Xindak XA6800
+ 105 + 36 
Xindak – jméno, které je jednou z vlajkových lodí invaze čínského tygra do světa věrné reprodukce zvuku. Typické pro tyto čínské vycházející hvězdy (je-li takové označení ještě vhodné u značky, která na trhu působí v jedné ze svých podob už od roku 1988 – jakkoliv hi-fi tvoří „až“ od let 1993 / 1994) je v dnešní době již plně konkurenceschopná konstrukce i zvukové parametry, ovšem pořád ještě cenová úroveň, na níž se „neasijské“ značky jen stěží mohou dostat. XA6800 v nejnovější revizi je důkazem toho, že i za velmi zaplatitelné peníze lze koupit slušný stroj.
Už první doteky prstů na dvacetikilogramovém (!) přístroji na masivních odpružených nožkách jasně vypoví o jeho výrobním provedení – nikde žádný plast, perfektní vyfrézování jednotlivých dílů, výborné slícování a dojem masivnosti a hodnotnosti. Otřepaná fráze o vyrovnání se minimálně dvojnásob drahé konkurenci tu je rozhodně namístě. Dokonce i ovládací tlačítka přímo na přístroji (tedy míněno obě dvě a potenciometr k tomu) mají plynulý chod a kladou přesně ten správný a při doteku příjemný odpor.
Přístroji dominuje jednoduchý, tlustý čelní panel, na němž najdeme minimum elementů – ve středu je velký potenciometr, nad ním pak vytištěné logo výrobce a modelové označení. Vlevo od tohoto zásadního ovladače je spínací knoflík a ve dvou prohlubních přijímač ovládacího signálu a poněkud brutálně modře svítící LED dioda – jeden z mála pozůstatků „čínského vkusu“. Kdyby svítila o 70% méně intenzivně, jistě by se nic nestalo. Na pravé straně čela najdeme sekvenční přepínač vstupů a opět v prohlubních čtyři stejné LED diody, indikující právě aktivní vstup.
Horní deska je v rámci zodpovědného přístupu ke chlazení vyrobena z masivního kovu a je skládána do „varhánků“ – ty na bocích přechází v množství masivních žeber. Chlazení zesilovače je tak dimenzované i pro skutečně extrémní situace, ani v okamžicích, kdy ze stroje odchází maximum přebytečného tepla, není povrch rozpálený tak, aby se na něm nedala udržet ruka. Předimenzování je – co se výroby týká – pro tento Xindak typické.
Zadní panel a na něm umístěné konektory pak pokračují v budování vynikajícího dojmu z konstrukce XA6800. Tři páry RCA konektorů jsou bytelné a v ideálním rozestupu, aby se do nich vešly i kabely se silnějším opletem a velkými koncovkami. Vpravo vedle nich je jeden pár analogových symetrických XLR vstupů, vybavení až překvapivé v této cenové kategorii. Dva páry reproterminálů jsou solidní a masivní, do svých otvorů pojdou holý vodič s téměř jakýmkoliv dostupným průměrem, banánky i vidličky. Opět mají ideálně zvolený rozestup pro příjemnou přístupnost a manipulaci s drátem. Dále už je zde jen napájecí zásuvka. Všechny konektory jsou na dvacetitisícové vody velmi nadstandardní, tak jako zpracování celého stroje.
Symetrické XLR konektory nejsou u Xindaku módní záležitostí „pro pocit“ – vnitřní konstrukce je koncipována jako plně symetrické dual-mono. Základem napájení je masivní toroidní trafo v pouzdře pro odstínění od zbytku komponentů, pro levý a pravý kanál na něm najdeme oddělená vinutí. O filtraci energie se stará baterie kondenzátorů Rubycon s kapacitou slušných 40 tisíc mikrofaradů. O zesílení signálu se pak stará na každém kanálu čtveřice tranzistorů Motorola. Vnitřní zapojení je účelné a jednoduché, přesně jako celý zbytek návrhu tohoto zesilovače. Hlasitost reprodukce řídí motorizovaný potenciometr ALPS, zapouzdřený v podobné skříni jako transformátor. Vstupy se přepínají miniaturními relátky. Jednoduchost a účelnost podtrhuje absence jakýchkoliv korekcí či třeba i výstupu pro sluchátka. Zesilovač tedy není pro každého, ale ti, kteří ví co chtějí, ho jistě ocení. Škoda je snad jen nepřítomnosti výstupu pre-out pro případné zapojení subwooferu nebo dodatečného koncového stupně.
