Hermann van den Dungen je velmi činorodý muž. Žije a pracuje po čas výroby v Číně, kde se vytváří produkty PrimaLuna a on vytrvale osobně dohlíží na jejich kvalitu a na to, aby si vedoucí pracovníci v továrně náhodou z vlastní vůle nezměnili některá jeho řešení (což se prý podle jeho slov běžně děje!) na levnější a horší varianty. Jenže tenhle Holanďan nejenže provozuje a buduje jméno PrimaLuna, zabývá se ještě další značkou elektronkových zesilovačů Mysteré, prezentovaných jako „trošku lepší PrimaLuna“ a vůbec se věnuje mnoha činnostem na mnoha místech planety. K tomu stíhá být ještě zcela normální a sympatický, takže přemýšlíte, na čem mu asi mohla příroda ubrat, když dostal do vínku takovou dávku kladů. Ale zpět k PrimaLuna – není to tak dlouho, co jsme měli možnost vyzkoušet entry model One ze základní, cenově dostupné série ProLogue, k níž právě v těchto dnech přichází vylepšená verze ProLogue Premium, chválená všude a všemi. Je-li ale ProLogue povedeným relativně levným hi-fi, řada DiaLogue prý má být povedeným relativně levným high-endem.

Přestože vzhledem jsou si přístroje PrimaLuna poměrně podobné, až na to, že DiaLogue One vypadá jako kdybyste ProLogue One vzali ze stran a silně zatáhli, že stoupáte do vyšší třídy, poznáte podle hmotnosti. Necelých 30 kilogramů už mým zádům dalo při cestě do pátého patra docela zabrat. Ale ten pohled po rozbalení stál za to… PrimaLuna drží u svých výrobků jeden vizuální styl s trochu zvláštní estetikou, která má ale své neoddiskutovatelné kouzlo. Mě osobně se líbila už PrimaLuna ProLogue One, tedy to úplně nejlevnější, co je k dispozici a DiaLogue dojem nijak nepokazil. Naopak o něco větší tělo s mírami 40,5 x 38,5 x 21 cm ihned dává vědět, že máme co dělat s vyšší ligou, působí dospěleji a hodnotněji. Extra zmínku si zaslouží provedení ručně nanášeného mnohavrstvého laku, za který by se nemusel stydět leckterý automobil. Dojmu napomáhá i velmi masivní konstrukce, vysloveně pěkná krycí mříž s bočními skly nad žhnoucími lampami nebo hliníkový přední panel či robustní ovládací prvky i úhledné a pevné konektory. Ty jsou ukryty pod hezkými plastikovými čepičkami, ovšem jejich sundávání je tak trošku testem trpělivosti a šikovnosti. Využijete-li ještě všech pět párů a nedej bože i vstup pro domácí kino a páskovou smyčku, pocítíte mírné trable s případným přepojováním kabelů, protože vzadu je citelně těsno, zvlášť použijete-li některé z otylejších banánků, vidliček a cinchů na takzvaně audiofilských kabelech. To už je pak narváno jako v indickém expresu. Hezkým bonusem je pak také HT vstup, neboli schopnost využít DiaLogue One jako koncovný silič pro sestavu domácího kina.

Pohledné tělo ukrývá i množství zajímavých technických parametrů v čele s toroidním transformátorem, potenciometrem Alps, keramickými paticemi elektronek nebo možností volby ultralineárního (pentodového) nebo triodového módu práce čtyř elektronek EL-34, dvou 12AX7 a dvou 12AU7. Nejen, že pouze na stisk jediného tlačítka od vás je možnost změnit výstupní výkon zesilovače z 36W (pentody) na 18W (triody), ale ještě můžete při poslechu té které skladby volit mezi dvěma opravdu hodně odlišnými projevy. Se zavázanýma očima bych nikdy neuvěřil, že neposlouchám dva různé zesilovače. S touhle „hračkou“ si vystačíte na hodně dlouho a z DiaLogue One se tak rázem stává jeden z nejzábavnějších elektronkových „integráčů“, se kterým budete chtít trávit svůj čas už jen kvůli tomuto přepínání, realizovaném za pochodu na dálkovém ovladači.

