Zvuk reprosoustav KEF je pro mě tak trochu jako dobrá čokoláda – tak jako má tabulka zpracovaného kakaa daleko k ideálu zdravé výživy, tak daleko má typický charakter KEFů k lehce diskutabilnímu ideálu naprosto neutrálního, nezabarveného zvuku. A stejně jako 99% lidí na světě dá pravděpodobně přednost čokoládě před otrubovou kaší, patrně i většině ušních aparátů světa se bude líbit návykový, neunavující a vtahující zvuk KEF spíš, než trochu suché a nudné, avšak příkladně neutrální reprosoustavy. Navíc toto tradiční britské jméno, které dnes patří hongkongskému impériu GP, pokrývá – tak jako správný výrobce čokolády – celé cenové spektrum od ultra-levných modelů, po střední cenovou v řádech desítek tisíc až po vrcholný model Muon za mnoho milionů.

Řada iQ, do níž patří i dnes představovaný malý dvoupásmový regálový model s číslem 30, je základním kamenem katalogu (respektive je druhou nejvyšší a první, kterou bych si dovolil nazývat hi-fi) a měla by integrovat některé nápady a technologie z high-endových produktů v cenové kategorii „pro všechny". V malém, šesti a půl kilovém balení najdete koncentrický měnič, složený z Uni-Q měniče o průměru 165 mm pro středobas a k němu 19 mm hliníkovou kalotu s mandarinkovou rozptylkkou pro reprodukci výšek. Ona „mandarinka" spolu s technologií Uni-Q se stará o co největší disperzi zvuku a to jak v horizontálním, tak vertikálním směru. Jak dobře to funguje jsem se přesvědčil, když jsem schválně položil iQ30 na podlahu a při sezení v křesle jsem téměř neměl pocit, že bych přicházel o kvalitu reprodukce - KEFy hrály v této poloze na takových 85 - 90% svých možností, což je opravdu skvělý výsledek. Dozadu kapkovitě prohnutá ozvučnice má za úkol odstranit stojaté vlnění, měnič čouhající nad vrchní hranu reprosoustav plní hlavně designovou funkci, stejně jako jeho překrytí s dopředu pálícím bassreflexem. Na zakulacené zadní straně se pak nachází dva páry reproterminálů pro bi-wiring, spojené kabelovými propojkami, které velmi efektivně omezují pohodlí při zapojování kabelů. 

Z manuálu se pak lze ještě dočíst o osmiohmové impedanci (v nejnižším bodě klesá ke čtyřem Ohmům, což není špatné), frekvenčním rozsahu 45 Hz - 40 kHz a citlivosti 89dB. K dobru lze ještě dát pracovní frekvence obou měničů - středobas „jde" od spodu až k 2 500 Hz, dál pak kmitá už jen hliníková vnitřní kalota. KEF doporučuje použití zesilovače o síle 15 až 120 Wattů, přičemž má zkušenost hovoří spíš ve prospěch těch silnějších - elektronkových 30 W v „áčku" sice KEF rozhýbalo, ale výsledek s tranzistorovými, silnějšími o pár desítek Wattů byl slyšitelně lepší. 

Nároky na umístění v prostoru jsem již zmínil, ale je to tak výrazný talent těchto KEFů, že mám potřebu to ještě jednou zopakovat. iQ30 bez problémů můžete postavit na polici, na komodu či jakýkoliv jiný povrch, do něhož by jiné regálovky příliš duněly a reprodukce by byla neuspokojivá - KEF tady ale hraje téměř stejně dobře jako na dedikovaných stojanech. Stejně tak přiraženy na úroveň centrimetrů k zadní stěně mohou hrát téměř stejně dobře jako kdekoliv jinde v prostoru - iQ30 jsou evidentně od počátku myšleny pro běžnou domácnost, která se nechce starat o složitá umístění a složité nastavování. Pro pravověrného hifistu trochu nuda, pro většinu ostatních bod k dobru, stejně jako možnost krmit „třicítky" holým vodičem, banánky i vidličkami. 

