Proč srovnávat nesrovnatelné, říkáte si po přečtení nadpisu? Proč srovnávat sluchátka zaměřená na co nejvěrnější reprodukci zvuku s těmi zaměřenými v prvé řadě na styl? Prostě proto, že ačkoliv se zdánlivě může jednat o protichůdné koncepce, styčných ploch a společného mají oboje sluchátka překvapivě dost. Počínaje drobnostmi jako je stejný distributor, supraaurální konstrukce, jednoznačně zajímavý (byť určitě ne pro všechny hezký) vzhled, 3,5mm jack pro připojení a 32 Ohmů předurčujících je k mobilním zdrojům hudby až po víceméně stejnou cenovou kategorii.

Sluchátka Monster Beats stvořil, či spíše svým jménem zaštítil a podpořil uznávaný producent Dr. Dre. Stvořitel hudby takových postaviček jako jsou 50 Cent nebo Eminem si zcela jistě potrpí na zábavnost, efekt, lesk, bohatost a schopnost zaujmout v krátké době. A ejhle, tyto charakteristiky skutečně poměrně dobře vyjadřují základní charakteristiku Monster Beats Solo by Dr. Dre (ale soudě dle názvu, producent si zcela jistě nelibuje v jednoduchosti). Nutno dodat, že moderněji a „víc cool“ vypadající sluchátka aby jeden pohledal. Trochu zvláštní je, že se můžete pídit kde chcete, tázat se koho chcete, projít všechny recenze po celém světě, ale shodnout se hlavně na jednom – prostě nikde nezískáte technické parametry. Nikdo vám neřekne, jakou mají sluchátka membránu (až na to, že vyšší model má titanovou, tyto tedy ne). Vlastně ani frekvenční rozsah a další údaje nenajdete, ale......upřímně to naprosto nevadí. Jde o styl. Být v pohodě. Být volný. A že vnořit se do světa hudby jde s Monster Beats Solo velmi dobře – co totiž lze dopátrat je jejich schopnost potlačit okolní hluk o slušných 10 dB, ovšem v praxi se to zdá být dokonce ještě více. Vkročení v zamyšlení do křižovatky v plném provozu, pod parní válec nebo do jiného hlučného nebezpeční se tak stává reálnou hrozbou. Sluchátka jsou evidentně koncipována k častému a snadnému přenášení – hovoří pro to jak odnímatelný signálový kabel se zlacenými 3,5mm jacky na obou koncích (a s ovládáním hlasitosti a posunu skladeb v cestě), tak možnost složit sluchátka tak trochu po vzoru Koss Porta Pro do kompaktního balíčku a přenosného ochranného pouzdra. Měkké náušníky dobře sedí na uších a i rozměrnější sluchový aparát zakryjí celý, jak to ale u takových konstrukcí bývá, i zde dochází po delším čase ve zvukovodech k vzniku ideálního klimatu pro pěstování ananasů. O samotném vzhledu Monster Beats Solo nejlépe napoví okolní obrázky, škoda slov.

Slova pak budou tak trochu třeba k oživení poněkud technicistního vzhledu beyerdynamic T50p. Dnes až třetí nejvyšší sluchátka této společnosti v letošním roce vyhrála ocenění EISA za nejlepší mobilní sluchátka. S váhou pouhých 174 g je na hlavě téměř necíte, železná konstrukce se pak stará o překvapivou kombinaci pružnosti a pevnosti, zvláště mušle jsou fenomenálně pevné, nerezonující a velmi důvěryhodně působící – jedinou výtku co se konstrukce týká bychom snad měli vznést k čepům z venkovní strany v místech, kde se nastavuje výška hlavového mostu. Tyto čepy, ač samy také z železa, jsou ukotveny v plastových nožičkách, čehož výsledek je až absurdní frekvence vypadávání této maličké, funkčně nedůležité, ale esteticky významné součástky. Popravdě, ani beyerdynamic nijak zvlášť nehýří technickými detaily, dočteme se však alespoň o frekvenčním rozsahu 10 Hz – 23 000 Hz. Sluchátka také využívají základy technologie „TESLA“, vyvinuté v prvé řadě pro vlajkovou loď T1. Jedná se o kruhový neodymiový magnet, vytvářející silné magnetické pole s hodnotou až 1,2 Tesla (pro zajímavost – síla toku magnetické síly v přístroji na magnetickou rezonanci je 1,5 a více T). Membránu tvoří tři vrstvy kompozitní folie, mající za cíl minimalizaci hmotnosti kmitající hmoty. Trochu zvláštně pak působí přívodní signálový kabel s gumovým opletem, který je velmi tenký a velmi snadno a rád se kroutí. Alespoň že konstruktéři přidali šikovnou sponu.

