800 150 hifihomeart

Nelson Pass je široké veřejnosti určitě dobře známý a není tak nutno ho představovat. Jeho podpis najdeme už v roce 1974 pod zesilovači Treshold. Od roku 1991 se zabývá výrobou zesilovačů pod svým vlastním jménem. Za 20 let produkce předzesilovačů, koncových zesilovačů, phono předzesilovačů a integrovnaých zesilovačů osvěžil svůj katalog jen třemi modely reprosoustav – první přišly na svět fenomenální a až lehce obludně koncipované Rushmore z čelní stěnou z kamene a zabudovanými koncovými stupni, na začátku druhé dekády jednadvacátého století Nelson Pass přidal do katalogu reprosoustavy z kategorie „tradičních“ - tedy pasivních reprosoustav.

Model SR-2 je v současnosti základním modelem celé řady, lze-li to vůbec tvrdit o reprosoustavách s pořizovací hodnotou až nebezpečně blízkou půl milionu korun. Označení „SR“ není nic jiného, než zkrácená slova „Son of Rushmore“, byť koncepčně mají s originálními obry Rushmore jen málo společného. Snad jen zaměření na vysokou kvalitu výroby i zvuku.

SR-2 od Passe na první pohled evokuje svou čelní stranou - a svými tvary vůbec - sílu. Jsou to takoví kulturisté ve světě reprososutav – disponují navíc moderními tvary, které jako by byly vystřižené z designových žurnálů o moderním bydlení. Masivní černá čelní deska hostí trojici reproduktorů, oba její kraje se ostrou hranou lámou dozadu v od spodu se rozšiřujících plochách. Směrem do zadu se bočnice mírně zužují, ale ani zde nenajdeme žádné zakulacení. Pass Labs SR-2 jako by byly připraveny na vyběhnutí stometrového sprintu nebo jiný špičkový výkon – čistou a muskulaturní stavbu nenarušuje žádný prvek „navíc“.

Stejně tak svažující se zadní strana hostí jen to nejnutnější, což je v tomto případě obří díra jako od granátu, kterou výrobce považuje za bassreflex. Je vyroben ze skutečně pevného a netečného plastiku. Nad ním je první kovová deska, na níž najdeme masivní přepínač pro korekci basového pásma a dva páry pevných, ale nijak přehnaně velkých reproterimnálů. „O patro výš“ je pak stejné zařízení, sloužící tentokrát pro regulaci tweeteru.

Dílenské zpracování ozvučnice je fenomenální a jednotlivé materiály na dotek i vizuálně působí skutečně prvotřídně. Však při výšce nějakých 106 cm, šířce 41 cm a hloubce 61 cm váží jeden kus lehce přes sedmdesát kilogramů. Zhruba tak nějak si patrně většina z nás představí „dospělou“ třípásmovou dynamickou bednu.

Pass Labs SR-2 nejsou nikterak citlivé reprosoustavy, jejich deklarovaná citlivost je průměrných 86dB. Impedance je pak stanovena na 4 Ohmy (byť manuál říká, že jde o šestiohmovou bednu). Všechny měniče pocházejí z katalogu norských SEAS. Kalotový tweeter o průměru 29 mm pohání patentovaná technologie magnetů HEXADYN, umožňující účinnější chlazení. Membrána reproduktoru pro středové frekvence má průměr 180 mm, basový měnič pak 260 mm a dlouhý zdvih díky měkkému gumovému závěsu. Membrány jsou vytvořeny ze směsi textilu a papíru pro co nejnižší váhu, všechny tři reproduktory pak pochází ze série NEXTEL.

Americký výrobce u své elektroniky s radostí odhaluje technické detaily, principy a parametry, u reprososutav ovšem aby jeden jakékoliv hodnoty pohledal. Kromě již zmíněných elektrických není dokonce ani v uživatelském manuálu zmínka o jiných parametrech. Z poslechových zkušeností lze ale alespoň přibližně odvodit některé závěry. Z poslechu varhanního recitálu je možné říci, že SR-2 bychom mohli důvěřovat v tom, že ještě nějakých 30 Hz vyzáří s plnou silou. O horní frekvenci se těžko dohadovat, nicméně jisté je, že v reprodukované hudbě nic neschází.

