Řada 800 od Bowers&Wilkins je patrně nejikoničtějším produktem v high endovém světě a je velmi pravděpodobné, že nenajdete (snad kromě firemních Šneků) nic, co by tak moc rezonovalo i v podvědomí "normálních" lidí. Je to samozřejmě i tím, že B&W je už dnes velkou a silnou firmou. Nová série 800 je tak vždy velkým pozdvižením a velkou událostí se spoustou humbuku a oslavování. Osmistovky by se daly považovat za takové celebrity světa high endového audia.
Závěr roku 2015 je pak právě jedním za takových období, protože právě nyní přichází zcela překopaná série 800 s přídomkem D3, odkazující na třetí evoluci diamantového tweeteru. Trochu zvláštní je i zachování jmen jednotlivých reprosoustav (tedy 800, tento model je záležitostí roku 2016, 802, 803, 804 a 805 pro jedinou regálovku v sérii), ačkoliv modely nesdílí se svými předchůdci v podstatě nic a kupříkladu dnes představovaný 803 D3 má svým pojetím (a hlavně cenou) mnohem blíž k modelu 802 Diamond minulé generace; jako kdyby čísla zůstala zachována, ale modely poskočily tak nějak o šuplíček výš, což je popravdě řečeno maličko matoucí.
Dá se říct, že Bowers&Wilkins 803 D3 je dokonalým příkladem toho, co se změnilo. V podstatě všechno. Některé části konstrukce byly doslova postaveny na hlavu, některé prošly jen evolucí, ale rozhodně šlo o jednu z největších proměn v dosavadní historii řady. Do oka nejvíce udeří hlavně změna estetiky, kterou Bowers posunul několika lehkými úpravami ze světa ortodoxní elegance do sfér moderny a lehké extravagance. Linie to ale nejsou firmě neznámé a hodně evokují na svou dobu hodně esteticky i cenově odvážný model Signature Diamond. Co je třeba říct, to je fakt, že nové 803 D3 na fotkách prostě "nefungují", působí spíš jako vizuální zmatek, než promyšlená ozdoba interiéru. Je až neuvěřitelné, jak se dojem úplně obrátí při setkání v reálním prostoru - linie jako kdyby se poskládaly, propojily a uzavřely v perfektně smysluplný celek; reprosoustavy tvoří moderní prvek, který ale nebude v konfliktu ani s konzervativním interiérem. Jak se zdá, v Bowers&Wilkins platí skutečně talentované designéry - je třeba ocenit i to, že se nebojí sáhnout i na ikonické produkty.
Model 803 D3 jako jediný nenavazuje na svého předchůdce vůbec v ničem, jak už bylo naznačeno. Dříve šlo o klasický, byť relativně velký sloupek, nyní už má charakteristickou "hlavu" vyšších modelů. Pro řadu 800 D3 výrobce také provedl mírnou evoluci diamantovaného tweeteru, důležitější je ovšem kompletně nová membrána pro střední (konstrukce Continuum) i basové (konstrukce Aerofoil) pásmo. Hned na první pohled je také vidět změna v konstrukci ozvučnice. Jako kdyby oproti minulé generaci do U ohnutý základ kabinetu konstruktéři otočili a zakulacená část je tak nyní vepředu. Volné, dozadu směřující konce se spojují v dlouhé kovové desce s výrazným vroubkováním, evokujícím masivní chladič. Ve spodní části je čtveřice do jedné linky vyrovnaných reproterminálů pro libovolný typ zakončení kabelu.
Celá ozvučnice je usazena na robustní základové desce, která kopíruje kulaté linky korpusu, ale přitom není tak velká a dramatická jako v předchozí generaci. Stojí na nožkách a do mezery je vyveden bassreflex typu Flowport (tedy z pevného plastu s prohlubněmi po vzoru golfového míčku). Hlavice (neboli Turbine Head kvůli vnitřním výztuhám, připomínajícím při pohledu zepředu tvar turbíny) je usazena na směrem dozadu se zvedající části ozvučnice. Basové měniče pak působí trochu jako naroubované, usazené ve vlastních "trubkách", vystupujících z hladkých zaoblených tvarů. Na fotkách je toto napojení trochu hrubé, ale na vlastní oči mnohem harmoničtější. Totéž platí i pro kombinace barev, kdy krom typické černé máte na výběr ještě stříbrno-bílou a černou s dřevěným dekorem.