Oboje sluchátka jdou velmi snadno a pohodlně usadit na hlavu libovolných rozměrů. O něco pohodlněji, i když ne tak jistě sedí T50p, Beats Solo pak snad až trochu moc tlačí a nebýt skutečně měkkých náušníků, hrozily by brzy otlaky. U T50p je potřeba sluchátka přeci jen posadit trochu více dozadu na uši než je zvykem, hlavně kvůli menším ozvučnicím, jinak bude posluchač ochuzen o velké množství basové složky.

Poslech probíhal na různých přístrojích, počínaje mp3 přehrávačem Philips GoGear ViBE, hodnoceným jako zvukově excelentní mezi dalšími svého druhu, přes zesilovač Denon PMA-A100, elektronkový Philips MCD908, sluchátkový Firestone Audio FUBER IV, Benchmark DAC1 USB a nuForce Icon HDP. Zdrojovými daty byly jak komprimované MP3, bezztrátově komprimované FLAC nebo nekomprimované WAV. Některé soubory dokonce ve vysokém rozlišení 24bit / 96 kHz a samozřejmě poté CD a SACD disky přes Denon DCD-A100 a Naim CD5i.

Už v úvodní Ave Maria (FLAC, ochutnávka z dílny John Marks Records, 16 bit / 44.1 kHz) je znát rozdíl v charakteru obou sluchátek. Zatímco T50p vytváří dojem čistoty, lehkosti a vyrovnanosti celého spektra, Beats Solo zase staví na objemnosti zvuku, na jeho atraktivitě a hutnosti. Smyčcový kvartet podbarvený brnkáním harfy plyne z beyerdynamic s velmi nadprůměrným množstvím detailů, lehce jako potůček, přitom v něm jsou všechny tóny od chvíle kdy se prsty a smyčce dotknou strun až do jejich doznění, vše přehledné, urovnané a čisté, velmi klidné. Naopak Beats Solo mnohem výrazněji prokreslí každý hluboký tón, avšak mírně na úkor zbytku pásma, zvuk je také kompaktnější, méně snadno se rozlišuje mezi jednotlivými tóny i nástroji, přesto reprodukce zůstává „high-endová“, byť ji sluchátka dělají atraktivnější než samotní umělci.

U Patricie Barber a jejího disku Companion se projevuje talent Beats Solo pro nejnižší spektrum frekvencí, úvodní basa je plná, čistá a velká, slyšíme drobné chvění nástroje detailně, avšak nikoliv analyticky. Vždy to zůstává na hranici příjemného, vřelého poslechu. T50p tu prokazují svou až „monitorovou“ povahu, když rovnoměrně vykreslují a oddělují každý tón, rozeznatelné, ale nenásilné je i zvukové pozadí. Následující zpěv hlavní protagonistky velmi přirozeně reprodukují oboje sluchátka – v kvalitě podání středního pásma jsou si oba modely téměř rovnocenné a je až překvapivé, jak vlastně „pouze designován“ sluchátka umí hrát dobře. Beyerdynamic umí přenést přeci jen o chloupek víc nuancí ženského vokálu, drobnější kolísání, ale celkové podání témbru je velmi věrohodné u obou, blíží se až nebezpečně blízko k vlajkové lodi beyerdynamic T1 nebo Sennheiser HD800. Přirozenost a nenásilnost středního frekvenčního pásma je hlavním spojovacím článkem obou dnes představovaných modelů.

