„Legenda, která vám změní život“

Přiznám se, že jsem poprvé slyšel elektrostatické Quady zhruba před deseti lety na výstavě ve Vídni a tehdy ve mně zanechaly velmi hluboký dojem. Byli to předchůdci dnes testovaných ESL 2905, a protože jsem měl v té době výstavní plochu hned v sousedství, užil jsem si je po dobu trvání výstavy – tj. tři dny. První, co mě zarazilo už ve Vídni, byl objemový i kmitočtový dostatek basů – stále jsem hledal někde skrytý subwoofer – ten se však nekonal. Má tehdejší nedůvěra pramenila z principu vyzařování dipólu – jak to, že nedochází k akustickému zkratu?

Druhou věcí byl fakt, že byly napájeny zhruba třicetiwattovým zesilovačem a tato síla byla zcela dostačující.

Třetí věcí, o níž jsem se ujistil, je ta, že pakliže vám recenzent při testu dynamických reproduktorů bude tvrdit, že tyto hrají jako elektrostaty (myslí tím samozřejmě pochvalu), tak vám dozajista lže – opravdu to není možné. Elektrostaty jsou prostě elektrostaty.

V principu fungují tak, že na relativně velkou plochu natažená mylarová fólie (s hmotností 0,5 g/m^2) se pohybuje jako rotor mezi dvěma statory (zepředu i zezadu) – mřížkami. Membrána je trvale pod napětím 5 000 V a když audiosignál přichází do mřížky, vzniká elektrostatické pole, působící na její různé části různou intenzitou a tím celou membránu rozkmitá a celá plocha soustav funguje jako obrovský píst, ovšem s relativně malou výchylkou. Celé to funguje jako dipól, tj. vyzařuje skrze hustě perforované mřížky nejen dopředu, ale i dozadu.

Výhodou tohoto řešení je dosažení téměř nulového zkreslení při reprodukci. Pohybuje se v řádu desetin procenta v celém přenášeném pásmu – tj. i v basové oblasti, kde to u dynamických reproduktorů z fyzikálních důvodů není možné.

Další podstatnou výhodou je absence „ozvučnice“, takže nemá co kazit výsledný zvuk – žádné sudové zabarvení, žádné parazitické zvuky, žádná omezení nedostatečným objemem, žádné přizkreslování basreflexovými nátrubky apod.

Směrovost vyzařování vyřešili u Quadu tím, že je membrána natažená ve spirále od středu soustav – takže není zapotřebí žádné zakřivování soustav jako celku a panel je zcela planární. Odpadl tím nešvar páskových měničů, zpravidla velice citlivých na pozici posluchače v místnosti. Při poslechu Quadů můžete jak postávat, sedět nebo i ležet a zvuk se příliš nemění.

Proměřením třetinooktávovými šumy z poslechového místa za použití systému č. 2 (viz dále) a při zvolené referenční úrovni 80 dB na 1 kHz byl změřen následující kmitočtový průběh. Reálný nástup basů (-6 dB) je na 31,5 Hz, na 36 Hz je již signál na referenční úrovni bez odchylky. Pro úplnost uvádím hodnoty na 20 Hz: -12 dB a na 25 Hz: -9 dB. V celém měřeném pásmu nastala odchylka od tolerance +/- 2,5 dB pouze na kmitočtu 6,3 kHz, kde byl zaznamenán mírný pokles pod zvolenou tolerancí. Mimo této odchylky splňuje tedy toleranci +/- 2,5 dB pásmo 34 Hz až 20 kHz ve velmi vyrovnané charakteristice.

Zvuk 2905 byl posuzován na dvou aparaturách a ve dvou poslechových prostorách.

První o rozloze cca 35 m^2, kde zdrojem signálu byl gramofon SME 20/2A osazený přenoskou Lyra Argo i, phono předzesilovačem Nagra BPS, předzesilovačem Pass XP20 a výkonovým zesilovačem Pass XA30.5. Propojeno bylo kabely KrautWire (repro – ORG, propojovací – Passion Gold a Passion Pro, síťové Orbit a Orbit PA), o síť se starala pračka Accuphase PS 1200.

Druhá prostora měla výměru 25 m^2 s lepším tlumením. Zdroj signálu obstarával CD přehrávač Nagra CDP, předzesilovač EAR-Yoshino 834L (elektronkový), výkonový zesilovač Pass Aleph 3, reprokabely KrautWire Fractal, ostatní kabely shodné s prvním systémem. Vyzkoušeny byly také elektronkové monobloky Jadis (trioda – 22 W) a „komerční“ systém Pioneer G-Clef D9-A9.

Po náročnějším stěhování (84 kg/kus), ustavení a zapojení nastává vyčkávací období. Prvních 20 minut se soustavy nabíjí a postupně zesilují svůj zvuk, po zhruba dvou hodinách lze teprve přistoupit k serioznímu poslechu (toto platí pouze pro nové soustavy, napodruhé je již procedura rychlejší).

