Německý Quadral nedávno aktualizoval svou řadu Ascent, respektive změnil pár detailů a z modelů Ascent Classic se tak stala série Ascent LE. Jsou to téměř dva roky, co jsme měli možnost vyzkoušet si Ascent Classic 90, nyní přišel „na holení" právě aktualizovaný model s přístavkem LE ve jméně. Stále jde o královský model, vládnoucí této řadě, i když již na první pohled je stejný, ale jiný.

Stále se jedná o úctyhodně rozměrný sloupek – 22 kg hmoty je rozprostřeno do výšky 106,6 cm, šířky 22,5 cm a hloubky 33,5 cm. V každém rozměru tak Ascent 90 LE oproti svým předchůdcům o pár milimetrů povyrostly, byť váha zůstala stejná. Stejná vlastně zůstala i celková koncepce – stále se jedná o třípásmová podlahová reprosoustava se zadním bassreflexem, stejná je také použitá technika. Co ale nezůstalo stejné, to je celková vizuální podoba a cenovka.

Mírně vypouklé boční stěny, masivní čelní deska i úzká zadní část jsou v aktuální verzi LE vyvedeny v matném saténovém laku. Respektují tak jeden z aktuálních designových trendů (podobný povrch najdete třeba i na Bowers&Wilkins 683 S2) a nutno říct, že jim to sluší. Sametový povrch je jednoduše sexy a křivkám Ascent 90 LE sluší výrazně víc než předchozí klavírní lak. Reprosoustavy tak na oko vypadají ještě muskulaturnější než jsou. Hodně za to může také fakt, že celý povrch je jednolitý, v laku už není jen čelní stěna.

Skvěle působí také kontrast matu a stříbrného, mohutného orámování všech čtyř reproduktorů a vůbec posun k vizuální aktuálnosti je na jedničku. Oproti verzi Classic nestojí Ascent 90 LE na nožičkách, ale mají integrovaný masivní stojan. Stabilita sloupku je nicméně stále stejná.

Technické parametry se nezměnily, vlastně ani použité součástky – změna mezi sériemi Classic a LE je z drtivé většiny pouze vizuální. Máme tu tak hliníkovou kopulku výškového měniče o průměru 2,5 cm, skrytou za dvojicí krycích „trámků". Středotónový reproduktor má průměr 13,5 cm a opravdu masivní závěs, membrána je polypropylenová, pokovená tenoučkou vrstvičkou titanu. O basy se stará dokonce dvojice souběžně hrajících měničů, které jsou obdobou toho pro střední frekvence. Mají však průměr 18 cm.

Quadral Ascent 90 LE patří mezi citlivé reprosoustavy, jejich citlivost je slušných 89 dB. Impedance činí „německých" 4 – 8 Ohmu. Díky tomu umí Ascent 90 LE vyzářit frekvence od 28 do 46 000 Hz. Minulá generace reprosoustav začínala hrát (alespoň na papíře) o celých 10 Hz výše. Vzhledem k nezměněné koncepci a technice je tak pravděpodobné, že i nový model bude mít nástup reprodukce právě od zhruba 38 Hz. Výrobce však u frekvenčního rozsahu neudává žádnou toleranci. Tři pásma si dělí práci na hranici 330, respektive 2 700 Hz.

Nejvyšší sloupky série jsme poslouchali na hodně nadstandardních sestavách – vládlo jim bezpochyby duo soulution 530 / 540, sekundovaly sety Burmester 101 / 102, Naim Nait XS / CD5si a také dělený zesilovač Musical Fidelity M8 PRE / M8 700m. K dispozici byl i set NAD C370 / Pioneer BDP-LX71. Zdroji signálu byly také tři převodníky – ASUS Xonar Essence One MUSES, Block DAC-100 a Rotel RDD-1580. Ke srovnání hrály Harbeth Monitor 30, Xavian Bonbonus, Klipsch Palladium P-17B, Bowers&Wilkins CM10 a Pioneer S-CN301-LR. Používali jsme signálové kabely Studio Connections a Nordost Tyr 2, reproduktorové kabely nesly také logo Nordost, podobně jako napájecí.

I když je Quadral často spojován s výraznější reprodukcí spodního pásma, nová verze Ascent 90 LE minimálně na první poslech jde maličko jinou cestou. Ale opravdu jen maličko, ono mírné zkonkrétnění přisuzujeme hlavně pevnějšímu „posedu" reprosoustav. I tak ale Ascent 90 nabízí rozumně plný a slušně konturovaný kontrabas v Brubeckově „Some Day My Prince Will Come" („Jazz Moods – Cool" | 2004 | Columbia | COL 516 422 2). Zaujmou ale hlavně bohaté středy a naléhavý alto saxofon Paula Desmonda se zřetelně kovovým nádechem.

