Američtí JBL možná začali jako výrobci špičkových reprosoustav, dnes však krom repro všech úrovní, aktivních i pasivních, studiových, automobilových i domácích mají v nabídce prakticky „vše co hraje“. Nemalý podíl má značka na trhu spotřebního ozvučení, tedy u takových těch bezdrátových reproduktorů na cesty, ve sluchátkách a podobně. Prodává ovšem i tak trochu jiný, velký a robustní aktivní bezdrátový systém L75ms.

L75ms se vyznačuje zajímavě klenutým tělem, vypouklá čelní stěna s typickou pěnovou mřížkou, připomínající tabulku čokolády (firma jí říká Quadrex), zakrývá symetricky rozdělené reproduktory pravého a levého kanálu (výškáč + basák), k nim příslušný bassreflex a ve středu umístěný společný středotónový měnič. Tvar a okraje připomínají mělký zvukovod.

Design si bere inspiraci v modelech řady Classic, počínaje třeba povrchovou úpravou v ořechové dýze. Přestože jde primárně o streamovací / bezdrátový systém, vzadu na kovovém panelu najdete i různorodou konektivitu.

Napájecí zásuvka s kolébkou vypínače má podobu klasické malé osmičky, Bluetooth a Wi-Fi anténka je skrytá uvnitř, ale můžete se do sítě připojit i přes ethernetové rozhraní. Tento konektor má podobu s přisazeným USB A portem, kam můžete zasunout datové paměti s hudbou. Analogové signály lze připojit přes 3,5 mm jack, je tu však plnohodnotný pár cinchů pro gramofony s MM přenoskami. Digitální svět reprezentuje HDMI ARC rozhraní pro televize. Pokud by z nějakého důvodu L75ms nenabídl dostatek basu, můžete přes mono cinch připojit subwoofer. Malým tlačítkem pak lze v opačném případě – tedy u příliš mnoha basů – volit mezi „rovnými“ spodními oktávami nebo jejich ztlumením o 3 dB.

Integrované zesilovače třídy D mají výkon 2x 25 Wattů pro výšky, 50 Wattů pro středy a 2x 125 Wattů pro basy. Když jsme u toho, výšky hrají ze zvukovodů z hliníkové kaloty o průměru 2 cm, středy z centrálního 10 cm kónusu z buničiny a basy obstarávají též buničité membrány, tentokrát s průměrem 13,3 cm. Jako výhybka tu funguje DSP, umožňující i mírná nastavení frekvenčního průběhu v závislosti na umístění.

Streamovací platforma podporuje AirPlay 2 a Chromecast a to do rozlišení 32 bit / 192 kHz. Ze streamovacích služeb využijete Spotify Connect, TIDAL Connect i Qobuz a to pomocí firemní aplikace MusicLife, suplující i dodávaný dálkový ovladač.

Reproduktor JBL hraje ve frekvenčním rozsahu 45 – 25 000 Hz (-6 dB) a zvládne akustický tlak až 106 dB / m, což by mělo zajistit dostatečnou hlasitost i ve velkých místnostech.

Tělo L75ms má šířku 79 cm, hloubku 28,7 cm a výšku 21,6 cm, přičemž váží poměrně podstatných 15,9 kg.

L75ms jsme mohli vyzkoušet v showroomu dovozce v Července, pro porovnání hrála spousta stereofonních sestav, složených z různých reprosoustav AQ, Revel nebo JBL a elektroniky Arcam v čele s HDA SA30 a HDA ST60.

Tento audio systém (těžko tomu vlastně říkat jen reproduktor) je veliký a tak je celkem logické, že má navrch stran reprodukce basů i proti často efektně nadsazeným prezentacím bezdrátových řešení. Veliký kontrabas maličké Esperanzy Spalding („Chamber Music Society“ | 2010 | HeadsUp | 31810-02) byl tedy i zde proporčně lehce akcentovaný, jeho zvuk už však měl jistou míru hi-fi kultivovanosti, s dobrým pocitem váhy a hmoty.

Středy, reprezentované souzvukem hlasů Barryho Gibba a Barbry Streisand v „All The Children“ („Guilty Pleasures“ | 2005 | Columbia | 8287672662 2), možná nejsou úplně super jasné, ale mají pevnost, konkrétnost a bytelnost. Potenciálně řízné sykavky a další elementy L75ms mírně díky signálovému zpracování uklidní, ale přitom srozumitelnost je naprosto ve standardu, který byste od sestavy za 40 tisíc čekali. Navíc hlasitost a sebejistota jsou blíž intenzitě aktivních sestav, spíš než základního děleného hi-fi.

