Sluchátka považuji za geniální vynález. Pokud jsou kvalitní, tak mohou nabídnout velmi vyrovnanou kmitočtovou charakteristiku, o které si i nákladné reproduktorové soustavy, umístěné v obvyklé bytové místnosti, mohou nechat jen zdát (zejména v basech). Sluchátka sice neumí rozvibrovat břišní dutinu, zatřást nohavicemi ani srazit tlakovou vlnou audiofila z křesla na koberec. Avšak pokud potřebuji precizně vědět, co všechno se v konkrétní nahrávce skutečně děje, a to bez nepříjemného zvýraznění některých basových tónů a zároveň disproporčního potlačení sousedních hlubokotónových kmitočtů vlivem divokých frekvenčních modů většiny bytových poslechových prostor, tak se bez kvalitních sluchátek většinou neobejdu. Za úplně nejvýznamnější výhodu sluchátek považuji jejich téměř absolutní nezávislost na akustických vlastnostech vnějšího prostoru (ve smyslu charakteru reprodukce). Absence zamlžujícího monotónního dozvuku místnosti je osvobozující. A jako bonus slastná výhoda v podobě možnosti poslouchat nahlas i v noci uprostřed spícího činžáku apod.

Následující srovnávací test celkem pěti různých sluchátek je rozdělen do dvou cenových kategorií. Ve finančně náročné třídě 20.000 až 30.000 Kč jsou Beyerdynamic T1, Denon AH-D7000 a Sennheiser HD 800. Jmenovanou trojici z vyšší cenové hladiny doplňují dvoje sluchátka z dostupnější kategorie do 10.000 Kč, konkrétně AKG K 701 a Koss MV1.

Součástí srovnávacího testu nejsou elektrostatická sluchátka. Těm se budeme věnovat až v některém z příštích testů. Nyní jsou zkoumána sluchátka pracující výhradně na klasickém elektrodynamickém principu (membrána s cívkou, kmitající v magnetickém poli permanentního magnetu), která lze připojit jak k audiofilským sluchátkovým zesilovačům, tak pochopitelně také k nejrůznějším „běžným" zdrojům zvukového signálu se standardním sluchátkovým výstupem - od mobilních přístrojů až po stolní CD přehrávače apod. Zároveň uvedu, že nyní zkoumané modely jsou určeny především pro připojení ke stolním (stacionárním) domácím a studiovým zdrojům signálu. Jde vesměs o rozměrná a poměrně hmotná sluchátka s velkými cirkumaurálními náušníky a otevřenými, polootevřenými i uzavřenými mušlemi. Jejich mohutné a převážně zhruba třímetrové signálové kabely (u některých modelů s velmi velkým průměrem), které i bez sluchátek většinou mnohonásobně převyšují například hmotnost kapesních MP3 přehrávačů, jsou u téměř všech modelů zakončeny velkým konektorem jack 6,3 mm. Přibalený redukční prvek jack 6,3/3,5 mm pro sluchátkové výstupy s malou zdířkou je spíše výjimkou. Kombinacím se stolním/studiovým sluchátkovým zesilovačem také odpovídá vyšší impedance některých zkoumaných modelů - někdy až 300 či 600 ohmů.

Sluchátka byla připojena k čtyřem různým sluchátkovým zesilovačům. K dispozici byl přesný studiový Benchmark DAC 1 USB v „domácím" provedení (bez přesahujícího čelního panelu s otvory pro uchycení k profesionálnímu stojanu), který je zároveň špičkovým D/A převodníkem. Testovalo se také pomocí high-endového přístroje Beyerdynamic A1. Poměrně velkou část času jsem poslouchal rovněž v kombinaci s cenově dostupným audiofilským sluchátkovým zesilovačem Creek OBH-11 SE, který používám již řadu let, a jehož zvukové vlastnosti znám velmi dobře (pracuje ve třídě A, a disponuje přirozeným zvukem bez syntetických výšek). Doplňkově byl použit též zesilovač Rega Ear, pracující rovněž ve třídě A. Převažujícím zdrojem signálu bylo několik CD přehrávačů ze střední i dostupné cenové kategorie, použitých též jako samotná CD mechanika s optickým digitálním výstupem.