DiaLogue jsem posuzoval ve dvou různých poslechových prostorách a na dvou různých sestavách. V hlavní místnosti krmila PrimaLuna reprosoustavy Harbeth Super HL5 z CD Roksan Kandy K2 a to přes kabeláž Monster Cable M-Series a KrautWire Awakening. V druhé místnosti to pak byly KEF xQ40 z D/A převodníku Wavelength Audio Cosecant v3, též v kombinaci kabeláží Monster a KrautWire. Nepřímou konkurencí a kvalitativní laťkou byl velmi povedený dělený zesilovač KR Audio Antares VA320, přímou konkurenci pak tvořily zapamatované dojmy z letního testu Leben CS-300X Limited Edition, sice zhruba o třetinu dražšího přístroje s puncem větší exkluzivity, který však víceméně parametry odpovídá PrimaLuně.

Byl jsem příjemně překvapen schopností PL DL O (což je naprosto dokonalá zkratka celého názvu) rozhýbat bez problémů jakékoliv reprosoustavy. Zakořeněná představa, že k lampám se hodí zásadně a jen citlivé reprosoustavy (rozumějme 90dB/W/m a více) a ještě lépe citlivé a celopásmové reprosoustavy (rozumějme třeba horny), zde bere rychle za své, když si při běžném poslechu poradí naprosto s čímkoliv. Schopnosti i projev PrimaLuny mnohem víc připomínají spíš povedený tranzistorový zesilovač než co jiného. Žádný subjektivní nedostatek výkonu, žádné zabarvení zvuku – trochu vřelosti při reprodukci navíc by určitě neurazilo ani toho největšího hnidopicha. Při (hodně) vyšších poslechových úrovních pak jsou snad tóny o něco zakulacenější a maličko zabarvené, ale starost o zvukové ústrojí, mající už v těchto hlasitostech tendenci vypovědět službu, spolehlivě tyto dojmy přebije. Když se udržíme v jakékoliv úrovni od půlnočního poslechu do standardní hlasitosti daleko od prahu bolesti, bude vše víc než v pořádku.

Krásný, jemný a chytlavý je sound tohoto zesilovače. Lépe by to snad ani vyjádřit nešlo. Nemám pochyb, že za svých 55 tisíc jen poměrně těžko budete hledat soupeře. Ne že by soupeři k nalezení nebyli – z hlavy mě napadá třeba o kus levnější Naim NAIT XS (ačkoliv tranzistorový) nebo o kus dražší Almarro A318B či Leben CS-300X Limited Edition, budeme-li se držet toho, co v nedávné době prošlo redakcí. Z ostatního pak třeba T.A.C V60, v českých končinách patrně nejdostupnější to konkurence. Horem pádem předem zadem, budete muset určitě dát vyšší částku pro získání stejně kvalitního výstupu z jakéhokoliv zesilovače, na němž nebude napsáno PrimaLuna. To je sklizené ovoce za pečlivou přípravu a kontrolu výroby v zemi s nejlevnější dostupnou pracovní silou.

Tak jako každý jiný elektronkový zesilovač, i DiaLogue One potřebuje chvilku na zahřátí. A to jak při úplně prvním spuštění či po (nijak časté) výměně elektronek, kdy bude alespoň poctivých padesát hodin, lépe však klidně dvakrát tolik, tak při každodenním provozu, kde potřebné prohřátí vakuových lampiček a ustálení zvukových vlastností zajistí dvacet třicet minut provozu. Poté už je načase zvolit si mezi triodami a pentodami – zkraťme to, já jsem zůstal celou dobu věrný výkonnějšímu pentodovému módu, kdy je zvuk v celém pásmu dostatečně dynamický, detailní a prokreslený, aniž by přesahoval k přílišné ostrosti nebo únavnosti. Triody – což je čestně přiznáno i v uživatelském manuálu – zdaleka nejsou tak realistické, poněkud měkčí, pohodovější – mají prostě oproti ultralineárnímu módu ten typický charakter, který je často elektronkám přiřazován a dle mého to není správně, zvlášť kvůli jasně upozaděným a nevýrazným okrajovým frekvenčním pásmům. Jistě se najdou tací posluchači či taková hudba nebo takové reprosoustavy, kde bude tím pravým ořechovým volba triod, ale o to jde – o možnost jedním stiskem tlačítka si zvolit co chceme. Velmi prezentní a detailní středy na triodách dle mého však nemohou vyvážit celkovou „správnost“ pentodového řešení, byť v něm nejsou zpěv a hlasy obecně tak zajímavé a poutavé.

