Nová základní řada 600 od Bowers&Wilkins se honosí nenápadným přídomkem S2 v názvu a velmi nápadnou změnou estetiky i zvukové kvality. Obé bylo katapultováno směrem vzhůru o hodný kus. V této sérii byl vždy populární hlavně velký sloupek 683 a velká regálová reprosoustava 685. První jmenovaný z nové generace jsme tu již měli, je tedy čas se podívat na novou velmi dostupnou reprosoustavu 685 S2.
Už od prvního pohledu je z 685 S2 cítit posun do moderny – i když ani původní model rozhodně nevypadal špatně ani v kontextu dnešních trendů, 685 S2 tyto trendy spíše přímo vytváří. Je až zvláštní, jak moc lze za pomoci minimalistických prvků na přísně pravoúhlém půdorysu ozvučnice vykouzlit fungující estetiku. Zvláště s nasazenou průzvučnou mřížkou mají 685 S2 (a vlastně celá nová řada 600 S2) velmi vysoký WAF (Wife Acceptance Factor).
Čelní panel v matném provedení působí opravdu hezky, stejně jako zakrytý výškový měnič a vůbec celkové rozložení prvků. Vlastně každý jednotlivý detail působí jednoduše, ale v celkové kompozici velmi funkčně. 685 S2 vás také překvapí svou štíhlostí – přestože na výšku vystoupaly na 34,5 cm a do hlouby jdou 32,4 cm, jejich šířka činí velmi kompaktních 19 cm. Váží přitom na daný rozměr průměrných 6,8 kg.
Vzadu je evoluce nejméně výrazná – v plastové vaničce na „schodech" natočené směrem vzhůru nachází čtveřice bi-wiringových / bi-ampingových terminálů, jejichž vzhled vám rozhodně bude povědomí, měli-li jste někdy tu čest s jakoukoliv reprosoustavou značky B&W.
Nač dlouho otálek venku, kde jsou změny v designu vesměs kosmetické (byť velmi povedené), když zásadní posun nastal hlavně uvnitř, tedy v samotném zvuku a výbavě 685 S2. Výškový měnič se nyní skrývá za napevno nainstalovanou mřížkou, sloužící jak k ochraně reproduktoru, tak k lepší distribuci zvuku do prostoru. Výškový měnič se (typicky pro Bowers&Wilkins) nachází ve vlastní, dozadu se zužující trubici typu Nautilus, ta je navíc po vzoru třeba nového modelu B&W CM10 oddělena od zbytku ozvučnice a tedy nedochází k přenosu nežádoucích rezonancí do citlivého tweeteru. Membrána je vyrobena z hliníku a má průměr tradičních 2,5 cm. Pro větší pevnost se kolem nachází kroužek z tvrdšího kovu, díky tomu je membrána schopna čistší, přesnější reprodukce – podobné řešení najdeme také na CM10.
O kousek níž najdeme charakteristický žlutý měnič – jeho membrána o průměru 16,5 cm, určená středobasovému pásmu, je vyrobena z Kevlaru (B&W tento materiál používá téměř všude již od roku 1974), má průměr 16,5 cm a působí velmi efektně i díky přítomnosti klasického robustního závěsu. Nevyužívá se tu tedy technologie FST jako 683 S2. I tento reproduktor doznal ale vývoje – překvapivě třeba v oblasti centrální krycí kopulky, která prý zajišťuje přesnější a volnější pohyb cívky v pohonném ústrojí. Basové pásmo doplňuje ještě typický Flowport, po vzoru golfového míčku proudící vzduch zklidňujícími jamkami vybavený bassreflexový nátrubek z masivního plastiku. Tudy také můžete nahlédnout dovnitř na bohaté vytlumení vnitřního prostoru.
Za pozornost stojí také nová koncepce výhybky; oproti minulé generaci byla značně zjednodušena, například ve výškové sekci je vlastně jen jeden jediný kondenzátor. Přechodová frekvence mezi pásmy je položena na úroveň 4 000 Hz.
Bowers&Wilkins 685 S2 nabízí na svou cenovou třídu velmi slušné psané parametry. V referenční toleranci +/- 3 dB umí zahrát ve frekvenčním rozsahu 52 – 22 000 Hz, uvolníme-li toleranci až na -6 dB, dosáhnout až na 45 Hz dole, respektive 50 000 Hz nahoře. Citlivost je lehce nadprůměrných 87 dB (2,83 V / m), jmenovitá impedance 8 Ohm s přiznaným poklesem na hranici 4 Ohm.
B&W 685 S2 hrály v tradiční společnosti dvou sestav, ozvláštněných ještě gramofonem Pro-Ject Elemental s phono předzesilovačem Pro-Ject Phono Box. Prvním setem byl Naim Nait XS / Naim CD5si, druhým NAD C370 / ASUS Xonar Essence One MUSES. Chvíli B&W fungovaly v naprosto nepoměrné sestavě s Perreaux eloquence 250i a streamerem Marantz NA-11S1. Kabeláž nesla značky Naim, TelluriumQ, Eagle Cable, Monster Cable, KrautWire a QUAD.
