Dieter Burmester si vždy (alespoň coby výrobce audio elektroniky) zakládal na exkluzivitě, luxusu a určité svébytnosti. Jednoduše řečeno, ať už jeho produkty uvidíte, nebo uslyšíte, budete si jisti tím, že jde o Burmester. Však kdo by nepoznal dokonale vyleštěné čelní panely, precizní zpracování dle těch nejpřísnějších německých standardů, ty ostré vizuální i zvukové rysy? Možná je tedy trochu překvapivé, že právě tenhle výrobce zvukových šperků se odhodlal jít proti proudu a navzdory trendu raketově rostoucích cenovek v high endových vodách vsadil na (relativně) zaplatitelné modely řady 10x.

Po pochvalně přijatém diskovém přehrávači, který sice z typické firemní politiky zvuku a zpracování něco málo ořezává, ale stále zůstává hodný značky Burmester i v těchto pro Němce „levných" hájemstvích, je tu ještě integrovaný zesilovač, která má být jeho dokonalým partnerem.

Integrovaný zesilovač 101 je od pohledu pravým produktem pana B. Přesvědčí vás o tom přinýtovaný, tlustý čelní panel, precizně vyleštěný do zrcadlového lesku a na něm uložené prvky. Nejtypičtějším je prohnuté logo firmy, v jeho ohybu vygravírované modelové označení a pod ním mechanicky perfektní a až fyzické prožitky nabízející spínací páčka s třemi polohami – dole vypnuto, uprostřed standby a jemným ťuknutím do horní polohy s návratem doprostřed zapnuto. Hned vedle najdeme velký regulátor hlasitosti s příjemným odporem, byť bez jakékoliv stupnice, podle níž by se dalo orientovat – musíte jednoduše spoléhat na své uši. Ve vygravírovaném obdélníku, táhnoucím se téměř přes celou šířku přístroje, najdeme kromě části potenciometru a spínací páčky ještě šest tlačítek, bez skrupulí přiznaný senzor IR dálkového ovládání a otvor pro 6,3 mm jack sluchátkového výstupu. Pět tlačítek slouží k výběru aktivního vstupu, šesté k aktivaci režimu „Smooth". To je cool a sexy jméno pro funkci ne nepodobnou starému dobrému loudness, díky níž se i ta nejtišší reprodukce má oživit a pročistit.

Zadní strana pak určitě nadchne každého milovníka techniky. Je tu čtveřice úžasně robustních reproterminálů, za které by se nemusel stydět ani milionový zesilovač a hlavně je tu jedním slovem nekompromisní sestava konektorů. Poznáte to hlavně z trojice symetrických XLR vstupů a XLR pre-out výstupu, který zajistí snadné budoucí rozšíření sestavy o některý z legendárních firemních výkonových zesilovačů. Pro ty, kteří by snad nedisponovali zdrojem signálu se symetrickým vedením signálu si Burmester připravil ústupek v podobě dvou párů nesymetrických RCA konektorů. Vcelku samozřejmostí je pak možnost Burmester 101 zapojit do systémů domácí automatizace pomocí konektoru RS-232, nebo pomocí firemního standardu BurLink.

Jakožto základní produkt modelové nabídky má 101 poměrně konvenční fyzické parametry. V racku vám zabere vcelku běžný prostor 48,2 x 35 x 9,3 cm (š x h x v), nemusíte si dělat starosti ani s váhou 12 kg, na integrovaný zesilovač tohoto provedení až překvapivě nízkou. Ani technické parametry nijak zvlášť nevybočují ze standardů integrovaných zesilovačů – výstupní výkon udává výrobce na 120 Wattů do 4 Ohm, odstup signálu a šumu větší než 74 dB (to není v praxi nijak výjimečná hodnota, byť by pro standard Red Book měla být i tak dostatečná) a frekvenční rozsah na 5 – 60 000 Hz v toleranci -3 dB. Celkové harmonické zkreslení by nemělo přesáhnout hranici 0,015%. Rozumnou práci s jakýmikoliv reprosoustavami a slušný bas zajišťuje tlumící faktor nad 250.