Fascinující je také to, jak snadno se jednička porovnává s řádově dražším dělencem KR Audio. Je sice pravda, že ten dokáže svých 20 „áčkových-triodových“ Wattů přeci jen prodat o kousek lépe, ale otázkou zůstává, zda čtyři a půl PrimaLuny nebo jedno KR Audio. V praxi asi mnoho k řešení nezůstává. Stejně tak porovnání s velmi povedeným Leben je překvapivě snadné – při nejhorším jsou si rovni, ovšem u PrimaLuny je to prvotní dojem lepšího zpracování, vyšší výkon a možnost hrát si se zvukem, co hovoří v její prospěch. Soužití s PrimaLuna DiaLogue One mě neomrzelo ani na jedinou minutu. Zdaleka to není dokonalý zesilovač, zasluhující si zařazení do referenční kategorie, ale s nebezepečným nadhledem a klidem přehraje i o třetinu dražší konkurenty a nepřestane bavit, ať už posloucháte rock, klasiku, jazz, brnkající písničkáře nebo vokální sbory. Pokud máte na svůj zesilovací prvek méně než nějakých 80 tisíc, je PrimaLuna určitě hodná zařazení do nejužšího výběru a stojí za to o ní uvažovat i v kategorii do magických 100 000,-, kde už sice horkým favoritem nebude, ale rozhodně neurazí. Na závěr chci říct, že Herman van den Dungen zdá se nastolil cestu budoucnosti a našel způsob, jakým high-end dopravit na dříve nemyslitelné cenové úrovně při zachování očekávaných hodnot. Howgh.

Jak to vidí Jiří Petrák?

Lampový zesilovač klasického vzhledu, klasické konstrukce, s klasickými koncovými elektronkami EL34 – to je jasná motivace pro hluší průzkum. Popis, poslech a kvalifikovaný názor na tento přístroj vyslovil Daniel Březina, já doplním jen několik dojmů z poslechu a komentář k získaným měřením.

Co mě upoutalo:

Kvalitní konstrukce, ukázkové provedení, výborný zvuk. Zesilovač se může pochlubit skvělým dílenským zpracováním, výběrem jakostních součástek, dokonce i elektronkami s logem Prima Luna. Zadní panel je osazen množstvím pozlacených masivních reprosvorek WBT a konektorů RCA vybavených průhlednými izolačními krytkami, uvnitř přístroje jsou (mimo vlastního zesilovače) elektronické obvody automatického Bias (klidového proudu konc. stupně), obvod zpožděného startu, přepínač režimu provozu EL34 UltraLinear-Triode (tedy volba zapojení pentoda-trioda). K dispozici je pětice rovnocenných linkových vstupů a jeden vstup HT, který z integrovaného zesilovače udělá vynecháním předzesilovače a regulátoru hlasitosti ryzí koncový zesilovač.

Kdyby byla řeč o autě, mohli bychom to vše shrnout do označení „Maximální výbava“.

Pozitivní dojem z přístroje dokresluje luxusně působící dálkový ovladač, který je vyroben z poměrně těžkého hliníkového tělesa s vnitřním vyfrézovaným prostorem pro elektroniku a baterie. Ovladač je přehledný a decentně úhledný.