Většinu poslechového času strávily iQ30 v redakční poslechovce, na víkend jsem je však vzal i domů - ukázat přítelkyni, jen tak pro zajímavost. WAF, neboli Women Acceptance Factor, který je mimochodem u KEF celkově velmi slušný, je tu hodně vysoko - malé, relativně elegantní, levné a schopné hrát nenápadně z rohu, to je ideální „ženské" hi-fi". V jednom případě byly spárovány s Pioneer A-A6MK2-K a Pioneer PD-D6MK2-K přes interconnecty Monster Cable M1000i a silové kabely KrautWire Awakening, v prostoru druhém s KR Audio Antares VA320 / KR Audio P-150 přes signálovou kabeláž KrautWire Guru S a reprokabely Eagle Cable Condor Blue LS 5.1 . 

Vince Jones je trumpetista, skladatel a zpěvák s jasným, plným a sytým hlasem, který si nespletete. Jeho poslední album „Moving Through Taboos" je nadprůměrně pěkně nahrané, takže přímo svádí k posouzení kovového zvuku křídlovky, příjemného a vlídného tenoru i na populární nahrávku příjemně nápaditého piana. To vše je navíc usazeno do reálného, téměř hmatatelného prostoru, který se na správném aparátu rozevírá jako málokterá nahrávka. KEF je právě v podání prostoru lepší než třeba Xavian Primissima nebo Usher S-520 II , s nimiž jsem je napřímo mohl porovnávat, i když oproti oběma zmíněným není tolik decentní a zvláště u zvuku trubky je místy prominentní o schůdek víc než je zdrávo. 

Když jsem trávil čas s KEF xQ40 , tedy ryze high-endovým modelem, byl jsem naprosto unešen a nadšen jejich talentem, který by mohl být slovníkovou definicí pro „muzikalitu". I iQ30, o poznání nižší model, sdílí v hrubých obrysech tuto schopnost vzbudit muzikalitou nadšení. Rocková klasika v podobě „Child in Time" z „In Rock" Deep Purple mě donutila přes slyšitelné nedostatky v podobě menšího objemu basu - ten ale odpovídá velikosti ozvučnice - nebo místy až příliš průrazné bicí Iana Paice. I přesto jsou dominantními dojmy celková pevnost zvuku a snaha zavalit jím posluchače, takže ten nemá na výběr a je prostě do hudby vtažen. Zvlášť u rockových nahrávek to pomáhá vytvořit drive a strhující atmosféru, která nutí k poslechu. 

To ovšem neznamená, že třeba téměř protipólný žánr, jakým bezesporu je ženský vokální jazz, jehož snad nejvýraznější reprezentantkou je Diana Krall se svým albem „Quiet Nights", by měl při reprodukci nějak utrpět. iQ30 snad postrádají tu samozřejmou lehkost a jemnost, s níž jedinečnou atmosféru této nahrávky budují Xavian Primissima a možná nemají ten plný, barevný zvuk Usher S-520 II, jdou si ale svou vlastní cestou, kdy trochu temperamentně tlačí zvuk k uším posluchače a s nadprůměrným citem pro detail a prostor vykreslují hudbu nikoliv neutrální a nezabarvenou, ale velmi chytlavou a podanou až k těm nejmenším detailům piana a hřejivého hlasu Krall. 

Starý, zchátralý a přesmutný hlas Johnnyho Cashe na „Hurt" z alb edice American Recordings, nahraný Rickem Rubinem nadmíru autenticky a s celou vahou jeho emocí, zní živě a na danou cenovou kategorii obdivuhodně živě - při správné hlasitosti prostě Cash sedí mezi vašimi KEFy a zpívá. Stejně tak struny kytary a její tělo zní jako hudební nástroj z reálného světa a nenesou patinu syntetického zvuku, který může vygenerovat nevhodná kombinace elektroniky a ne úplně dobře navržených reprosoustav. S Pioneery si tu iQ30 evidentně rozumí - Primissimy uberou něco na naléhavosti této skladby, aby přidaly více barev tónů a celkovou jemnost. 

