Značka SoundBlaster ani jméno jejího výrobce Creative Labs se neobjevuje v segmentu domácího audia pro náročnější nijak často – možná, že by vás vlastně ani nenapadlo hledat možné ozvučení právě v katalogu této singapurské značky. A přesto, jde o firmu s tradicí táhnoucí se do roku 1981, kdy se celá ta léta věnovala pilování všemožných současných audio technologií. Do redakce se dostal model SoundBlaster X3, což je 7.1 USB D/A převodník a sluchátkový zesilovače.

Že jde o zařízení z mainstreamového světa, to je jasné hned, jak X3 vybalíte. Čtvercová základna má půdorys 12,9 x 12,9 cm, díky centrálně namontovanému knobu na horní straně sahá do výše 4,6 cm. Díky plastové konstrukci má zařízení hmotnost jen 330 gramů.

Dominantou SoundBlaster X3 je zapuštěný kruhový ovladač hlasitosti, orámovaný světelnou linkou. V přední části jsou tři tlačítka, kterými můžete přímo nastavovat různé zvukové profily (byť čistě z pohledu poslechu hudby stačí nastavit vše pořádně v mimořádně komplexním ovládacím software a budete mít klid), respektive zapínat a vypínat korekce různého stylu a intenzity – už proto, že X3 je zařízení určené i ke hraní her a sledování filmů.

Na přední svislé hraně je vstup pro mikrofon a výstup na sluchátka, oboje jako 3,5 mm jacky, na zadní straně je pětice 3,5 mm jacků (čtyři jsou řízené multikanálové výstupy, jeden analogový vstup), optický výstup a USB vstup, byť v „neaudiofilské“ malé podobě moderního USB-C (výrobce alespoň dodává redukci). Přes USB probíhá i napájení.

Výrobce se pyšní tím, že jde o první USB zařízení, které zároveň nabízí reálný výstup 7.1 do reprosoustav, virtuální 7.1 do sluchátek díky technologii Super X-Fi a také podporu technologie Dolby Digital Live. Orientace na filmy a hry je zřejmá, byť některé možnosti v softwarovém rozhraní umožní všechno tohle „zbytečné“ obejít a nechat zvuk procházet puristicky neupravený.

Creative neudává konkrétní používaný čip D/A převodníku, ale u specifikací se dočtete, že podporuje PCM signál až do rozlišení 32 bitů / 192 kHz (žádné MQA, žádné DSD). Dohledat lze i hodnotu THD+N na solidní úrovni 0,0004% (platnou pro dvoukanálový režim) a odstup signálu a šumu 115 dB.

Sluchátkový výstup SoundBlaster X3 podporuje sluchátka s impedancí od 32 do 600 Ohm, kam dodává buď 1,2 V RMS (do 149 Ohm) nebo 2,3 V RMS (nad 150 Ohm), respektive do nejvyšších 600 Ohm umí pustit 2,9 V RMS.

SoundBlaster X3 má mimořádně velkou doprovodnou programovou suitu, doplněnou i o aplikaci pro mobilní telefony, kde lze zařízení ovládat. Nosnou součástí jsou hlavně různé profily, ekvalizéry a efekty. Budou se hodit, úplně puristické zvukové nastavení bez jakýchkoliv softwarových obezliček totiž upřímně nestojí za moc, je to zvuk mrtvý a prázdný.

Pomiňme módy, které zdůrazňují (ať už kroky ve hrách nebo hlasy ve filmech) a zaměřme se jenom na hudební možnosti. Pokud se nechcete s ničím zabývat, stačí zvolit režim „Hudba“, který dá akcent basovému rozsahu. Stačí ale chvíli procházet všemožné možnosti ovládacího panelu a najdete si „to svoje“ – byť to nikdy nebude a nemá být lineární, puristicky audiofilský zvuk.

Zajímavá je nicméně funkce Super X-Fi – stáhnete si aplikaci do telefonu, vyfotíte si dle pokynů průvodce obě uši a obličej a software virtualizuje vaši hlavu a přizpůsobí (podle blíže nespecifikovaných pravidel) zvuk vaší anatomii. A nutno říct, že jakmile SoundBlaster X3 data načetla, zvuk se zlepšil, respektive byl příjemnější. Zajímavý důkaz toho, co všechno je dnes ve výpočetních silách sebelevnějšího zařízení.

SoundBlaster X3 jsme zkoušeli primárně přes USB a sluchátka AudioQuest NightHawk Carbon a Focal Clear, zkoušeli jsme ale také výstup do OPPO UDP-205 a Norma Revo IPA-140 (optický – u toho byl zvuk trochu horší, než při přímém připojení přes USB kabel do OPPO a v druhém případě analogový) nebo do Cambridge CXA80. Poslouchalo se v takovém případě přes Harbeth Monitor 30, respektive Fischer&Fischer SN-70. Porovnávat jsme mohli s Apogee Groove nebo Chord Mojo z obdobných zařízení, ale třeba také s Teac NT-503. O příslušenství typu kabelů, filtrů nebo antivibračních řešeních se dočtete více v pravém sloupci -->.

Všechny popisované poslechové dojmy jsou platné pro aplikovanou korekci dle aplikace Super X-FI a pro jemně ručně donastavený softwarový ekvalizér. Bez těchto kroků je zvuk nekonkrétní a nezáživný, stačí ale 30 minut práce a udělá obrovský krok kupředu.