Co bych udělal jinak:

Začněme dálkovým ovladačem – výměna baterií naštěstí není častou operací, a to je dobře. Chybí zde vkládací dvířka (kryt) pro baterie, takže je nutno sundat (přesněji řečeno mírným násilím sesmýknout) gumové „protiskluzové“ kroužky, vyšroubovat 4 nestejně dlouhé šroubky a rozpůlit odlitek. Pak vyměnit baterie a z dílů opět sestavit dálkový ovladač. V praxi mi pak vadily dvě drobnosti, a to že příjem povelů dálky je možný v poměrně úzkém prostorovém úhlu - dálku je nutno směrovat přibližně na zesilovač, a pak jistý nesoulad mezi vyšší hmotností těla ovladače a velmi citlivým chodem ovládacích tlačítek - při uchopení ovladače jsem mnohokrát mimoděk pozměnil hlasitost, jejíž tlačítka jsou z tohoto pohledu vyloženě „na ráně“.

Zesilovač má přes své nesporné kvality i několik drobných, spíše praktických nedostatků. Pro některé uživatele: Terminály pro reproduktory nemají otvor pro průvlak vodiče, lze proto použít pouze kabely zakončené banánky nebo vidličkami. Pro všechny: Zesilovač je možno zapnout a vypnout jen vypínačem na boku přístroje, ne z dálkového ovladače. Po zapnutí je pak vždy aktivován jako počáteční vstup CD, a jako počáteční režim UL (pentoda). Pokud jsou vaše preference jiné, budete každou poslechovou seanci zahajovat úpravou nastavení z dálkového ovladače.

Co je hodno zvláštní pochvaly:

Zvuk, samozřejmě. Ale i některé uživatelsky příjemné skutečnosti. Pro mě je to zejména již zmiňovaný volitelný režim UL-TR, přepínaný „live“ z dálkového ovladače. Pak obvodové řešení adaptive-auto-bias, které dovolí vyždímat maximum z elektronek během celé doby jejich životnosti, a které umožňuje osadit i nepárované koncové elektronky nebo experimentovat s typy různých výrobců. Praktické je, že koncové EL34 během provozu hřejí jen velmi decentně. Samy o sobě navíc patří mezi levnější elektronky, takže vás zesilovač při poslechu nenutí podvědomě počítat provozní hodiny a stává se tak opravdovým domácím integrovaným zesilovačem pro každodenní využití.

Na závěr bych zmínil i ozdobný žebrovaný kryt elektronek, který pozitivně dotváří vzhled zesilovače a jehož kontaktní plochy dotýkající se chassis přístroje mají tlumící podložky na úplně všech potřebných místech. Detaily, z kterých je cítit pečlivost konstruktérů a jejich předsevzetí potěšit uživatele něčím navíc.

A co zvuk?

Pentoda EL34 je často hodnocena jako nejlépe znějící výkonová elektronka, má své skálopevné zastánce. Je charakteristická svým přesným, jakoby sušším zvukem. A takhle přesně zní Dialogue One. Přesně, bez jakékoli květnatosti basů nebo líbivého přikrášlení výšek.

Zvuk v režimu UL je přirozený, věrný až analytický, energický a příjemný, s výborným „lampovým“ vykreslením prostoru. Deklarovaný výkon 36W je dostatečný i pro průměrně citlivé reprosoustavy. K lampám se lépe hodí regálovky s menší plochu středobasového reproduktoru, ale i když je zesilovač připojen k velkým bednám, zvuk si stále zachovává nadhled, důrazný a rychlý bas, pěknou prostorovou lokalizaci, čistotu výšek i jejich (značný) objem. Pouze při vyšších hlasitostech, kdy už se projevuje nárůst zkreslení, začíná být přednes na výškách poněkud jiskřivý až těžkopádný. Při běžných poslechových hlasitostech je ale vše v pořádku.

