Čínská firma Audio-gd stojí na znalostech, zkušenostech a umu hlavního vývojáře, pana Che Čching-chua, jehož schopnosti se rozvíjely mimo jiné i u amerického výrobce polovodičů National Semiconductor. Značka vyrábí také předzesilovače a koncové stupně, dominantou nabídky jsou však dozajista D/A převodníky. Mezi nimi je i R-7HE MK2, jehož nejpřekvapivější funkcí je vestavěný regenerátor síťového napětí.

Zvenku je R-7HE MK2 charakteristicky jednoduchý. Je znát, že výrobce nekouká na vnější luxus, ale čistě na praktickou stránku věci. Komponent je to pak skutečně velký a postavený velmi bytelně – hliníkové šasi má jako estetický prvek zaoblené vertikální hrany, zbytek je ovšem…řekněme minimalistický.

Na čelním panelu najdete pouze maličký a skromnými několika znaky promlouvající displej, pod ním tři tlačítka, jimiž (poté, co zkonzultujete manuál kvůli správnému postupu ovládacích hmatů a chvatů) lze nastavit provozní parametry a funkce a zcela vlevo tlačítko spínací. Ovládací komfort tak není úplně vysoký, chce to trochu odhodlání k tomu se naučit vyjít s mírně neintuitivním rozhraním.

Vzadu na R-7HE MK2 jsou konektory rozděleny do tří bloků. Vlevo a vpravo najdete výstupní analogová rozhraní – RCA, XLR a nezvyklý tříkolíkový malý port ACSS, jejž naleznete také na firemních předzesilovačích. V prostoru uprostřed jsou soustředěny digitální vstupy, je jich celkem šest. Jeden AES/EBU, jeden koax, jeden BNC, optika, HDMI (respektive I2S) a USB, taktéž po jednom od každého. Software lze aktualizovat přes další port s deseti piny ve dvou řadách. Dole v centru panelu je napájecí zásuvka. Ještě zmiňme vstup pro externí hodiny, budete-li chtít ještě dále zpřesnit D/A převod.

Šasi jako takové je pojaté účelně, neskrývá šrouby a podobně, ovšem odklopíte-li horní desku s větracími průduchy, spatříte velmi poctivě pojatou konstrukci. Čtyři tlusté přepážky dělí vnitřní prostor na pět komor. Jedna patří velkému hlavnímu napájecímu transformátoru, druhá regenerativní části s trojicí dalších transformátorů, dvě komory patří každému z analogový výstupních kanálů a v té poslední je soustředěn samotný digitálně-analogový převod. Vše je poctivě stíněné, symetricky rozložené a konstruované tak, že je radost pohledět – stavba je bytelná jako tank.

Není divu, že komponent váží nějakých 20 kg při šířce 43 cm, hloubce 45 cm a výšce 12,3 cm.

Výrobce hodně prostoru věnuje popisu systému redukce jitteru. R-7HE MK2 používá asynchronní zpracování hodinového systému a to za pomoci načtení a následného uložení vstupního signálu v operační paměti RAM. Odtud ho čerpá programovatelné (a tím v budoucnu upgradovatelné) hradlové pole FPGA, kde se vše zpracovává s pomocí časového signálu, generovaného dvojicí teplotně kompenzovaných oscilátorů (90 a 98 MHz), plně nezávislým na tom ve zdroji signálu. Přístroj má také několik digitálních filtrů s převzorkováním i bez něj, abyste si mohli zvuk přizpůsobit svému vkusu.

Signálové obvody jsou plně symetrické, vše je řešeno za pomoci diskrétních součástek. Kupříkladu pro DSD jsou zde čtyři oddělené dekódovací moduly, pro PCM osm sad R2R řešení, formujících plně symetrický dvoukanálový push-pull dekodér. Zajímavostí je možnost přepnout zpracování signálu tak, aby modulovalo výstup způsobem, jenž na výstupu připomíná hedvábnost a vřelost gramofonu.

USB vstup je postaven na řešení Amanero s rozlišením 32 bit / 384 kHz, spolu s HDMI je tento konektor vybaven galvanickým oddělovačem a izolovaným vlastním napájecím zdrojem.

Dalším zásadním konstrukčním prvkem je napájecí zdroj se stabilizací pro digitální část, analogová sází na regulovaný zdroj, pracující ve třídě A. Napájení je svou technologií podobné síťovému regenerátoru. Příchozí proud je převeden na stejnosměrný přes transformátor, následně prochází přesným generátorem sinusoidy, kde se rozděluje na oddělené moduly pro pravý a levý kanál. Celkově má napájecí část čtyři transformátory na R jádrech se souhrnným výkonem 285 Wattů a k tomu 70 000 uF filtrační kapacity.

