Xavian Orchestra Preludio
| 
| 
+ 322 + 313 
Jak říká Roberto Barletta, nejmladší řada Orchestra a hlavně současný entry level – třípásmové sloupové (a náramně mohutné) reprosoustavy – Preludio jsou výraznou odpovědí na dlouho znějící přání posluchačů – a to se jedná o pouhý začátek, základní kámen plánované řady. Kombinace stále ještě zaplatitelné cenovky, typického dřevozpracování s puncem Xavian a zvukový charakter, ukročený o kus od typického „kladenského“ zvuku pro snazší přijatelnost širokého spektra milovníků hudby.
Přestože už od prvního pohledu tušíte, že to, nač se díváte je dílem designérského pera Roberta Barletty, Orchestra Preludio není oním známým způsobem krásným řezbářským dílem, spíše dává na obdiv ve své stavbě svaly, tak nějak jako vyhazovač u vchodu do klubu. Nenápadně, možná i elegantně, ale bez diskusí. Přesto práce se dřevem zůstává na velmi vysoké úrovni, nevídané pravidelně ani u dražších výrobků. Masivní sloupek je naprosto „klasickou“ reprosoustavou, nikde žádný „úlet“ – od nejvyšší hrany na úrovni 110 cm, přes hloubku 32 cm až po šířku 25 cm se jedná o důstojného reprezentanta kategorie větších sloupků. Váha 34 kg na kus se nezdá hrozivá, řadí Preludio ale rozhodně mezi bedny „dvoumužné“.
Celá ozvučnice je vyrobena z 22 mm silných MDF desek a uvnitř je rozdělena na jednu velkou komoru pro výškový a středotónový reproduktor, samostatnou (pochopitelně ještě větší) komoru má pro sebe basový měnič – z ní také vychází pár masivních hliníkových nátrubků směrem dopředu. V této komoře se též skrývá k zadní stěně přichycená výhybka. Zbytek prostoru od basového prostoru dolů je vyplněn beze zbytku tlumící hmotou v jednom kuse – ta se dovnitř doslova zabudovává už v průběhu ruční stavby každé ozvučnice. Stejně tak je každá komora ještě vytlumena několika různými způsoby. Jednoduché tělo na zadní straně zdobí jen dva páry bi-wiringových terminálů Xavian.
Orchestra Preludio je čistě třípásmová konstrukce. Nejmarkantnější a též vizuálně mírně oddělený se při pohledu zepředu zdá být basový reproduktor o průměru 21,4 cm, vybavený papírovou membránou. Výše a poněkud blíže u sebe jsou pak středotónový Scan Speak s membránou z téhož materiálu, jen s o maličko menším průměrem 15 cm. Výšky pak vyzařuje v Xavianech dosud nepoužitý radiátor s průměrem 4 cm, chlubící se nadprůměrně masivní cívkou o průměru 2,6 cm – i tento reproduktor pochází z katalogu Vifa / Scan Speak.
Katalogový list těchto třípásem udává frekvenční rozsah v tolerančním pásmu -3dB mezi 33 Hz a 40 000 Hz. Při pohledu na jejich rozměry se tomu dá poměrně dobře uvěřit. Z udaného též vyplývá, že basový reproduktor pracuje mezi 33 a 250ti Hz, středotónový měnič jde od této hranice až k 2500 Hz a o zbytek pásma se stará netypický výškáč. Tak trochu to celé odpovídá koncepci dvoupásmového monitoru v kombinaci se subwooferem v jednom těle. Udávaná impedance je 8 Ohm, doporučený výkon zesilovače leží mezi 50ti a 150ti Watty, čím více, tím ovšem zcela určitě lépe, 120 Wattů bylo tak akorát. To jde ruku v ruce s udávanou citlivostí na hranici 86dB, silný zesilovač je tedy téměř podmínkou pro plnohodnotnou reprodukci.
Bylo by jistě dobré zmínit pár slov o rozměrné pasivní výhybce – tvoří jí rovných 25 součástek, pásma jsou oddělena strmým filtrem třetího řádu. Využívá také strmosti s variabilním tvarem a svou propracovaností dělá ve své cenové kategorii čest.