Beyerdynamic T1

V rámci trojice sluchátek ze zmiňované vyšší cenové kategorie 20.000 až 30.000 Kč jsou podle abecedy první na řadě Beyerdynamic T1. Zde se sluší připomenout, že firma Beyerdynamic, která vznikla roku 1924 v Berlíně, uvedla již v roce 1937 na trh první elektrodynamická sluchátka na světě (do té doby byly cívky ve sluchátkách stacionární - nasazené obvykle v sérii na pólových nástavcích permanentního magnetu a kmitala pouze plechová membrána). Mezi další průlomové okamžiky historie klasických elektrodynamických sluchátek patří rok 1980, ve kterém se na trhu objevil dnes již legendární model DT 880 s nebývale „rychlým" a průzračným zvukem. Zmiňovaný přelomový model se tenkrát přiblížil dříve nedostižné transparentnosti a detailnosti výrobně nákladnějších elektrostatických sluchátek, která v sedmdesátých letech minulého století vyráběla právě i firma Beyerdynamic (elektrostatický model ET 1000 byl uveden na trh již v roce 1976). Historický elektrodynamický model DT 880, vyrobený v osmdesátých letech minulého století, znám velmi dobře z praxe a mohu potvrdit lehkost a detailnost jeho projevu, která může být pro nepřipraveného posluchače velmi překvapivá. Dodnes také používám sluchátka Beyerdynamic DT 990, vyrobená koncem osmdesátých let v německém městě Heilbronn, kde firma sídlí.

Současný špičkový firemní model, balený v kovovém kufříku se zpevněnými rohy, připomínajícím stříbřité kufry pro profesionální fotografickou techniku, se jmenuje T1, respektive Tesla 1. Elektrotechnicky vzdělaní čtenáři vědí (na rozdíl ode mne :), že fyzikální značka „T" je hlavní jednotkou magnetické indukce. A modelové označení těchto sluchátek napovídá, že magnetický tok v obvodu reproduktoru je mimořádně velký. Podle údajů výrobce je zde magnetická indukce cca 2x větší (mírně nad 1 T), než u srovnatelných konkurenčních výrobků. Důsledkem je extrémně velká účinnost systému. Díky výjimečně velké citlivosti reprodukují sluchátka, jejichž „studiová" impedance činí 600 ohmů, dostatečně hlasitě i při nastavení regulátoru hlasitosti sluchátkového zesilovače na umírněnou pozici (třeba ve třetině jeho dráhy apod.).

Hi-tech reproduktory modelu T1 nejsou umístěny rovnoběžně (nejsou na společné ose) jako u většiny sluchátek. Jsou situovány šikmo, čili jejich osy svírají mírný úhel. A nenachází se uprostřed, ale v přední části polootevřené mušle. Popisovaná pozice a sklon membrán reproduktorů lépe vyhovuje anatomii lidského ucha a přispívá k přirozenějšímu zobrazení prostorové scény. Membrána reproduktoru není chráněna obvyklým molitanem, ale pravděpodobně značně odolnou tkaninou s velmi jemnou strukturou (mikro)vláken, která z velké části určitě spolehlivě zamezí nežádoucímu průniku cizích těles do blízkosti membrány.

Celkové provedení sluchátek T1 hodnotím jako seriózní a ušlechtilé, bez samoúčelných designových výstřelků. Rozměrné vidlice technicistního vzhledu, nesoucí polootevřené mušle, jsou samozřejmě kovové. Solidně dimenzovaný 6žilový třímetrový signálový kabel nezvykle velkého průřezu, uchycený symetricky k oběma mušlím, nenechá při poslechu zapomenout na svou relativně velkou hmotnost. Avšak měkce polstrované cirkumaurální náušníky s velurovým povrchem přispívají k poměrně příjemnému komfortu nošení sluchátek.

Přibližně již deset let používám jako referenční elektrodynamická sluchátka v kategorii do 10.000 Kč velmi zdařilý model DT 931 (rovněž značky Beyerdynamic). Proto jsem byl velice zvědavý, zda nová sluchátka T1 z vyšší cenové kategorie mohou nabídnout jednoznačně přesnější zvuk. A hned v prvních poslechových okamžicích jsem zjistil, že nový model Tesla 1 reprodukuje skutečně přesněji. Rozdíl v transparentnosti a detailnosti je poměrně velký. A nebudu zde dělat nějaké diplomatické okolky. Snad nikoho příliš nerozhněvám, když nyní aktuálně napíšu, že Beyerdynamic T1 jsou neprůzračněji znějícími elektrodynamickými sluchátky, jaká jsem kdy slyšel.

Samozřejmě, že tato sluchátka mají velkou konkurenci. Jak mnozí tušíte, mám na mysli Sennheiser HD 800. To je významný konkurenční výrobek, který nelze přehlédnout. Představuji si, že zde se posluchači rozdělí na dva tábory. Jedni budou tvrdit, že jsou lepší Beyerdynamic, druzí budou věrní značce Sennheiser. Když teď napíšu, že nelze jednoznačně prohlásit, která z těchto dvou sluchátek jsou lepší, protože záleží na osobních preferencích každého jednotlivého posluchače, tak to možná budete považovat za diplomatickou vytáčku, a připomenete mi, že jsem v předešlém odstavci napsal: „nebudu zde dělat nějaké diplomatické okolky". Uf, těžká služba. Když ono je to tak, že každá z těchto dvou přímo porovnávaných sluchátek mají své plusy a minusy, a záleží na každém, čemu dá přednost.

