Historie aktivních monitorů GENELEC sahá do nádherného finského dvacetitisícového městečka Iisalmi až někam k roku 1976, kdy mladí postgraduální studenti akustiky Ilpo Martikainen a Topi Partanen dostali od svého přítele z jednoho z hlavních rádií v zemi za úkol postavit aktivní monitor. Traduje se pověst, že se nejprve s údivem zeptali, co to vlastně aktivní monitor je, a za dva týdny od vysvětlení byl na světě první prototyp. Tak či tak, plné dva roky trvalo dotáhnout tento vzorek do stádia finálního produktu, pojmenovaného S30. Od té doby se radikálně proměnilo úplně všechno, snad až na zaměření firmy na výrobu aktivních studiových monitorů.

Poslední věta prvního odstavce však možná není až tak úplně pravdivá. Alespoň tedy její druhá část. V době z pohledu existence firmy nedávné totiž GENELEC vypustil i řadu reprosoustav a subwooferů, uzpůsobených pro domácí použití. Design a technologie se ale velmi blíží profesionální řadě pro blízký odposlech. To neznamená nic jiného, než velmi kompaktní rozměry cca 24 x 15 x 14 cm (v x š x h) včetně Iso-Pod stojanu, ozvučnici odlitou z hliníku, která propůjčuje i takovým drobečkům váhu téměř 4 kg a také třeba přepínače, umožňující kalibraci zvukové charakteristiky pro potřeby konkrétního umístění. Nám se do ruky dostal vůbec první vyrobený kousek G Two.

Zmiňovaná hliníková ozvučnice je nejen pevná, ale také svébytně elegantní. Najdeme na ní jen několik málo hran, jinak se vše nese v duchu zaoblených linií pro minimalizaci nežádoucích odrazů a stojatého vlnění. Oba měniče jsou také lehce zapuštěny do prohlubní v čelní desce. GENELEC pro to má dokonce i své pojmenování – MDE, neboli Minimum Diffraction Enclosure a DCW, neboli Directivity Control Waveguide. V celkovém vyznění až roztomile působící exteriér má svědomí průmyslový designér Harri Koskinen, jehož nejznámější prací je „Block Lamp", což je v podstatě žárovka, zapouzdřená v materiálu, evokujícím kostku ledu. Důležité je, že jeho rukopis nese typické prvky severské jednoduchosti, čistoty a přehlednosti, přesto se mu daří do návrhů propašovat o dost více umělecké vášně, než má nábytek z IKEA.

Čelní stěna G Two hostí středobasový měnič a tweeter, uložený právě v prohlubni zvukovodu DCW, dále je zde už jen dioda oznamující provozní stav a logo výrobce. Zadní stěna je obdobně jednoduchá – v horní třetině je umístěn poměrně výrazný bassreflexový otvor, v dolní pak dolů mířící napájecí zásuvka a jediný RCA konektor. Doplňuje je kolébkový přepínač pro zapnutí a vypnutí a několik dvoupolohových přepínačů pro nastavení frekvenční charakteristiky basového pásma. Když se podíváte do katalogu GENELEC, velmi podobné vybavení i designové provedení najdete u profesionálního monitoru 8020a, kde však na přední straně objevíme ještě regulaci hlasitosti a konektor má formát XLR. Je škoda, že něco takového nenabídl výrobce i v domácí variantě, přeci jen finančně už nejsou G Two úplně nenáročné hračky. Takový USB nebo alespoň optický vstup by z nich udělal hodně významné hráče, místo toho vsadil GENELEC hlavně na bílé a černé lakované provedení, pravděpodobně s myšlenkou, že k jejich provozu je stejně nutný předzesilovač či alespoň variabilní výstup zdroje signálu.

Co ale zůstává, to jsou široké možnosti postavení / zavěšení reprosoustavy. Na zadní panel lze přišroubovat držák na zeď, případně za pomoci gumových antivibračních nožiček Iso-Pod můžete G Two (a vlastně všechny firemní modely) přišroubovat k stojanu nebo položit na libovolný povrch – právě díky kulaté spodní části ozvučnice a adekvátně tvarované podložce se dá docílit velmi výrazných náklonů a nasměrovat tak reprosoustavu ideálním způsobem. Iso-Pod navíc i při hlasité reprodukci téměř dokonale utlumuje (i tak minimální) vibrace kabinetu, takže i při položení na stole se nemusíte bát poskakujících předmětů nebo rezonujících skleniček.