Parametry XA6800 nejsou v ničem na první pohled výjimečné – trvalý výstupní výkon do osmiohmové zátěže je 80 Wattů na kanál. Nicméně na pohled druhý už něco poměrně výjimečného zjistíme, obzvláště s přihlédnutím k pořizovací ceně - první čtvrtina tohoto výkonu je dodávána v čisté třídě A; a 20 Wattů, to je již dostatečný výkon pro citelnou část běžného poslechu v domácích podmínkách.
Zesilovač Xindak hrál s variací komponentů, ale mezi hlavní patří reprosoustavy Harbeth Monitor 30 Domestic, KEF Q300 a Cabasse Eole 2 (nicméně jen v kombinaci 2.0). Zdrojem signálu byl Pioneer BDP-LX71, Naim CD5i, Denon DCD-710AE, Marantz UD7006 a Denon DNP-720AE. Zesilovačem pro srovnání pak NAD C370 a Denon PMA-710AE. Signálové kabely nesly značky Eagle Cable, Monster Cable a QUAD, silové kabely pak Neyton (konkrétně špičkový Berlin LS), Eagle Cable a ProAc.
První watty v „áčku“ jsou benefitem hlavně při tišším a středně hlasitém poslechu nástrojově skromnějších ansámblů, samozřejmě v oblasti akustické hudby. Ne snad, že by hudba elektrifikovaná nebyla charakterem zesilovače nijak ovlivněna, ale jak má správně znít úmyslně zkreslený nástroj? Na druhou stranu, u akustických nástrojů ten, kdo je alespoň občasným návštěvníkem živých představení vhodného stylu, dokáže rozpoznat rozdíly.
Na úvod si vezměme to jediné, co se patrně dá zesilovači této cenové třídy vytknout. S některými testovanými reprosoustavami vyšší citlivosti a při vyšších hlasitostech „to“ Xindaku ujede - „to“ je tón, pro jehož reprodukci je potřeba právě tak akorát impulsní energie, aby se zesilovač přepl do smíšeného AB módu a při té příležitosti v reprodukci zanechal stopu této události v podobě drobného zkreslení. Ctěného čtenáře je nutno uklidnit – podstatně častěji proběhne změna provozního režimu naprosto „bezešvě“, v některých kombinacích tón-zesilovač-reprosoustavy je ale radno udržet na uzdě vášně pro hlasitý poslech. Některé výbušnější pasáže dechů na první eponymní desce Michaela Bublého či velkolepé momenty „Velké brány Kyjevské“ z pera Mussorgského jsou přesně těmi správnými případy, kdy by potenciometr měl zůstat na úrovni „přiměřeně“.
„Áčko“ se svému posluchači odvděčí ale třeba na „Best of“ sampleru Stockfish Records, kdy sedmnáctá skladba od Chrise Jonese, nesoucí název „No Sanctuary Here“, svým mocným, jemným a měkkým basem obepne posluchače a už na střední hlasitosti fyzicky „vytlouká“ rytmus uvnitř těla. Basové struny mají sytý, plný zvuk, poctivě kovový a hluboký.
Vivaldiho „Čtvero ročních období“ pak vypovídá o tom, jak Xindak nakládá s vícero nástroji, hrajícími najednou. XA6800 není žádný zvukový patolog, dává vyznít hlavně harmonii ploch a celků. Housle zní jako skupina nástrojů a je celkem jedno, že nevyznívá dokonale jeden každý nástroj se svým tónem – Xindak svým teplem a měkkostí nechává posluchače proplouvat hudbou a soustředit se na její obsah, ne formu.