Malá odbočka: hrušky a jablka

Teď se možná zeptáte, zda jsem nezapomněl na Denon AH-D7000. Pokud naznačujete, že jsem sklerotik, tak máte do značné míry pravdu. Avšak na Denon jsem nezapomněl. Je to luxusní výrobek s „velkým" zvukem, který určitě stojí za pozornost. Ale na rozdíl od nyní zkoumaných Beyerdynamic a Sennheiser nemá Denon takový ten studiově přísný charakter přednesu, a získá si posluchače, kteří preferují mírně potlačené pásmo středů a současně trochu zvýrazněné kraje kmitočtového pásma, zejména v oblasti basů.

Lze říci, že testované Beyerdynamic a Sennheiser zní v basech decentně a suše. Kdežto Denon AH-D7000 mají jakoby připojený „virtuální subwoofer". Ale samozřejmě jen jemně, velmi jemně naladěný. Denon AH-D7000 mají uzavřené mušle, takže zřejmě i proto nabízí hutnější podání nejhlubších tónů. Zvuk sluchátek Denon určitě nadchne příznivce mírně kořeněného charakteru reprodukce s krásně působivými hlubokými basy, ale přes to, anebo spíše právě proto nepovažuji model AH-D7000 za přímého konkurenta „studiově analytických" a svým způsobem přísně či suše reprodukujících Beyerdynamic a Sennheiser. Zkrátka zde jde o něco jiného. V určitém smyslu nelze porovnávat hrušky s jablky. Ve shodné cenové kategorii (dvacet až třicet tisíc korun) se sešla jedna hruška a dvě jablka. Anebo chcete-li naopak: jedno jablko a dvě hrušky.

Beyerdynamic T1 versus Sennheiser HD 800

Beyerdynamic T1 zní podobně decentně a ukázněně v hlubokých tónech jako Sennheiser HD 800, a kmitočtový průběh obou porovnávaných modelů považuji za příkladně lineární. Je zde však výrazná odlišnost ve vyvážení či naklonění pomyslné roviny (či spíše křivky) subjektivně vnímané kmitočtové charakteristiky. Zatímco Sennheiser HD 800 považuji za realisticky a velmi vzorně vyvážené bez jakýchkoliv zvýraznění některých částí kmitočtového spektra na úkor jiných, tak u Beyerdynamic T1 mám pocit trochu nakloněné roviny směrem k vysokým tónům. Řečeno stručně a poněkud nepřesně: Beyerdynamic mají podstatně více výšek. A to nemusí být vždy příjemné. Zároveň působí rychlejším dojmem a jsou o poznání detailnější. Přednes Beyerdynamic T1 vnímám jako transparentnější. Slyším zde ještě více nejjemnějších zvukových a tím i hudebních detailů. Výrazné výšky však nejsou odtrženy od celku, přednes je kompaktní. Jak jsem již psal, kmitočtový průběh zde považuji za lineární, jen trochu celkově nakloněný, a to směrem k vysokým tónům. Reprodukce je však koherentní. Dokonce mám pocit, že projev Beyerdynamic T1 je nepatrně dynamičtější a živější, než u Sennheiser HD 800. Ale především mám na mysli dříve zmiňovanou průzračnost.

K testování téměř nerad používám audiofilská alba s perfektním zvukem. Většinou mne ještě více zajímá, jak se reprodukční zařízení, které právě zkoumám, bude chovat na „normálních" nahrávkách se spoustou zvukových nedostatků. Mezi takové lehce problematické nahrávky patří poněkud méně zdařilé album Stronger Than Pride od zpěvačky a kapely Sade, kterou mám z jiných alb velmi oblíbenou. Na albu Stronger Than Pride je navíc z podstatné části samplovaná rytmika, což může být poněkud nuda (v hudebním smyslu). Avšak jakoby technicistně „narýsovaný" zvuk malého bubnu (virblu) ve druhé skladbě Paradise je podle mých zkušeností ideální pro některé subjektivní výzkumy (v minulosti jsem tuto skladbu občas používal pro sluchové testování systému pro potlačení základního šumu u různých kazetových magnetofonů - zejména chování Dolby B a C při různě nastavených parametrech. Kdysi jsem v záchvatech amatérského nadšení takto probděl dokonce i několik nocí). A zvuk virblu zde je namíchán tak, že v každém sudém úderu má nepatrně jinou barvu, než v úderu lichém. Lze to přirovnat k tikotu klasických mechanických nástěnných hodin s kyvadlem (pokud jsou nastaveny natolik přesně, že nekulhají). „Tik" nalevo má u hodin vždy nepatrně jinou barvu, než „tak" vpravo při opačné výchylce kyvadla. A prakticky shodný jev lze slyšet na zvuku virblu ve zmiňované skladbě. Avšak je v tom háček. Při poslechu „běžných" reprosoustav v obvyklé domácí místnosti si tohoto jevu pravděpodobně nevšimnete. Možná jej nezaregistrujete ani ve většině sluchátek. Avšak čím transparentněji sluchátka reprodukují, tím lépe je popisovaný jev slyšet. V Beyerdynamic T1 byly dvě rozdílné barvy virblu slyšet velmi jednoznačně. Prostě perfektně. Kdežto u Sennheiser HD 800 jsem musel trochu víc napínat sluch, abych popisovaný jev vnímal.

