Krásné, exkluzivní, zvláštní. Impozantní vzhled díky 10“ středobasovému měniči, jenž ve svých útrobách skrývá koaxiálně umístěný tweeter. Nádherná a nápadná kresba dýhy. Aristokrat mezi stojanovkami. Takto na mě vždy působila tato relativně velká „regálová“ reprosoustava vyráběná u našich jižních sousedů, kdykoli jsem ji zahlédl. O to víc jsem byl zvědav na její zvukové kvality, a jakmile se Diva Monitor objevily v poslechové místnosti Hi-Fi Voice, neváhal jsem přijet a přiložit ucho…
WLM Diva Monitor: Okázalý respekt
Nejen krásné a neobyčejně pečlivé provedení, ale i dokonale pevná a tuhá ozvučnice z 22mm MDF desek, vzhledem k celkové velikosti i dosti velká hmotnost (14kg), mocný a hlavně koaxiální reproduktor – to vše je teoreticky příslibem maximální zvukové kvality. A vždy, když jsem měl tu čest slyšet Divy na výstavách v expozicích HiFi Studia Panský dvůr, odcházel jsem s maximálně kladným hodnocením.
Škoda, tentokrát jsem si nemohl Divy poslechnout u sebe a náležitě se jim věnovat, prozkoumat je do detailu – poslech se konal v místnosti Hi-Fi Voice (během dvou delších sezení). Na druhou seanci jsem si s sebou mimo několika svých oblíbených a naposlouchaných CD přinesl dokonce i zesilovač Denon UPA-F88 (viz text v sekci Profily) pro porovnání a lepší možnost posouzení vlivu a charakteru zvuku jiných zesilovačů v redakci, na kterých poslech probíhal. WLM byly dále připojeny k zesilovačům KR Audio Antares VA320 a Red Wine Audio Signature 30.2, zdrojem zvuku byl CD přehrávač Roksan Kandy K2. Jako soupeř o kousek nižší váhové kategorie (a vlastně i kategorie cenové) pro srovnání přednesu posloužily opěvované reprosoustavy Harbeth Super HL5.
Do audio řetězce ještě v případě reprosoustav WLM Diva Monitor patří krabička zapojená před koncový zesilovač, jmenuje se Diva Control a jedná se o obvod zdůrazňující pásmo nejnižších kmitočtů, zřejmě v oblasti kolem 30Hz, s možností regulace tohoto zvýraznění v rozsahu 0 až +12dB. Výrobce na svých webových stránkách http://www.wlm-loudspeakers.com tento produkt příliš nekomentuje, v sekci „WLM – electronic“ je jen obrázek tohoto prvku, a v sekci „Basic Series“ u popisu Diva Monitor je pouze věta, že obvod umožňuje „rozšířit nižší frekvence za obvyklou úroveň schopností WLM, čímž se dosáhne spontánní, velmi přesné, neuvěřitelně silné a extrémně rychlé reprodukce basu“. Budiž. My jsme tomu na průmyslovce říkali kmitočtová korekce.
Při pohledu na zadní stěnu Divy se nad jedním párem terminálů WBT nachází další regulační prvek nazývající se Tweeter Control, tentokrát s rozsahem 0 až -6dB, umožňujícím „citlivě nastavit vysoké frekvence a přizpůsobit Diva Monitor k akustice místnosti se speciální charakteristikou audio řetězce a/nebo chuti posluchače“. Uznávám, že se to může v některých případech hodit, ale už tu máme dohromady dvoupásmový ekvalizér, tedy něco, co jsem se pracně snažil odstranit i z výše zmíněného UPA-F88 a obecně se těmto řešením většina milovníků čistého zvuku systematicky vyhýbá. Oba potenciometry mají naštěstí přesný chod a jemné cejchování stupnic, a pokud na obou nastavíme údaj 0dB, měli bychom se dozvědět pravdu o samotných WLM Diva Monitor.
Hlavní devizou reprosoustav je však jejich velmi vysoká citlivost 97dB/W/m, takže se přímo nabízí spojení s elektronkovými zesilovači malých výkonů, i když specifikace uvádí rozsah doporučeného výkonu zesilovače 5 až 250W (!). Konstrukce s koaxiálním reproduktorem a jednoduchou výhybkou zaručuje bezproblémové umístění soustav v místnosti, o čemž jsme se přesvědčili s Danielem Březinou při jejich přepojování (a přemísťování) během porovnání s Harbeth HL5.
WLM Diva Monitor: Poslech
Divy se projevují detailním, někdy až neuvěřitelně přesným podáním některých (míněno pouze některých) pasáží skladeb. To je první dojem, který na mě tyto soustavy zanechaly. Ale současně jsem se nezbavil pocitu, že jiné pasáže téže nahrávky (o jiných písních na daném CD ani nemluvě) vyzní jinak než jak je znám ze své aparatury nebo jak si je pamatuji z jiných testovaných komponent. Tato prvotní zkušenost proběhla na lampovém SE zesilovači KR Audio, tedy na prvku přímo předurčeném pro Diva Monitor. Zkusil jsem několik různých (referenčních) CD, počínaje jazzovými nahrávkami v podání Christy Baron, Tres Hombres nebo Dana Bárty, přes rockové skladby z CD Na Kloboučku 2, a konče jemnými písněmi Diany Krall, ale bylo to velmi podobné: občasné nadšení střídal nezájem a chvílemi až rozpaky. Jako by byly Divy citlivé na výběr žánrů, výběr nástrojů, výběr interpretů.