Celková harmonie vůbec je silnou stránkou šest tisíc osmistovky, zvláště v oněch prvních áčkových Wattech. Soulad a pohoda jazzových nahrávek od Pat Barber a její „A fortnight in France“, přes Meolovu desku „Consequences of chaos“ až po „Songbook vol. 2“ od Crimson Jazz Trio, vše se poslouchá snadno, nástroje jsou rozlišené, ale zvuk zůstává homogenním celkem.
Žádné z akustických pásem nijak výrazně nevyčnívá na ostatní, snad jen basů je skutečně hodně, respektive jejich podání je plnější než u středů a výšek. Samozřejmě, že jemnost a rozlišení XA6800 není zdaleka taková, jako u Class A zesilovačů „velkých“ značek typu Accuphase, Pass Labs nebo Luxman. Na druhou stranu nabízí Xindak pořád ještě hřejivost elektronek bez jejich zkreslení a sílu poctivého tranzistoru v jednom šasi.
I dynamické schopnosti jsou na dvacetitisícový zesilovač dosti slušné – všechny náhlé vzestupy, přechody mezi tóny, cokoliv od klavíru, přes strunné nástroje až po moderní nahrávky Petera Gabriela či Avishai Cohena drží Xindak po nenápadnou kontrolou až do poměrně vysokých hlasitostí. Na úrovni rockového koncertu mu už ale trošku (kupodivu opravdu jen trošku) dochází dech, což je více než logické.
Xindak XA6800 nabízí za devatenáct tisíc hodnoty, které zaskočí nejednoho milovníka high fidelity přístrojů. Výrobní provedení je skutečně perfektní, nejen na svou cenovou třídu a už se nejedná o hezky vypadající, ale levně stvořené zařízení. Solidní materiály, příjemný design bez asijského nádechu, výbava soustředěná kolem co nejlepší možné reprodukce zvuku bez příkras, to vše tvoří dobrý dojem pro ty, kteří chtějí jen a pouze poslouchat to, co jim jejich systém předá. „Někdy“ by se sice hodil také sluchátkový výstup, ale to není nic, co by nenapravil externí sluchátkový zesilovač. Drobný nesoulad s některými reprosoustavami při vyšších hlasitostech pak prostě vyřeší pečlivý prvotní výběr boxů a od toho okamžiku už bude Xindak levným, ale přesto výtečným společníkem napříč hudebními žánry pro každého, kdo i s útlejší peněženkou touží po věrné reprodukci hudby. Za dané peníze výborný nákupní tip.
Kč 18 900,-
--- --- --- --- ---
KLADY
+ výrobní provedení padesátitisícového stroje
+ dostatek výkonu pro většinu situací a první Watty v čisté třídě A
+ plně symetrická konstrukce (a vnitřní konstrukce obecně)
+ příjemně měkký a vřelý, „áčkový“ zvuk s hutným basem
ZÁPORY
- dálkové ovládání má na rozdíl od zesilovače své výrobní i komfortní nedostatky
- chybí sluchátkový výstup (což není zas takový problém) a vstupů je tak tak akorát
- s některými reprososutavami v AB módu mohou být některé tóny poněkud ostré
--- --- --- --- ---
VIZITKA PRODEJCE
Horizon Trading Prague
Tato emailová adresa je chráněna před spamboty, abyste ji viděli, povolte JavaScript
– www.xindakaudio.cz
Pokud máte zájem o sdílení tohoto článku na svém webu,
zkopírujte si text níže a vložte jej do svého webu.
Ukázka :
Čtvrtek, 03 Listopad 2011
Xindak – jméno, které je jednou zvlajkových lodí invaze čínského tygra do světa věrné reprodukce zvuku. Typické pro tyto čínské vycházející hvězdy (je-li takové označení ještě vhodné u značky, která na trhu působí vjedné ze svých podob už od...
Komentáře
RSS informační kanál komentářů k tomuto článku.