ELAC Miracord 50

2019 05 31 TST ELAC Miracord 50 1

Když se němečtí ELAC pustili před několika lety do výroby gramofonů, bylo to překvapení - s ohledem na historii a fakt, že svého času patřili mezi poměrně významné producenty gramofonů, to ale nebylo překvapení vysloveně šokující. Po excelentním gramofonu Miracord 90 (s nímž firma slavila své devadesátiny) přišel na svět menší model Miracord 70 a na závěr je tu Miracord 50, jímž ELAC vychází vstříc zájemcům, kteří chtějí jednodušší používání a dostupnou cenovku.

Přes zjevně jednodušší provedení, než mají oba dražší sourozenci, má i Miracord 50 základní estetické hodnoty shodné s vyššími modely. Jde především o (na danou cenu) relativně velkou a celkem bytelnou základnu z MDF (při šířce 42 cm, hloubce 36 cm a výšce 14 cm váží gramofon 5,5 kg), jejíž zaoblené rohy mohutnost zase trochu zjemňují. S nasazeným protiprachovým krytem ale vypadá Miracord 50 jako esence klasického hi-fi gramofonu (ostatně sám ELAC operuje v popisu se slovy "ze Zlatého věku sterea").

Ploše horní části těla v pěkném lesklém provedení dominuje pochopitelně talíř klasického průměru, guma na jeho povrchu snad není vrcholem estetiky, ale je praktická. Samotný talíř je z odlévaného hliníku, průduchy v něm se dostanete (také velmi klasickým způsobem) k řemínku, který ho pohání. Talíř je pak na vnitřní straně překvapivě poctivě tlumený. Výběr rychlosti otáček mezi probíhá přes komfortní třípolohový volič v přední části horní strany.

2019 05 31 TST ELAC Miracord 50 2

Použito je přímé duté hliníkové raménko vcelku jednoduchého standardního typu, na jeho konci sedí hlavička s přenoskou v mírném úhlu a zájemce může osadit jinou prakticky "bezbolestně". Z továrny dostanete MM přenosku Audio Technica AT91, která je pro danou kategorii rozumným základem, ačkoliv se ukázalo, že šasi "snese" rozhodně i lepší.

Když na gramofonu po usazení nastavíte správě závaží na raménku a také antiskating (v zásadě jde ale o Plug&Play typ gramofonu, kde nemusíte nic řešit a za pár minut máte hotovo), přijde na řadu poslední možná volba - cinche na zadním panelu totiž mají vedle sebe nejen nutný zemnící kolík, ale také dvoupolohové šoupátko, které zapne / vypne vestavěný korekční RIAA předzesilovač (vhodný pochopitelně pouze pro MM přenosky). Napájení pak probíhá přes externí 12V zdroj.

2019 05 31 TST ELAC Miracord 50 4

Miracord 50 jsme zkoušeli v pražském studio AV Center, kde mu společnost dělaly zesilovače Primare I25, Accuphase E-470 nebo McIntosh MA252, reprosoustavy Audiovector QR5, ELAC Debut F6.2 nebo Vivid Audio Kaya 25 a kabely Cardas Parsec a v roli phono kabelu Nordost Heimdall 2. Napájeno bylo přes Accuphase PS-530. Alternativou byly přehrávače Accuphase DP-430 nebo McIntosh MCD600. Standardní přenosku jsme pro srovnání vyměnili za headshell se Sumiko Oyster. Vestavěný předzesilovač jsme alternovali s tím v MA252.

Robustní basová linka v "Heavy Duty Judy" v podání Pierrejean Gauchera ("Zappe Zappa" | 1997 | Zappo Records | ZR001) zněla snaživě, vestavěné phono je díky optimalizaci pro konkrétní systém zjevně dobře fungující. Basy jsou učesané, na tak dostupnou cenovou hladinu se tóny drží vkusně nepřehnaného objemu i hutnosti. Gramofon nabízí trochu plnější a šťavnatější ladění, aby kompenzoval jistou jednoduchost a "naředěnost" přenosky. Je to bas celkově přiměřený cenové hladině a objemově je basů možná víc, než je v této lize obvyklé.

2019 05 31 TST ELAC Miracord 50 7

I s jednoduchou přenoskou, kterou ELAC zvolil jako základ, nabídl gramofon vkusně čisté a srozumitelné střední pásmo, patrně profitující také z pevné konstrukce, skrze kterou prostupuje na danou třídu jen málo vibrací. Zpěv LP v její "Muddy waters" ("Lost on you" | 2017 | Vagrant | 538284881) měl možná trochu menší objem a spíše na čitelnost než na plnost sázející ladění, ale nemáte pocit lacinosti nebo prázdnoty zvuku. Je to fajn vstup do světa hi-fi a vinylu.