Ačkoliv jsou Bowers&Wilkins 685 S2 mezi regálovými reprosoustavami vcelku velikány, zůstávají stále v kategorii maloobjemových ozvučnic. I proto je jasné, že varhany v „Orgelmusikken fra de USYNLIGE" Iver Kleiveho nejdou pěkně od spodu v plné síle, 685 S2 ale už umí vykouzlit zvuk, který není plochý a prázdný, umí předat nejen informaci o velkých, plných varhanních notách, ale umí je i naplnit energií. Až máte pocit, že výrobcem udávaných cca 50 Hz je zbytečně pesimistický popis nástupu (ale jde opravdu hlavně o subjektivní dojem). Spodní tóny umí firemní středobas také skvěle kontrolovat, kmitá rychle a snadno a basy tak zůstávají pod dobrou kontrolou, konkrétní a definované.
Vlastně stejná charakteristika by se dala použít i pro pásmo střední – však jej ostatně spravuje tentýž měnič. „Misery" od Dave´s True Story je velice transparentní nahrávka, dobré reprosoustavy naplno ukazují její otevřenost, lehkost a čistotu. Vokál Kelly Flint má v podání 685 S2 spoustu prostoru k vyniknutí, je čistý a dobře čitelný, bezchybně zapadá do zbytku reprodukované hudby, nijak se nevyděluje, byť je možná až příliš klidný a zasloužil by o dýchnutí prezentnější přednes. B&W 685 S2 jsou však výjimečně klidné a nekonfliktní reprosoustavy, respektující laskavý, neuspěchaný projev zpěvačky.
Když jsme u respektu, tyhle Bowersy umí velmi dobře vystihnout i vlasově tenoučké kovové perkuse v úvodu „Wichita Lineman" od Barb Jungr. Nejsou to pronikavé, řízné tóny, jako se občas objeví u reprosoustav, které hrají sice přesně, ale zato nacinkaně; tyhle jsou tenoučké, ale zato stále jemné. Abychom použili dostatečně audiofilské přirovnání, výšky v podání Bowers&Wilkins 685 S2 jiskří s poklidem padajícího sněhu, nenásilně, ale přesto jasně. Pravdou je, že podobnou charakteristiku bychom od kovového měniče ani nečekali, více svým poklidem připomíná jemné hedvábné kopulky. O něco později ve skladbě zazní tamburína s chřestítky, jejich charakter je velmi dobře trefený, opět velmi poklidný, ale čistý. V kontextu velikosti reprosoustav je tu pak skutečně impozantní kontrabas s probublávající energií a autoritou.
Haydnův „Smyčcový kvartet op. 76, #5" byl podán s naprosto bezproblémovou dynamikou, s pocitem, že 685 S2 zvládnou ještě víc a že reagují na jeden každý výkyv signálu s obdivuhodnou samozřejmostí a jistotou, celková dynamika, i dynamika jednotlivých nástrojů je jednoduše parádní, nejen s ohledem na to, že posloucháme reprosoustavy jen za necelých 20 tisíc. Smyčce kloužou po strunách s velkou lehkostí, zvuk je bezprostřední, rychlý a jistý, i když zůstává i zde sebejistě klidný. Pravdou je, že čím lepší, silnější a energičtější zesilovač připojíte, tím plněji využijete kapacit těchto bedniček. Možná si zaslouží pro plné zvládnutí dynamiky až cenově neadekvátní elektroniku (třeba i 2x – 3x tak drahou), ale umí toho poté předvést hodně.
Vzorová skladba s vysokým rozlišením od LessLoss, Lisztův „Mephisto", skutečně prověřil rozlišení a kresbu těchto reprosoustav. Jednotlivé stisky kláves jsou na danou cenu až neuvěřitelně suverénně oddělené, obzvláště v nejvyšších polohách piana je cítit při jeho reprodukci již „dospělá" jistota a kultivovanost. Vykreslení jednotlivých tónů mají 685 S2 pevně v rukou (respektive v membránách). Tyto regálovky hrají s monitorovou přesností, transparentní zvuk otevírá čistou cestu každé notě a každý tón, ač jasný a znělý, prezentujíc Bowers&Wilkins s nadhledem. V tomto ohledu patří ve své třídě 685 S2 na špičku.
Středně velké monitory nejsou ani nijak zvlášť náročné na umístění v prostoru. Pevnou stereo bázi získáte poměrně jednoduše, stačí skříně natočit trochu směrem k sobě a nechat jim vzadu alespoň třicet, raději až padesát centimetrů prostoru a je to. Ve velkém prostoru nad 40 m2 už se přeci jen ztrácely, byť zachováte-li délku strany rovnostranného poslechového trojúhelníku pod 2 metry, budou fungovat i tam. „If I could sing your blues" Sary K. z povedeného výběru „Chesky Ultimate Demonstration Disc" se vyznačuje výjimečně dobrou lokalizací zpěvačky a její kytary, prostor jde pocitově směrem za reprosoustavy a to vcelku hluboko, v pravolevém směru jej pak ohraničuje osa výškových měničů, alespoň pokud je tedy nedáte příliš daleko od sebe. Lokalizace a prostor jsou ale jednoduše přesvědčivé.
