Že Pioneer býval pojmem v oblasti dvoukanálového high fidelity snad ještě neupadlo v zapomnění. Po ústupu z této oblasti si znovu vybudoval skvělé jméno jakožto výrobce skvělých receiverů, DVD a později Blu-ray přehrávačů a po jistou dobu též špičkových televizí. Znovuobjevení značky ve stereu (protože levné a velmi spotřební zesilovače nejnižší kategorie těžko počítat do high fidelity) se uskutečnilo prostřednictvím chválené, originálně designově pojaté série G-Clef. I její doba ale minula, byť jako vlaštovku věcí příštích je nutné ji pochválit. To zajímavé ale přichází s rokem 2013 – Pioneer dotvořil svou nabídku stereo komponentů, v níž se mu podařilo nabídnout sexy přístroje za sexy cenu.

Zesilovač A-70 je momentálně nejvyšším modelem z celkem pětičlenné rodiny. Vizuální stránka je sice ryze subjektivním měřítkem, ale dovolíme si tvrdit, že na první pohled působí celý nový dvoukanálový katalog japonského výrobce hodně šik, moderně a jakoby z vyšší ligy, než kde se cenově pohybuje. O A-70 to platí dvojnásob, však o poctivém provedení hovoří váha přes 17 kg při zcela běžných rozměrech 43,5 x 14,1 x 36,1 cm; takže pozor, s krabicí se pronesete.

Sedmdesátka se nese ve znamení rovných hran, minimalismu a jednoduchosti. Až strohý návrh zjevně snižuje náklady na výrobu, čímž umožňuje použít skutečně kvalitní materiály. Masivní hliníkový přední panel, robustnost celého těla a pocitově až „armádní“ úroveň provedení, to jsou hlavní dojmy při prvním osahání. A také podstatně maskulinnější, „svalnatější“ aura než u produktů z až zjemněle působící G-Clef série.

Hodnotné jsou i ty nejmenší prvky – masivní knob potenciometru je radost ovládat, hliník je příjemný do ruky a chod plynulý, přesný a příjemně citlivý. Nalevo od této dominanty je trojice stejně vypadajících „miniatur“, řešících nastavení korekcí v basovém a výškovém pásmu, potažmo vyvážení kanálů. Velmi podobný knoflík slouží i pro výběr aktivního vstupu, ten je však tužší a poskakuje po jednotlivých relátkách. Příjemný chod má i zcela vlevo umístěné spínací tlačítko; dokonce ani modrá LEDka nepůsobí agresivně (byť chvílemi máte kvůli mnoha modrým diodám pocit, že zesilovač svítí víc než ovládací pult vesmírné lodi). Maličkými tlačítky si pak můžete vybrat Direct mód (vynechá korekční obvody), zda budou aktivní pouze reproterminály A či B nebo oboje, aktivaci funkce Loudness (poněkud zahne konce křivky frekvenční odezvy a učiní tichý poslech atraktivnějším) nebo třeba vypnutí předzesilovače – A-70 tak může sloužit jako koncový zesilovač. Dvoupolohovým přepínačem si můžete určit i zesílení phono předzesilovače, respektive to, zda bude fungovat pro MM či pro MC přenosky. Na přední straně pak najdete už jen výstup na „velký“ 6,3mm jack a indikaci aktivního vstupu – opět pomocí modré LED.

Vlastně ještě jedno tlačítko tu je, to si navíc zaslouží zvláštní pozornost. Najdete ho těsně vedle regulace hlasitosti, spolu s nápisem „ATTENUATOR“. V dané cenové třídě nevídané (ale vítané) řešení vám umožní výrazně zjemnit chod hlavního potenciometru, takže se hlasitost zvyšuje a snižuje mnohem pomaleji, tedy v důsledku mnohem přesněji. Funkce je určena hlavně pro vylepšení tichého poslechu, kde se optimální úroveň hlasitosti odhaduje nejhůře; velmi vysokých hlasitostí se po jejím zapnutí tedy nedočkáte, smysl má od ultra tichého popůlnočního poslechu v paneláku až po běžný domácí poslech, při kterém při konverzaci není třeba zvyšovat hlas.