A nyní nastává něco, co ospravedlňuje skalní příznivce víc než půl století (tak dlouho už Quad své elektrostaty vyrábí) tvrdit, že se jedná o nejlepší zvuk, jaký lze v domácích podmínkách dosáhnout. A nejen to, jedná se o zcela návykovou věc, jako byste byli na jakýchsi tvrdých drogách (ovšem bez vedlejších zdravotních problémů – no i když...), návrat zpět na konvenční dynamický reproduktor je po krátkém období již nemyslitelný. Přirovnal bych to k návštěvě hudebního ráje.

Vše začíná na mohutném a subjektivně vnímaném basovém základě. Dokonce jsem u mnoha nahrávek měl pocit, že basy jdou z Quadů hlouběji, než u B&W Matrix 801. (A ty startují dle měření od 16 Hz!) Tyto basy jsou velmi měkké právě svou hloubkou – je to jako když u konvenčních reproduktorů přidáte kvalitní subwoofer a zdůrazníte nejhlubší pásmo v oblasti 20 až 25 Hz. Velmi zvláštní je i vnímání těchto kmitočtů. Máte pocit fyzického tlaku jako na koncertě a to i při velmi nízkých poslechových hlasitostech. Patrně je to dáno velkou plochou membrány, téměř 1 m^2 (70 cm x 140 cm tj. 0,98 m^2). Ovšem onen fyzický tlak, nebo chcete-li přítomnost platí pro celé přenášené pásmo všech kmitočtů.

Druhým aspektem zvuku, který vás okamžitě upoutá, je neskutečná živost – dynamika projevu. Když klepne bubínek v hudbě, tak se zaručeně napoprvé polekáte. Absence jakýchkoliv parazitních dozvuků a obvyklých pomalostí je zpočátku až nezvyklá. Je to jako když přesednete z Trabanta do Ferrari. Ona „rychlost“ však není vykoupena obvyklou tvrdostí dynamických reproduktorů, když už tuto rychlost v náznaku některé konstrukce typu např. Wilson Audio mají. Naopak s onou rychlostí přistupuje až neskutečná jemnost a detailnost všeho, co hudební signál obsahuje, a to včetně konkrétního zobrazení nahrávací místnosti. Všeobecně je vše přesné a zaostřené.

Podání prostorové scény hudby je kapitolou samou pro sebe. Měl jsem obavy, že díky dipólu to bude onen „všeprostor“, kdy je hudba všude a zároveň nikde, tj. bez lokalizace. Opak je pravdou. Podání spíše připomíná studiové monitory typu Tannoy Arden, kdy je použit koaxiální reproduktor, a proto vyzařují bodově. Quad ESL se chovají podobně – takže žádný falešný ohromující prostor známý z méně zdařile sfázovaných vícepásmových reprosoustav. Jednoduše vše přesně zařezává tak, jak nahrávka a vaše zařízení určí.

Dalším aspektem, který vás určitě překvapí, je reálná velikost jak hudebníků, tak hudebních nástrojů. Z jedné strany není zpěvák dvaceticentimetrový trpaslík a naopak krk kytary nemá šest metrů. Velikost je jednoduše taková, jakou známe z živé reality.

Soustavy Quad jsou i velmi poučné i co se týče okolních komponentů. Nejsem přílišný zastánce elektronkových řešení konstrukce zesilovačů. Nicméně v případě elektrostatů je situace jiná. To, že je elektron ve vakuu to nejrychlejší, je sice fyzikální fakt, ale dynamický reproduktor to jaksi nedokáže ocenit. Jednoduše tu rychlost není schopen ze své podstaty zobrazit. Elektrostat ty schopnosti má a to se pak dějí věci v HighEndu. Ne, že bych se stal přes noc příznivcem elektronek, ale konečně toto řešení chápu a jsem k němu daleko tolerantnější.

Leč zpět k 2905.

Dalším nepřehlédnutelným aspektem zvuku je fenomenální lehkost. Chvílemi až éteričnost zvuku, tam, kde to hudební zdroj dovoluje. A vše zabaleno do neskonalé příjemnosti poslechu. To, že někde cinkne v hudbě tak, jak má, a tak, jak to známe z živého vystoupení, je už snad zbytečné konstatovat. Quad 2905 jednoduše reprodukuje vše a navíc správně.

Vrátil bych se ještě k provozním vlastnostem Quadů. Nespornou výhodou je, že opravdu nepotřebují zesilovač typu „mastodont“, tj. v praxi stačí zhruba 30 W výkonu. Můžete se pak soustředit na jeho kvalitu třeba v třídě A bez obav, že výkonově nebude stačit. Znám mnoho řešení reprosoustav, které bez kilowattových monobloků prostě ne a ne zahrát.

Velmi zajímavá je rovněž spojovací tyč vzadu. Původně jsem myslel, že se jedná pouze o jakési zpevnění panelu. Má však svůj zvukový význam. Podle teploty a vlhkosti poslechové místnosti můžete dotažením či povolením šroubu regulovat napnutí membrány a tím mírně měnit kmitočtový charakter soustav. Vím, že hifisté příliš stupňů volnosti nemají rádi. Je to jako u Koetsu přenosek – nastav si, jak sám umíš – bez doporučení výrobce. Nicméně po chvíli soužití je tato funkce k nezaplacení. Opravdu optimalizujete zvuk podle vašeho prostředí. A dostávat maximum z elektrostatů je vpravdě odměňující.