Poslech probíhal jak v redakčních prostorách, tak ve Studio ESO. V roli zesilovačů se vystřídal NAD C370, receiver Pioneer SC-LX83, monobloky Vincent SP996 a další stroje, v roli zdroje signálu se střídal Blu-ray Pioneer BDP-LX71, Naim CD5i, Denon DCD-A100 a také mimo jiné gramofon NAD 5120 nebo počítač s hi-res soubory. V jednom z prostorů pak také čistila proud pračka Xindak XF-2000B. Kabeláž po různu nesla značky KrautWire, ProAc, Eagle Cable a Monster Cable. Pro srovnání byly k dispozici Quadral Aurum Megan VIII, Harbeth Monitor 30, bose 301 či Xavian Giulia nebo Bowers&Wilkins 802 Diamond.
Tak jak vizuálně působí, tak přesně tak Xavian Orchestra Preludio hrají – mohutně, přímo a bez okolků, byť je kdesi v základech projevu znát onen známý, jemný a měkký zvukový původ „z Kladna“. Co je ovšem důležité pro zvládnutí tohoto mohutného zvuku, to je pečlivé ustavení v prostoru – jednak na hrotech, v druhém plánu minimálně dva metry od sebe a v plánu třetím minimálně metr od každé stěny. Byť mají reprosoustavy bassreflexy směřující kupředu, čím více prostoru hlavně za zadní stěnou dostanou, tím lépe jim je. Rozhodně nejsou cíleny do desetimetrových poslechových místností – v necelých 25ti metrech čtverečních s náležitě vysokým stropem už jich bylo při trochu větší hlasitosti „všude plno“. Neznamená to, že v tradiční české malé poslechové místnosti budou mít reprosoustavy nějaký výrazný problém – je třeba jen udržet poslechovou hlasitost na rozumné úrovni.
Má-li být Orchestra Preludio krokem k větší univerzalitě a krokem k hudebnímu kouzlu Xavian i v jiných než akustických a lehčích žánrech, bylo třeba vyzkoušet to na „těžkém kalibru“. Jako první putovalo do systému CD s posledním albem Projekt Parabelum „Radiola“ – poctivý a dobře nahraný metal s dynamickým rozsah někde mezi 7 a 11 dost dobře prověřil kmitací schopnost všech šesti reproduktorů. Přesto ani na okamžik Preludia nezaváhaly a i při sousedskými vztahy neakceptovatelné hlasitosti radostně pumpovaly energii a život do poslechového prostoru, tradiční metalová zvuková „koule“ byla s dostatečným nadhledem rozmotána a rozvrstvena, Preludia navíc dokázala, že zrovna dynamika je jejich silnou stránkou. Příznivci tvrdších žánrů se také rozhodně nemusí být, že jejich oblíbená hudba bude bez basu – tato složka je u těchto sloupků více než silná a navíc velmi slušně kontrolovaná, prostě akorát pro mohutný a razantní základ.
Přestože Preludio jsou podstatně univerzálnější než zbytek podobně naceněné produkce s logem Xavian, pořád ještě je cítit jejich jemný, klidnější rodinný původ. Výborně jim tak jde klasická hudba a vlastně cokoliv, kde se hraje na akustické nástroje – zde je reprodukce příjemně vřelá, bohatá na detail i objem zvuku jako takový. Pravdou je, že pokud má akustika poslechové místnosti nějaké nedostatky v oblasti nižších středů a basů, Xavian Preludio je zcela jistě nechá naplno vyniknout – energie a síla, proudící z reprosoustav i při tichých hlasitostech je značná. Kontrabas je – třeba hned v úvodu „Gotcha“ z „A Forthnight In Prague“ poněkud nad svou reálnou velikostí a téměř se zdá, že zabírá ve zvukovém spektru až příliš dominantní postavení. Nicméně v korektní místnosti s korektní amplifikací je pásmo zdánlivě víceméně bez hrbů a boulí, jednotlivé složky výšky / středy / basy mají proporčně správné zastoupení. V téže skladbě lze také dobře slyšet činel, rozeznívaný pěkně energicky za pomoci paličky – výsledkem je přirozeně kovový, s reálně dlouhým dozvukem, který se ale opět až může trochu ztrácet pod tlakem středobasové sekce.
