Chcete mít plnohodnotné, dobře hrající reprosoustavy pro menší prostory, ideálně s možností uchycení na zeď? Chcete, aby i přes decentní vzhled a maličké rozměry nehrály jako plastové supermarketové kostičky? Možná by vás mohly zaujmout inovované M-1, monitory (a označení „monitor“ si M-1 kupodivu opravdu zaslouží) po extrémní zmenšovací terapii. Jejich dosud trochu archaický užitkový design dostal pořádnou porci moderní šťávy a jejich srdce zase nasála inspiraci v modernějších řadách reproduktorů britského výrobce. Výsledkem jsou bedničky, za které se rozhodně nebudete stydět.

Oproti předchozí generaci u Bowersů protáhli přední kovovou krycí mřížku od horní špičky až dolů k podstavci a to samo o sobě přidalo vzhledu jedniček na luxusnosti a eleganci. Droboučké dodatkové změny už dojem jen doladily a v černém provedení kovového těla jsou em-jedničky reprosoustavami, které budete chtít ukazovat přátelům. Perfektní je i možnost libovolnou reprosoustavu využívat „vleže“; stačí jen uvolnit stojan, zatočit v kloubu a je to. Jednoduché a účelné nejen pro možnost vytvořit jednoduše centrální reprosoustavu. Za preciznost výroby kovové ozvučnice by se nemusel stydět žádný kousek tak do trojnásobné cenovky.

O tom, že výrobce nešetřil materiálem, svědčí i hmotnost jednoho kanálu 2,3 kg. A to při skromných rozměrech cca 25 cm na výšku, 11 na šířku a 16 do hloubky. Zaoblené tvary účinně potlačují stojaté vlnění uvnitř miniaturní bassreflexové ozvučnice. Reprosoustava má bassreflexový otvor vyvedený dozadu a dosti skromně dimenzovaný – jeden by se bál, že v něm uvízne zasunutý prst.

M-1 nové generace jsou tak jako původní verze koncipovány jako dvoupásmová dynamická reprosoustava s jedním výškovým a jedním středobasovým reproduktorem. Tweeter má průměr membrány 2,5 cm a jako materiál je použita kovová slitina, pro středobas je použito tkaných skelných vláken tak jako u „plnohodnotných“ reprosoustav ze stejné stáje. Průměr této membrány dosáhl na slušných 10 cm. Gigantické technologické zázemí B&W Group dovoluje výrobci zabývat se vývojem speciálních měničů i pro takto dostupné modely – jak vysokotónový, tak středobasový měnič jsou tedy na základě firemních technologií „ušity“ speciálně pro Em Jedničky.

U Bowersů udávají reálný nástup reprodukce (při -6dB) na úrovni 55 Hz, v přísné toleranci -3dB pak u stále ne špatných 64 Hz. Ve volnější toleranci došplhají tyto malé monitory na 50 kHz, v přísnější pak na 23 kHz. V reálu (jak si ukážeme na konci textu v sekci věnované naměřeným hodnotám) hodně záleží na ustavení reprosoustav – blízko zdi či přímo na ní snad bassreflex může být naladěn na oněch cca 64 Hz, samotné měniče ale ve skutečnosti začínají ještě o hodně výše – M-1 jsou tedy satelity, které je záhodno v každém případě doplnit subwooferem. B&W doporučují cenově poněkud neadekvátní PV1 D za čtyři desítky tisíc nebo alespoň ASW608 za něco málo přes deset. Bez sub-basové jednotky prostě – z logických fyzikálních důvodů – M-1 plnohodnotně hrát nebudou.

Emka mají stanovenou citlivost 85dB a měniče si svou funkci předávají plynule na úrovni 4 kHz. Jsou též deklarována jako osmiohmová reprosoustava s přiznaným propadem na úroveň 4 Ohmy – podle naměřených hodnot je to naprosto pravdivý údaj. Drtivá většina pásma se pohybuje v intervalu 5 – 10 Ohmů, ústřel najdeme jen v basové části.

