Není to zase tak dlouho, co se na tomto webu objevila recenze třetích nejvyšších reprosoustav s logem Canton - modelu 5.2 DC. Dnes představovaný model 7.2 DC stojí o příčku níže, ačkoliv na první pohled se liší jen tu a tam centimetrem a rozdílem necelých 30 000,- Korun na cenovce. Takže co se vlastně vyplatí? Připlatit si za katalogově výše postavený produkt nebo jsou Reference 7.2 DC dostačující? Sám jsem se moc těšil na toto - byť nepřímé - porovnání, protože „pětky" ve mně zanechaly jen ty nejlepší dojmy.

Když jsem „sedmičky" vybalil z jejich krabic (nedá mi si nerýpnout - Cantony jsou opravdu dost nedůvěryhodně a neprakticky zabalené a je třeba doufat, že je nebudete muset vícekrát znovu balit; i když prý poškození při transportu není častější než u jiných značek), pátral jsem marně v paměti po rozdílech oproti vyššímu modelu. Výška 105 cm je jen o pět čísel menší než u sourozence, hloubka 34,5 cm - o tři centimetry menš než u 5.2 - se také ztratí díky dozadu se zužující ozvučnici, takže vlastně jediné, co je výrazněji vidět je o tři centimetry užší profil, díky němuž nepůsobí 7.2 DC tak „svalnatě". Vzhledem k minimálním rozdílům v rozměrech a skříni vyrobené u obou modelů z 21 mm silných MDF desek není překvapením ani minimální úbytek váhy - jeden sloupek 5.2 DC váží 32 kg, jeden od 7.2 DC pak 30 kg. 

I osazení měniči ve dvoukomorové ozvučnici je poměrně dost podobné - oba modely jsou koncipovány jako třípásmové, u obou je ozvučnice bassreflexová (a u obou je nátrubek bassreflexu veden do podlahy, respektive do mezery mezi samotnou ozvučnicí a odhmotňovací základnou, napevno přidělanou ke skříni). Oba také hostí čtyři měniče - tady pak najdeme rozdíly také v zásadě minimální. Reference 7.2 DC je osazen 2,5 centimetrovým výškovým reproduktorem s membránou z hliníku a keramiky, jedním středovým reproduktorem s průměrem 18 centimetrů z hliníku a pod tím vším muziku tvrdí dvojice basových membrán ze stejného materiálu a se stejným průměrem. Vlastně jediným rozdílem v osazení oproti 5.2 je fakt, že tam se o bas starají 20ti centimetrové reproduktory. Všechny tři velké reproduktory využívají technologie Wave surround - jedná se vlastně o „zlomy" v křivce membrány, díky nimž se energie kmitání přenáší efektivněji a méně se tak deformuje povrch membrány. 

Pár řádků si zaslouží i dovětek DC ve jméně těchto soustav - jedná se o zkratku Displacement Control, tedy stručně řečeno o vyřazení frekvencí nižších, než jaké umí Cantony efektivně vyzářit ve slyšitelném pásmu, toto omezení se pak vztahuje pouze na ty nejnižší kmitočty. Reproduktory tak nejsou nuceny zkoušet zpracovat tóny, na které prostě svou koncepcí nemají nárok a volněji se jim tak pracuje v oblastech, které jsou jim vlastní. Kýženým efektem by měla být přesnější a rychlejší odezva bez zabarvení. 

V čem se model Reference 7.2 shoduje se svým dospělejším sourozencem je také deklarovaná citlivost 88,5dB, kdy opravdu v reálu stačí něco málo přes 10 Wattů, aby se Cantony rozhýbaly (ne snad, že by váš dvou set wattový monoblok „sedm dvojkám" nějak ublížil). Spektrum použitelných zesilovačů dále rozšiřuje spořádaný průběh impedanční křivky, který se skutečně drží udaných hodnot mezi 4 a 8 Ohmy. 

