Hi-Fi Voice

Asijských maličkých krabiček, jenž jejich výrobce vydává za plnohodnotné high fidelity přístroje se vyrojilo v posledních letech skutečně hodně. Od žádné z nich, snad kromě nemnoha čestných výjimek typu KingRex, není možné čekat zásadní zázrak, ale za pár tisícovek poskytnou příjemný zážitek z hudební reprodukce třeba u počítače nebo na pracovním stole. Jedním z takových výrobců je i Trends Audio z dalekého Hong Kongu. Jejich nejnovější kreace PA-10.1D spojuje v šasi miniaturních rozměrů předzesilovač a sluchátkový zesilovač, mířený k doplnění podobně velkých monobloků stejné stáje. Již v úvodu je třeba zdůraznit, že něco takového jste ještě nikdy neslyšeli.

Předzesilovač se sluchátkovým výstupem na malý 3,5mm jack na přední straně (na testovaném kusu bylo vyfrézování otvoru pro konektor dosti zoufalé), hned vedle je ještě poměrně velký potenciometr s hladkým chodem. Celý předzesilovač je vyroben z poměrně pevného kovu kvůli odvodu tepla od tranzistorů a celé tělo je jinak příjemně zpracované. Zadní strana je jednoduchost sama, je tu trošku konektorová tlačenice, ale kvůli rozměrům přístroje se nedá nic dělat. Najdeme tu celkem tři páry analogových RCA konektorů, jeden pro vstup, dva pro výstupy (jak už bylo řečeno, PA-10.1D má řídit pár monobloků). Dále je tu pak už jen napájecí konektor, páčkový přepínač pro zapnutí / vypnutí a volič zisku (buď 3x nebo 6x pro slabší zdroje signálu – ovšem pozor, jedná se o papírové údaje).

Vnitřní stavba maličkého předzesilovače tak nějak odpovídá jeho cenové kategorii, i když ani tam není zrovna slavná. Jako jednu z hlavních předností udává Trends Audio u tohoto modelu přítomnost elektronky. PA-10.1D je natolik verzatilní, že přijme dokonce několik absolutně rozdílných typů elektronek – ovšem jen na papíře. V základní verzi nabízí čínskou kopii elektronky 6N11, trochu lepší SE edice hostí ruskou 6H24n a trochu lepší GE edice hostí General Electric 12AU7. Nutno říci, že parametry všech daných typů elektronek se dosti výrazně liší, ale jak osvětlíme dále, je to stejně jedno. Na každý typ elektronky existuje konfigurace přepínačů přímo na základní desce přístroje. Neradno jejich konfiguraci nedodržet, protože ve špatném nastavení se z předzesilovače stává během několika vteřin příjemně výkonné topné těleso.

Předzesilovací elektronka je tu také roztomile podsvícená velmi silnou modrou LED diodou, jak je pro levné čínské zboží typické. Vkusnost tohoto řešení je diskutabilní, ale je na každém případném konzumentovi, aby toto zhodnotil. Důležité ale je to, že elektronka pracuje absolutně mimo optimální rámec hodnot pro anodové napětí – u daných typů lamp je nejnižší vhodné anodové napětí doporučované výrobcem elektronky 90 V, u dalších typů pak 150 – 250 V. V předzesilovači Trends Audio PA-10.1D je ovšem anodové napětí pouhých 23,5 V – nepoužití kupříkladu diodového násobiče nemá žádné logické vysvětlení (chtěl-li výrobce z jakýchkoliv důvodů použít napájecí adaptér), snad kromě případné ceny těchto součástek; přístroj by tak mohl stát o dolar více. Na přístroje s vyšším napětím se také pravděpodobně vztahují přísnější normy bezpečnosti a PA-10.1D by musel být jinak proveden.

Bylo tedy rozhodnuto a přístroj se přestěhoval na dva dny do Studia ESO a do péče sady měřících přístrojů. Ve Studiu ESO věnovali dva plné dny práce na ověření podmínek, za kterých by se podařilo naměřit výrobcem udávané parametry, ale výsledkem je sada přesvědčivých měření, ústících v jednoduchý závěr – údajů sdělených výrobcem nelze dosáhnout za žádných okolností, byť sebevíc laboratorních.