Režim TR poskytuje 18W výkonu, po přepnutí se sníží hlasitost zhruba o -3dB, takže se přednes subjektivně jeví zastřený a méně záživný, se zjevným úbytkem basu a zejména výšek. Při dorovnání úrovní se bas co do objemu zlepší, ale oproti UL postrádá důraznost. Výšky zůstávají v nahrávce proporčně zachovány, ale subjektivně zde nyní chybí „horní oktáva“. Zato se projev výšek zjemní a do popředí tak lépe vystoupí střední pásmo a vokály, které jsou takto snadno uchopitelné, hlaďoučké a přirozené, i když ve vyšších hlasitostech až příliš rozjemněné, s mírnou tendencí slévat se dohromady – rock a kytary v tomto režimu nebudou úplně to pravé ořechové. Důležité ale je, že TR mód nevnáší do hudby nijak patrné „líbivé zkreslení“, zabarvení. Zvuk ač hebký, je stále velmi přesný a věrohodný.

Souhrnně mohu charakter tohoto zdařilého přístroje označit za přirozený a pravdivý. A subjektivně vzato, jak si pamatuji, ze všech lampových zesilovačů nejvíce podobný zvuku mého mosfetu – což ode mě vezměte jako výraz maximální úcty.

Zesilovač, generátor, osciloskop:

Je lepším měřidlem ucho, nebo přístroj? Jak kdy. Záleží na úhlu pohledu.. Z hlediska ucha jsou měření nepodstatná. Zato z hlediska přiblížení se realitě je zjištění parametrů přístroje více než žádoucí. Měření na Prima Luna Dialogue One proběhla ve zhruba srovnatelných podmínkách jako tomu bylo v případě Almarra A318B, pro možnost porovnání výsledků (sin: CD generátor/Benchmark DAC1, square: DIY pwm-generátor Per-ATM128, osciloskop Metrix OX7042, měřeno na svorkách reproduktorů, běžná/velmi vysoká poslechová hlasitost). Měření kmitočtového spektra jsou spíše orientační, osciloskop pracuje v režimu FFT, kdy je rozsah zobrazení (jen) -80dB.

První série snímků zachycuje spektrum signálu sin 1kHz, při velmi vysoké a střední poslechové hlasitosti, pro režimy UL (ultralinear-pentode) a TR (triode). Zobrazen je rozsah frekvencí do 62.5 kHz. Ve všech případech je patrné zkreslení prakticky jen 2. a 3. harmonickou, jinak je spektrum signálu krásně „čisté“. Podíl zkreslení mírně narůstá s úrovní výstupního signálu, v režimu UL je celkový podíl zkreslení o několik dB nižší oproti TR. Amplituda 2. harmonické je oproti základní čáře 1. harmonické nižší (podle režimu a míry vybuzení zesilovače) zhruba o 50-60 dB (0.3-0.1%), což je skutečně velmi dobrý výsledek, dokonce i v porovnání s tranzistorovými konkurenty. Charakter zkreslení pouze 2. a 3. harmonickou a současně v takto malé míře jen podtrhuje subjektivní poslechový dojem, kdy je zvuk velmi věrný ale přitom stále krásně elektronkový.

Test dvěma kmitočtově blízkými signály 13 a 14 kHz dává tušit jak se zesilovač chová z hlediska intermodulačního (IM) zkreslení. V obou režimech je vidět trojice součtových/rozdílových produktů v oblasti 2-násobku původní frekvence (při vyšším vybuzení se objeví podobný motiv i v oblasti 3-násobku kmitočtu), které je v korelaci se vstupním signálem a s předchozím zjištěním obsahu 2. a 3. harmonické, jinak se produkty IM ve výsledném spektru neobjevují (buď nevznikají nebo mají nižší úroveň než -80dB), mimo sporadické špičky kolem 21 kHz. Tedy opět skvělý výsledek.

Obdélníková metoda ukáže, jak na tom daný přístroj vlastně je. A Prima Luna je na tom výborně! Nejen že průběh na frekvenci 20kHz je stále podobný obdélníku, v režimu TR je dokonce velmi podobný těm lepším z tranzistorových zesilovačů, pyšnících se dokonalou stabilitou. Podle strmosti náběhu kolem 5us (podle amplitudy signálu) vychází šířka pásma zesilovače přes 70kHz @-3dB, což je ve shodě s údaji dle specifikace výrobce (v manuálu je uvedeno 10Hz-30kHz @-1dB). V režimu UL je patrné mírné zvlnění (zazvonění) průběhu za náběžnou hranou, takže amplitudová charakteristika bude zřejmě mít v oblasti vyšších kmitočtů určité navýšení před poklesem k mezní frekvenci, a vysvětluje ono subjektivní „nasazení“ výšek při přechodu z módu TR na UL.