Analogové obvody pracují bez zpětné vazby a v proudovém režimu. Výstupní buffer má podobu nesymetrického zesilovače třídy A s FETy ve dvou paralelních skupinách.

Audio-gd udává frekvenční rozsah 20 – 20 000 Hz, odstup signálu a šumu přes 120 dB a celkové harmonické zkreslení pod 0,01% (mírně vyšší harmonické zkreslení je nevýhodou R2R řešení oproti moderním Delta-Sigma čipům). Na výstupu najdete napětí 2,5 V (RCA), respektive 5 V (XLR). R-7HE MK2 rozkóduje PCM signály do rozlišení 32 bit / 384 kHz a DSD512.

R-7HE MK2 jsme mohli poslouchat na Fischer & Fischer SN-70 v kombinaci s Norma Revo SC-2 LN / Revo PA 160 MR, ve srovnání s Métronome DSC1 a Teac NT-503 a to kompletně na kabeláži Nordost Valhalla / Heimdall 2. Více o podrobnostech sestavy si můžete přečíst v pravém sloupci -->.

Hned v úvodu jsme si samozřejmě vyzkoušeli vliv převzorkování (2x / 4x / 8x) a režimu bez něj, přičemž rozdíl mezi jednotlivými nastaveními je poměrně citelný, zejména bohatost a velikost nepřevzorkovaného zvuku je pozoruhodná. Kéž by šlo nastavení přepínat rychleji a snáze, abyste mohli vše přizpůsobit té které skladbě, ale i tak je jasné, že tohle není jen doplňková funkce.

„A Foggy Day“ Charlieho Minguse („Pithecanthropus Erectus“ | 2002 | nahráno 1956 | Atlantic | 0081227361624) byla předvedena s nesmírně bohatým, uvolněným a famózně barevným basem, který měl krásně vyvážené napětí, energii a nadhled. Je to uvolněný, bezmála „analogově vláčný“ hlubokotónový základ, má přirozenou čitelnost, je organický a skutečně plný informací. Je ho objemově snad lehounce víc, než zbylých částí spektra, ovšem nesnižuje to celkovou čitelnost ani nevyvstává třeba nějaká poslechová únava. Vše je příjemné, vřelé a husté, nekomplikovaně plynoucí.

Nahrávka Verdiho „Rigoletta“ z roku 1964 v podání sboru a orchestru milánské La Scaly pod taktovkou Rafaela Kubelíka (Deutsche Grammophon | 437 704-2) zněla v nosném středním pásmu – minimálně v porovnání s bohatým a košatým basem – až trochu nenápadně, přesto s přirozenou srozumitelností drahé a dobré elektroniky. Hlasy jsou hladké, příjemné a přitom si nebudete stěžovat na nějaký nedostatek detailů, jakkoliv Audio-gd nehraje na notu analytičnosti a absolutního rozlišení – je to „jen“ řádně čistý a přirozeně zřetelný zvuk. Nástroje orchestru pak jsou trochu sladší, ale příjemné, tak nějak nenásilně rozvrstvené a přehledné. Je to vlastně mírně jemnější ladění, avšak velmi dobře poslouchatelné.

Vysokým tónům v „Buried Treasure“ („Eyes That See In The Dark“ | 1983 | Sanctuary Records | CMRCD608) Kennyho Rogerse (s přidanou hodnotou skladatelské a produkční práce bratří Gibbů), které mohou na neperfektně vyladěných sestavách znít až ostře, vtiskl R-7HE MK2 vlastně také jakousi patinu klidu a hladké uklidněnosti, neochuzující ovšem posluchače o dobré rozlišení a všeobecný pocit celistvosti. Jde o velmi dobře integrovaný přednes, neagresivní a neefektní. Převodník nikam nespěchá, nechává s nadhledem vyniknout tón v jeho plnosti a proporcích, dobře vše rozděluje na správná místa, takže se netvoří nějaké zašmodrchané vrstvy a přitom všem na výsledek a vlastní charakter DAC nijak zásadně neupozorňuje, jen tak pluje.

Výstup patří rozhodně mezi ty šťavnatější, bohatší a sytější, což svědčí třeba efektním velkým kompozicím typu Stravinského „Ptáka Ohniváka“, zvláště jsou-li na záznamu dobrého tělesa typu City of Birmingham Symphony Orchestra, řízeného Sirem Simonem Rattlem („L’oiseau du feu“ | 2009 | nahráno 1987 | EMI | 50999 2 42754 2 2). Dramatické momenty díla mají velkou razanci, bohatost a hutnost, přesto to není zvuk, co by na vás dorážel či byl nějak přebujelý. Hřmotnost a dynamika působí věrohodně a kultivovaně. Je to kontrolovaná a uvolněné zároveň, tak nějak nekomplikovaně spořádané.