Na zadním panelu vás opět okouzlí zpracování, ať už se jedná o solidní konektory, jejich výborně navržené rozložení (všude je dost místa, například) a vůbec opět onen dojem účelné hodnotnosti. Najdeme tu celkem sedm vstupů (nepočítaje v to jeden pár analogových RCA konektorů pro přímý vstup do koncového stupně), tři z nich ve formě zcela standardního páru cinchů, jeden dovybavený zemnícím kolíkem (tento vstup vede do phono předzesilovače), další zase vede v páskové smyčce ven na linkové úrovni dalším párem RCA konektorů. Šestým vstupem je koaxiální RCA solitér, nad ním pak jako sedmý trůní USB vstup, díky němžu A-70 může sloužit jako externí zvukové zařízení pro váš počítač.

Reproterminály samy o sobě nejsou ničím zázračné, rozhodně to nejsou masivní WBT. Na danou cenovou třídu ale šroubovací konektory působí bytelně, snadno se s nimi pracuje, udrží i větší holý vodič, banánky a lopatky jsou pak samozřejmostí.

Specifikem dvou nejvyšších zesilovačů nové série je využití digitální koncepce koncových stupňů. Ve vlajkové lodi je zvuk ještě odladěný Air Studios, což by mělo zaručovat skutečný punc kvality. Jako jediný využívá A-70 také pro každý kanál jeden transformátor. Class D zesilovač v naladění pro vlajkový model dává celkem víc než dostatečných 90 Wattů na kanál. Vnitřnosti jsou rozděleny do tří vzájemně odstíněných sekcí. V signálové cestě najdeme výhradně elektrolytické kondenzátory, vyráběné speciálně pro Pioneer. Dosud jsme ale nezmínili to nejzajímavější.

Pioneer A-70 je totiž osazen také asynchronním USB převodníkem, který umí zpracovat signál s hloubkou až 32 bit / 192 kHz, načež jej předá výtečnému čipu ESS Sabre32, zvládajícímu práci se stejnou kvalitou signálu. Díky tomu se váš počítač může stát skvělým zdrojem kvalitního signálu, navíc v hodně přijatelné cenové kategorii.

A-70 jsme zkoumali spolu s firemním SACD králem PD-50, vedle toho byly k dispozici ještě nejnižší modely A-10 a PD-10. Kromě samozřejmých NAD C370 a Pioneer BDP-LX71 jsme měli ještě předzesilovač Denon DN-500AV (jako koncový zesilovač fungovaly koncové stupně NADu). Poslouchali jsme přes Harbeth Monitor 30, Tannoy Revolution DC6TSE, KEF R300 a Xavian Bonbonus. Muziku tužil Bowers&Wilkins PV1D. Pro vyzkoušení sluchátkového výstupu jsme měli Audeze LCD3 a HiFiMAN HE-500. Symetrické kabely dodal Vincent, nesymetrické pak QUAD, Monster Cable a Eagle Cable, kvalitní napájení vyčaroval Xindak XF-2000B.

Již v první minutě je jasné, že A-70 je díky „digitálu“ jiný, než dosud poslouchané modely A-30 a A-10. Jde o pocit, který se s přibývajícími naposlouchanými hodinami jen a jen prohlubuje. Je také jasné, že A-70 se snaží (poměrně úspěšně) probojovat do první ligy mezi zavedená jména jako Denon, Marantz či Arcam.

Pioneer A-70 se předvádí jako velmi precizní stroj, který od perfektní kontroly zvuku neodradí úroveň hlasitosti ani složitost nahrávky, v „Bring It On“ (Nick Cave | „Nocturama“ | 2003 | Mute | LCDSTUMM207). Bicí zde jsou tvrdá, razantní, plná energie a dodávající až vojensky přesný rytmus celé skladbě, přestože nabízí svou údernost s lehce menším objemem. Dokonale to ale kompenzují skutečně pedantickou přesností, navíc díky mírně světlejšímu vyvážení ještě více vynikne vysoké rozlišení zvuku.