Už jsme zmiňovali zhruba desetkrát nižší anodové napětí elektronky, než jaké je udáváno jako optimální pracovní bod. Přidejme k tomu, že výrobce požaduje pro správnou funkčnost nastavení biasu na 16,5 V, což bylo poctivě provedeno. Nicméně pokračujme dále – Trends Audio uvádí, že zesílení je buď 3x ve standardním nastavení nebo 6x v nastavení pro PC / iPod, vše platí pro maximum 3V peak-to-peak na vstupu. Trojnásobné zesílení je skutečně změřitelné, ale výrobce již poněkud neuvádí skutečnost, že v danou chvíli dosahuje THD úctyhodné hodnoty mezi 30ti a 70ti procenty (levý a pravý kanál se v parametrech totiž také značně liší), s referenční armádní elektronkou to ale bylo příznivých 13 a 40%. Udávaného zkreslení 0,15% při 33 Ohmech / 10 kOhmech dosáhneme jen ve chvíli, kdy do přístroje vstupují 3V p-p a vystupují z něj 2V p-p, takže zde už nejde o zesílení 3x, ale o výrazné zeslabení, která bez onoho brutálního zkreslení zvládne kdejaký pasivní atenuátor. Hodnoty 0,05% při 10k Ohm dosáhnout prostě nelze ani v těch nejtolerantnějších podmínkách, má-li z přístroje vycházet alespoň minimálně slyšitelný zvuk.

S elektronkou ECC-88 (neboli 6922), kterou bylo jako jedinou z udávaných možno v přístroji vůbec provozovat (ostatní typy i přes doporučené přenastavení parametrů prostě nefungovaly – z přístroje nevycházel žádný signál), bylo maximální dosažitelné zesílení 2x. Nemluvíme tu ovšem o dalších souvisejících parametrech, ovlivňujících kvalitu zvukového výstupu.

Zajímavé také je, že Trends Audio uvádí odstup signálu a rušivého napětí 92dB (tedy dynamický rozsah 92dB). Při měření se ukázalo, že nevážený odstup SN pro levý kanál je 66 a pro pravý kanál 77 dB, přičemž se měřilo s novou elektronkou. Původní dodaná v průběhu měření praskla, takže snad mohla být poškozena dlouhou cestou z Hong Kongu. Nicméně s ní byl naměřen odstup SN neskutečných 29 dB.

Po zapojení ovšem vyvstaly ještě další technické potíže – první je enormní zahřívání přístroje v oblasti tranzistorů – ani celokovové tělo nestačí přebytečné teplo odvádět a za méně než pět minut provozu bez zatížení signálem stoupá venkovní teplota přístroje na nejteplejších místech na nějakých 70°C, většina těla pak zůstává chladnější – „pouhých“ 61 – 65°C. Tak či tak, nejsem si zcela jist zda teplota nepřekračuje v EU platné normy. Certifikací CE se přístroj přesto honosí, avšak dle zkušeností by neměl být provozován v domácích podmínkách běžného Evropana.

Druhým – podstatně závažnějším – problémem je fakt, že při vypnutí vygeneruje předzesilovač -5V (což je ještě zvládnutelné) a při zapnutí dokonce peak brutálních +10V. Nepřítomnost jakékoliv ochrany výrobce v e-mailech laxně odbyl tím, že je to chyba toho, kdo přístroj zapíná a vypíná – při poslechovém testu se totiž právě při vypnutí přístroje odporoučel do věčných lovišť monoblok Vincent SP996, který má jinak ochranu proti podobným radostem dobře zvládnutou. Nicméně průraz tranzistorů byl tak rychlý a možnost, že nějaký výrobce nechá svůj přístroj vygenerovat ránu o hodnotě až +10V jen tak do zbytku systému tak mizivá, že ani ve Vincentu neměli potřebu chránit přístroj důrazněji. Trends Audio na svém webu v nenápadné poznámce DOPORUČUJE nejdříve vypínat koncové zesilovače, nicméně protože se peaky objevují pokaždé, nemělo by se jednat o doporučení, ale o zdravotní varování v kombinaci s nutností takto postupovat. Pokud zahřívání daleko přes bezpečnostní normy ještě nebylo důvodem pro zákaz podobného produktu, tento drahý šprým konstruktérů, neznalých techniky nebo morální zodpovědnosti, by již měl být skutečně příčinou, proč se Trends Audio PA-10.1D vyhnout na celé čáře.