Testovací sestavu tvořily tři zesilovače - PrimaLuna ProLogue Premium, Myryad Z142 a Marantz PM-KI-Pearl, k tomu CD přehrávač Myryad Z114 a SACD Marantz SA-KI-Pearl. Zdroj signálu se na nějakou tu chvíli stal také tuner Myryad Z132. Propojeno bylo mezi přístroji buď KrautWire Guru S či Monster Cable M1000i, k reprobednám pak střídavě Eagle Cable Condor Blue LS 5.1, KrautWire Awakening nebo jedinečným Neyton Frankfurt LS, na čemž se ukázalo, že ač jsou Cantony v šuplíčku „high-end", poměrně časté extempore s hledáním ideálního kabelu nebude zase tak složité. Ač - relativně logicky - fungoval nejlépe s kabelem nejlepším, tedy Neyton, ani s Eagle Cable nebyl problém, snad jen v oblasti basů tehdy zvuk maličko nakynul, což ovšem zase může vyhovovat něčím poslechovým preferencím. Shrnuto a podtrženo, s trochou nadsázky cokoliv lepšího než běžná elektrikářská dvoulinka bude dobré. Jako alternativní reprosoustavy pak hrály Quadral Aurum Montan VIII, Harbeth Monitor 30 a kombinace Tannoy Autograph Mini se subwooferem Bowers&Wilkins ASW610XP. 

Co se týká ustavení v místnosti, Cantonům je nejlépe „na čerstvém vzduchu", i když při troše trpělivosti je lze dostat i relativně blízko ke stěnám - méně jak půl metru ale raději ne, protože v tu chvíli přibude ve zvuku nechtěné dunění a basová složka ztratí na přesnosti, takže se 7.2 DC stanou ideálním nástrojem na „uducanou" diskotékovou hudbu, ale nikoliv na věrnou reprodukci zvuku. 

Vžitá a dostatečně hluboko zarytá je všeobecná představa, že kovové, keramické či jakékoliv jiné „nepapírové" či „nelátkové" membrány produkují zvuk tvrdý a povětšinou chladný. I Canton Reference 7.2 DC by mohl tak nějak zapadnou do této škatulky, ačkoliv místo „tvrdý" bych já sám napsal „přesný" a namísto „chladný" se dle mého soudu hodí napsat spíše „neutrální". Je prostě faktem, že se z jejich projevu nedočkáte svůdné vřelosti, příjemné měkkosti či diplomatického utajení některých zvuků, pazvuků a zvukařských přehmatů. Reference 7.2 se dají nazvat neutrálními, ač na rozdíl od svých vyšších kolegů postrádají určitou míru uvolněnosti (pouze z hlediska srovnání těchto dvou modelů mezi sebou - jinak jsou „v pohodě"). Dobrým příkladem budiž „Spanish Harlem" Rebecy Pidgeon z ukázkového „The Ultimate Demonstration Disc" Davida Cheskyho. Éterický nádech celé skladby je jasnou ukázkou vzdušnosti a pohodovosti, kdy Cantony přenesou prostorové schéma, pevné umístění nástrojů v poslechovém prostoru i všechny potřebné detaily nahrávky, extra talent k odhalení mikrodynamického dění najdeme u pásma středního a u nižších výšek, kde je projev Cantonů vskutku špičkový. Přesto vyšší model umí být o malý kus přesvědčivější, jaksi nedefinovatelně přirozenější a uvolněnější, což ovšem neznamená, že ve vás 7.2 DC vyvolají jakýkoliv pocit násilnosti. 

Co je ovšem výrazným rozdílem oproti vyššímu modelu je schopnost hrát hodně nahlas - ačkoliv většina posluchačů má ráda svůj ušní aparát a na tyto hlasitosti se dostane pouze za podpory nelegálních omamných látek nebo prostě jednou za čas, když je hudba a nálada hodně dobrá - respektive ne úplně dokonalá schopnost hrát hodně nahlas; donutíte-li totiž svůj systém hrát na opravdu koncertní hlasitosti, tento zástupce řady Reference ztratí své příjemně přesné a decentní kouzlo a začne být agresivním společníkem, čímž posluchače patrně rychle donutí zvukový tlak ubírat. 

