Klipsch je znám spíše svými reprosoustavami, s jejichž vidinou Paul Klipsch firmu před téměř sedmi dekádami zakládal. Dnes ale mimo jiné firma nabízí ucelené portfolio sluchátek, mezi nimiž hrají prim in-ear kousky. Už jste si mohli přečíst o vrcholném modelu X11i, o něco níž pak leží konvenčněji působící (a také „mainstreamověji" hrající) X4i.
Model X4i je určen primárně těm, kterým už nestačí sluchátka, dodávaná s různými telefony či přehrávači a podobnou elektronikou a kteří hledají něco kompaktního a nechtějí za malá sluchátka vydávat kolem deseti tisíc, kde se pohybují vrcholné modely většiny značek.
Klipsch X4i jsou skutečně pěkná, ale poměrně velká in-ear sluchátka. Samotné tělo je lesklé, jde o odlévaný zinek (díky tomu váží sluchátka pouze 16 gramů), ozvláštněný z vnější strany logem firmy v oranžovo-černé kombinaci. Z druhé strany poměrně krátký, ale zato docela tlustý zvukovod kryjí silikonové náušníky – Klipsch dodává velké množství alternativ pro každé ucho. Navíc jsou oválné (což je patent firmy Klipsch), takže prý sedí v uchu nejpřirozeněji.
Zajímavý je i přívodní kabel, plochý, pevný, byť snad trošku neskladný. Zakončený je jednoduchým, kompaktním 3,5 mm jackem. Důležité je, že v bodě rozdělení kabelu k pravému a levému sluchátku se nachází ovládací prvek pro regulaci hlasitosti – ten však funguje výhradně pro produkty Apple. Nejvíce dojmů ze sluchátek ale získáte jednoduše prohlížením okolních obrázků – sluchátka jsou jednoduchá, ale ne tak minimalistická jako X11i, dá se tedy říct, že jsou dokonce hezká.
Měnič, použitý ve sluchátkách, nazývá Klipsch „Full Range Balanced Armature", v kódové řeči KG 417. Maličký měnič je uvnitř ozvučnice vlastně ukryt ještě v jedné vlastní komoře, z ní vede tenoučký „tunel", který zvukové vlny směřuje do robustnějšího kanálu – toho, na který si pak nasadíte silikonové náušníky.
Citlivost sluchátek je nadprůměrných 110 dB, impedance pak 50 Ohm, což by neměl být problém ani pro obyčejnou elektroniku. Díky náušníkům, které zasahují poměrně hluboko do zvukovodu, nabízí také solidní útlum okolního šumu o 26 dB. Bez udání tolerančního pásma umí X4i vyzářit frekvence od 10 do 16 000 Hz (ano, X4i nevyzařují ani celé slyšitelné pásmo, byť férové je říct, že nad 16 kHz není v hudbě mnoho obsahu – jsou tu nicméně vyšší harmonické apod.). Rozumným vysvětlením by bylo, že jde o přísné toleranční pásmo (neb u sluchátek se většinou používají lépe vypadající hodnoty bez tolerance).
Klipsch X4i jsme poslouchali ve společnosti Klipsch X11i, ale také Sennheiser IE 8, Sennheiser HD 26 Pro a Koss Porta Pro CZ. Energii zajišťoval ASUS Xonar Essence One MUSES, stejně jako kombinace Naim Nait XS s Pioneer BDP-LX71, Naim CD5si či Mede8er MED 1000 X3D. Na cesty jsme měli k dispozici Philips GoGear Vibe nebo telefon Vodafone Smart III.
Zvuk X4i je pěkně semknutý a energický, ideální pro skladby typu „Night of the Hunter" z alba „This is War" od 30 Seconds to Mars. Tedy pro svižný poprock, ale i rockové i tvrdší žánry. V přímém srovnání s IE 8 a X11i (připomeňme, že násobně dražšími) jsou činely trochu méně komplexní, zato působí energičtěji a příměji. X4i mají také dobré rozlišení, takže nástroje nesplývají a vokál je dobře srozumitelný – ve své cenové tříděn výkon určitě slušný.