Jestliže vše dosud řečené nebylo dostatečným, můžeme přidat ještě FFT ze systému Clio. Při nastavení ovladače hlasitosti na úroveň cca 8 – 9 hodin, zhruba tichý poslech, objevíme na grafu nádherný les zkreslení. Peak na 100 Hz je z napájení, dále pak zkreslení druhou harmonickou, třetí harmonickou (větší než druhou!), atd. atd... Produkty nad cca 15 kHz jsou už spíše dle zkušeností vliv měřící karty. K danému není mnoho co dodat. Snad jen to, že důvodem proč audiofilové dodnes vyznávají elektronky, je sice citelně vyšší THD 2. harmonickou, než u tranzistorových koncepcí, ale vyšší harmonické bývají obvykle mnohem nižší. Zde se jaksi použití lampy zcela vymyká obvykle zamýšlenému účelu.

Nicméně najdou-li se i nyní zájemci o popis zvukové charakteristiky přístroje, pojďme na něj – ve Studiu ESO hrál předzesilovač s monobloky Vincent SP996 a cd Cambridge Audio Azur C340, když signál přehrávaly nové monitory Xavian XN125 Junior, v redakčním prostředí pak se zdrojem signálu ntb IBM R50e (jehož sluchátkový výstup je v základu citelně kvalitnější a srozumitelnější než u Trends Audio PA-10.1D) a D/A USB převodníkem (a důkazem, že to i v Asii JDE dělat dobře) 32bit / 384 kHz KingRex UD384. Zdroj signálu tu pak částečně byl i Denon DCD-710AE, výstupem vždy jen sluchátka Sennheiser IE8 a Bowers&Wilkins C5. Poslechu bylo věnováno několik hodin, ačkoliv testovací epizodu ukončila již zmiňovaná smrt monobloku Vincent, po které jsme se již neodvážili přístroj nikam připojit. Nebylo toho ale ostatně třeba.

Sluchátkový výstup i RCA výstupy pro koncové zesilovače mají velmi podobnou zvukovou charakteristiku, snad jen přes sluchátka není zvuk filtrován koncovými zesilovači, takže je možné nešvary slyšet jaksi více přímo. R.E.M. se svou známou deskou „Out of Time“ ukazují, jak mohou sykavky Micheala Stipe být kousavé, i když je pravdou, že témbr jeho hlasu je stále dostatečně rozpoznatelný.

Naopak basová složka spektra je značně exponovaná. Na své si tak přijdou hlavně příznivci diskotékově pulsujícího a dravého basu. Jeho nepříliš pevné kontury dávají dojem skutečné všudypřítomnosti spodního pásma. Škoda, že není možné jednotlivé tóny více vnímat jako oddělené entity, čitelnost hudební produkce by to jistě značně zvýšilo. Takhle se v jednom „stejnozvuku“ nachází jak basová kytara, tak některé další nástroje, operující v pásmu 40 – 100 Hz, přičemž lehká rozevlátost v oblasti rytmiky také nepomáhá dojmu plynulosti skladby. Rozhodně posluchače nestrhne…

Jde na Trends Audio PA-10.1D najít něco pozitivního, říkáte si? Dost možná ano… Bude-li to první krok neznalého do světa high fidelity (low fidelity?), může mu poskytnou dobrou informaci o tom, jak zní velmi, velmi základní řešení. Za pět tisíc je to sice trochu rozmar (za deset tisíc lze mít například plnohodnotný audiofilní Vincent SA 31), ale každé poznání má svou cenu. Jakýkoliv další podobný přístroj, ať už ponese značku Firestone Audio, Pro-Ject nebo kohokoliv dalšího, kdo vyrábí malé krabičkové komponenty, bude působit skutečné nadšení z obřího pokroku v kvalitě. Pokud by Trends Audio udávalo poctivě na svých webových stránkách naměřitelné technické parametry, pak by také bylo vše v pořádku – ale čeká-li uživatel za své ne úplně malé peníze zážitek odpovídající psanému, pak bude dost zklamán. K nákladům na provoz je také nutno připočítat nový pár koncových zesilovačů po každém vypnutí přístroje. Ale jak již bylo řečeno – každé poznání má svou cenu.