Ozvučnice samotná se skládá vlastně ze tří nezávislých částí - tweeter s membránou z uměleného diamantu má průměr 2,5 cm a je uložen v samostatné ozvučnici typu Nautilus s typicky dozadu protaženým tvarem, tak jak tomu je u řady 800 už dlouhou dobu. Velká hlavice se středotónovým reproduktorem má pak podobný, dozadu protažený a zužující se tvar, je vyrobena z hliníku (a tedy už ne z Marlanu) a uvnitř jak bohatě tlumena, tak vyztužena zmíněnými žebry. Právě materiál středotónové membrány s průměrem 13 cm je největší změnou v celé konstrukci - jde o úplně nový materiál Continuum se stříbrnou povrchovou úpravou, nahrazující v FST měniči dříve charakteristický žlutý kevlar. Dva basové měniče používají membrány v konceptu Aerofoil a mají průměr 18 cm, jejich ozvučnice používá systém vnitřních rozpěr Matrix.
Samotné reprosoustavy jsou poměrně skladné a díky svým tvarům působí vlastně větší, než jsou. Měří na výšku 116 cm, na šířku 33,4 cm a do hloubky 49,8 cm. O robustnosti jejich provedení svědčí hmotnost 65,5 kg, vedoucí mimo jiné k tomu, že ozvučnice je v podstatě mrtvá, alespoň dokud nehrajete opravdu nahlas.
Reprosoustavy mají psaný "plný" frekvenční rozsah, mají hrát mezi 16 a 35 000 Hz, v toleranci +/- 3 dB v referenční ose je to pak 19 - 28 000 Hz. Charakteristická citlivost činí vysokých 90 dB (2,83 V / m) a nominální impedance je stanovena na 8 Ohm, ačkoliv i výrobce přiznává propad na 3 Ohmy.
Nyní snad ještě pár slov k novým membránám. V B&W říkají, že membrány Continuum vyvíjeli od roku 2007 a je to první "nežlutý" reproduktor po desítkách let. Materiál membrány Continuum (který se ale nejmenuje Continuum, jméno prozatím nemá - Continuum je jen název konstrukční koncepce, evokující na vzájemnou propojenost všech částí) je patentovaný, pochází přímo z vývojových laboratoří firmy a při větší zátěži se chová (alespoň podle prezentovaných grafů) spořádaněji než kevlar. Je to pevnější a přitom stále velmi lehký kompozitní materiál, díky FST konceptu je ve středotónovém měniči použit opět "bez závěsu". O samotném "kontinuu" se ovšem nedozvíte víc, než že jde o tkaný polymer. Totéž tak trochu platí i pro membránu Aerofoil. Jde o náhradu Rohacellu, v podstatě o jeho alternativu na základě dlouhodobých počítačových simulací. Membrána má proměnnou tloušťku (což u Rohacellu nešlo) a přesněji tak vykonává pístový pohyb při zachování nízké hmotnosti, důležité pro přesný, rychlý bas. Jméno Aerofoil neoznačuje materiál, jak bylo dříve zvykem, ale připomíná v řezu tak trošku listy vrtule nebo možná řez křídlem, proto ten odkaz na vzduch.
Bowers&Wilkins 803 D3 jsme poslouchali v ostravském studiu Špalíček s několika systémy, na kterých se mimochodem projevila ne úplně malá citlivost těchto reprosoustav na připojenou elektroniku, ale zejména na připojenou kabeláž. Zkoušeli jsme několik sestav v čele s Classé CP-800 / CA-M600, Classé SSP / AMP2 a také Audionet ve složení ART G3 / PRE I G3 / AMP 1 V2. Používali jsme kabeláž značek AudioQuest a Cardas, druhá jmenovaná byla výrazně vhodnější.