Samostatnou stať si zaslouží napojování kabeláže. Po zevrubném ohledání těla zjistíme nepřítomnost klasických reproterminálů – jejich miniaturní provedení je totiž uloženo do nitra dutého podstavce spolu s jednoduchou výhybkou. Je tak nutné protáhnout dráty dvěma otvory v zadní části základny a pak zapojit do pérových terminálů nejen dráty, ale i svou zručnost. U silnějších kabelů se jedná o test trpělivosti, určený hlavně pro štíhlé prsty. Abychom byli féroví, podařilo se dovnitř nakonec zaklesnout i solidně dimenzovaný měděný kabel Eagle Cable Condor Blue LS 5.1.

Bowers&Wilkins M-1 hrály v kombinaci se subwooferem Jamo A 70, ale také bez něj, velmi blízko zdi na pracovním stole. Tam jim signál zesiloval „kombajn“ Pioneer PDX-Z9, jinde to měl na starosti NAD C370 či dvojice high-endových skvostů Gryphon Diablo a Audio Exklusiv P12. Zdrojem signálu byl opět zmiňovaný Pioneer Z9, USB D/A převodník KingRex UD384 či CD přehrávač Gryphon Scorpio nebo Pioneer BDP-LX71. Prokabelování obstaraly značky Eagle Cable, Monster Cable, QUAD a pro symetrické propojení „svých“ výrobků i XLR kabel Gryphon. Reprokabely pak opět Eagle Cable, ale i „supermarketové zvonkové dráty“ Hama. Elektřinu upravoval filtr Xindak.

M-1 upoutají, podobně jako jiné firemní mini-reprosoustavy MM-1, svým velkým zvukem z nepatrných rozměrů ozvučnice. Přestože po zaposlouchání je objem zvuku znatelně subtilnější než z klasických malých monitorů, příjemně nepřehnané podání s dostatkem výšek a čistým přednesem středo-výškové sekce okouzlí.

Začněme podáním basy Michaela Arnopola na „A Fortnight in France“ Patricie Barber – jednotlivé noty jsou přehledné a čitelné, tělo nástroje ovšem schází, je plochý a jen nejvyšší tóny už se blíží k plnějšímu, správnému podání s očekávanou energií. Je to samozřejmě logický důsledek velikosti vnitřního prostoru ozvučnice; M-1 prostě musí pro plnohodnotnou reprodukci být doplněny subwooferem. Třeba doporučený PV1 D ze stejné stáje má dokonce v DSP předprogramovanou jejich charakteristiku a tak je má i naprosto dokonale doplnit.

Odhlédneme-li tedy od basové složky, které se od těchto drobečku dočkat v plné síle nelze, zůstane nám ke zkoumání oblast, díky níž si Bowers&Wilkins M-1 zaslouží být nazývány monitory. Střední a nejvyšší pásmo totiž mají až nečekaně přesný a kontrolovaný zvuk. Xylofon na albu Modern Jazz Orchestra „Concorde“ je razantní, dominantní a jednotlivé údery paliček do laděných dřívek jsou servírovány s nadhledem a poměrně dospělou kontrolou a samozřejmostí (nezapomínejme ale, že hovoříme o kontextu cenové kategorie cca 10 - 20 tisíc). M-1 ale mohou zaskočit tím, že nehrají líbivě, dávají důraz na přesnost zvuku, nikoliv na muzikálnost.

Zpěv Diany Krall na velmi křehké a atmosférické „Where of when“ je podán příjemně, přirozeně, i když snad trochu subtilněji. Na nepoměrně dobrém Gryphon Diablo cítíme limity nahrávky a ostřejší sykavky, které M-1 odhalují a informují o nedokonalostech bez pokusu o jejich zahlazování. Rozlišení reprosoustav je slušné, zvláště ve vyšších pásmech reprodukovaného spektra najdeme víc než uspokojivé množství informací. Nahrávku Bowersy jasně rozdělí na jednotlivé nástroje, přehled o dění pak limituje jen energie basového pásma, kde se jednotlivé nástroje prostě ztrácí a nemají sílu na vytvoření iluze plasticity a vydobytí si své pozice ve zvuku – ovšem není to nic, co by stoprocentně nevyřešila vhodně sladěná subbasová jednotka.