Sečteno a podtrženo jsou papírové technické hodnoty Burmester 101 spíše konvenční a nepřekvapující. Tím spíše, když se podíváme do jeho nitra. Skoro samozřejmostí je plně symetrické provedení, díky němuž vstupní ani výstupní XLR nejsou jen pro parádu. Poctivé provedení znamená i to, že sluchátkový výstup i pre-out výstup jsou kompletně elektricky oddělené od zbytku signálové cesty, čímž se minimalizují nežádoucí interakce. Jádrem analogového napájecího zdroje je zapouzdřený masivní toroidní transformátor a baterie velikých filtračních kondenzátorů. Podíváte-li se na obvodové řešení, je dokonale precizní a čisté, stejně jako jakýkoliv jiný aspekt přístroje. Tím zdaleka nejpřekvapivějším je ale to, že zesilovací část pracuje, navzdory konzervativnímu napájecímu zdroji, ve třídě D. Jde tak o první „digitál" německého výrobce, využívající vysokou účinnost této koncepce. Potenciálně kritické prvky jsou také odděleny co nejdál od sebe, čímž se minimalizuje vznik interferencí. Velmi precizně působí i regulace hlasitosti.

Integrovaného elegána Burmester 101 jsme poslouchali hlavně (dle firemních doporučení) s jeho řadovým souputníkem – CD přehrávačem 102. K dispozici byl ale také soulution 530 / 540, Naim Nait XS / CD5si či Musical Fidelity M8PRE / M8 700m. Zvuk se linul z Harbeth Monitor 30, Xavian Bonbonus, Vivid Audio GIYA G3, Klipsch Palladium P-17F, Quadral Ascent 90 LE nebo Bowers&Wilkins CM10. Do signálové cesty jsme vkládali také ASUS Xonar Essence One MUSES, Rotel RDD-1580 a Block DAC-100. Do kopřivnického Naim Studia letí dík za zapůjčení referenčních signálových i reproduktorových kabelů Nordost Tyr 2, stejně jako za napájecí Nordost Valhalla. Z jiných jsme zkoušeli ještě symetrické i nesymetrické Studio Connections z Abbey Road, Eagle Cable, Monster Cable, QUAD a ProAC.

Není „digitál" jako digitál, alespoň co se týká zesilovačů. Přestože třeba v Davisově „All Blues" z disku „Kind of Blue" (1997 | Columbia | CK 64935) je cítit trocha digitálního charakteru, bohatě to vyvažuje fantastická kontrola a přesnost reprodukce, která je jednoduše hodná jména výrobce. Sebejistota a čistota začíná už na opravdu extrémně tichém poslechu, kdy třeba kontrabas dokáže rozhýbat membránu i tam, kde se u mnohé konkurence impuls a energie vytrácí. V podání Burmester 101 cítíte ale velikou autoritu již zde, navíc se stejnou vervou řídí zvuk až do nepříjemně vysokých hlasitostí – rezerva tu je naprosto perfektní. Ruku v ruce s takovou mírou sebevědomí jde i rozlišení – třeba ve zmíněné skladbě si naprosto vychutnáte činely, které jsou bohaté na detaily, zaznívají velice jasně a jejich dozvuk můžete sledovat po velice dlouhou dobu. Pravdou je, že tu možná schází trochu jemnosti, Burmester je poměrně přísný, ale to jsou i vyšší „klasické" modely.

Bylo zajímavé zjišťovat, zda si nekompromisní přesnost poradí i s poněkud (po zvukové stránce) zašmodrchanými nahrávkami. Příkladem budiž český metalový kousek „We are" od Status Praesents („Crematory Country" | 2007 | Kubrt). Kupodivu ano, i tady si Burmester prosadil svou a dokázal zvukový smotek ukočírovat a velmi slušně rozebrat. Třeba zdvojený kopák má nesmírnou sílu a průbojnost, přesnost a rychlost zesilovače pak jasně oddělují i téměř splývající údery a ani divoké tempo nevzbuzuje dojem, že by se zesilovač jakkoliv „zadýchával". I na své poměry levný Burmester má obrovskou energetickou rezervu. Vlastně je až neuvěřitelné, jak je najednou tahle metalová jízda organizovaná a zřetelná, jak se v ní můžete orientovat – i když jasně cítíte dynamické kompromisy, mizí ta nepříjemná zvuková „mlha", takže si nahrávku můžete docela v pohodě užít.