Rozhodování mezi Beyerdynamic T1 a Sennheiser HD 800 může být radostí a zároveň traumatem. Ideální by bylo pořídit si oboje. Sennheiser HD 800 mají úžasné kouzlo realisticky vyváženého zvuku a naprosto nekonfliktních výšek. Navíc možná nabízí ještě přirozenější zobrazení prostorové scény, než Beyerdynamic. Zkrátka Sennheiser HD 800 disponují velmi přesným a zároveň relaxačním přednesem, který lze bez únavy poslouchat téměř nonstop. Ale pokud bych se měl pod hrozbou mučení rozhodnout jenom pro jedny z nich, tak bych nakonec pravděpodobně zvolil Beyerdynamic T1. A to hlavně proto, že v nich slyším o trochu více detailů, jeví se mi jako zvukově otevřenější a také pro jejich expresivnější charakter reprodukce (i když je to zároveň více na ostří nože). Ale je to jen o myší fous. A jak jsem již psal, ideální by bylo pořídit si oba modely, a střídat je podle momentální nálady. Skoro mám pocit, že i když se tato dvoje sluchátka trochu hádají a vytahují se, kdo je z nich lepší, tak se nakonec tak nějak vzájemně zřejmě potřebují, jako pravá a levá ruka.

Denon AH-D7000

Sluchátka Denon AH-D7000 na stránkách Hi-Fi Voice již detailně popsal Daniel Březina takže se jen stručně zmíním o několika svých postřezích. Při otevření pevné dárkové/transportní krabice je zřejmé, že jde o luxusní výrobek, který nelze vyrobit levně. Finanční investice do těchto sluchátek je zviditelněna ještě dříve, než si je nasadíte na uši. Provedení velkých uzavřených mušlí z dřeveného masivu je jedním slovem nádherné. Ušlechtile opracované exotické dřevo je chráněno luxusním čirým klavírovým lakem s vysokým leskem. Zpracování všech dílů (včetně kovových) je precizní a se smyslem pro detail. Krásná a kvalitní práce.

Přestože jde o rozměrná uzavřená sluchátka, komfort nošení je příjemný. Měkce polstrované cirkumaurální náušníky dosedají nenásilným způsobem na okolí ušních boltců. Jak jsem se zmiňoval již dříve, Denon AH-D7000 mají pocitově velký zvuk, ve kterém nechybí ani zcela nejhlubší subbasové tóny, které vytváří působivý základ většiny hudebních žánrů od rocku a elektronické tvorby až po velké symfonické orchestry a varhanní hudbu. Například obrovský symfonický buben či nejobjemnější varhanní píšťaly zde zní opravdu majestátně. Trochu kritický jsem k pásmu vyšších středů, které podle mého názoru nezní až tak kompaktně, hladce a přirozeně, jako u přímo porovnávaných Beyerdynamic a Sennheiser. Navíc některé kmitočty v pásmu středů se mi u Denon jeví jako mírně potlačené. To však může mnohým posluchačům vyhovovat. V každém případě jde do značné míry o otázku osobního vkusu. Denon AH-D7000 sice nenabízí až tak „studiově přesný" zvuk jako Beyerdynamic a Sennheiser, avšak v rámci zkoumané skupiny disponují nejpůsobivějším hlubokotónovým základem, který může umocnit nadšení z poslechu většiny hudebních žánrů. Je přirozené, že mnozí posluchači odloží Beyerdynamic a Sennheiser s hodnocením, že jde o příliš „suché nářadí pro zvukaře", a raději zvolí sice ne již tak neutrální, ale o to lákavější Denon AH-D7000, které reprodukují hudbu přitažlivě velkým a hutným způsobem.