Jarretova čistě clavicembalová interpretace Bachových „Goldbergovských variací“ (1989 | ECM | 839 622-2) vám odhalí tvrdé a drnkavé struny nástroje, znělé a provázené solidně dlouhým dozníváním. To vše je pak zabaleno do mile vřelého, lehounce sametového nádechu s neútočným, klidným nadhledem. Ukázněnost je svým způsobem až nenápadná, nic nepoutá prominentní pozornost a přesto je zřejmé, že rozlišení je už skutečně dobré, ačkoliv převodník sám nemíří až k nejhlubším mikro nuancím. Ale v kontextu cenové relace se drží velmi solidně a hlavně bez přídechu „digitálna“.

V podání prostoru co do velikosti R-7HE MK2 doslova exceluje, drží se skoro na par francouzskému Métronome. „Sonáta pro violoncello a klavír v d moll“ Clauda Debussyho, složená během krátké dovolené v Pourville-sur-Mer roku 1915, v nahrávce Američanky francouzského původu Héléne Grimaud a ve Švýcarsku žijící Argentinky Sol Gabetty („Duo“ | 2012 | Deutsche Grammophon | 479 0090) byla veliká, skutečně velmi prostorná a plná vzduchu, roztažená celkem výrazně nad obvyklé míry jak v pravolevém, tak předozadním směru. Nezdá se přitom, že by šlo o nějaký uměle „přifouknutý“ obraz, je prostě nestísněný a zřetelný, máte pocit, že takhle nějak by to mělo být. Lokalizace je vzdor volnějšímu a měkčímu ladění úplně bezproblémová, byť by se asi dala označit také za netechnickou, je to spíše krásně nemalovaný obraz, nežli futuristický hologram, ale při poslechu je velikost okouzlující.

Když do útrob Audio-gd pustíte mohutně namixovanou skladbu jako třeba „I See Red“ od Clannad („Greatest Hits“ | 2000 | nahráno 1983 | BMG | 07863 67878 2), tak si užijete opravdu plnokrevného bubnu s mohutnou vahou a velkými proporcemi. Kupodivu hudba sama o sobě s akcentem basu v kombinaci s převodníkem, který této části spektra také věnuje dostatek sil nepůsobí přehnaně, jakkoliv to asi není úplně stoprocentně frekvenčně věrně vyrovnaná reprodukce. Ale skvělé je, s jakou pohodou převodník umisťuje všechno přehledně na správné místo a jak provází hudbu svým harmonicky muzikálním, uklidněným nadhledem.

D/A převodník Audio-gd R-7HE MK2 je přístroje pro řekněme nadšeného audiofila, který nebude až tak brát zřetel na dosti účelné (byť famózně bytelné) provedení šasi, stejně jako mu nutně nebude vadit přeci jen poněkud neintuitivní ovládací logika nebo fakt, že bude vhodné dodržovat běžně doporučenou spínací a vypínací sekvenci audio sestavy, aby se nestalo to co nám, totiž že náhlé napětí na výstupech přístroje spustilo ochrany koncových stupňů. Velmi zajímavá je možnost zapojit do činnosti převzorkování či ho nechat stranou a podle toho získat téměř dva odlišné přístroje – volnější, teplejší, bohatší a větší zvuk „bez“ a konkrétnější, utaženější „s“, jakkoliv základní charakteristiky se stále drží těch výše popsaných. R-7HE MK2 pak svým zvukem vlastně nepřipomíná digitální polovodičový komponent, ale je to maličko jako hrát své oblíbené album přes elektronku či třeba z vinylu (míněno tedy s těmto věcem typicky přiřazovaným charakterem). Každopádně není R-7HE MK2 úplně pro každého, ale shlédnete-li se v jeho pojetí a oceníte třeba i fakt, že nemusíte zařízení napojit na napájecí filtr (protože má reálně jeden v sobě), může jít o zajímavou investici, která se vyznačuje signifikantním, ale výrazně příjemným charakterem a celkově velmi snadnou dlouhodobou poslouchatelností.

EUR 4 090,-

cca Kč 97 000,-

FOTOGALERIE

--- --- --- --- ---

KLADY

+ bytelná konstrukce

+ konektivita

+ vestavěný napájecí filtr (není prakticky rozdíl mezi provozem ze zásuvky a přes filtr)

+ opravdu velká hudební scéna

+ barevný a robustní bas

+ možnost nastavení různého chování filtrace

ZÁPORY

- uživatelsky nepřívětivé nastavování

- při zapnutí vícekrát sepnuly ochrany zesilovačů, je nutné dbát pečlivě na posloupnost zapínání

--- --- --- --- ---

DOVOZCE: TM Sound | www.melodyshop.sk | www.tmsound.sk 

fSdílet

Tweet