Bowers&Wilkins 685 S2 umí dobře zrekonstruovat také atmosféru nahrávky, což můžeme připsat jejich věrnosti a přesnosti. „Maiden Voyage" od Leny Andrade z výše zmíněného sampleru Chesky má sytý zvuk, autoritativnější o něco víc v pásmu středů a basů, díky čemuž zůstávají ale výšky pocitově naprosto neútočné, byť ne zapadlé či nevýrazné. Jednoduše se hudba dobře poslouchá, dokonce i při vyšších hlasitostech, neb ani tam neztrácí svou čistotu, otevřenost a jistotu. Zvukové podání vás nechává jednoduše se vpít do hudební produkce, ničím neruší a neotravuje.
Titulní skladba alba „If summer had its ghosts" Billa Bruforda šlape jako hodinky, přesně, jistě a s precizním timingem. Hudba má rytmus, kterým si vás získá, který rozhýbe vaši nohu a přiměje vás si s úsměvem pokyvovat. Vše také probíhá nedramaticky, s příjemnou plynulostí a lehkostí – Bowers&Wilkins 685 S2 se rozehrávají s vhodným, silným partnerem s velikou jednoduchostí a svižností.
Vivaldiho „La Stravaganza", jíž najdeme na výběrovém disku „Crystal Cable Arabesque", představuje schopnost B&W 685 S2 respektovat barvy nástrojů, byť toto tvrzení je poplatné cenové třídě těchto monitorů. Zvláště na houslích poznáte, že jim k dokonalosti z absolutního hlediska něco schází, že zvuk je opatrnější a ne tak brilantní, ale stále je jasné, že hrají housle. Perfektní jsou pak větší nástroje, velmi impozantně plné a energické.
Nová řada 600 od Bowers&Wilkins, navenek vybavená novým designem a přídomkem S2, uvnitř však zcela „překopaná", se skutečně povedla. Jako kdyby někdo vzal řadu CM, nakreslil jí lifestylové rysy, zjednodušil její nároky, zlevnil ji a s tím spojil jen ty nejnutnější kompromisy. Výsledkem je nebývale dobrá kvalita reprodukce při zachování dostupných cenovek. Větší z regálových modelů, 685 S2, pak nabízí monitorovou přesnost, ale také celkový klid, lehkost a samozřejmost přednesu. Pravdou je, že neočekávaný klid potřebuje k probuzení vnitřního života poměrně výkonné, energické zesilovače, ale to platí více či méně pro celý výrobní program firmy. Hledáte-li tak už „dospělý" charakter, nicméně potřebujete ozvučit menší, maximálně pak středně velké prostory a máte opravdu dobrou elektroniku, nebojte se B&W 685 S2. Jsou sice decentnější a kultivovanější, než byste patrně očekávali, ale jak zjistíte po nějaké chvíli, vlastně jim vůbec nic neschází a spojuje se v nich konzervativní snaha o věrnou, čistou reprodukci s moderní potřebou efektního, hodnotného vzhledu a provedení.
MĚŘENÍ
Měření frekvenční charakteristiky probíhalo v uzavřeném semireverberantním prostoru o výměře podlahové plochy 50 metrů čtverečních. Prostor není akusticky speciálně upraven, a proto jsou naměřené hodnoty interpretovatelné jako 100% věrohodné v pásmu 200 Hz a výše, v pásmu 10 – 200 Hz ovlivněné akustickými parametry prostoru – konkrétně mírným zdvihem na basech. Měřeno bylo pomocí software ATB PC Pro vždy v pěti cyklech v různou denní dobu, vybrána byla vždy střední křivka. Všechna měření probíhala na NAD C370 a Pioneer BDP-LX71 s vždy stejně nastavenou úrovní hlasitosti. Měřeno pomocí PCM stopy o vzorkovací frekvenci 48 kHz s 1/3 oktávovým vyhlazováním.
Naměřené hodnoty jsou v podstatě korektní v rámci chování kompaktní reprosoustavy s cenou do 20 tisíc. Vidět je tu silný nástup, dokonce i dříve než na výrobcem udávané hodnotě. Pokles nad úrovní 1 kHz pak koresponduje se subjektivně velmi klidnými výškami. Až právě na tento pokles řádově o 3 – 4 dB je křivka velmi rovná a není si nač stěžovat. Jak vidno, přechodová frekvence na hranici 4 kHz je naprosto hladká a neznatelná.
VHODNÁ MÍSTNOST
MALÁ [< 20m2] [ ✓] | STŘEDNÍ [> 20m2 / < 40m2] [ +/- ] | VELKÁ (> 40m2) [ × ]
Kč 18 380,-
--- --- --- --- ---
KLADY
+ fajn cena
+ stylový, moderní design
+ klidný projev
+ dobré rozlišení
ZÁPORY
- výšky mohou být v některých kombinacích až příliš pasivní
--- --- --- --- ---
PRODÁVÁ: Eurostar Ostrava | www.eurostar-ostrava.cz