Úvodní cinkot místnosti plné hodin v „Time" z nejúspěšnějšího alba Pink Floyd „Dark Side of the Moon" přináší další důkaz drobných problémů KEF iQ30 na vysokých frekvencích, když oddělení jednotlivých zdrojů cinkotu není úplně čisté a navíc - u xQ40 za podobný problém mohla evidentně mandarinková rozptylka a u iQ30 bych vsadil na téhož původce problémů - agresivita cinkotu není rozhodně v rozumných mezích. Xaviany i Ushery tu - zčásti určitě i díky jemnějšímu materiálu výškového měniče - odvádějí lepší práci. Naopak v podání prostoru při následujícím bubínkovém sólu kralují KEFy, stejně jako v přímo fyzickém pocitu úderu paličky o blánu bubínku. 

Ačkoliv je nahrávka Bachových šesti suit pro sólové violoncello v podání Yo Yo My jednou z těch hudebně nejlepších, kvalitativně je přeci jen trošku kompromisní, zvláště díky svému věku. I tady lze ale vypozorovat mírně prezentnější projev KEF iQ30 k hudbě. Cello není tím velkým nástrojem, který dokážou plně zreprodukovat pouze celopásmové reprosoustavy z druhého konce cenového spektra, ale to je jedna z mála jasně slyšitelných slabin v jeho podání - ať už se jedná o detaily strun, barvu tónů nebo dynamiku náhlých zvukových přechodů, iQ30 si vedou stejně dobře jako Primissima nebo S-520 II, přičemž nástroj zní agresivněji, než na skutečném koncertu, což ovšem bude většině běžných posluchačů spíše vyhovovat. 

Přestože KEF iQ30 patří do oblasti, v níž se do dnešního dne - právem - skloňovala v Čechách hlavně jména Xavian a Usher, iQ30 reprezentují zcela jinou filozofii, postavenou hlavně na nejlepším podání prostoru ve své třídě, širokém ideálním poslechovém bodu, či spíše poslechovém území, snadné umístitelnosti v prostoru a také na atraktivní prezentnosti a pevnosti zvuku. To vše je směrováno v dobrém slova smyslu na běžného posluchače, který bude chtít mít reprobedny pro příjemný denodenní kulisový poslech s občasnou možností vážně a soustředěně poslouchat věrně reprodukovanou hudbu. Ačkoliv pro ortodoxního milovníka akustické hudby budou stále lepší volbou Xavian Primissima, pro ostatní se KEF iQ30 stávají atraktivní alternativou. 

OBR. 1 - impedanční křivka (tenčí spodní) a elektrická fáze - spořádaný průběh obou křivek, ačkoliv impedanční křivka hovoří spíše pro čtyřohmové označení 

OBR. 2 - frekvenční odezva - na danou cenovou kategorii velmi slušný průběh, občasné problematické chování na výškách je reflektováno i na grafu 

Kč 12 600,- 

--- --- --- --- --- 

KLADY 

+ cena 

+ schopnost hrát opravdu z police, tedy bez stojanů 

+ výrobní zpracování 

+ nenáročnost na celkové umístění v prostoru a široký „sweet spot" 

+ schopnost výborně zrekonstruovat prostor 

ZÁPORY 

- výšky jsou v některých situacích příliš výrazné

- zvuk je možná až příliš tlačen kupředu 

--- --- --- --- --- 

VIZITKA PRODEJCE 

BaSys CS 

http://www.basys.cz/ - Tato emailová adresa je chráněna před spamboty, abyste ji viděli, povolte JavaScript  

+420 234 706 700