Podání prostorových informací u M-1 značně ovlivňuje jejich umístění – jsou-li na stojanech ve volném prostoru, zvuk je uvolněnější, ale také méně spojitý a iluze prostoru není zcela dokonalá. Blíže u stěny ovšem začíná lokalizace nabírat na konkrétnosti a na poměry své třídy je hudební scéna velmi slušná. B&W tu dostávají svému ladění reprosoustav pro přesný přenos informací a lze snadno rozeznat dobře vykreslené nástroje. Vše je trochu kompaktnější, lehce zmenšené, ale velmi přesné. Sbory v „Pie Jesu“ z Rutterova „Requiem“ jsou jasně sešikované a hlasy vychází z jasně lokalizovaných pozic mezi levým a pravým kanálem.

Na svou velikost poskytují M-1 také dostatek dynamiky. Syntetická hudba od německých Yello je v „The Expert“ omezena skutečně jen záměry svých tvůrců, transienty pulsujících zvukových linek Bowersy prezentují s klidem talentovaných profesionálů. Stejně tak tóny houslí ve Vivaldiho „La Stravaganza“ vychází z maloobjemových ozvučnic se skálopevnou kontrolou a dynamikou, zvoucí k dalšímu a dalšímu poslechu.

Charakter Bowers&Wilkins M-1 není sladký, není pohodový, není návykový ani jedinečný. Jedná se ale o přesné, čistě hrající a informace netající reprosoustavy, předávající posluchači to, co je nahráno na nosiči – díky fyzikálním limitům samozřejmě jen v pásmu od vyšších basů po tóny nejvyšší. Hlavním kouzlem M-1 je to, že si na nic nehrají, prostě jen reprodukují zvuk takový, jaký jim je zbytkem systému dodáván. Nedá se říct, že by byly muzikální, přesto nejsou skoupé na to důležité z hudby – na emoce. Nejsou nikterak náročné na použitou kabeláž, stejně jako jim stačí celkem obyčejný zesilovací prvek. Těžko na nich hledat něco výjimečného – jejich největší předností je fakt, že si na nic nehrají. Nesnaží se uměle okouzlovat posluchače a přidávat do zvuku jemnost a vřelost, což je v této cenové relaci relativně výjimečný přístup. Pro ty, kteří chtějí velmi nenápadné, elegantní a snadno použitelné reprosoustavy s přímým, jasným a přesným zvukovým podáním a jsou ochotni je doplnit rozumným subwooferem (tedy alespoň firemním ASW608), dostanou zvuk více než odpovídající pořizovací ceně.

MĚŘENÍ

Měření frekvenční charakteristiky probíhalo v uzavřeném semireverberantním prostoru o výměře podlahové plochy 25 metrů čtverečních. Prostor není akusticky speciálně upraven, a proto jsou naměřené hodnoty interpretovatelné jako 100% věrohodné v pásmu 400 Hz a výše, v pásmu 10 – 400 Hz ovlivněné akustickými parametry prostoru – konkrétně mírným zdvihem na basech. Měřeno bylo pomocí software ATB PC Pro vždy v pěti cyklech v různou denní dobu, vybrána byla vždy střední křivka. Všechna měření probíhají na NAD C370 a Pioneer BDP-LX71 s vždy stejně nastavenou úrovní hlasitosti. Měřeno pomocí PCM stopy o vzorkovací frekvenci 48 kHz s 1/3 oktávovým vyhlazováním.

Frekvenční charakteristika byla změřena v netypické pozici pro M-1, zhruba metr a půl od zadní a boční stěny, což se odrazilo na průběhu basové odezvy. Udávaných 55 či 64 Hz tu jsou v takovém postavení jen teoretickými hodnotami, skutečný nástup přichází na cca 100 Hz. Přiblížíme-li reprosoustavy na řád centimetrů k zadní stěně, dostaneme se zhruba na udávanou úroveň. Středobasový reproduktor funguje uspokojivě v přijatelné toleranci + / - 5dB, výškový měnič je od nástupu na 4 kHz poněkud agilnější, což ústí v subjektivní pocit čistoty, transparentnosti a monitorový charakter reprodukce subwooferem nepodpořených měničů. Celkově jsou ale Bowers&Wilkins M-1 na svou cenovou kategorii podle měření velmi příkladně fungující.