Většinu „rodinných" tradic ale Quadral Ascent 90 LE dodržuje – třeba veliký, sytý zvuk. Berliozova „Messe solennelle" v nahrávce z Westminster Abbey, dirigované Johnem Elliotem Gardinerem je příjemně naplněná vzduchem, vše je spojité a kompaktní. Potěší také dynamické schopnosti – když se rozjede celý orchestr ve velkém prostoru, zvuk se rozlije jako divoká voda. Výbušnost a kontrola je na danou cenu plně adekvátní a máte pocit, že reprodukce „dýchá". Hudba se také line nenásilně a klidně, pokud nepřesáhnete určitou úroveň hlasitosti. Pak ne že by se zvuk rozpadal, ale už přestává být tak příjemný. Stačí ale hrát tak, abyste se s případným spoluposluchačem ještě slyšeli a bude to v pohodě.

Hip hopovou houpavou přebasovaností dává měničům pěkně zabrat Menelikova „Bye Bye" („Cabasse La Collection" | 2011 | SONY | 88691918262). Nemají-li reprosoustavy dobře zvládnutou reprodukci basů a nevynikají nadprůměrnou kontrolou, tak takové většinou končí bublavou záplavou temných tónů. Ascent 90 LE balancují umně na pomezí velikého a pulsujícího zvuku, na straně druhé ho ale ještě umí zkrotit a necítíte tak měknoucí okraje pásma, či jednotvárnost spodních oktáv. Ba naopak, basový základ je příjemně čitelný a konkrétní, i když rozhodně nejde o studiově suché podání. Vokály Menelika i jeho pěvecké kolegyně jsou v sykavkách trochu přiostřené, ale ne tak, aby to bylo nepříjemné, jejich vyznění je ale čisté a jasné.

„Tin Pan Alley" od Stevie Ray Vaughana ze stejného disku jako skladba předchozí vás opět zvukem zalije, až téměř nebudete vědět co s tím. Ascent 90 LE s přehledem naplní všechny běžné velikosti prostorů až do posledního krychlového centimetru. Své lehce výraznější střední frekvence umí devadesátky šikovně prodat, zvláště kytara je opravdu parádní a je radost jí poslouchat. Kultivovanost a lehce měkčí ladění zvukového podání potvrzují i činely se sametovějším charakterem. Quadral Ascent 90 LE patří k těm reprosoustavám, které svůj zvuk nijak neuspěchají, reprodukce je velice relaxovaná a plná klidné síly.

Onen klid ale rozhodně nebrání zábavné reprodukci i říznějších žánrů, třeba „Hellraisers Ball" od metalové grupy L.A. Guns („Waking the dead" | 2002 | Spitfire | SPT-15192). Když se měniče Ascent 90 LE rozhýbou a dáte-li jim energický zesilovač, předvedou vám parádní tah na branku a prvotřídní důraz, umí si tak říkajíc pěkně bouchnout – ostatně rocková hudba Quadralům tradičně jednoduše sedí. Tvrdé, čisté a přitom ne nepříjemné výšky umí být pěkně pronikavé, činely pevné a dobře rozlišené. I v rychlé skladbě udržují Ascent 90 LE s klidem solidní organizaci a také velmi dobrou čitelnost a transparentnost. Dají vám tak jasně na srozuměnou, jakouže kvalitu si mistr zvukař na této nahrávce připravil, řeknou vám, že má rozhodně své rezervy, ale na druhou stranu i s těmito chybami je reprodukce prostě zábavná.

Jak už jsme zmínili, reprodukce má jasně znatelný expresivní a dopředný charakter ve středním pásmu, což se projevilo i věrou, ráznou a přítomnou trubkou Milese Davise v „So What" z „Kind of Blue" (1997 | Columbia | CK 64395). Ta umí občas být snad až příliš důrazná a řízná, ale to nevadí – alespoň máte pocit, že jste jí opravdu blízko. Tomu pomáhá i dobré prostorové zobrazení a rozložení nástrojů. Jsou velmi zřetelné v pravolevém směru a jasně cítíte velké množství vzduchu v nahrávce, předozadní prostor je sice spíš průměrný, ale nahrávka nepůsobí ploše.