Haydnův „Smyčcový kvartet v D dur op. 76 #5" v podání Engegardkvartetten je příjemně dynamický, zvuk se pocitově žene kupředu, oproti X11i nebo IE 8 tu není uvolněnost a samozřejmost, zato velmi solidní tah na branku. Chvílemi mají sluchátka tendenci prezentovat zvuk snad až tvrdě, jednoduše k vám protlačí hudbu za jakýchkoliv okolností. Výměnou za to ale umí být také informativní, detaily jako kdyby byly vypíchnuté a zdůrazněné.
„Grandma´s Hands", Cheskyho ukázka toho, jak čistě lze nahrát střední tóny, kterou najdete na disku „Ultimate Demonstration Disc", nám ukázala, že Klipsch X4i hudbu vezme a velmi aktivním způsobem odprezentuje – není tu klid a uvolněnost, přesto díky přímosti reprodukce, která ale nepřestoupí hranu hrubosti či útočnosti, pokud nezvolíte ostřeji hrající elektroniku (jako v našem případě telefon Vodafone Smart III). I přes prezentnější projev zůstává v X4i slušná porce vzdušnosti a energie, takže plesknutí dlaní není jen plochý, tvrdý zvuk, ale cítíte (byť ne třeba tolik jako u X11i) i hloubku a rezonanci sprásknutých dlaní. Není to dokonalé, ale rozhodně to vůbec není špatné, pokud chcete zvuk, který vám téměř sám „naskáče" do uší a v němž se nemusíte pracně soustředit na detaily a informace.
Pokud jste vyznavači silného a autoritativního basu, budou se vám Klipsch X4i líbit – nejdou do extrémů jako třeba modely Beats, ale ve světě kultivovaného high fidelity rozhodně patří k basově výraznějším. Millerova „Boomerang" z desky „M2" nabízí pěkně plný, silný nástroj hlavního protagonisty, umí spodní tóny pěkně zakulatit, ale dává jim také energii parního kladiva. Trochu méně konkrétní jsou kvůli tomu činely na druhém konci pásma, nicméně i tak nejsou zapadlé – to souvisí s charakterem X4i, kdy je každá součást hudební scény prezentována pěkně dopředně a intenzivně, abyste o žádný detail nepřišli.
„Nu Nu" z Cohenova překrásného alba „Continuo" zní důrazně, exponovaně a zůstává slušně kontrolované po všech stránkách. Dopřejete-li X4i alespoň trochu slušnou elektroniku, zvládají reagovat na zvukové podněty rychle a přesně, přitom umí také vytvořit konkrétnost a tlak. Nejsou tu k prezentaci velmi dlouhých dozvuků a zvukové pitvy, končící na sotva postřehnutelných nuancích mezi tichem a rozplývajícím se tónem – Klipsch X4i sází na energii, život, mohutnost a dravost. Třeba piano tak je velké a důsledné, akustická kytara v úvodu zase silná a řízná. Opět je třeba podotknout, že s alespoň trochu slušnou elektronikou pak daný charakter nesklouzne do hrubosti a útočnosti.
Svou podstatou X4i sluší hudba moderní, silná, elektronická nebo kytarová, to je jedno – ze stejné podstaty pak docela fajnově vychází i velká orchestrální hudba. Jednoduše tam, kde je tlak a tah, tam umí X4i zabrat, byť ne vždy jsou uvolněná a pohodová, jak milují audiofilové. Jsou spíše syrová, přímá a autentická, přenáší živoucí podstatu hudby, tah na branku, dynamiku a důraz, který je prostě pěkný. Zapomeňte na to, že je připojíte k nějaké ostřejší elektronice, protože pak mají tendenci její charakter přebírat, stejně jako to rozhodně nejsou nástroje pro komorní jazz nebo malou klasickou hudbu. Na to jsou příliš prezentní a autoritativní – pokud ale máte v diskotéce hudbu (vcelku libovolně nahranou, protože Klipsch X4i jsou poměrně tolerantní) postavenou na rytmu, na kytarách, na elektronice nebo jednoduše cokoliv, čemu sluší drajv, energie a důraz (nebo to tak máte rádi, ať už jde o cokoliv), Klipsch X4i ve střední třídě in-ear sluchátek odvádí dobrou práci.
Kč 3 490,-
--- --- --- --- ---
KLADY
+ pěkné zpracování
+ slušný drajv
+ velmi dobře sednou do uší a lehce se nosí
ZÁPORY
- trochu přidávají autoritu na basech (i když je to super na rock a podobné žánry)
--- --- --- --- ---
PRODÁVÁ: CPT Praha | www.cptpraha.cz