Ona razance a vše prostupující kontrola a přesnost se projevují i v ochutnávce lehoučkého jazzu ve skladbě „Limelight“ (Spyro Gyra | „The Very Best Of“ | 2002 | Verve | 543 55-2). Vibrafon je přímo tlačen směrem k posluchači, je ho všude plno, kovové údery přímo jiskří, aniž by překročily hranice agresivní ostrosti či se z nich ztratily informace o tónech. Naprosto báječný je pak bas, vznikající v nástroji Oscara Cartaya. Má razanci pneumatického kladiva, přesnost snipera, rychlost formule a sebekontrolu tibetského mnicha, pokud bychom to snad mohli pojmout s trochou nadsázky. Rychlé koncové stupně, pracující ve třídě D, tu každopádně odvádí znamenitou práci a zvukově jde o nesmírně precizní, byť opět objemově trochu stažený zážitek. Je ale znát i to, že Pioneer by „uživil“ trochu barevnosti, trochu více emocí - sází totiž hlavně na maximální dokonalost formy, aniž by se trochu uvolnil a užíval si obsah. Přesto není zvuk vysloveně chladný; pokud bychom to měli přirovnat k vizuálnímu umění, A-70 nabízí prostou dokumentační fotografii, aniž by se snažil výrazněji přesáhnout hranice směrem k umění.

Jsou ovšem skladby, kde je podobné zaměření vysloveně ku prospěchu věci – dominantní, pevný a energický, navíc zcela uměle generovaný bas v „The Expert“ od německých Yello (sampler s plnou dynamikou | 2010| Stereoplay | 520684) v podání Pioneer A-70 vyplňuje prostor do posledního krychlového milimetru, uchopí vás a nepustí, dokud skladba neskončí. Precizní timing, skvěle ohraničené jednotlivé zvuky, to vše tu jen přispívá k perfektnímu zážitku.

Důležitou charakteristikou A-70 je také pocit vyrovnanosti – v žádné oblasti se ani při delším poslechu nezdá, že by Pioneer jakkoliv akcentovat určité frekvence. Třeba v „Telegraph Road“ (Dire Straits | „Love over gold“ | 1996 | Vertigo | 800 088-2) jsou čistě vykreslené nástroje, stejný prostor má jak Knopflerova kytara, tak basa a bicí, vše má svůj dobře definovaný „koutek“; Pioneer si zkrátka i zde dává záležet na precizní kontrole.

Vysoké rozlišení oceníte při poslechu SACD.

Precizně si A-70 poradí i s klasickou hudbou, důkazem budiž Smetanova „Vltava“ z cyklu „Má vlast“ (Slovenský státní filharmonický orchestr | diriguje Reinhard Seifried | 1999 | Amadis | 6). Opakovat slova o sebevědomé kontrole a skvělé dynamice je nošením dříví do lesa, ale že přes určitý odstup a umí věrně zreprodukovat barevnou hudbu, měkkou něhu smyčců a to vše od dobře rozlišených jednotlivých nástrojů, až po harmonický a výborně soudržný celek. Zvláště na smyčcových nástrojích je pak znát záběr, energie a tlak, s jakými se Pioneer umí do reprodukce opřít. Potěší nádherná vzdušnost celé zvukové scény, naopak více by snad dojem vtáhl, bylo-li by zvuku o maličko více. Jinak ale na danou cenovou kategorii není příliš co vytýkat.

Pioneer A-70 nabízí v cenové kategorii 26 000,- poměrně nečekanou alternativu k zavedeným konkurentům. Robustní konstrukce využívá nečekaně strohé tvary a nadprůměrně kvalitní materiály, potěší nadstandard v podobě integrovaného D/A převodníku s vysokým rozlišením. Co je ale nejdůležitější, A-70 se odlišuje od konkurence i zvukovým pojetím. Jeho přesný, rychlý a dynamický zvuk využívá naplno možnosti digitálního zesilovače, byť se s vysokým rozlišením a precizní kontrolou pojí i jistá míra „odosobnění“. Určitě se ale nejedná o chladné či nudné zvukové pojetí. Naopak, i tak umí Pioneer A-70 nabídnout zábavnou, strhující a příjemnou reprodukci. Ideálním společníkem mu je pak SACD přehrávač PD-50; tato kombinace vám obzvláště při poslechu SACD, kde jde stranou dokonce i onen dojem lehké odtažitosti. Zkrátka a dobře, Pioneer A-70 se odlišuje a dost možná je to i tím, že je o krok napřed oproti současným konkurentům. Jak dlouho mu to vydrží, či zda je o ten krok napřed na vám vyhovující cestě, to je věc jiná. Rozhodně je to ale atraktivní kousek.