Track „Odessa" ze stejnojmenného alba „Bee Gees" (2009 | Warner | 8122-79886-6) opět ukázal excelentní transparentnost, která je jakousi přirozenou výhodou dobrých konstrukcí ve třídě D (a samozřejmě nejen v té). Až se nechce věřit, jak přítomný a samozřejmý je v podání Burmester 101 hlavní vokál. Je pravdou, že perfektní kontury a až analytická přesnost neoplývají zrovna vřelým, příjemným projevem. I přesto ale zvuk není ostrý či snad dokonce nepříjemný, to vůbec ne. Ve finále je celek dokonce příjemný. Až fascinující je opět kontrola, perfektní separace jednotlivých nástrojů a spojitost celku – jinými slovy, veliká přirozenost a pocit, že jste přímo v kontaktu s hudbou. V dané cenové třídě určitě veliká paráda.

Díky své konstrukci patří Burmester 101 také k velmi rychlým zesilovačům. I syntetický, rychle pulsující bas v „All stood still" od Ultravox („Vienna" | 2007 | Chrysalis | 0 946 3 21296 2 8) je nesmírně svižný, dokonale kontrolovaný a pevný jako skála. Objemné, syté tóny dopadají s pravidelností a energií pneumatického kladiva, subjektivně tu možná zvuková charakteristika působí lehoulince temnější – snad je to právě proto, že model 101 má tak skvělé podání spodních oktáv, že se na ně samovolně také upíná pozornost.

Poměrně subtilní komponent nerozhází ani velké operní dílo, jako je například Dvořákova „Stabat Mater" (Deutsche Grammophon | 453 025-2) v podání Symphonie-Orchester des Bayerischen Rundfunks v čele s Rafaelem Kubelíkem. Pravda, ve vyšších poslechových úrovních už by si integrovaný Burmester zasloužil podpořit ještě nějakým firemním koncovým stupněm, aby udělil sboristům a nástrojům opravdu stoprocentně přirozenou dynamiku, ale na svou cenovou třídu je opět jednoduše perfektní. Zvláště sbor je nebývale prokreslený, jednotlivé detaily z příjemného celku vyplývají samozřejmě a snadno – již zmíněná úžasná čistota a transparentnost, která přibližuje hlasy „odtamtud" pěkně „sem" nechává třeba v „Eja, Mater, fons amoris" naplno propuknout emoce, až se dělá husí kůže. Burmester 101 na to nejde přes líbivost či vřelost svého projevu, ale až strohou přímočarostí a zvukovou brilancí – vše je jak má být. A samozřejmě i veliká kontrola napříč frekvenčním rozsahem přispívá k pocitu „tahu na branku". Burmester tu také nijak nepřehání, barvy nástrojů jsou věrné, nic není akcentované či naopak potlačené.

Integrovaný zesilovač Burmester 101 je, zjednodušeně řečeno, prostě Burmester. To znamená, že i když je vizuálně jednodušší, stále nabízí všechna důležitá optická pojítka s firemní identitou, je perfektně vyrobený (i když vyšší modely umí Burmester dokonce ještě lépe) a přitom zůstává velmi kompaktní – na rozdíl od ostatních produktů značky se drží zažitých tradic high fidelity (myšleno co do rozměrů a vizuality). Zajímavé je, že ačkoliv jde o takzvaně digitální zesilovač, náznaky o tom uslyšíme v podstatě minimálně, jinak je zvuk hodný jména svého tvůrce a za 161 900,- Kč nabízí férovou protihodnotu v hudebním zážitku. Je až neuvěřitelně arogantní v oblasti kontroly celého pásma, jeho rychlost zase vede k maximální transparentnosti a srozumitelnosti téměř jakékoliv nahrávky – model 101 si totiž velmi dobře poradí i s méně kvalitními nahrávkami, které si s naprostou samozřejmostí rozebere a zpřehlední je. Pokud tak hledáte v reprodukci maximální jistotu, energii, tah na branku, detaily a důraz, ale také vyrovnanost, pak je přednes Burmester 101, obzvláště v kombinaci s CD přehrávačem 102, jednou z perfektních možností, jak si svůj cíl splnit. Zvuk Burmester ještě nikdy nebyl takhle dostupný...