USD 299 (cca Kč 5 000,-)

Poznámka JŠ:

Jsa obchodníkem, do testů zařízení, jež občas v našich prostorách probíhají (disponujeme třemi různými akustickými prostorami a celou řadou přístrojů pro srovnání), se zásadně nepletu a zvukové hodnocení přenechávám rád recenzentům. Je to jejich chléb a navíc by to, dle mého soudu, byl zcela nepřijatelný střet zájmů. Zvukové i technické vlastnosti dnes popisovaného přístroje jsou však natolik unikátní, že jsem se rozhodl provést alespoň jednoduché improvizované měření a podělit se i o dojmy z testu samotného. Důvodem je jak samotný zvuk přístroje (za 16 let, co mám obchod, jsem nic podobného neslyšel) a zejména pak fakt, že přístroj v testu „popravil“ koncový zesilovač VINCENT SV-996. Odchod koncového zesilovače (jeho koncových tranzistorů) do křemíkového nebe ale proběhl důstojně a reprosoustavy zůstaly nepoškozeny. Předzesilovač totiž při svém zapnutí vygeneruje na výstupu stejnosměrný signál + 10V, při vypnutí pak -5V v délce jednotek až desítek sekund, bude asi záviset i na zátěži. Tohoto artefaktu si je výrobce vědom a v FAQ na svém webu upozorňuje, že je VHODNÉ nejdříve zapnout předzesilovač a pak teprve koncové zesilovače. Při vypínání je pak potřeba postupovat v opačném pořadí.

Pojďme se však podívat na samotné měření….

Pro měření byl použit stařičký audio analyzer HP-8903A a kontrola byla provedena systémem CLIO FW-8. Měřící technika má své rezervy, je nicméně naprosto dostačují a s rozlišením vyhovujícím pro měření tohoto přístroje.

Po kontrole anodového napětí přímo na patici (23,5 V) byl nastaven „bias“ dle doporučení výrobce na 16,5V. V té souvislosti bych rád varoval případného zájemce, že v levém kanále se splést nemůže, ale v pravém je hned vedle (cca 8 mm) další měřící bod a je velmi jednoduché se splést. Čtěte prosím návod pozorně. Zde je stručný výtah parametrů udaných výrobcem.

Jím naměřené/uvedené* (nehodící se škrtněte) parametry se v některých případech daly i naměřit, avšak nikdy ve vzájemné kombinaci. Například při vstupním signálu 3V špička-špička, jsme dokázali naměřit THD 0,15%, pokud výstupní napětí (opět šp-šp) nepřesáhlo 2 V. Již při zesílení 2x bylo THD zvukomalebných 40,2% v levém a 13,3% v pravém kanále. Odstup rušivých napětí se nám se žádnou elektronkou a v žádném režimu nepodařil změřit lepší než 66 dB v levém a 77,7 dB v pravém kanále. S některými výrobcem doporučenými elektronkami se nám výrobek nepodařilo zprovoznit, přestože návod byl dodržen a nastavení jumperů provedeno dle návodu.

Osobně se domnívám, že výrobce mohl náklady na elektronku (a zvláště s tak nízkým anodovým napětím, v jakém ji provozuje) ze zapojení zcela vypustit, stejně jako efektní modré podsvícení elektronky (proč se mi jen stále derou na mysl kilogramy autokitu a modré zářivky pod podběhy?) a ušetřené peníze věnovat na zdokonalení provozní spolehlivosti přístroje.

Noticka závěrem: V různých internetových debatách se v poslední době neustále dohadují „měřiči“ a „slechaři“, tedy dvě skupiny zastávající často protichůdná stanoviska. Oběma skupinám vřele doporučuji tento předzesilovač k poslechu. Zjistí totiž, že nejsou ve při. Předzesilovač „měří“ přesně tak, jak i hraje.

Josef Šimko – Studio ESO

--- --- --- --- ---

KLADY

+ nezabere moc místa a vydává zvuk, takže jako první krok světa reprodukčních zařízení může být skvělý – cokoliv dalšího bude totiž krokem vzhůru

+ peníze, které můžete utratit za cokoliv, když si tento předzesilovač nekoupíte

ZÁPORY

- (ne)zvuk

- měření

- zoufalá vnitřní konstrukce

- podsvícená elektronka

- cena

--- --- --- --- ---

VIZITKA PRODEJCE

Trends Audio

www.trendsaudio.com – sales@trendsaudio.com