Kč 25 990,-

--- --- --- --- ---

KLADY

+ muskulaturní, moderní design

+ hodnotné výrobní provedení

+ USB D/A převodník

+ vysoký výkon

+ přesný, čistý, rychlý a detailní přednes

ZÁPORY

- maličko odtažitější výsledné zvukové podání

--- --- --- --- ---

VIZITKA PRODEJCE

BaSys CS

www.basys.cz  – Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript. 

+420 234 706 730

200 300 mcintosh

200 200 pmc

200 200 normaaudio

200 200 studiospalicek

200 200 rpaudio

200 100 wdq

200 100 rodel

AKTUÁLNÍ REDAKČNÍ SESTAVY

ZESILOVAČE:

Naim Nait XS
Naim NAP250 (bi-amp)
Naim FlatCap XS
Norma Revo IPA-70B
Cambridge CXA80

ZDROJE SIGNÁLU:

OPPO BDP-105D
ASUS Xonar Essence One MUSES MKII
Apogee Groove
Cambridge CXC
The Little Black Box v2
COOD-E TV

REPROSOUSTAVY:

Harbeth Monitor 30
Xavian Perla
Xavian Premio

ANALOG:

VPI Scout
Pro-Ject Elemental
Naim Stageline
Pro-Ject Phono Box

KABELY:

ZenSati Authentica
TelluriumQ Silver (repro)
TelluriumQ Black (RCA)
KrautWire Guru S (RCA)
KrautWire zakázkové stříbrné USB
KrautWire Guru Digital (RCA)
EagleCable Condor Blue (RCA)
AudioQuest Big Sur (RCA)
ProAc Response Black Signature (repro)
Vincent Premium (XLR)
Monster Cable M1000 (toslink)
Monster Cable M1000 (HDMI)
+ řada standardních low-cost kabelů

SÍŤOVÉ FILTRY:

IsoTek EVO3 Solus
IsoTek EVO3 Initium
zakázková rozvodnice
Xindak XF-1000ES

SLUCHÁTKA:

Sennheiser HD 26 Pro
Sennheiser IE 8
Koss Porta Pro CZ

OSTATNÍ:

zakázkové stojany pod Harbeth
stojany Kudos S50
akustické prvky Sonitus Acoustic
Naim Mu-so
SIM2 CrystalCube

MĚŘENÍ:

ATB PC Pro pro Windows 7
NAD C370
Pioneer BDP-LX71
MCP CQ5620 (osciloskop)
CD generátor

200 300 basys cs subpage

 

ŠÉFREDAKTORŮV NEPRAVIDELNÍK

Jak se hodnotí?

Recenze všeobecně (na hudbu, na jídlo, na filmy, na auta, na makeup nebo na hifi...) jsou většinou cílem uštěpačných poznámek ze strany těch, s jejichž názorem se neshodnou, to je ovšem v zásadě asi i v pořádku, jakkoliv snaha ventilovat svůj názor spíše konstruktivním, logicky formulovaným způsobem by zjevně byla ku prospěchu o něco více. Jinými slovy, vyjádřit svůj názor "že je to sračka" mohu i slušně, věcně a bez nutnosti okamžitě napadat.

Číst dál...

200 200 xavian 200 200 soundstyle 200 200 eurostar 200 200 tykon 200 200 psg

200 200 hifiguide 200 200 cptpraha 200 200 basys 200 200 naimstudio 200 200 horn

200 200 aq 200 200 voice 200 200 yamaha 200 200 horizontrading 200 200 kasaudio

200 200 elfton 200 200 mareka audio 200 200 ibdczech 200 200 walter kircher 200 200 4ce distribution

1024 200 audio video show praha