stokorunových a tisícikorunových modelů).
Je to trochu paradox, protože malé rozdíly u levných modelů tak úplně nevyzní na levnějších sestavách, ke kterým ale tak nějak přirozeně podobné kabely patří. Nicméně dle empirických zkušeností se stačí přiblížit zhruba k metě 2 000,- Kč / metr a změny začnou hned být zřetelnější. To ovšem tak trochu platí i pro libovolný jiný druh kabelů, no ne?
Měli jsme možnost trochu si pohrát s rozdíly mezi těmi nejzákladnějšími USB kabely, proti supermarketovému drátu jsme porovnávali dva hráče ze stáje amerického AudioQuestu - úplně základní model Pearl a ob řadu vyšší model Cinnamon.
AudioQuest Pearl
Pearl je tvořen měděnými vodiči typu solid-core s dlouhými krystaly. Izolace je řešena polyetylenovým pláštěm. Konektory jsou pak zlacené.
AudioQuest Cinnamon
AudioQuest tvrdí, že zásadní je pro ideální přenos digitálního audia postříbření vodiče, respektive použití čistě stříbrného vodiče. Postříbření ale prý stačí, praví firemní materiály, protože signál po USB kabelu cestuje prý téměř výhradně po povrchu vodiče (a tam se tedy nachází stříbrná vrstva) - lze tedy při konstrukci do určité míry ušetřit a použít kombinaci mědi a stříbra. I Cinnamon je vybaven polyethylenovým opláštěním a zlacenými koncovkami, v podstatě je tak krom vodičů technologicky shodný s nižším modelem Pearl.
Jen tak mimo hlavní téma - AudioQuest celkem aktivně publikuje i edukační materiály, doporučujeme tak na dlouhé zimní večery třeba oficiální standardy pro USB Audio (ale pozor, mají nějakých 130 stran): http://www.audioquest.com/resource_tools/LearningMods/audio10.pdf . Bez zajímavosti by jako názor nemusel být ani "manuál" k počítačovému poslechu: http://www.audioquest.com/pdfs/Computer-Audio-Demystified-WhitePaper-EN-R2.pdf . A teď zpět k Pearl a Cinnamon.
Oba kabely jsme měli možnost poslouchat zejména na T+A PA 2000 R / T+A MP 2000 R, ale také na redakčních sestavách Naim Nait XS / ASUS Xonar Essence One MUSES MK II a Cambridge CXA80, kde zdrojem signálu pro kotoučky byly přehrávače Naim CD5si a Cambridge CXC. S ASUSem pak hrála také sestava Rogue Audio RP-5 a Rogue Audio M-180. Srovnávali jsme jak s "tiskárnovým" USB kabelem, tak třeba s Atlas Element USB či MIT StyleLink USB. Poslouchalo se přes redakční Harbeth Monitor 30 a Xavian Perla, ale i GoldenEar AON 3 a GoldenEar Triton Three, propojeno bylo reprokabely TelluriumQ Silver. Napájení zajišťovaly filtry ProPower, GigaWatt a kabely KrautWire Omega III.
V "Imagination" Hazeltinea, Mraze a Drummonda ("Manhattan" | 2006 | Chesky | FLAC | 24-96) dokázal levnější z kabelů přinést trochu klidu a zvuk o něco lehce změkčit, byť objemově proti ostatním nabízel spíše adekvátní míru nejnižších tónů a spíše menší pocit hloubky, do které se basa pouštěla.Oproti standardnímu kabelu, na kterém je nejdražší vytištění cenovky v obchodě, však zejména na sestavě T+A byl cítit krůček směrem k lepší definici. Po zapojení vyššího modelu se ale ovšem bas už trochu více rozvášnil, objevil se v něm náznak dýchání a impulsu, také do objemu Cinnamon něco málo přifoukl, takže celkově působilo pásmo vyrovnaněji a přirozeněji, stejně jako definice již byla slušná.
Tendence ke změkčení a zjemnění zvuku základního modelu Pearl byla zřejmá i v "The Parting Glass" Cary Dillon ("Live at the Grand Opera House" | 2010 | B&W | FLAC | 24-48). Přednes vokálu byl poněkud opatrnější, neprokreslil hlas oproti ostatním tolik do hloubky a nevypíchl jej plasticky před nástroje, v porovnání se základním no-name kabelem ovšem byl zvuk o něco čistší. Vliv byl nejzřejmější při připojení nepříliš dobře uzemněného stolního PC staršího data, naopak u notebooku byl rozdíl v čistotě menší (i když opakované přehazování no-name / Pearl i zde ukázalo drobné posuny). Naopak u Cinnamon už byl posun poznat vcelku jednoduše, zejména na tom, že hlas byl o kus zaostřenější a přeci jen celkem oddělený od nástrojů. I tady bylo znát měkčí, zjemnělejší podání, doprovázené ale zároveň pocitem jakéhosi zlidštění. Díky větší čistotě šlo také otočit hlasitost více doprava bez nutkání zase ji rychle vracet. Panuje tu poměrně slušný klid a pocit, že reprodukce na vás netlačí, v čemž je nejvýznamnější přínos kabelu Cinnamon.