Jakmile Marcus Miller nechal rozběhnout své prsty po strunách baskytary v "Power" z alba "M2" (2001 | Telarc | CD-83534), je to jednoduše nářez. V B&W jako kdyby se vrátili ke své staré tradici produkce perfektně rovných monitorů, jako kdyby se z velkých beden najednou staly zvukoví atleti. Basové struny jsou podané s přesností vynikajícího monitoru - tóny jsou suché, rychlé, hutné basové skulptury s precizními konturami, zaříznuté a tak výjimečné, jak si jen dovolujete doufat. Objem je nepřehnaný, bas čistý a razantní, plný energie, basa má váhu a důraz pneumatického kladiva, impuls připomíná nějakou energetickou zbraň a 803 D3 vás i při své rozumné velikosti umí hravě pošťouchnout i na vzdálenost celé místnosti. Oproti minulé, bohatěji a uvolněně hrající generaci jsou nové 803 D3 přímé a ultimativně přesné a naprosto samozřejmé, jako kdyby měničům ubyly 2/3 váhy a rozkmitávaly se jen silou myšlenky.
Vokál Leonarda Cohena v "By the Rivers Dark" z výběrového setu "Cabasse La Collection" (2011 | SONY | 88691918262) jako kdyby s sebou dokázal do poslechového prostoru vtáhnout i zpěvákovo torzo a přitom jít až k hlasivkám, respektive k mikrofonu v nahrávací místnosti. Přednes je jedním ze nejtransparentnějších, které si můžete koupit, nemáte-li na reprosoutavy více než milion; ta naprosto suverénní hladkost, otevřenost a přirozená čitelnost s realistickými proporcemi vokálu je návyková a už nepůsobí díky své rychlosti a jasnosti dojmem reprodukce, ale blíží se pocitu ze skutečného zpěvu skutečné osoby ve skutečném prostoru. Hlas se nezdá být ani zdůrazněný, ani přes něj není cítit žádná deka, je perfektně vyvážený, zřetelný a lehce srozumitelný, aniž by ani při vyšší hlasitosti skřípal a měl ostré sykavky. Ani hutný basový základu tu neruší čitelnost vyšších pásem, jako kdyby reprosoustavy měly ohromnou rezervu a nic pro ně nebyl problém, jako kdyby reprodukce byla tím nejsnazším na světě.
Diamantový tweeter byl už od první aplikace v řadě 800 znám pro svůj průzračný, výrazný a jasný přednes, pro své excelentní rozlišení, díky němuž patřil mezi to nejlepší na trhu. Diamantová membrána v aktuální podobě je i není přesně taková. "Ralph´s New Blues" od Modern Jazz Quartet ("Concorde" | 2008 | Prestige | 0888072306530) ukázala, že i když vibrafon i činely zůstávají o lehoučké dýchnutí zvonivější a výraznější, jsou mnohem lépe integrované do zvukového celku, jsou nedílnou součástí hudby a ani v nejmenším nepůsobí jakkoliv nepatřičně. Vibrafon má excelentně trefený charakter, jeho kovová znělost a konkrétnost vyznívá naplno, jadrně a přitom bez nepříjemnosti. Co je pak vysloveně úžasné, to je rozlišení šumícího činelu, rozporcovaného na dokonale zřetelné jednotlivé údery, u nichž je úplně jednoduché sledovat průběh tónu od dopadu paličky, přes rozvibrování celé plochy nástroje až po dlouhé, dlouhé doznění, nad nímž už se tou dobou začíná otevírat další úder. B&W 803 D3 v tomto plní roli výjimečně excelentního monitoru bez jediného zaváhání.