Opět Sennheiser HD 800

Špičková elektrodynamická sluchátka HD 800 specializované tradiční firmy Sennheiser byla také již samostatně recenzována na stránkách Hi-Fi Voice, takže nebudu zdržovat opakováním technického popisu. Před půl rokem jsem v recenzi modelu HD 800 napsal: „Zkreslení signálu, uvedené v technických datech výrobce, je mimořádně nízké - 0,02 % (1 kHz/1 Vrms). Setiny procenta zkreslení zvuku sice nedokážu odhadnout sluchem, avšak s jistotou vím, že HD 800 jsou nejpřesněji a nejčistěji znějícími elektrodynamickými sluchátky, jaká jsem kdy poslouchal. Považuji je tedy za referenční." Dodám, že když jsem tyto řádky psal, tak jsem netušil, že za několik měsíců se seznámím s jejich vážným konkurentem v podobě Beyerdynamic T1, a že dokonce budu mít možnost přímého porovnání jejich zvuku, a ještě k tomu všemu na více přístrojích a především po dobu více dní. Vážím si toho, takovou možnost má málokdo. Je to pro mne naprosto zásadní (subjektivní) test. K citovanému vyjádření bych se částečně hlásil i nyní - po nové zkušenosti, ale situace je teď přece jen složitější (nic není tak jednoduché, jak bychom si přáli, a vývoj jde vpřed). Sennheiser zřejmě i nadále zůstávají nejpřesnější ve smyslu realistického vyvážení kmitočtové charakteristiky a v obtížně definovatelné schopnosti cosi podstatného ve zvuku reprodukovat mimořádně věrně. A ve skutečně výjimečné neutralitě. Těžko se to vyjadřuje slovy. To, co mám na mysli, zároveň souvisí s velmi přirozeným zobrazením prostorové scény (samozřejmě v rámci možností sluchátek). V tomto smyslu zní Beyerdynamic trochu více jako sluchátka, která jsou zkrátka přítomna na hlavě. A to i přes skutečnost, že podle mého názoru jsou Beyerdynamic T1 ještě detailnější a průzračnější. Je to zvláštní paradox. Přestože Sennheiser HD 800 jsou rozměrnější, tak v akustickém smyslu umí lépe zmizet z pozornosti posluchače, a nechat plynout samotnou hudbu.

Přirozenost reprodukce Sennheiser HD 800 souvisí také s faktem, že cirkumaurální náušníky jsou zde nezvykle velké, a ušní boltec se pohodlně vejde do mušle celý a takovým způsobem, že prakticky vůbec není deformován. To považuji za velmi důležité. Takže po nějaké době přestanete vnímat hmotnost těchto velkých sluchátek a do určité míry získáte pocit, že vaše uši se nachází jakoby v reálném, ničím neomezeném prostoru. Popisovaný jev současně přispívá ke skutečnosti, že HD 800 lze poslouchat velmi dlouho bez zvyšující se únavy.

Dodám, že ke komfortu nošení těchto hi-tech sluchátek přispívá také povrchový materiál měkce polstrovaných náušníků, který tvoří japonská Alcantara. Připomenu, že jde o mechanicky vysoce odolnou tkaninu z mikrovláken, evokující hebký semiš, která je na dotek jemná a zároveň velmi prodyšná, což oceníte zejména po delším poslechu. Pokud však preferujete relaxační poslech v leže, tak musíte počítat s faktem, že může trochu překážet robustní konstrukce mušlí a zejména podlouhlých konektorů signálového kabelu na zadní straně sluchátek. To lze však vyřešit umístěním menší, respektive užší podložky (či úzkého polštářku) pod hlavu.

Přestože popisovaná sluchátka jsem měl k dispozici za účelem testování a nikoliv zábavy, tak pouhé poslouchání „povinných" a stále stejných testovacích vzorků a sekvencí bych považoval za ignorantství a barbarství. Řečeno současným výrazem: poslech Sennheiser HD 800 jsem si užíval. Mnohdy jsem zapomněl na testování a poslouchal celá hudební alba. Nejen jazzová, ale i pop-rocková, art-rocková atd. Úžasný byl dokonce poslech i starších nahrávek kapely Supertramp. Vyznělo to přesně tak, jak jsem si přál, aby to vyznělo. Anebo jsem si vychutnal Dvořákovu Novosvětskou. Poslech této symfonie (Vladimír Válek, Orchestr Českého rozhlasu, nahráno v roce 1990) byl nádherným zážitkem. U Sennheiser HD 800 je velmi snadné zapomenout na testování a oddat se „pouze" poslouchání. Takže i po časovém odstupu považuji tato sluchátka za opravdu skvělý nástroj pro reprodukci hudby. Nástroj výjimečný. Nástroj ušlechtilý. Nástroj, který má smysl skutečně používat.

Možná lze ještě dodat, že nic není jen tak náhodou, a že otevřený zvuk výjimečného modelu HD 800 je v souladu s tradicí firmy Sennheiser, založené již v roce 1945. Například sluchátka Sennheiser HD 414, vyráběná od roku 1968, byla prvními sluchátky s otevřenou konstrukcí na planetě Zemi. Legendárního modelu HD 414 bylo údajně vyrobeno a prodáno přes deset milionů kusů. To je úctyhodná cifra. Obzvlášť pokud ji porovnáme s počtem obyvatel České republiky...