Na výškách se all-in-one JBL chová spíše nekonfliktně, činely a další kovové znělé zvuky v „Albatross“ od Fleetwood Mac („The Pious Bird of Good Omen“ | 2004 | BHOR | 0184719000367) nejsou zapadlé, nicméně jejich hrany zní nepochybně zklidněně, bez ukřičenosti, takže můžete snadno hrát hlasitěji nebo třeba poslouchat materiál, který zvukař zkoušel přizpůsobit spíš pro autorádio, než pro hi-fi – a nic vám neutrhne uši. Rozlišení je rozumné, už to jistě není žádný obyčejný Bluetooth repráček.

V čem mívají aktivní systémy libovolného typu a úrovně navrch oproti stejně drahým děleným sestavám, to je subjektivní vnímání dynamičnosti přednesu – ono je to možná spíše celkový sladěním a rychlostí, výbušností, ale zpravidla to funguje. Nutno říci, že přes svůj do jisté míry oblejší zvukový projev má i L75ms solidní množství síly a akustické nástroje I Solisti Italiani, hrající Vivaldiho „Koncert č. 2 v c dur, RV 188-1“ („12 Concerti op. 7“ | 1993 | Denon | CO-75498) měly takovou záměrně nasycenou podobu. Jinými slovy, L75ms umí zaplnit prostor, ale zároveň díky vcelku citlivému nastavení nepůsobí dojmem explozivního boom boxu.

Nejednoduchá, komplexní „Medley“ Davida Sanborna („Another Hand“ | 1991 | Elektra | 7559-61088-2) je testem vlastně pro jakoukoliv sestavu, udržet separaci jednotlivých vrstev a nástrojových linek vyžaduje dobré rozlišení. JBL ukazuje, jak technologie pokročily a jak aktivní DSP dokáže mít jednotlivé složky signálu pod kontrolou tak, jak mají být. L75ms samozřejmě nepase po nejkřehčích detailech a dozvucích, on to zajisté není ani primární účel takovéhoto zařízení. Ale obraz je pevný, bez problémů odpovídající cenové relaci 30 – 40 tisíc za sestavu – prostě takové solidní základní hi-fi, u něhož je už slušná separace zvuků i celkový pocit čistoty.

Podání stereofonního prostoru je něco, co z principu věci nemohou menší aktivní reproduktory nabídnout, ale vcelku nadstandardní rozměry i tvarování tohoto JBL pomáhá Dolphyho „Gazzelloni“ („Out to Lunch!“ | 1999 | Blue Note | 7243 4 98793 2 4) načrtnout s alespoň jakýms takýms stereo prostorem. Scéna jako taková není nijak zvlášť široká, nicméně drží svůj tvar a polohu vlastně zleva zprava, ať si stojíte téměř kdekoliv. Bezesporu je to pak lepší, než jednobodové typické vyzařování většiny obdobných řešení.

„Man of Our Times“ od Genesis („Duke“ | 2007 | Atlantic | 0603497996438) je jedním z klasicích reprezentantů rocku minulého století, má však tendence na systémech s až přílišnou upřímností trochu tahat za uši. JBL lehoulince vytáhne basovou složku, zajistí, že potenciálně agresivní kousky skladby nejsou únavné a díky tomu se nebojíte ani sáhnout po trošku vyšší hlasitosti, kdy zase plnější zvuk a citelný akustický tlak pomáhají vniknout do podstaty skladby. Určitě se dá říct, že má L75ms šťavnatější a důraznější projev, než ledasjaký základní hi-fi systém, hlavně díky sladění všech částí cesty signálu k sobě.

Kompaktní systém, ale rozhodně ne malý all-in-one reproduktor JBL L75ms může být zajímavou alternativou všude tam, kde se nevejde běžné dostupné hi-fi, ale skromný soundbar zase nestačí po zvukové stránce. Zabere nějaké to místo, nicméně v jednom těle najdete dostatečnou konektivitu, možnost pohodlného streamování a zvuk, který netahá za uši, má šťávu i energii a ačkoliv spíš než evropsky či asijsky vnímanou audiofilii prezentuje mírně bombastičtější americké zvukové ladění, má v zásadě kvality (dynamiku, detail,…) ne neporovnatelné i s dělenými sestavami z obdobné cenové relace (primárně díky vyladění „všeho k sobě“ v čele s DSP) a to není málo. Pokud tak hledáte pohodlí a slušný zvuk se snadnou použitelností pro každého člena rodiny, tohle může být díky moderní technice jedna z cest.

PS: Až po skončení testu snížil výrobce cenu a to velmi razantním způsobem – až se chce říct, že těžko chtít za dané peníze víc!

Kč 39 590,- - cena v době testu

Kč 24 999,- - aktuální cena

FOTOGALERIE

--- --- --- --- ---

KLADY

+ nadstandard co do velikosti, plnosti a živosti zvuku v daném segmentu

+ můžete hrát prakticky libovolně nahlas

+ šíře funkcí a vstupů

+ celkem originální vzhled

ZÁPORY

- vzhledem k velikosti a konceptu se zvuk ideálně poskládá až z trochu větší dálky

--- --- --- --- ---

DOVOZCE: AQ | www.aq.cz 

fSdílet

Tweet