Basa v „Anna“ Charlieho Hadena a Antonia Forcioneho („Naim Sampler 6“ | 2006 | Naim Label | naimcd106) dokázala zapůsobit celkem pocitem hloubky, byť nástroj nemá tu plnost, to náležité tělo. Na druhou stranu, v kategorii takhle dostupných zařízení nejsou jednotlivá brnknutí špatně oddělená a zvolíte-li v obslužném software vhodný filtr, tak dostanete už relativně slušnou konturaci, ne nesrovnatelnou třeba se základním AudioQuest DragonFly Black.

Na vokálu Julie London v „People who are born in May“ („Diamond Voices of the Fifties“ | 2015 | STS Digital | STS-6111140) rozhodně chyběl kus k uspokojivé plnosti, hlas mohl být exponovanější (ne že by to nešlo vytáhnout vhodným nastavením ekvalizace), ale už je to relativně lehce a rozumně znějící zpěv s čistotou solidní na danou cenovou kategorii. SoundBlaster X3 pak vcelku bez problémů dokáže zvládat různorodá sluchátka, netrpí nedostatkem energie. Je to zvuk z kategorie jednodušších, ale vlastně v ničem protivných.

Vysoké tóny v „No matter what“ Xu Ganga („Be There“ | 2004 | Usher) byly reprodukované poněkud zdůrazněně, s akcentem, nicméně jejich výraznost kupodivu nebyla agresivní – stále jde o měkčí, hladší, spíše klidnější zvukový projev, který zapadá do kontextu dané cenové úrovně. Ačkoliv pak není analytický, máte pocit dobré čitelnosti právě díky onomu lehkému akcentu.

Šlapající dynamika „Lay down Sally“ od Erica Claptona („Ultradisc II“ | 1994 | MFSL | SPCD 016) byla lehce sterilní, ne tak šťavnatá, hmotný a tučná, jak by si zasloužila, ale opět se můžete zanořit do mnohých efektů ekvalizéru a profilů a trochu tomu pomoci (třeba filmové nastavení dodá spoustu dynamického efektu). Daní je ale trochu „kyblíkový“ efekt a zdůraznění jen některých částí, takže v první chvíli je dynamika výbušnější, ale také méně samozřejmá. Čistě z pohledu schopnosti probudit sluchátka ale SoundBlaster X3 umí rozhýbat bez problémů.

Trochu kupodivu se SoundBlaster X3 tak úplně neztrácí ani v komplexních a vrstevnatých skladbách typu „Clouds“ od Steve Coleman and Five Elements („Harvesting Semblances and Affinities“ | 2008 | Pi Recordings | PI33). Není to analytická reprodukce s nadhledem – na druhou stranu, to není v podstatě u žádného zařízení této cenové třídy a žádné zařízení této třídy není tak vybavené jako X3. Takže přestože reprodukce se drží spíše na povrchu nahrávek, není to zkreslený chaos, není to neorganizovaný zvuk, jakkoliv je jednoduchý.

V čem ale poctivé nastavení Super X-FI a doprovodné aplikace překonává i dražší konkurenci, to je podání prostoru. To v dané cenové hladině nemá konkurenci a to, jak dokáže ekvalizace nechat sluchátka prakticky zmizet z vaší hlavy při reprodukci rozličných doznívajících zvuků ve „Wolkenmeer“ Beo Brockhausena („Closer to the Music Vol. 3“ | 2009 | Stockfish | SFR 357.4009.2), to je čistá radost.

Celkově se ale hudba přes SoundBlaster X3 dá poslouchat – „I love the life I have“ Buddy Guye („Extended Dynamic Experience 4“ | 2015 | STS Digital | STS-6111145) zněla trochu syrově, neopracovaně, trochu jednoduše, ale vlastně vzhledem k ceně dobře. Není to hi-fi, není tu ten nadhled a respekt k autentickým barvám, je to o efektu a lehce prvoplánovosti v lehce povrchním balení.

SoundBlaster X3 nevznikl s ambicí stát se nástrojem audiofilů – a proto není překvapení, že takový není. Je to nicméně zařízení s překvapivým množstvím funkcí a s nízkou cenovkou, která v západním světě odpovídá dvěma lepším obědům. Očekávat od něčeho takového sofistikovanost a vysokou věrnost tak logicky nejde – co si nicméně zaslouží vyzdvihnout a mohlo by to být inspirací i pro někoho ve světě opravdového high fidelity, to je zpracování signálu, respektive možnosti ho ovlivnit od puristického neovlivněného průchodu po aplikaci fyziologických korekcí a nebo možnost uložit různé profily pro různé příležitosti (hudební žánry, sluchátka, nálady, hlasitosti…). To všechno je totiž přístup 21. století, v němž časem personalizovaný zvuk patrně překoná univerzální „rovnou čáru“, protože je jednoduše univerzálnější. Ale zpět k SoundBlaster X3 – za dané peníze nabízí sice z pohledu audiofila zvuk jednoduchý a nepříliš kultivovaný, nicméně obalený mnoha funkcemi, díky nimž možná můžete najít zvuk, který se vám zalíbí.

Kč 3 190,-

FOTOGALERIE

--- --- --- --- ---

KLADY

+ cena je za danou výbavu rozhodně atraktivní

+ možnosti konfigurace jsou bezbřehé

+ EQ presety a SX-Fi fungují

+ vcelku jemná regulace hlasitosti

ZÁPORY

- zvuk je trochu dutý a zároveň efektní

- celkově plastikový feeling

- trochu těžkopádná, složitá aplikace

--- --- --- --- ---

PRODÁVÁ: Creative Labs | www.creativelabs.com 

fSdílet

Tweet