Dynamický potenciál Bowers&Wilkins 803 D3 je veliký, kolik dynamiky z nich ale reálně "vymáčknete", to záleží jen a jen na připojené elektronice a kabelech. Citelně více než kde jinde, právě u těchto reprosoustav uslyšíte co si zasloužíte, dá-li se to tak říct. Čím přesnější, autoritativnější a dospělejší sestavu pořídíte, tím nadšenější budete. Každé zabarvení, zkreslení nebo nedokonalost a nejistota ihned proniknou do výsledného zvuku - ten je zjednodušeně řečeno až příliš jednoduché zkazit nesprávnou volbou některého z komponentů sestavy. "Velká brána kyjevská" ve verzi ze sampleru "Crystal Cable Arabesque" (2009 | Crystal Cable | CC200901) je sejmutá vynikajícím způsobem a kompresory dynamiky se její produkce účastnily jen sporadicky. Proto třeba údery do bubnu v závěru skladby mají potenciál smést svou razancí skleničku ze stolu. Sousedovi. O dvě patra níž. Relativně malé Bowersy jsou i v tomto překvapivě potentní a hrají jen s malými dynamickými limity. Zvuk je lehký a monitorově přesný, čistý a sálající energií, ne ale rozvášněnou, nýbrž téměř bodově na vás zaměřenou, suverénně usměrněnou energií. Buben má perfektní kontury, je to velký, mocný nástroj a bedny jej přenáší do prostoru s až fanatickou kontrolou a důsledností, tóny doslova explodují do prostoru a dopadnou na vás jako suše a jasně jako vyťatá facka soubojového rutinéra.
Perfektně rovný a transparentní přednes nechává vyniknout i velmi drobné detaily a třeba v "Puer natus est nobis" od benediktýnů z kláštera Santo Domingo de Silos ("Chant" | 1994 | MFSL | UDCD 725) máte pocit, že místo na sedačce sedíte spíše v kostelní lavici poblíž sboristů, natolik otevřeně a čistě dokážou 803 D3 zahrát a tolik vzduchu dokážou napumpovat ze světa zachyceného na kotoučku do toho skutečného. Slyšíte i jemné chvění hlasů, lehoučké rezonance od stěn kostelního prostoru a cítíte se v kontaktu s atmosférou nahrávacího prostoru. Reprosoutavy budí dojem, že oddělení jednotlivých sboristů je naprosto jednoduché a přirozené, že to ani nemůže být jinak, 803 D3 vás nechají bloudit pozorností mezi jednotlivými zpěváky a hlasy jsou prostě lidské - plastické, pevné, hmotné a prokreslené, příjemně lehké a uvěřitelně velké. Přes všechen vhled ale nejsou B&W 803 D3 agresivní, netlučou vám po nose jednotlivými detaily, ale naopak jsou vcelku tolerantní i ke kvalitě nahrávky - dají vám najevo co a jak je, ale neotráví vás tím, aniž byste ale měli pocit, že by něco zabarvovaly nebo maskovaly.
Co se oproti minulé generaci ještě zlepšilo, to je podání prostoru. Jednak se 803 D3 nezdají být náchylné k rozpadu hudební scény, když s nimi náhodou nějak v prostoru pohnete (nebo když nedej bože pohnete sebou na sedačce), jednak ale scénu vykreslují jak před sebou, tak směrem dozadu i do stran od svých os a hudba působí osvobozeným, na ozvučnice nevázaným dojmem, jak se sluší a patří na přesný monitor. Kapela ve Stingově "Englishman in New York" ("Symphonicities" | 2010 | Deutsche Grammophon | 274 2537) byla velmi dobře načrtnuta, reprodukce byla naprosto přirozená a klidná, přehledná, lokace jednotlivých nástrojů pevná a jejich lokalizace nezpochybnitelná. I díky realistickým proporcím jednotlivých nástrojů se dojem blížil skutečnému live zážitku. Scéna je spojitá, ne holograficky krystalická jako u některých konkurentů, ale v podstatě již bez připomínek, plastická a jistá.
Nedá se říct, že by Bowers&Wilkins 803 D3 byly samy o sobě nějak zásadně muzikální, případně okouzlující. Jsou prostě upřímné, mají nadhled a hrají tak, že máte dojem, že hudba prostě má takhle znít. Nemalou měrou záleží i na připojeném systému - pokud ho zvolíte dobře (a použité sestavy tam zjevně patřily), užijete si libovolnou hudbu při libovolné hlasitosti. Bylo vysloveně podmanivé poslouchat "Kyrie" z "Titanic Requiem" Robina Gibba (2012 | Rhino | 2564661065), hudba byla plná, pevná a čistá, všechno skvěle poskládané v čase i prostoru a sebejisté, tak samozřejmé a prosté problémů, že se musíte na zvuk vysloveně soustředit a nutit se ho hodnotit, protože jinak zbývá v poslechovém prostoru jenom hudba, přesně tak jak to u dobrého high-endu má být.