Kč 161 900,-

--- --- --- --- ---

KLADY

+ skvělé zpracování

+ perfektní kontrola signálu

+ energie a dramatická dynamika

+ velmi dobré rozlišení

ZÁPORY

- je tu cítit určitá „digitální" rezervovanost

--- --- --- --- ---

PRODÁVÁ: Perfect Sound Group | www.perfectsoundgroup.cz 

200 300 mcintosh

200 200 pmc

200 200 normaaudio

200 200 studio spalicek

200 200 rpaudio

200 100 wdq

200 100 rodel

AKTUÁLNÍ REDAKČNÍ SESTAVY

ZESILOVAČE:

Naim Nait XS
Naim NAP250 (bi-amp)
Naim FlatCap XS
Norma Revo IPA-70B
Cambridge CXA80

ZDROJE SIGNÁLU:

OPPO BDP-105D
ASUS Xonar Essence One MUSES MKII
Apogee Groove
Cambridge CXC
The Little Black Box v2
COOD-E TV

REPROSOUSTAVY:

Harbeth Monitor 30
Xavian Perla
Xavian Premio

ANALOG:

VPI Scout
Pro-Ject Elemental
Naim Stageline
Pro-Ject Phono Box

KABELY:

ZenSati Authentica
TelluriumQ Silver (repro)
TelluriumQ Black (RCA)
KrautWire Guru S (RCA)
KrautWire zakázkové stříbrné USB
KrautWire Guru Digital (RCA)
EagleCable Condor Blue (RCA)
AudioQuest Big Sur (RCA)
ProAc Response Black Signature (repro)
Vincent Premium (XLR)
Monster Cable M1000 (toslink)
Monster Cable M1000 (HDMI)
+ řada standardních low-cost kabelů

SÍŤOVÉ FILTRY:

IsoTek EVO3 Solus
IsoTek EVO3 Initium
zakázková rozvodnice
Xindak XF-1000ES

SLUCHÁTKA:

Sennheiser HD 26 Pro
Sennheiser IE 8
Koss Porta Pro CZ

OSTATNÍ:

zakázkové stojany pod Harbeth
stojany Kudos S50
akustické prvky Sonitus Acoustic
Naim Mu-so
SIM2 CrystalCube

MĚŘENÍ:

ATB PC Pro pro Windows 7
NAD C370
Pioneer BDP-LX71
MCP CQ5620 (osciloskop)
CD generátor

200 300 basys cs subpage

 

ŠÉFREDAKTORŮV NEPRAVIDELNÍK

Jak se hodnotí?

Recenze všeobecně (na hudbu, na jídlo, na filmy, na auta, na makeup nebo na hifi...) jsou většinou cílem uštěpačných poznámek ze strany těch, s jejichž názorem se neshodnou, to je ovšem v zásadě asi i v pořádku, jakkoliv snaha ventilovat svůj názor spíše konstruktivním, logicky formulovaným způsobem by zjevně byla ku prospěchu o něco více. Jinými slovy, vyjádřit svůj názor "že je to sračka" mohu i slušně, věcně a bez nutnosti okamžitě napadat.

Číst dál...

200 200 xavian 200 200 soundstyle 200 200 eurostar 200 200 tykon 200 200 psg

200 200 hifiguide 200 200 cptpraha 200 200 basys 200 200 naimstudio 200 200 horn

200 200 aq 200 200 voice 200 200 yamaha 200 200 horizontrading 200 200 kasaudio

200 200 elfton 200 200 mareka audio 200 200 ibdczech 200 200 walter kircher 200 200 4ce distribution

1024 200 audio video show praha