Technologické zázemí GENELEC G Two je pak – dle očekávání u špičkového výrobce profesionálních řešení – víc než dobré. O středy a basy se stará čtyřpalcový měnič, o výšky zase 3/4 palcový s kovovou membránou. Každý z nich má k dispozici vlastní zesilovač o výkonu 20 Wattů, pracující ve třídě A/B. Ty dokážou tyto drobečky dotlačit až k akustickému tlaku 95 dB (takže skutečně nejde o nástroje pro ozvučení diskotéky, ale o hraní na rozumné hlasitosti na v blízkosti posluchače) a k frekvenční odezvě v rozsahu 65 – 21 000 Hz (+ / - 3 dB). Měniče si práci předávají na poměrně vysoké úrovni 3 000 Hz, ani poslechově, ani měřením to ale nelze postřehnout.

GENELEC G Two jsme poslouchali na osvědčené sestavě Pioneer BDP-LX71 a NAD C370 (tedy na jeho předzesilovací části), k dispozici jsme ale měli také řídící zesilovač a převodník Firestone Audio (modely I Love Taiwan a Mass), případně USB D/A převodník KingRex UD384. Napájení vylepšoval Xindak XF-2000B, i když lépe bylo monitorům přímo „ve zdi". Pro srovnání hrály KEF X300A, případně Harbeth Monitor 30 přes NAD C370 či Firestone Audio Big Joe IV monobloky. Kabeláž pak dodal Eagle Cable, Monster Cable, ProAc a Quad.

Když zazní první tóny klavíru Heléne Grimaud, udiví vás, s jakou energií a vervou se do reprodukce pouští takoví drobečci. Beethovenova „Klavírní sonáta v D moll číslo 17, op. 31 No. 2" („KEF Ultimate Resolution Demonstration Disc No.2" | 2010 | Universal Music | 4803148) je velmi pevně a čistě vykreslená, maličké monitory dokonce zvládnou i naplnit místnost zvukem, byť 25 metrů čtverečních a vzdálenost přes dva metry už pro není ideální (tam by měly být určeny relativně velké G Four). Sedíte-li ale do dvou metrů a nasměrujete reprosoustavy horizontálně i vertikálně zhruba ke svým uším, odmění se GENELEC G Two velmi koherentním podáním prostoru, pěkně a přesně konturovaným nástrojem a na danou cenovou třídu skvostnou dynamikou, podpořenou aktivním „pohonem". Stisk klávesy piana tak pošle do poslechové místnosti tón dlouhý, čistý a výborně artikulovaný, který můžeme díky sebevědomé kontrole G Two sledovat až do jeho zániku, ne jen do chvíle, kdy jej přebije něco jiného.

Že G Two neztrácí rozvahu a organizaci se pozitivně projevuje také na dobře uspořádaném naznačení prostorové scény. Stingův „Englishman in New York" („Die perfekte Räumlichkeit" | 2010 | stereoplay) se tak rozprostírá i mimo rozteč reprosoustav, pokud neposloucháte vysloveně na vzdálenost pod metr, pak je scéna rozložená nejen v pravolevém, ale i předozadním směru, byť nejde o kdovíjakou hloubku. Potěšující je ale přesnost lokalizace a oddělení jednotlivých nástrojů, kde se zjevně projevují letité zkušenosti výrobce s přesnými monitorovacími produkty. GENELEC G Two nástroje podává zřetelně, velmi pevně, s jakousi absolutní samozřejmostí, přičemž hudební scéna ale není „roztrhaným" polem různých zvuků, ale velmi jednotnou plochou. Lokalizace není nepodobná schopnostem UniQ měničů, použitým třeba v KEF X300A – zde je ale cítit více autority, podání je více semknuté a údernější.

O tom, že i z malého těla může vylézt solidní bas, o tom nás přesvědčil Charlie Haden ve „First Song" (Laurence Hobgood | „When the heart dances" | 2008 | Naim Jazz | naimcd112). Jeho kontrabas nepůsobí dokonce ani omezeným dojmem, snad kromě toho, že podle amerického hesla „objem ničím nenahradíš" a jakýsi subjektivní „duch" kontrabasu prostě lépe vynikne z masivních reprodukčních skříní. Co se aktivním G Two musí nechat, to je energie a aktivita, s níž se mají k jednotlivým tónům i k hudebnímu celku. Měkký, ale přitom pevný kontrabas má dokonce naznačené vibrace těla (tady je ale právě znát rozdíl oproti velkoobjemovým ozvučnicím), v oblasti „pravdomluvnosti" o barvách tónů se GENELEC řadí k ryze profesionálním nástrojům – co slyšíte, to je také na nahrávce, pokud to nestihne změnit váš zdroj signálu.