Quadral Ascent 90 LE se oproti svým předchůdcům vlastně nijak nezměnily, přesto máte pocit, že nenápadně dospěly, za což mohou subtilní nuance. Ať už je to změna vespod ozvučnice, která zaručuje pevnější postavení a tím o dech jistější a konkrétnější basové pásmo, nebo je to například matný, luxusně působící povrch. Právě ten prvnímu dojmu pomáhá patrně nejvíce. Kvalita reprodukce je pak velmi slušná – veliká dynamika, veliký, bohatý zvuk, velmi zřetelné středy, poměrně klidné a určitě dobře rozlišené výšky a solidně kontrolované, robustní basové pásmo jsou pro zvuk Ascent 90 LE charakteristické. Vrcholní zástupci řady Ascent se od svých předchůdců liší jen minimálně a je otázkou, zdali krůček kupředu v kvalitě provedení i reprodukce stojí za rozhodně nemalý nárůst pořizovací ceny – zde rozdíl činí nezanedbatelných 10 000,- Kč. Ale vlastně dost možná i stojí...

VHODNÁ MÍSTNOST

MALÁ [< 20m2] [ ✓] | STŘEDNÍ [> 20m2 / < 40m2] [ ✓] | VELKÁ (> 40m2) [ +/- ]

Kč 39 990,-

--- --- --- --- ---

KLADY

+ svěží, živý zvuk s nadhledem

+ dramatická dynamika

+ slušná rychlost a čistota

+ nepřehnaně působící, poměrně vyrovnaný přednes

ZÁPORY

- cenový nárůst oproti minulé generaci je dost velký

--- --- --- --- --- 

PRODÁVÁ: Audio Trade | www.quadral.cz 

200 300 xavian

200 200 mcintosh

200 200 tykon

200 200 soundstyle

200 200 longplay

200 200 wdq

200 100 optoma

AKTUÁLNÍ REDAKČNÍ SESTAVY

ZESILOVAČE:

Naim Nait XS
Naim NAP250 (bi-amp)
Naim FlatCap XS
Norma Revo IPA-70B
Cambridge CXA80

ZDROJE SIGNÁLU:

OPPO BDP-105D
ASUS Xonar Essence One MUSES MKII
Apogee Groove
Cambridge CXC
The Little Black Box v2
COOD-E TV

REPROSOUSTAVY:

Harbeth Monitor 30
Xavian Perla
Xavian Premio
Fischer&Fischer SN-70

ANALOG:

VPI Scout
+ Jelco SA-250
+ Hana EH
Pro-Ject Elemental
Naim Stageline (MC)
Pro-Ject Phono Box

KABELY:

ZenSati Authentica
Chord Signature XLR-DIN
TelluriumQ Silver (repro)
TelluriumQ Black (RCA)
KrautWire Guru S (RCA)
KrautWire zakázkové stříbrné USB
KrautWire Guru Digital (RCA)
EagleCable Condor Blue (RCA)
AudioQuest Big Sur (RCA)
ProAc Response Black Signature (repro)
Vincent Premium (XLR)
Monster Cable M1000 (toslink)
Monster Cable M1000 (HDMI)
+ řada standardních low-cost kabelů

NAPÁJENÍ:

IsoTek EVO3 Solus
IsoTek EVO3 Sirius
IsoTek EVO3 Initium
Nordost Red Dawn
zakázková rozvodnice
Xindak XF-1000ES
Furman AC-210 A E

SLUCHÁTKA:

Sennheiser HD 26 Pro
Sennheiser IE 8
Koss Porta Pro CZ

OSTATNÍ:

zakázkové stojany pod Harbeth
stojany Kudos S50
akustické prvky Sonitus Acoustic
Naim Mu-so
SIM2 CrystalCube
65" Philips 65PUS7101

MĚŘENÍ:

Clio Pocket
MCP CQ5620 (osciloskop)
CD generátor

200 300 basys cs subpage

 

ŠÉFREDAKTORŮV NEPRAVIDELNÍK

Kolik peněz musím doopravdy utratit?

Je to časté téma vašich dotazů směrem na redakci Hi-Fi Voice. "Kolik musím utratit, abych dostal zvuk co chci?", "Vyplatí se připlatit za X nebo za Y?" nebo třeba "Má vůbec cenu kupovat to, když to stojí jen ZZZ?". Neméně časté je pak nadšení nad tím, že to produkt za pár tisíc "natře" produktu za desítky a stovky tisíc (ovšem mám podezření, že pisatel nevěnoval poslechu a vzájemnému srovnání zase až tak moc času...). Takže kolik peněz vlastně je třeba DOOPRAVDY utratit?

Číst dál...

200 200 basys 200 200 horn 200 200 hifiguide 200 200 rpaudio 200 200 studiospalicek 

200 200 riha 200 200 voice 200 200 psg 200 200 ketos 200 200 kasaudio 

200 200 pmc 200 200 cptpraha 200 200 naimstudio 200 200 aq 200 200 mareka audio 

200 200 4ce distribution 200 200 altei 200 200 ibdczech 200 200 elfton 200 200 eurostar