AKG K 701

Jak jsem se zmiňoval již v úvodu, srovnávací test nákladných sluchátek v kategorii 20.000 až 30.000 Kč doplňují modely z podstatně dostupnější kategorie do 10.000 Kč. Audiofilská sluchátka K 701 tradiční rakouské značky AKG (rovněž s úctyhodnou historií - firma byla založena v roce 1947 ve Vídni) by určitě zasloužila samostatný profil, nyní se však o tomto zajímavém modelu zmíním pouze stručně. Konstrukce K 701 je sympaticky strohá, a pokud preferujete výrazně funkční technický design, tak se vám tento model může jevit jako nejsympatičtější z celé zkoumané skupiny.

Příznivci AKG nejsou ani zde ochuzeni o jeden z nejcharakterističtějších konstrukčních prvků, kterým jsou dva paralelně situované a elegantně tenké kulatinové oblouky hlavového mostu s pružně zavěšeným temenním pásem. Velké otevřené mušle jsou osazeny high-endovými reproduktory, které se mohou pochlubit plochým vodičem ve vinutí kmitací cívky a dvojvrstvou membránou patentované firemní konstrukce Varimotion, se vzájemně rozdílnou sílou centrální a okrajové části membrány. Temenní pás je relativně tvrdý a trochu tlačí na temeno, avšak měkce polstrované náušníky se sametovým povrchem přispívají k celkově zdařilému komfortu nošení.

U AKG K 701 se mi líbí jejich vzorná zvuková koherence. Celé akustické spektrum působí velmi kompaktně. Reprodukce se nerozpadá - vše je pevně svázáno do jednoho celku. Hluboké tóny jsou reprodukovány jemně a decentně, což potěší posluchače, kteří se při vnímání hudby nechtějí nechat vyrušovat příliš mohutnými basy. Přednes, jehož těžiště se nachází spíše na straně vyšších tónů, je velmi přehledný. Projev K 701 působí lehce, je bohatý na detaily a navíc disponuje značným temperamentem. Tato sluchátka sice nenabízí až tak neutrální a transparentní přednes jako výrazně dražší Beyerdynamic T1 či Sennheiser HD 800, avšak vzhledem k dostupnější cenové kategorii jde o výrobek, který stojí za pozornost. AKG K 701 zřejmě neosloví vyznavače robustních basů, avšak mohou nadchnout příznivce jasného, otevřeného a zároveň „nekomerčně" střídmého zvuku bez laciných efektů a příkras.

Koss MV1

Dalšími sluchátky v relativně dostupné kategorii do 10.000 Kč jsou Koss MV1, která recenzoval na stránkách Hi-Fi Voice již dříve Daniel Březina. Jde o robustní profesionální sluchátka s uzavřenými mušlemi. Výraz „uzavřené mušle" zde sedí dokonale, protože sluchátka jsou z akustických důvodů zároveň vybavena těsnícími náušníky Pneumalite. Trochu je lze přirovnat k menší části neoprenového potápěčského skafandru. Jsou nejen vzduchotěsné, ale částečně možná i vodotěsné, avšak jejich vodotěsnost bych nedoporučoval zkoušet v praxi. Vzduchotěsnost mušlí a náušníků se však projeví velmi zřetelně, pokud sluchátka trochu přitlačíte směrem k boltcům a následně mírně uvolníte. Na ušních bubíncích se zřetelně projevují výrazné změny tlaku vzduchu, což je právě důsledkem výjimečné těsnosti elastických náušníků. Tento pokus však doporučuji provádět opatrně, aby nedošlo k poškození ušních bubínků.

Vzduchotěsnost uzavřených sluchátek je bezesporu velkou konstrukční výhodou, prospívající akustickým vlastnostem systému. Záporem dobře těsnících náušníků Pneumalite je však poněkud spartánský komfort nošení. Náušníky neumožňují vzduchovou ventilaci, což po několika desítkách poslechových minut nemusí být příjemné. Řečeno slovy Daniela Březiny: „...po necelé čtvrthodině se posluchači v uších vytvoří mikroklima deštného pralesa..."