Mohu jen konstatovat, že tento elektronkový zesilovač se může jak svými zvukovými kvalitami, tak naměřenými parametry právem řadit do kategorie skutečného Hi-Fi.

Co já na to?

Maximálně vybavený lampáč, klasický a střídmý vzhled, příjemný zvuk bez náznaku zkreslení, naměřené průběhy téměř bez náznaku zkreslení, stylová 2-kilogramová dálka... Za tuhle cenu? Low-Cost High-End do každé rodiny. Filozofie v duchu hesla „Od nás pro vás.“ Skvělé, opravdu skvělé!

Co na to moje žena?

„Hraje to pěkně, vždycky ti to hraje pěkně. Akorát ten design je divnej. Proti tomu černýmu kvádru to vypadá jak svíčky nad hrobem. (Pobaveně jsem zvedl obočí..) Tobě to nepřijde, ty na hřbitov nechodíš.“ (Aniž bych se zmohl na jakýkoli argument, osadil jsem ozdobnou mřížku.) „A ten kryt je jak chlebovka.“

Cena EUR 2100 u KohutAudio / Kč 55 900,- u Navrátil Audio

200 300 mcintosh

200 200 xavian 20let

200 200 studiospalicek

200 200 rpaudio

200 100 wdq

200 100 optoma

AKTUÁLNÍ REDAKČNÍ SESTAVY

ZESILOVAČE:

Naim Nait XS
Naim NAP250 (bi-amp)
Naim FlatCap XS
Norma Revo IPA-70B
Cambridge CXA80

ZDROJE SIGNÁLU:

OPPO BDP-105D
ASUS Xonar Essence One MUSES MKII
Apogee Groove
Cambridge CXC
The Little Black Box v2
COOD-E TV

REPROSOUSTAVY:

Harbeth Monitor 30
Xavian Perla
Xavian Premio
Fischer&Fischer SN-70

ANALOG:

VPI Scout
+ Jelco SA-250
+ Hana EH
Pro-Ject Elemental
Naim Stageline (MC)
Pro-Ject Phono Box

KABELY:

ZenSati Authentica
Chord Signature XLR-DIN
TelluriumQ Silver (repro)
TelluriumQ Black (RCA)
KrautWire Guru S (RCA)
KrautWire zakázkové stříbrné USB
KrautWire Guru Digital (RCA)
EagleCable Condor Blue (RCA)
AudioQuest Big Sur (RCA)
ProAc Response Black Signature (repro)
Vincent Premium (XLR)
Monster Cable M1000 (toslink)
Monster Cable M1000 (HDMI)
+ řada standardních low-cost kabelů

NAPÁJENÍ:

IsoTek EVO3 Solus
IsoTek EVO3 Initium
Nordost Red Dawn
zakázková rozvodnice
Xindak XF-1000ES
Furman AC-210 A E

SLUCHÁTKA:

Sennheiser HD 26 Pro
Sennheiser IE 8
Koss Porta Pro CZ

OSTATNÍ:

zakázkové stojany pod Harbeth
stojany Kudos S50
akustické prvky Sonitus Acoustic
Naim Mu-so
SIM2 CrystalCube

MĚŘENÍ:

Clio Pocket
MCP CQ5620 (osciloskop)
CD generátor

200 300 basys cs subpage

 

200 200 xavian 200 200 soundstyle 200 200 ketos 200 200 tykon 200 200 psg

200 200 hifiguide 200 200 cptpraha 200 200 elac 200 200 naimstudio 200 200 horn

200 200 aq 200 20 voice 200 200 elfton 200 200 horizontrading 200 200 kasaudio

200 200 pmc 200 200 mareka audio 200 200 ibdczech 200 200 altei 200 200 4ce distribution