Určitým drobným handicapem oproti konvenčním reprosoustavám je náchylnost elektrostatů na kvalitu rozvodné sítě 230 V. To pasivní řešení z principu neznají. Tím, že je nutné elektrostaty se sítí spojit, mohou v určitých chvílích být na její kvalitě závislé, i když odebírají jen 6 W. Řešením je buď pračka proudu typu Accuphase či Audience nebo sofistikované síťové kabely typu KrautWire či některých jiných značek.

To, že hrají lépe na dodávaných hrotech, po úvodním okouzlení a hledání umístění na kolečkách či nožičkách, je samozřejmostí stejně jako u konvenčních reprosoustav. Také přidáním závaží z příslušenství zvuku prospěje. Ve firmě prostě vědí, co dělají. Mnoho hifistů též ocení „pouze“ jednoduché připojení kabelu – není zde bi-wiring. Z principu není potřeba. Takže se buď ušetří, nebo investuje do kvalitnější verze kabelu, která přenese signál ze zdroje lépe.

Nepřehlédnutelným kladem je skutečnost, že Quad ESL 2905 dokáží hrát i na velmi tichý noční poslech zcela fenomenálně, což mnoho systémů klasických, byť i velmi nákladných, jaksi neumí. Hlasitý poslech je pak náležitě pompézní se všemi atributy koncertního živého vystoupení.

Závěrem mohu logicky konstatovat, že už nechci zpět přesedat z Ferrari do Trabanta. Je mi jen líto těch promarněných deset let od prvního setkání s legendou ve Vídni. Čekání na Quad ESL bylo neúměrně dlouhé. Vše má patrně svůj čas a i já se hudebního ráje dočkal. Je potěšující, že tuto možnost má nyní konečně na našem území už každý.

Kč 229 990,-

200 300 mcintosh

200 200 pmc

200 200 normaaudio

200 200 studiospalicek

200 200 rpaudio

200 100 wdq

200 100 rodel

AKTUÁLNÍ REDAKČNÍ SESTAVY

ZESILOVAČE:

Naim Nait XS
Naim NAP250 (bi-amp)
Naim FlatCap XS
Norma Revo IPA-70B
Cambridge CXA80

ZDROJE SIGNÁLU:

OPPO BDP-105D
ASUS Xonar Essence One MUSES MKII
Apogee Groove
Cambridge CXC
The Little Black Box v2
COOD-E TV

REPROSOUSTAVY:

Harbeth Monitor 30
Xavian Perla
Xavian Premio

ANALOG:

VPI Scout
Pro-Ject Elemental
Naim Stageline
Pro-Ject Phono Box

KABELY:

ZenSati Authentica
TelluriumQ Silver (repro)
TelluriumQ Black (RCA)
KrautWire Guru S (RCA)
KrautWire zakázkové stříbrné USB
KrautWire Guru Digital (RCA)
EagleCable Condor Blue (RCA)
AudioQuest Big Sur (RCA)
ProAc Response Black Signature (repro)
Vincent Premium (XLR)
Monster Cable M1000 (toslink)
Monster Cable M1000 (HDMI)
+ řada standardních low-cost kabelů

SÍŤOVÉ FILTRY:

IsoTek EVO3 Solus
IsoTek EVO3 Initium
zakázková rozvodnice
Xindak XF-1000ES

SLUCHÁTKA:

Sennheiser HD 26 Pro
Sennheiser IE 8
Koss Porta Pro CZ

OSTATNÍ:

zakázkové stojany pod Harbeth
stojany Kudos S50
akustické prvky Sonitus Acoustic
Naim Mu-so
SIM2 CrystalCube

MĚŘENÍ:

ATB PC Pro pro Windows 7
NAD C370
Pioneer BDP-LX71
MCP CQ5620 (osciloskop)
CD generátor

200 300 basys cs subpage

 

ŠÉFREDAKTORŮV NEPRAVIDELNÍK

Jak se hodnotí?

Recenze všeobecně (na hudbu, na jídlo, na filmy, na auta, na makeup nebo na hifi...) jsou většinou cílem uštěpačných poznámek ze strany těch, s jejichž názorem se neshodnou, to je ovšem v zásadě asi i v pořádku, jakkoliv snaha ventilovat svůj názor spíše konstruktivním, logicky formulovaným způsobem by zjevně byla ku prospěchu o něco více. Jinými slovy, vyjádřit svůj názor "že je to sračka" mohu i slušně, věcně a bez nutnosti okamžitě napadat.

Číst dál...

200 200 xavian 200 200 soundstyle 200 200 eurostar 200 200 tykon 200 200 psg

200 200 hifiguide 200 200 cptpraha 200 200 basys 200 200 naimstudio 200 200 horn

200 200 aq 200 200 voice 200 200 yamaha 200 200 horizontrading 200 200 kasaudio

200 200 elfton 200 200 mareka audio 200 200 ibdczech 200 200 walter kircher 200 200 4ce distribution

1024 200 audio video show praha