Složitější orchestrální kompozice jako je Dvořákovo Stabat Mater (Deutsche Grammophon, diriguje Rafael Kubelík) je přeci jen znát o kousek vyšší postavení beyerdynamic T50p a lépe vyřešený „pohonný“ systém, schopný precizněji kontrolovat membránu ve vypjatých pasážích. Když najednou zahřmí celý orchestr, beyerdynamic ještě (i když také ne zcela) dokáže kontrolovat zvuk a jeho jednotlivé vrstvy, odděluje čitelně nástrojové sekce a lépe přenáší dynamiku nahrávky, zvuk více dýchá. Beats Solo naproti tomu umí do uší napumpovat více energie, dravosti a objemu, ovšem za cenu toho, že zvuk je přeci jen víc tlačen k posluchači, jedná se spíše o hutný a plný hudební celek, v němž člověk musí jednotlivé tóny hledat a soustředit se na rozpoznávání nástrojů, místo aby toto vše přicházelo samo a „jako na dlani“, tak jak to umí té-padesátky.

Severská lidová hudba na SACD, to je Jienat v podání souboru Mira. Jedná se vlastně o nově složenou variaci na téma domorodých písní s využitím tradičním laponských nástrojů. Výborně sejmuté nahrávky pokrývají celé frekvenční spektrum od velkých bubnů, přes variace lidských hlasů až k cinkátkům a chřestítkům různých druhů. T50p vykreslují výšky a každé cinknutí precizněji, ale také analytičtěji a trochu chladněji než Beats Solo, ani u jedněch sluchátek ale nenastává skřípnutí nebo nepříjemná ostrost ani u těch nejvyšších tónů. Oboje sluchátka dokáží zahladit nepřirozené hrany signálu, Beats Solo tak činí trochu okázaleji. Také jsou v podání bubnů o něco důraznější, plnější, ačkoliv více informací o texturách a mikrodění v nahrávce se dozvíme zcela jistě od T50p.

Přes svou analytickou povahu a plnou kontrolu nad nahrávkou, přes až nečekanou lehkost a nadhled T50p přeci jen u moderních žánrů neposkytují takovou poslechovou pohodu jako Monster Beats Solo. „Sultans of Swing“ má poměrně překvapivě v podání Beats Solo prostě větší kouzlo, zábavnost, barevnost a pohodu, byť objektivně se realitě vzdalují víc než T50p. Efektní a velmi zábavná osobnost Monster ale po dvou třech hodinách začne být přeci jen únavná a poměrně náročná, beyerdynamic si dokáže svou lehkost, nenásilnost a klid udržet po celý poslechový den (byť i tak je po devíti hodinách obtížné sluchátka na hlavě vůbec udržet, natož poslouchat).

Srovnání nesrovnatelného se snad nakonec relativně podařilo, byť zcela základním překvapením bude patrně to, že i na design a efekt zamřený model Monster Beats Solo by Dr. Dre dokáže podat zvuk uvěřitelně, zábavně a high-endově. Výrobní kvalita obou sluchátek je bezchybná (přesně jak by už při této ceně být měla), komfort nošení i při dlouhodobém poslechu je též na hranici úplného ideálu (rozhodně jsou příjemnější než jejich větší a dospělejší sourozenci), ve vzhledu přeci jen vyhrávají Monster Beats Solo, neb beyerdynamic T50p na první pohled působí jako stavebnice Merkur. Těm, kteří ale chtějí poslouchat hlavně venku a potřebují větší utlumení nebo chtějí poslouchat jen chvíli, těm nejlépe poslouží Beats Solo, které dokáží upoutat od prvního okamžiku s téměř libovolnou hudbou a jen u opravdu komplexních pasáží symfonických skladeb je cítit, že sluchátka ne tak úplně stíhají. Touží-li posluchač po vyrovnané, čisté, přesné a všechny informace sdělující reprodukci, která je však maličko chladná a trochu odměřenější, T50p za výbornou cenu uspokojí i velmi náročné konzumenty. Trochu volněji řečeno, beyerdynamic T50p jsou něco jako postarší, zkušený a svou práci s absolutním nadhledem a kontrolou zvládající profesionál a gentleman, Monster Beats Solo jsou rebelujícím mladíkem, jdoucím za zábavou (skoro) za každou cenu. V obou si lze najít to své, obé umí hrát jak s mobilními zdroji signálu, tak s domácí elektronikou, oboje prostě stojí za každou investovanou korunu. Ocenění a první příčku (dá-li se to tak vůbec říct) dnes získává T50p za to, že přeci jen svůj zvuk přibližuje skutečnosti více než Beats Solo. Ty by si na druhou stranu zasloužily alespoň nálepku „ne, toto jsou skutečně plnohodnotná sluchátka, i když si to nemyslíte“.