Už i základní Pearl zvládl o něco zklidnit nejvyšší frekvence, zbavit výrazné perkuse a činely v "Misery" od Dave´s True Story ("Unauthorized" | 2010 | HD Tracks | FLAC | 24-96) části jejich ostřejších špiček, čímž také více vynikla jejich kresba. Rozdíl to nebyl úplně velký, přesto opět - po chvíli poslechu tam byl. Objemově ani zde Pearl příliš nehýřil, zvuku je o něco méně, avšak je o něco přesnější, než s no-name drátem. Cinnamon pak konkrétnost popotáhne zase o kousek dál, přibude objem činelu a samotný jeho zvuk je více slyšet, je snazší ho vnímat; proměna je nenápadná a chvíli jí musíte hledat, ale pročištění každého tónu je znát, stejně jako o něco delší dozvuk. Pokud ale máte rádi výraznější přednes, možná se nedočkáte toho "svého" zvuku, Cinnamon totiž třeba vibrafon celkem dost uklidnil a trochu také změkčil.
Dynamika nástrojů i skladby jako celku v Burtonově "Question & Answer" ("Like Minds" | 2006 | HD Tracks | FLAC | 24 - 88,2) se v podání Pearl příliš nezměnila, šlo spíše o nuance. Zvuk byl sice poměrně živý, ale se zřetelným akcentem na celek; ne plochý, ale stále s rezervami, což si ale uvědomíte spíše až při přímém přehazování různých kabelů. Cinnamon dodal nástrojům již větší hloubku a konkrétnost, měly najednou zřetelněji vnímatelné proporce. Stále platí, že i do dynamiky přináší Cinnamon spíše klid, takže tóny nevybuchují a nepůsobí dravě, přesto už se začíná objevovat možnost vnímat i mikrodynamické dění a hudba samotná je jednoduše živější.
V "Missa Brevis Kyrie" Jamese McMillana v podání Capella Nova ("Tenebrae" | 2007 | Linn | FLAC | 24 - 88,2) se dostavilo už po připojení AudioQuest Pearl slyšitelné zlepšení v rozlišení sboru, bylo o něco málo snazší se ve zpěvu orientovat, i když ve chvíli, kdy sboristé začnou zpívat hlasitěji, jsou stále cítit rezervy. Opět ale malý krok správným směrem Pearl přináší. Cinnamon už umí lépe oddělit jednotlivé vokály, udržet ve sboru slušnou, byť ne špičkovou organizaci. Znatelně detailnější přednes pak už ukáže i náznaky echa prostoru a celkově je slovům snáze, byť ne perfektně rozumět.
Nástroje v "Being Ben" (Manu Katché | "Third Round" | 2010 | Qobuz | FLAC | 24 - 88,2) srovnal Pearl spíše do jedné linie vedle sebe a scéna měla stále slyšitelné těžiště uprostřed, přesto se daly najít kontury jednotlivých instrumentů a nešlo o zmatené zvukové klubko, byť to tak úplně nebylo ani s úplně obyčejným kabelem. Pokud už Pearl něco změnil, bylo to lehké rozšíření zvukové scény, byť přímo mezi hráče vás rozhodně nepřenese. Cinnamon přinesl do reprodukce pocit větší vzdušnosti a hlavně prostoru mezi nástroji, rozdíl byl rozhodně citelný. Všichni hráči jako by se také posunuli o kus dozadu a kousek od sebe, dění se zklidnilo a bylo přehlednější, zmizel pocit, že vaši pozornost táhne cosi do středu mezi reprosoustavy.
Ozzyho "Perry Mason" ("Ozzmosis" | 2014 | Qobuz | FLAC | 24 - 96) zazněl v podání Pearl s trochu menším tahem na branku, přesto spíše tvrději a řízněji, přínos byl cítit v lehkém zlepšení údernosti. Chvílemi si ale přejete, aby hudba měla větší impuls a drajv. Asi největší přínos k atmosféře poslechu znamenal Cinnamon v oblasti rytmiky, která byla přesnější a hudba více tepala, ale bylo cítit i celkově čistší, nebo možná spíše zřetelnější přednes. Začala také být více cítit celková váha a hloubka zvuku, oba kabely též ubírají ze zvuku jakousi špatně popsatelnou patinu nervozity a trochu zklidňují říznost, bránící v opravdu hlasitém poslechu.
USB kabely AudioQuest ze základních pater katalogu jsou přesně takové, jak napovídá jejich cenovka (což je rozdhodně v pořádku). V porovnání s běžným "tiskárnovým" drátem i nižší Pearl něco zlepší, byť jeho přínos není zřetelný vždy a všude a pořídit si ho je tak trochu otázka dobrého pocitu, podobně jako pořízení základního "high fidelity" analogového signálového kabelu, který vyměníte z "tkaničky" dodávané s mnoha přístroji. Je nutno rozhodně vyzkoušet, zda investice do něj má smysl, přestože těch pár stovek je skutečně nevelkou cenou, i kdyby přínosy byly skutečně malé. S přihlédnutím k tomu, že vyšší Cinnamon už rozdíly skutečně přináší a jeho cena je sice téměř trojnásobná, stále ale dost nízká, bychom rozhodně doporučili zamířit alespoň směrem k němu; nejenže dává už na omak a pohled pocit větší hodnoty, ale jednoduše už je s ním zvuk čistší, zřetelnější a dospělejší, jakkoliv jde stále jen o začátek dlouhé cesty vzhůru k dokonalé reprodukci.
Kč 699,- - Pearl (0,75 m)
Kč 1 819,- - Cinnamon (0,75 m)
--- --- --- --- ---
KLADY
+ oproti supermarketovým modelům zlepšení, zejména u Cinnamon
+ rozumná cena
+ Cinnamon vypadá hezky
+ rozumně čistý a vyrovnaný zvuk, u Cinnamon komplexnější
ZÁPORY
- levnější z kabelů je tak trochu "pro pocit" a rozdíly jsou malé
- rozdíly nejsou slyšet na každé sestavě (třeba u Atlas Element USB jsou zřetelnější)
--- --- --- --- ---
PRODÁVÁ: AQ | www.aq.cz