Subjektivně se zdá, že GENELEC G Two neakcentuje při reprodukci žádné pásmo nebo jeho část, takže všechny zvuky na nahrávkách mají adekvátní prostor k vyniknutí a nezanikají, nebo naopak nepřebíjí nic jiného. Platí to i pro vokály, ať už vezmeme za příklad Leonarda Cohena v „By the Rivers Dark" („Cabasse La Collection" | 2011 | SONY | 88691918262) nebo severskou divu Marit Haetta Overli v „Andreas, André" („Mira" | Jienat | 2009 | JNCD002). Cohenův typický, recitující vokál má váhu a je velmi dobře prokreslen, dokonce tak, na danou třídu měrou nečekanou. Stejně tak různorodost spodních oktáv a čitelnost basové linky je opravdu báječná, ačkoliv objemově to GENELEC rozhodně nepřehání. Stejně tak něžná, pomalá první půle „Andreas, André" stojí na křehkém, opět informačně velmi bohatém vokálu. Můžeme obdivovat realistickou hloubku hlasu, sledovat nuance práce s tóny, stejně jako se spolehnout, že G Two nám zpěv přednesou srozumitelně, jasně a „lidsky".

G Two mají dost dynamické rezervy, aby „uhrály" i kus typu Verdiho „Requiem: No.2: Dies irea: I. Dies Irae" od London Symphonic Orchestra v čele se Sirem Colinem Davisem (sampler B&W / LSO). Je pravdou, že objem a mohutnost tu sboru schází, takže i když je opět vše přesně nalinkované a přehledné, podané i poměrně komplexním způsobem, onen celkový dojem živosti prostě nepřichází, protože velký sbor a orchestr se do maličké ozvučnice „nevejdou". Přesto můžeme dobře rozlišovat, odkud nástroje hrají a sboristé zpívají, G Two se nezadýchá ani v náročných pasážích, kde i lecjaké dražší reprosoustavy chrlí zvuk na hranici rozlišitelnosti. Je tu znát profi původ GENELEC G Two, jasně akcentující přehled a kontrolu nad touhou zavalit vás mohutným zvukem.

Z aktivních drobečků pak dobře vyznívá v podstatě jakýkoliv materiál, včetně velmi průměrně (zvukově) provedené „Neonarcis" (Dymytry | „Neonarcis" | 2013 | Metalgate | MGR-24312). Razantní kopáky jsou skutečně perfektně vykreslené a „sypání" dokonale oddělené, takže máte pocit, že vaše ucho se nachází několik centimetrů před blánou bubnu. Stejně tak kytarová lavina nepostrádá čitelnost i přes několik přes sebe jdoucích nástrojů, navíc díky této přehlednosti a urovnanosti poskytuje GENELEC G Two pocit tepajícího a rytmicky precizního zvukového projevu. Jinými slovy, když je hudba dobrá, umí G Two strhnout jejím rytmem.

Maličké monitory GENELEC G Two jsou poměrně svébytným krokem věhlasného výrobce profi techniky do domovů nadšenců věrné reprodukce. Droboučké proporce předurčují G Two do malých místností, ideálně všude tam, kde můžete sedět v poslechovém rovnostranném trojúhelníku o délce strany + / - 2 metry. Tam je těmto aktivním reprosoustavám nejlépe a poskytnou vám nevšedně přesný, energický a přitom vcelku muzikální zážitek, nechají vás „profi způsobem" nakouknout do drobných detailů nahrávek z vaší diskotéky a díky chytrému Iso-Pod „stojanu" mohou stejně dobře lež na nízkém skleněném stolku, na vyvýšené polici nebo na dedikovaném stojanu. Možnosti natáčení a naklánění vám pomohou vždy najít ideální poslechové místo. Škoda je jen toho, že výrobce upustil od regulace hlasitosti a nenabídl nějaký atraktivní „domácí" vstup typu optiky nebo USB, protože pak už by se G Two zařadily mezi neporazitelné. I takhle byste ale měli okusit jejich zvuk, pokud je vám idea aktivních reprosoustav z jakéhokoliv důvodu blízká.

MĚŘENÍ

Měření frekvenční charakteristiky probíhalo v uzavřeném semireverberantním prostoru o výměře podlahové plochy 25 metrů čtverečních. Prostor není akusticky speciálně upraven, a proto jsou naměřené hodnoty interpretovatelné jako 100% věrohodné v pásmu 400 Hz a výše, v pásmu 10 – 400 Hz ovlivněné akustickými parametry prostoru – konkrétně mírným zdvihem na basech. Měřeno bylo pomocí software ATB PC Pro vždy v pěti cyklech v různou denní dobu, vybrána byla vždy střední křivka. Všechna měření probíhala na 1:1 stažených stopách ve foobar2000 s vždy stejně nastavenou úrovní hlasitosti. Měřeno pomocí PCM stopy o vzorkovací frekvenci 48 kHz s 1/3 oktávovým vyhlazováním.