Jemný cinkot činelu v "People ain´t no good" ze záznamu koncertu Nicka Cavea ("Live from KCRW" | 2013 | Kobalt | BS006V) se má při limitovaném rozlišení systému tendenci poměrně ztrácet v pozadí. Ani Miracord 50 ho neposune nějak zásadně do popředí, nicméně je tam, je slyšitelný a opět rozumně spořádaný, takže už to není jen slitý kovový šum, ale objevuje se v něm i čitelná struktura. Mohlo by ho být v objemu ale patrně o něco více, přesto lez ocenit, že ELAC upřednostnil i na svém levném gramofonu čistotu před efektností.

2019 05 31 TST ELAC Miracord 50 10

Miracord 50 hraje tak trošku přímočaře a nekomplikovaně, nicméně třeba v "Modul 29_14" Nik Bärtsch´s Mobile ("Continuum" | 2016 | ECM | 476 4790) je cítit pěkná energie jednotlivých instrumentů. Zvuk je lehce měkčí, ale ne nekonkrétní, dynamicky si rozhodně zaslouží označení hi-fi, ačkoliv právě u dynamiky nejvíce oceníte výměnu přenosky - v podstatě za jakýkoliv vyšší model. Zejména s vestavěným phono předzesilovačem je ale zvuk snaživý a beze stop "laciné" unylosti.

Gilmourova "Take a breath" ("On an island" | 2006 | Parlophone | 0946 3 55695 1 3) nezněla úplně třpytivě transparentním stylem, nicméně ani tak nešlo o nepřehledný zvukový chumel. V rámci kategorie je to férový standard, jakkoliv prostě změnu přenosky lze jen a jen doporučit - i zkoušená Sumiko Oyster, kterou rozhodně nelze označit za drahou, předvedla už optimální výsledky, stejně jako si dovedeme představit, jak by zvuk rozkvetl třeba s 2M Red od Ortofon a dalšími podobnými. Šasi a raménko to dozajista zvládnou. Ve světě základního analogového hi-fi nicméně ani v základním osazení není Miracord 50 špatný, nepřikrášluje a snaží se udržet zvuk solidně uspořádaný - svůj nemalý díl na tom má ale i korekční předzesilovač.

2019 05 31 TST ELAC Miracord 50 13

Na nástrojově nekomplikovaných skladbách jako je "Blank" Sylvaina Chauveaua ("Nocturne Impalpable" | 2014 | Minority Records | MIN33) je přehlednost zvukové scény dobrá, nástroj je dobře ukotvený v pravolevé ose a scéna splňuje svou konkrétností adekvátní hi-fi standardy. Opět ale prohození přenosky přineslo zřetelný vjem vzduchu a všechno si "sedlo".

Základní výrobcem zvolená přenoska hraje tak trochu jednodušeji, ale třeba u Kavinského "Nightcall" ("Outrun" | 2013 | Records Makers | LC-15765) to vlastně díky solidní čistotě, pevnosti i snaze držet se spořádanosti není nepříjemné. Zvuk hraje "tak akorát", v dané ceně nabízí vinyl bez takového toho uměle vřelého ladění. A když utratíte o 10% více za lepší přenosku, rázem už nebude ani ten nejmenší důvod ke stížnostem, protože přibude tělo a dávka uvolněnosti.

2019 05 31 TST ELAC Miracord 50 14

Gramofon ELAC Miracord 50 je příjemným překvapením - jeho šasi a raménko jsou vyrobené v dané ceně nadstandardním způsobem, gramofon je pohledný (žádná tenká destička, ale kus gramofonu), dobře odolává vibracím a "unese" i díky tomu přenosku daleko nad rámec toho, co výrobce jako základ zvolili. I s továrně osazenou přenoskou nicméně gramofon funguje důstojně, zejména pak jako nástroj pro přehrávání ve stylu "zapoj a hraj", kdy vestavěný phono předzesilovač zvládne v reprodukci udržet velmi solidní pořádek. Šasi Miracord 50 patří k tomu nejlepšímu, co si můžete za cenu mezi 10 a 15 000,- Kč koupit, pokud pak chcete za dané peníze skutečně výtečný základní hi-fi gramofon se vším všudy, pořiďte si o něco lepší přenosku a budete moci bezstarostně roztáčet vinyly bez jediného zádrhele.

Kč 13 000,-

FOTOGALERIE