Bowers&Wilkins 803 D3 jsou excelentní bedny. Ke své vlastní škodě budí označením 803 u lidí znalých historie série 800 předsudky, které si však nezaslouží, protože v reálu jde spíš o nástupce posazeného někam do sfér bývalých modelů 800 - 802, byť v kompaktnějším balení. Nové membrány ale odvádí vynikající práci, diamantový tweeter se dočkal lehkého zkrocení a lépe tak sedí do monitorově přesného, rychlého, čistého a skálopevného přednesu. Dbejte ale zvýšené opatrnosti při párování s elektronikou - musí být maximálně čistá a "rovná", musí mít také velmi dobrou kontrolu. Pak uslyšíte fantastickou reprodukci. A vzhled? Ten nesuďte dokud je neuvidíte na vlastní oči, protože na fotkách vypadají při nejlepším prapodivně, kdežto ve skutečně nějakým zázrakem působí moderně, čistě a luxusně, přesně tak jak mají. Půl milionu za reprosoustavy je rozhodně velká částka, ale investice do zcela nového modelu 803 D3 je, pokud máte ještě minimálně další půlmilion na adekvátní systém, snadno ospravedlnitelná. Jsou to fantastické bedny, více než hodné legendy s číslem 800...
MĚŘENÍ
Měření frekvenční charakteristiky probíhalo ze vzdálenosti 1 m ve výšce mezi tweeterem a středotónovým měničem, v uzavřeném semireverberantním prostoru o výměře podlahové plochy cca 40 metrů čtverečních. Prostor je nadstandardně zatlumen, ovšem bez rozsáhlých akustických úprav, a proto jsou naměřené hodnoty interpretovatelné jako 100% věrohodné v pásmu 200 Hz a výše, v pásmu 10 – 200 Hz ovlivněné akustickými parametry prostoru. Měřeno bylo pomocí software ATB PC Pro vždy v pěti cyklech, vybrána byla střední křivka. Všechna měření probíhala na poslechové sestavě s vždy stejně nastavenou úrovní hlasitosti. Měřeno pomocí PCM stopy o vzorkovací frekvenci 48 kHz s 1/3 oktávovým vyhlazováním.
Frekvenční charakteristika není monitorově rovná, ale od 45 do 18 000 Hz je pásmo bezproblémově rovné, v daném prostoru jen s lehoučkým akcentem basu. Reprodukce skutečně začíná na slibovaných 19 Hz, ale spíše v poklesu 10 dB než 3 dB jak je uváděno. Snad krom pokusu pustit si kostelní varhany na realistickou hlasitost ale rozdíl spíše nepoznáte. Slyšitelný nástup bude dle akusticky v pásmu mezi 30 - 40 Hz.
Impedanční křivka je bezproblémová, prostá excesů a rychlých změn, místy padá ale k 3 - 4 Ohmům, takže dobrý, pevný a stabilní zesilovač by měl být podmínkou. Reprosoustavy by také asi neměly být označovány jako osmiohmové, ale čtyřohmové. Řídit se nicméně budou, zdá se, snadno.
VHODNÁ MÍSTNOST
MALÁ [< 20m2] [ +/- ] | STŘEDNÍ [> 20m2 / < 40m2] [ ✓] | VELKÁ (> 40m2) [ ✓]
Kč 439 980,-
--- --- --- --- ---
KLADY
+ fantastické zpracování
+ perfektně spojitý, monitorově přesný zvuk
+ skvělý prostor
+ v reálném kontextu (tedy mimo fotky) vypadají moderně a linie dávají smysl
+ dokážou vás přikovat svou přímostí k sedačce
+ podstatný posun směrem výš od minulé generace
ZÁPORY
- estetika funguje pouze v reálu
- jsou velmi citlivé zejména na kabely
--- --- --- --- ---
PRODÁVÁ: Eurostar Ostrava | www.eurostar-ostrava.cz