Na grafu můžete vidět tentokráte dvojici křivek, označujících oba extrémy možných nastavení na témže místě, v tentýž čas. Horní křivka je „ploché" standardní nastavení s maximem basu, spodní křivka pak odpovídá tomu, co GENELEC popisuje jako snížení basové odezvy o 6 dB. V praxi je ale vidět, že jde o pokles celého pásma, byť nad hranicí cca 1 000 Hz (a možná méně) už bude rozdíl v praxi nepostřehnutelný. Na hranici 80 Hz se ale můžeme dobře přesvědčit, že slib profesionála není planý – pokud má snížit energii v basové sekci o 6 dB, stane se to přesně o 6 dB, aniž by byl jakkoliv jinak narušen celkový průběh. Reálný nástup reprodukce zpozorujeme někde nad 45 Hz, o pár Hz výše už jsme v referenčním tolerančním pásmu. Pásmo nad 400 Hz je fantasticky vyrovnané, mírný zdvih na nejvyšších výškách je stále plně v toleranci dané cenové kategorie.

Kč 23 980,-

--- --- --- --- ---

KLADY

+ nerozbitná hliníková konstrukce

+ atraktivní, byť hodně industriální design

+ jednoduchá možnost korekce odezvy

+ Iso-Pod, umožňující snadné optimální naklonění a navíc oddělující repro od podkladu

+ razantní, detailní a čistý zvuk

ZÁPORY

- nemožnost přímé regulace hlasitosti (byť pro varianta jí má)

- škoda, že nemají nějakou variantu „domácího" digitálního vstupu (USB, optika,...)

--- --- --- --- ---

VIZITKA PRODEJCE

Perfect Sound Group

www.perfectsoundgroup.cz  – Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript. 

+420 272 658 390

200 300 mcintosh

200 200 pmc

200 200 normaaudio

200 200 studiospalicek

200 200 rpaudio

200 100 wdq

200 100 rodel

AKTUÁLNÍ REDAKČNÍ SESTAVY

ZESILOVAČE:

Naim Nait XS
Naim NAP250 (bi-amp)
Naim FlatCap XS
Norma Revo IPA-70B
Cambridge CXA80

ZDROJE SIGNÁLU:

OPPO BDP-105D
ASUS Xonar Essence One MUSES MKII
Apogee Groove
Cambridge CXC
The Little Black Box v2
COOD-E TV

REPROSOUSTAVY:

Harbeth Monitor 30
Xavian Perla
Xavian Premio

ANALOG:

VPI Scout
Pro-Ject Elemental
Naim Stageline
Pro-Ject Phono Box

KABELY:

ZenSati Authentica
TelluriumQ Silver (repro)
TelluriumQ Black (RCA)
KrautWire Guru S (RCA)
KrautWire zakázkové stříbrné USB
KrautWire Guru Digital (RCA)
EagleCable Condor Blue (RCA)
AudioQuest Big Sur (RCA)
ProAc Response Black Signature (repro)
Vincent Premium (XLR)
Monster Cable M1000 (toslink)
Monster Cable M1000 (HDMI)
+ řada standardních low-cost kabelů

SÍŤOVÉ FILTRY:

IsoTek EVO3 Solus
IsoTek EVO3 Initium
zakázková rozvodnice
Xindak XF-1000ES

SLUCHÁTKA:

Sennheiser HD 26 Pro
Sennheiser IE 8
Koss Porta Pro CZ

OSTATNÍ:

zakázkové stojany pod Harbeth
stojany Kudos S50
akustické prvky Sonitus Acoustic
Naim Mu-so
SIM2 CrystalCube

MĚŘENÍ:

ATB PC Pro pro Windows 7
NAD C370
Pioneer BDP-LX71
MCP CQ5620 (osciloskop)
CD generátor

200 300 basys cs subpage

 

ŠÉFREDAKTORŮV NEPRAVIDELNÍK

Jak se hodnotí?

Recenze všeobecně (na hudbu, na jídlo, na filmy, na auta, na makeup nebo na hifi...) jsou většinou cílem uštěpačných poznámek ze strany těch, s jejichž názorem se neshodnou, to je ovšem v zásadě asi i v pořádku, jakkoliv snaha ventilovat svůj názor spíše konstruktivním, logicky formulovaným způsobem by zjevně byla ku prospěchu o něco více. Jinými slovy, vyjádřit svůj názor "že je to sračka" mohu i slušně, věcně a bez nutnosti okamžitě napadat.

Číst dál...

200 200 xavian 200 200 soundstyle 200 200 eurostar 200 200 tykon 200 200 psg

200 200 hifiguide 200 200 cptpraha 200 200 basys 200 200 naimstudio 200 200 horn

200 200 aq 200 200 voice 200 200 yamaha 200 200 horizontrading 200 200 kasaudio

200 200 elfton 200 200 mareka audio 200 200 ibdczech 200 200 walter kircher 200 200 4ce distribution

1024 200 audio video show praha