A jaké konkrétní výhody tedy přináší vzduchotěsné náušníky Pneumalite? Jednou výhodou je účinnější separace od vnějšího hluku. A druhou výhodou, kterou považuji za ještě podstatnější, je vyrovnanější přednes hlubokých tónů. Koss MV1 zaslouží velkou pochvalu za vzorně vyrovnaný a vyvážený kmitočtový průběh. Výšky zní decentně, střídmě a bez zbytečných cinkavých či šumivých efektů. Basů zde rozhodně není pouťový přebytek, ale ani nedostatek. Řekl bych, že hlubokých tónů je zde namícháno ideální množství. Kritický jsem k menší rozlišovací schopnosti těchto sluchátek. Přímo porovnávaná AKG K 701 se mi jeví jako podstatně detailnější. Ve sluchátkách Koss MV1 se zvuk trochu slévá. Například dvě různé barvy virblu ve druhé skladbě na albu Stronger Than Pride od zpěvačky a kapely Sade, popisované u sluchátek Beyerdynamic T1, se v Koss MV1 slévají do jednoho stejného zvuku bubnu. Avšak již popisovaným velkým kladem zkoumaných sluchátek Koss je realistická vyváženost zvukového spektra s hutnými, ale nikoliv přehnaně zvýrazněnými hlubokými basy. Jde o poměrně speciální sluchátka se vzorně vyrovnanou reprodukcí zvukového spektra, která ocení především někteří profesionálové a posluchači, kteří přesně vědí, co od reprodukce požadují.

Zesilovač Beyerdynamic A1

K high-endovému sluchátkovému zesilovači Beyerdynamic A1 byla postupně připojena veškerá zkoumaná sluchátka. Tento zesilovač má zvuk pod kontrolou, a dokáže sluchátka ukáznit. Basy jsou pevné a výšky skutečně ukázněné, bez jakýchkoliv náznaků nepříjemných výstřelků. Beyerdynamic A1 navozuje v kombinaci se sluchátky cosi, co nazvu pocitem zvukové jistoty a stability. A je pochopitelné, že s firemními sluchátky T1 si rozuměl excelentně. Dokázal také učesat jejich výrazné výšky. Výsledný zvuk byl hutný a velmi kvalitní. Avšak v kombinaci se Sennheiser HD 800 byl charakter zvuku snad až příliš učesaný. Jako kdyby Sennheiser vyžadovaly zesilovač, který bude více otevřený či jiskřivější ve výškách.

Benchmark DAC 1 USB

Univerzální D/A převodník a sluchátkový zesilovač Benchmark DAC 1 USB, který již dříve rovněž popisoval Daniel Březina (podrobný popis a detailní recenze je zde) si výborně rozuměl nejen se Sennheiser HD 800, ale i s ostatními připojenými sluchátky. Dokázal neuvěřitelně dobře rozezvučet třeba také deset let stará Beyerdynamic DT 931, která jakoby posunul do mnohem vyšší cenové kategorie. Totéž dokázal i s basově hutnějšími uzavřenými Beyerdynamic DT 801. Basy nebyly blátivé. Byly velice pevné, přesné a rychlé. A přitom nechyběly dynamicky vystupující nejhlubší subbasové tóny. Fantastická věc. Středy byly přesné a výšky zněly rovněž precizně a jasně. Benchmark DAC 1 USB reprodukuje natolik přesně a transparentně, že různá připojená sluchátka třeba ze střední třídy jakoby „modifikuje" na vysloveně excelentně znějící modely. Je to až neuvěřitelné. Dalším překvapením bylo připojení klasických zvukařských sluchátek Sennheiser HD 25-1 (nezaměňovat prosím s levnějším modelem HD 25), jejichž projev rovněž znatelně pročistil. V návalu nadšení jsem k přístroji Benchmark DAC 1 USB postupně připojil snad všechna sluchátka, která byla k dispozici (mnohá z nich se neúčastnila testu - jen byla prostě po ruce, a tak si teda „mimo soutěž" také zahrála).

Důležitou vlastností univerzálního přístroje Benchmark je jeho D/A převodník. Pokusně jsem jako mechaniku použil také velmi levný starší CD přehrávač Sony CDP-XE 220, jehož snímací mechanika funguje bezchybně již řadu let a který je vybaven standardním optickým digitálním výstupem Toslink. Snad mi odpustíte poněkud lidovou formulaci, ale Benchmark DAC 1 USB povýšil levný CD přehrávač na nářezový high-endový stroj. Výsledný zvuk byl senzačně přesný a transparentní. Empiricky jsem tedy zjistil, že Benchmark posouvá do vyšších kategorií nejen sluchátka, ale dokonce i připojené digitální zdroje zvukového signálu. Málokdy jsem se v oboru hi-fi a high-end setkal s něčím tak jednoznačně užitečným a smysluplným.