Impedanční křivka je až na velký výkyv na úrovni 150 Hz také více než spořádaná a neklesá pod 5 Ohm. Pro zesilovač tak nejsou M-1 žádným oříškem a lze je velmi snadno a s klidným svědomým kombinovat s jakýmkoliv siličem si zamanete – cokoliv od levnějších A/V receiverů nebo lampových zesilovačů s nízkým výkonem výše bude spolehlivě fungovat.

Kč 5 990,- / ks

Kč 4 490,- / ks stojan
Kč 39 990,- - subwoofer PV1 D
Kč 11 790,- - subwoofer ASW608

--- --- --- --- ---

KLADY

+ krásné výrobní provedení z odolných materiálů

+ příjemně rozlišené středy

+ nenáročnost na zesilovač

+ v dané cenové kategorii velmi slušná prostorovost a přesný zvuk

ZÁPORY

- dostat do maličkých reproterminálů kabel širší než zvonkový drát je o nervy

- začínají hrát poměrně vysoko, je velmi vhodné je doplnit subwooferem

--- --- --- --- ---

VIZITKA PRODEJCE

Eurostar Ostrava

www.eurostar-ostrava.cz  – Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript. 

+420 323 606 877

200 300 mcintosh

200 200 pmc

200 200 normaaudio

200 200 studiospalicek

200 200 rpaudio

200 100 wdq

200 100 rodel

AKTUÁLNÍ REDAKČNÍ SESTAVY

ZESILOVAČE:

Naim Nait XS
Naim NAP250 (bi-amp)
Naim FlatCap XS
Norma Revo IPA-70B
Cambridge CXA80

ZDROJE SIGNÁLU:

OPPO BDP-105D
ASUS Xonar Essence One MUSES MKII
Apogee Groove
Cambridge CXC
The Little Black Box v2
COOD-E TV

REPROSOUSTAVY:

Harbeth Monitor 30
Xavian Perla
Xavian Premio

ANALOG:

VPI Scout
Pro-Ject Elemental
Naim Stageline
Pro-Ject Phono Box

KABELY:

ZenSati Authentica
TelluriumQ Silver (repro)
TelluriumQ Black (RCA)
KrautWire Guru S (RCA)
KrautWire zakázkové stříbrné USB
KrautWire Guru Digital (RCA)
EagleCable Condor Blue (RCA)
AudioQuest Big Sur (RCA)
ProAc Response Black Signature (repro)
Vincent Premium (XLR)
Monster Cable M1000 (toslink)
Monster Cable M1000 (HDMI)
+ řada standardních low-cost kabelů

SÍŤOVÉ FILTRY:

IsoTek EVO3 Solus
IsoTek EVO3 Initium
zakázková rozvodnice
Xindak XF-1000ES

SLUCHÁTKA:

Sennheiser HD 26 Pro
Sennheiser IE 8
Koss Porta Pro CZ

OSTATNÍ:

zakázkové stojany pod Harbeth
stojany Kudos S50
akustické prvky Sonitus Acoustic
Naim Mu-so
SIM2 CrystalCube

MĚŘENÍ:

ATB PC Pro pro Windows 7
NAD C370
Pioneer BDP-LX71
MCP CQ5620 (osciloskop)
CD generátor

200 300 basys cs subpage

 

ŠÉFREDAKTORŮV NEPRAVIDELNÍK

Jak se hodnotí?

Recenze všeobecně (na hudbu, na jídlo, na filmy, na auta, na makeup nebo na hifi...) jsou většinou cílem uštěpačných poznámek ze strany těch, s jejichž názorem se neshodnou, to je ovšem v zásadě asi i v pořádku, jakkoliv snaha ventilovat svůj názor spíše konstruktivním, logicky formulovaným způsobem by zjevně byla ku prospěchu o něco více. Jinými slovy, vyjádřit svůj názor "že je to sračka" mohu i slušně, věcně a bez nutnosti okamžitě napadat.

Číst dál...

200 200 xavian 200 200 soundstyle 200 200 eurostar 200 200 tykon 200 200 psg

200 200 hifiguide 200 200 cptpraha 200 200 basys 200 200 naimstudio 200 200 horn

200 200 aq 200 200 voice 200 200 yamaha 200 200 horizontrading 200 200 kasaudio

200 200 elfton 200 200 mareka audio 200 200 ibdczech 200 200 walter kircher 200 200 4ce distribution

1024 200 audio video show praha