Kč 6 190,- - beyerdynamic T50p

Kč 4 590,- - Monster Beats Solo

--- --- --- --- ---

KLADY beyerdynamic T50p

+ izolace od okolního prostředí

+ vzhled a výrobní provedení

+ detailní, sytý a barevný zvuk

ZÁPORY beyerdynamic T50p

- přes tělo z kovu působí v ruce poněkud křehce (byť realita je v pořádku)

- pro nejlepší zvuk je nutno je posunout maličko nepohodlně dozadu na uši

KLADY Monster Beats Solo

+ design

+ odhlučnení od okolí

+ odpojitelný kabel

+ dlouhodobě pohodový a snadno poslouchatelný zvuk

ZÁPORY Monster Beats Solo

- frekvenční spektrum „nakloněné“ směrem k basové oblasti

--- --- --- --- ---

VIZITKA PRODEJCE

BaSys CS

www.basys.cz  – Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript. 

+420 234 706 700

200 300 mcintosh

200 200 pmc

200 200 normaaudio

200 200 studio spalicek

200 200 rpaudio

200 100 wdq

200 100 rodel

AKTUÁLNÍ REDAKČNÍ SESTAVY

ZESILOVAČE:

Naim Nait XS
Naim NAP250 (bi-amp)
Naim FlatCap XS
Norma Revo IPA-70B
Cambridge CXA80

ZDROJE SIGNÁLU:

OPPO BDP-105D
ASUS Xonar Essence One MUSES MKII
Apogee Groove
Cambridge CXC
The Little Black Box v2
COOD-E TV

REPROSOUSTAVY:

Harbeth Monitor 30
Xavian Perla
Xavian Premio

ANALOG:

VPI Scout
Pro-Ject Elemental
Naim Stageline
Pro-Ject Phono Box

KABELY:

ZenSati Authentica
TelluriumQ Silver (repro)
TelluriumQ Black (RCA)
KrautWire Guru S (RCA)
KrautWire zakázkové stříbrné USB
KrautWire Guru Digital (RCA)
EagleCable Condor Blue (RCA)
AudioQuest Big Sur (RCA)
ProAc Response Black Signature (repro)
Vincent Premium (XLR)
Monster Cable M1000 (toslink)
Monster Cable M1000 (HDMI)
+ řada standardních low-cost kabelů

SÍŤOVÉ FILTRY:

IsoTek EVO3 Solus
IsoTek EVO3 Initium
zakázková rozvodnice
Xindak XF-1000ES

SLUCHÁTKA:

Sennheiser HD 26 Pro
Sennheiser IE 8
Koss Porta Pro CZ

OSTATNÍ:

zakázkové stojany pod Harbeth
stojany Kudos S50
akustické prvky Sonitus Acoustic
Naim Mu-so
SIM2 CrystalCube

MĚŘENÍ:

ATB PC Pro pro Windows 7
NAD C370
Pioneer BDP-LX71
MCP CQ5620 (osciloskop)
CD generátor

200 300 basys cs subpage

 

ŠÉFREDAKTORŮV NEPRAVIDELNÍK

Jak se hodnotí?

Recenze všeobecně (na hudbu, na jídlo, na filmy, na auta, na makeup nebo na hifi...) jsou většinou cílem uštěpačných poznámek ze strany těch, s jejichž názorem se neshodnou, to je ovšem v zásadě asi i v pořádku, jakkoliv snaha ventilovat svůj názor spíše konstruktivním, logicky formulovaným způsobem by zjevně byla ku prospěchu o něco více. Jinými slovy, vyjádřit svůj názor "že je to sračka" mohu i slušně, věcně a bez nutnosti okamžitě napadat.

Číst dál...

200 200 xavian 200 200 soundstyle 200 200 eurostar 200 200 tykon 200 200 psg

200 200 hifiguide 200 200 cptpraha 200 200 basys 200 200 naimstudio 200 200 horn

200 200 aq 200 200 voice 200 200 yamaha 200 200 horizontrading 200 200 kasaudio

200 200 elfton 200 200 mareka audio 200 200 ibdczech 200 200 walter kircher 200 200 4ce distribution

1024 200 audio video show praha