Podání prostoru je v režii těchto třípásmových obříků vynikající – všechno od samostatných interpretů, přes komorní tělesa až k mohutným symfonickým tělesům, vše má svůj řád, pečlivě ovládané a kontrolované vrstvy a je snadné se v nahrávce orientovat – separace jednotlivých nástrojů a nástrojových sekcí je velmi dobrá, aniž by jakkoliv utrpěla velmi dobrá homogenita zvukového pole. Lokalizace houslí v Allegru z Vivaldiho „La Stavaganza“ op 4 no 3 (Crystal Cable Arabesque) je velmi přesvědčivá, díky velmi povedené středovýškové sekci působí zvuk volným, přesto plným dojmem, právě tak, jako když reálné nástroje rozhýbávají velké množství vzduchu.
Podání lidských hlasů je přesně takové, jaké by mělo být u reprosoustavy v cenové hladině 50 tisíc korun. Lehké, bez umělého zabarvení, s dostatečnou vahou a bez zkreslení ani v těch nejdynamičtějších pasážích operních děl. „Pie Jesu“ z Rutterova „Requiem“ nechává dobře, čistě a čitelně vyniknout jak tichoučké úvodní pasáže, kde smíšený sbor zpívá skutečně tichounce, i ty, kdy chrámovým prostorem duní souzvuk desítek hlasů – tam se bez „zadýchání“ rozehrává do vysokých hlasitostí, aniž by přitom zvuk ztrácel přehlednost a vyrovnanost.
Celkově umí Xavian Orchestra Preludio skutečně to, co o něm Roberto Barletta říká – zahrát vlastně cokoliv a vlastně kdekoliv. Jedinou skutečnou podmínkou je dostatečně kvalitní, respektive dostatečně silný a stabilní zesilovač, který dokáže tyto velké sloupy náležitě držet pod kontrolou. Pak se bude jednat o reprosoustavu, která při své ceně nabízí jak perfektní řemeslné zpracování (ovšem v designu, který nemusí nutně sednout „do oka“ každému), mohutný, důrazný a energický zvukový projev s vynikajícím prostorovým podáním, velmi slušným množstvím detailů i dávkou atraktivity, která z nich dělá „bedny (téměř) pro každého“, ať už poslouchá co chce. Navíc – přestože nepopírají svůj „xavianovský“ původ, hrají svébytně a tedy pro mnohé též snáze akceptovatelněji než „klasické“ Xaviany. Orchestra Preludio se musí umět použít, pak bude stát za každou korunu své ceny a přinese mnohý krásný hudební zážitek.
PS: Orchestra Preludio je momentálně za danou cenu zajímavým artiklem také z pohledu cen v sousedních zemích – ČR má pořizovací cenu nastavenu o nějakých 30% níž kdekoliv jinde na světě a je velmi pravděpodobné, že tak velký rozdíl se neudrží věčně.
Kč 49 990,-
--- --- --- --- ---
KLADY
+ za danou cenu dostává zákazník výborně vyrobenou a skutečně masivní bednu
+ příjemný, jemný a energický zvuk na velmi dobrém basovém fundamentu
+ podání prostoru
+ solidní allrounder pro každého
ZÁPORY
- designové provedení není tradičně „xavianovsky vymazlené“, je poněkud strohé
- reprosoustava potřebuje poměrně hodně prostoru pro „dýchání“, jinak je basů až příliš
--- --- --- --- ---
VIZITKA PRODEJCE
Xavian
www.xavian.cz –
Tato emailová adresa je chráněna před spamboty, abyste ji viděli, povolte JavaScript
+420 777 125 456
nebo
Studio ESO
www.studioeso.cz –
Tato emailová adresa je chráněna před spamboty, abyste ji viděli, povolte JavaScript
Pokud máte zájem o sdílení tohoto článku na svém webu,
zkopírujte si text níže a vložte jej do svého webu.
Ukázka :
Úterý, 03 Květen 2011
Jak říká Roberto Barletta, nejmladší řada Orchestra a hlavně současný entry level – třípásmové sloupové (a náramně mohutné) reprosoustavy – Preludio jsou výraznou odpovědí na dlouho znějící přání posluchačů – a to se jedná o pouhý začátek,...