Ověřil jsem si hned jak s Divami zahraje Denon UPA-F88, který oproti elektronkám KR Audio poskytoval více jistoty na basech, více detailů a jasnější výšky, i když chvílemi za cenu ztráty relaxovaného projevu - celkově se mi potvrdilo to, že WLM Diva Monitor umí zahrát neobyčejně dobře, ale i „velmi obyčejně“. Na Harbeth HL5 bylo u všech nahrávek vše více než v pořádku, jak z Denonu tak i KR Audio – alespoň ve smyslu toho jak jsem svou hudbu znal dosud (a jak ji chci znát i v budoucnu :-)). Ve spojení s Red Wine Audio se Divy chovaly o poznání lépe, vlastně velmi dobře a veškerá hudební produkce dostala zpět svůj ucelený a přirozený projev. Napadá mě – při přepojování zesilovačů i reproduktorů jsem neměl potřebu vzájemného pře-nastavení hlasitostí, což je vzhledem k udávané citlivosti Harbeth HL5 (86dB) a o 11dB vyšší citlivosti Diva Monitor poněkud zvláštní, nebo se pletu?
Takže WLM Diva nejsou citlivé na parametry poslechové místnosti, zato jsou zřejmě extrémně citlivé na výběr komponent. Nepomohlo ani vynechání Diva Control krabičky, ani pokusy zregulovat všemi těmi knoflíky přednes reproduktorů do patřičných mezí – sice se mírně měnil celkový projev beden z hlediska objemu té které kmitočtové oblasti, ale zůstávala zde ona nevyváženost v celém akustickém pásmu, mající na svědomí to střídání nálad během poslechu skladeb. Mě osobně nejvíce vyhovoval Tweeter Control nastavený na 0dB (výšek je tehdy dost a mají dobré až výborné rozlišení) a nezapojená krabička Diva Control (basů je v hudbě celkem dostatek, jsou rychlé a dobře definované). Krabička sama o sobě poněkud vyrovnává, přesněji řečeno vyhlazuje celkový zvukový projev, ale aniž by se znatelně dostavil inzerovaný nárůst objemu a rychlost basu, dostavuje se hlavně ztráta detailu na výškách.
Pokud se daná skladba nachází v části, kde Divy zrovna excelují, dostává se vám neobyčejně detailního přednesu, kdy zejména strunné nebo smyčcové nástroje přímo vystupují z beden, jsou zcela věrné a nápadné mezi ostatními zvuky. Mimo tyto úseky skladeb (mimo tyto úseky kmitočtového spektra?) je bohužel reprodukce taková řekl bych cizí a nezajímavá, nástroje ztrácí svou barvu a sytost, kolegové vokalisté by se vzájemně nepoznávali. Vše dobré i méně dobré je doprovázeno nenápadným, ale přesným a nijak neobtěžujícím basovým podkresem, a také za všech okolností vzornou prostorovou lokalizací. Tato pozitiva byla patrná za použití všech zesilovačů které byly při testu k dispozici. Nyní zpětně lituji, že jsem si s sebou na poslech nepřinesl i CD generátor, protože chování WLM mi připadá jako kmitočtově ne zcela dobře vyvážené, s množstvím střídajících se úzkých pásem lepší a horší citlivosti.
Shrnuto a podtrženo, při poslechu WLM Diva Monitor jsem se prostě nebyl schopen plně dostat do děje, abych vnímal jen hudbu a nemusel stále řešit co mi v reprodukci chybí nebo co je jinak než znám. Přitom si tyto reproduktory pamatuji z výstav veskrze pozitivně, že by to bylo jen šťastnou volbou při výběru zesilovače Red Wine Audio, nebo díky skvělému Almarru A318B, které do reproduktorů tehdy hrály?
Co já na to?
Připomíná mi to jeden filmový vtípek který pronesl Charlie Sheen v jedné z jeho bláznivých komedií: „Co to pořád čteš?“ „Knihu Velké čekání.“ „A jaký to je?“ „Ne takový, jaký jsem čekal..“ A já mohu jen dodat: aspoň ne v této cenové kategrii.
Co na to Daniel Březina?
Osobně se také nemohu zbavit dojmu, že to „není takový, jaký jsem čekal…“. Nevím co je špatně, ale něco ano. Snad se Divy nehodí do malé poslechové místnosti (25 metrů čtverečních), snad jim nesedí zbytek řetězce (ačkoliv je to od A do Z vždy plnohodnotný high-end, jakkoliv z toho konce bližšího low-endu), snad je to něčím úplně jiným, Divy prostě svým projevem neodpovídají cenové kategorii 70 – 80 tisíc. Věřím, že pokud k Divám připojíte – tak jak to činí pan Diok na hi-fi výstavách – špičkové monobloky Almarro, nejlepší možný dostupný gramofon či špičkový CD přehrávač, pak určitě budou hrát slušně. Otázkou ale je, proč připojovat k reprosoustavám za 80 tisíc zbytek řetězce za 600 tisíc. To jistě není jejich pozice – už koncový zesilovač Antares VA320 od KR Audio byl s cenovkou kolem 200 000,- mimo jejich ligu. Mou radou je, aby zájemce o reprosoustavy WLM šel výše a sáhl po skutečně bez debaty dobře hrajících modelech Lyra či Aura či ještě lépe Grand Viola. Tam WLM umí a přesvědčí, já bych sám za sebe 80 tisíc za Diva Monitor nedal…