Tyto Cantony se nebojí ani komplexních hudebních celků, jaké můžeme najít třeba v Dvořákově „Stabat mater" z pod taktovky Rafaela Kubelíka a jeho bavorských symfoniků (konkrétně Symfonický orchestr bavorského rozhlasu), vydaných péčí Deutsche Grammophon. Sbory, sólisté i nástroje, vše je rozloženo v prostoru a předneseno transparentně a detailně v míře plně obhajující 120ti tisícovou pořizovací cenovku. Vynikající je přirozená barva tónů a textur strunných nástrojů, stejně jako pevný a konturovaný bas, potažmo celé, kompaktní přenášené pásmo. Přestože jsou o něco méně úderné, než 5.2 DC, umí „sedm dvojky" být subjektivně o něco málo údernější a tím často na první pohled atraktivnější. 

Mixem nespoutanou dynamiku jsem si přes Cantony opravdu vychutnal u skladby „Sissel" z alba „Mira" seveřanů Jienat. Hlasy v kombinaci s bicími nástroji všeho druhu, od masivních „basových" bubnů, až po chřestící a cinkající nástroje, k nimž neznám ani jméno, jsou skutečně vynikajícím představením, na Reference 7.2 DC přenesené do prostoru bez ztráty opravdu širokého pravo-levého prostoru s tím, že všechny zvuky jsou jasně oddělné, nahrávka je rozvrstvena a můžeme jasně sledovat linku vokální, rytmus toho či onoho nástroje, tiché chřestění kdesi vzadu v místnosti i dominantní dopady rukou na blány bubínků přímo uprostřed. Zvláště z SACD pak překvapí míra přeneseného detailu, kdy bych byl ochoten přísahat, že při správné hlasitosti a zavřených očích jsou všichni účinkující naskládání přímo přede mnou. 

Ani rocková hudba nedělá Cantonům problémy. Ať už se jedná o Muse s jejich „Black Holes and Revelations", kde se projevuje schopnost 7.2 DC předat pevně a rychle nízké kmitočty a tím dodat působivě masivní základ, zatímco oddělení jednotlivých nástrojů a udržení kontroly nad zvukem se postará o zbytek skvělého dojmu ze skladby „Supermassive Black Hole", nebo ať se jedná o „Flip the Switch" Jaggerovy party z alba „Bridges to Babylon", kde Cantony předvádí cit pro rytmus skladby a svým vyrovnaným, přesným a klidným zvukem nechávají vystoupit tah písničky, nutící posluchače klepat nožkou do podlahy a uznale pokyvovat hlavou s úsměvem na rtech. 

Všeobecně nemají Canton Reference 7.2 DC žádnou výraznější chybu - jsou příkladně neutrální, velmi dynamické, nenacházíme u nich žádný přehnaný peak nebo propad na žádné části frekvenční charakteristiky, umí být velmi detailní, ale přitom zachovávají transparentnost a čistotu projevu s dobrou kontrolou nad nahrávkou. Jako jedinou slabinu pak vidím - doufám, že to bude pochopitelný argument - v ceně. Nechápejte špatně - 7.2 DC stojí za všechny ty peníze, protože nejen že dostanete bednu dobře hrající, ale taky tak nějak chic vypadající. Trochu problém je, že za „pouhých" 26 000,- navíc už si můžete dopřát model 5.2 DC, který je objektivně o něco uvolněnější, dospělejší a celkově má o trochu víc „osobního" kouzla. Nicméně pokud máte strop nastavený na 120ti tisících, stojí za to o Cantonech uvažovat a nedat se odradit prvním, až zbytečně neutrálním a neefektním dojmem. 

Kč 118 000,- 

--- --- --- --- --- 

KLADY 

+ výrobní provedení a střídmě elegantní vzhled 

+ vyvážený, lehký a uvolněný zvuk 

+ univerzálnost 

+ nenáročnost na stabilitu zesilovacího prvku 

ZÁPORY 

- za „pouhých" 26 000,- navíc máte vyšší model 5.2 s plnějším a dospělejším projevem 

- při hodně vysokých hlasitostech ztrácí zvuk svou pohodovou lehkost 

- viděl jsem i lepší reproduktorové terminály (ačkoliv zásadní chybu nemají) 

--- --- --- --- --- 

VIZITKA PRODEJCE 

Eurostar Ostrava 

http://www.eurostar-ostrava.cz/ - Tato emailová adresa je chráněna před spamboty, abyste ji viděli, povolte JavaScript  

+420 323 606 877