Bonusem je velká univerzálnost D/A převodníku. Jak napovídá již modelové označení luxusně vybaveného přístroje, DAC 1 USB lze kromě studiových a domácích zdrojů signálu s různými variantami digitálního výstupu (optickým i elektrickým včetně profesionálního symetrického XLR) připojit také pomocí USB portu k PC a využít hudební archiv na HDD, a to nejen v MP3, ale také ve FLAC nebo dokonce ve vysokém datovém toku a rozlišení. A díky linkovému výstupu (pevnému i variabilnímu), vybaveným jak symetrickým XLR, tak zdířkami RCA - cinch, je možné analogový výstup z převodníku Benchmark použít například také pro připojení k předzesilovači s následujícím výkonovým zesilovačem či k integrovanému zesilovači a poslouchat nahrávky z reproduktorových soustav. Avšak to by byla již jiná kapitola. V nyní popisovaném testu byl DAC 1 USB použit jako nástroj pro zlepšení transparentnosti (či využití potenciální zvukové brilance) audiofilských, zvukařských a high-endových sluchátek.

Kč 7 129,- (AKG K 701)

Kč 23 990,- (Beyerdynamic T1)

Kč 26 990,- (Denon AH-D7000)

Kč 5 900,- (Koss MV1)

Kč 27 000,- (Sennheiser HD 800)

--- --- --- --- ---

VIZITKA PRODEJCE - AKG K 701

DSI Czech

http://www.harmanshop.cz/ - Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.  

+420 724 417 072

VIZITKA PRODEJCE - Beyerdynamic T1 + Beyerdynamic A1

BaSys CS

http://www.basys.cz/  - Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript. 

+420 234 706 700

VIZITKA PRODEJCE - Denon AH-D7000 + Koss MV1

Eurostar Ostrava

http://www.eurostar-ostrava.cz/  - Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript. 

+420 323 606 877

VIZITKA PRODEJCE - Sennheiser HD 800 + Benchmark DAC 1 USB

Panter Praha

http://www.panter-praha.cz/  - Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript. 

+420 241 040 940

200 300 mcintosh

200 200 pmc

200 200 normaaudio

200 200 studiospalicek

200 200 rpaudio

200 100 wdq

200 100 rodel

AKTUÁLNÍ REDAKČNÍ SESTAVY

ZESILOVAČE:

Naim Nait XS
Naim NAP250 (bi-amp)
Naim FlatCap XS
Norma Revo IPA-70B
Cambridge CXA80

ZDROJE SIGNÁLU:

OPPO BDP-105D
ASUS Xonar Essence One MUSES MKII
Apogee Groove
Cambridge CXC
The Little Black Box v2
COOD-E TV

REPROSOUSTAVY:

Harbeth Monitor 30
Xavian Perla
Xavian Premio

ANALOG:

VPI Scout
Pro-Ject Elemental
Naim Stageline
Pro-Ject Phono Box

KABELY:

ZenSati Authentica
TelluriumQ Silver (repro)
TelluriumQ Black (RCA)
KrautWire Guru S (RCA)
KrautWire zakázkové stříbrné USB
KrautWire Guru Digital (RCA)
EagleCable Condor Blue (RCA)
AudioQuest Big Sur (RCA)
ProAc Response Black Signature (repro)
Vincent Premium (XLR)
Monster Cable M1000 (toslink)
Monster Cable M1000 (HDMI)
+ řada standardních low-cost kabelů

SÍŤOVÉ FILTRY:

IsoTek EVO3 Solus
IsoTek EVO3 Initium
zakázková rozvodnice
Xindak XF-1000ES

SLUCHÁTKA:

Sennheiser HD 26 Pro
Sennheiser IE 8
Koss Porta Pro CZ

OSTATNÍ:

zakázkové stojany pod Harbeth
stojany Kudos S50
akustické prvky Sonitus Acoustic
Naim Mu-so
SIM2 CrystalCube

MĚŘENÍ:

ATB PC Pro pro Windows 7
NAD C370
Pioneer BDP-LX71
MCP CQ5620 (osciloskop)
CD generátor

200 300 basys cs subpage

 

ŠÉFREDAKTORŮV NEPRAVIDELNÍK

Jak se hodnotí?

Recenze všeobecně (na hudbu, na jídlo, na filmy, na auta, na makeup nebo na hifi...) jsou většinou cílem uštěpačných poznámek ze strany těch, s jejichž názorem se neshodnou, to je ovšem v zásadě asi i v pořádku, jakkoliv snaha ventilovat svůj názor spíše konstruktivním, logicky formulovaným způsobem by zjevně byla ku prospěchu o něco více. Jinými slovy, vyjádřit svůj názor "že je to sračka" mohu i slušně, věcně a bez nutnosti okamžitě napadat.

Číst dál...

200 200 xavian 200 200 soundstyle 200 200 eurostar 200 200 tykon 200 200 psg

200 200 hifiguide 200 200 cptpraha 200 200 basys 200 200 naimstudio 200 200 horn

200 200 aq 200 200 voice 200 200 yamaha 200 200 horizontrading 200 200 kasaudio

200 200 elfton 200 200 mareka audio 200 200 ibdczech 200 200 walter kircher 200 200 4ce distribution

1024 200 audio video show praha