Reprosoustavy Pass Labs SR-2 hrály v poslechové místnosti importéra KAS Audio, která se svou velikostí cca 50 metrů čtverečních zdála být tak akorát. Hlavně kvůli tomu, že SR-2 jsou poměrně citlivé na umístění v prostoru – ať už se jedná o rozestup mezi nimi (ideální jsou tak tři metry), odstup od stěn (dva metry a více jim rozhodně neuškodí) nebo odstup posluchače – tam je důležité pro optimální zobrazení prostoru udržet něco mezi třemi až čtyřmi metry. SR-2 nejsou typem, který by vyžadoval sezení na jediném maličkém sweet spotu, disperze je v horizontálním směru velmi široká a pokles začíná být znatelný až téměř na úrovni reprosoustavy. Není tedy nejmenší problém pohodlně se usadit v jakémkoliv bodě poslechové sedačky. Horizontální směrovost je přeci jen znatelná, ideální poslechová osa leží někde malý kousek nad středovým reproduktorem, tedy odhadem ve výšce nějakých osmdesáti centimetrů.

Pass SR-2 byly připojeny k integrovanému zesilovači Naim Supernait a ke koncovému zesilovači Roksan Caspian M2. Jemu dělal řídící zesilovač právě předek Supernaitu. Zdrojem signálu byl velmi dobrý CD přehrávač Roksan Kandy K2 v alternaci s Revox C221. Kabeláž pocházela z dílen KrautWire (reprokabely) a QUAD (signálová kabeláž).

„Gotcha“ Pat Barber předesílá, jak velký zvuk dokáží SR-2 i s obyčejnější elektronikou předvést. Úvodní ťukání do činelů dává jasnou představu o jejich velikosti i materiálu, kov zní velice přirozeně a i přes ostatní nástroje je snadno slyšitelný jejich dlouhý dozvuk. Vůbec rozlišení jednotlivých měničů dává výborný náhled do nahrávky, bez násilných projevů ukazuje nejjemnější zvukové detaily. Jediným nedostatkem v zobrazení dokonale oddělených a konturovaných nástrojů je nedůsledné dodržení jejich velikosti – zdají se být poněkud větší než ve skutečnosti, což je ale problémem drtivé většiny dynamických reprosoustav větších velikostí.

Druhým diskem v mechanice se stal výběr Audio Digital Masters III a konkrétně Vivaldiho skladba „Laudamus“ (jen pro zajímavost – tato skladba má dle TT DR Offline Meteru dynamický rozsah výjimečně dobrých 18). SR-2 prokázaly výjimečně dobré dynamické schopnosti, z jejich projevu je cítit nadhled a sebevědomí, plynoucí ze skutečně obří dynamické rezervy. Jakákoliv hlasitost a jakkoliv složitý signál, Pass se stále drží přesnosti a mění signál na zvukové vlny s nevyčerpatelnou živostí a přehledem. Zvláště housle jako kdyby skutečně hrály před posluchačem v širokém, volném prostoru, vystupujícím plasticky i dopředu a dozadu. Jejich tóny se pak blíží realitě tak jak dovoluje zbytek řetězce.

Přestože je Gwyneth Herbert hlavně „klasickou“ písničkářkou s akustickou kytarou, její „My Mini and Me“ je kromě naléhavého hlasu naplněno také sytou, záměrně přehnanou basovou linkou a údery na velký buben. Ani energie těchto dvou spojených rytmických linek ale SR-2 nezaskočí a v nejnižším pásmu si udržují přehled, pořádek a drajv. Velmi suché, precizní basové pásmo sice dostává o ždibec více prostoru než středovýšková sekce, ale to platí v základním nastavení – komu by se daný charakter nelíbil, snadno může využít korekční přepínače na zadní straně a v neutrálním nastavení poněkud temnější zvuk si doladit dle vlastní libosti. Každopádně cítit fyzicky úder bubnů nebo pulsy baskytary je strhující zážitek, vrhající posluchače do náruče hudby. Neschopnost zaujmout není rozhodně to, z čeho by bylo možné Pass Labs SR-2 obvinit.

Koncertní záznam „Parallel Realities“ čtveřice DeJohnette / Metheney / Hancock / Holland zase předvádí poněkud hutnější charakter reprodukce SR-2. Pass SR-2 nepatří mezi jiskrně rychlé reprosoustavy, jejich zvuk se spíše valí než sviští, pokud bychom měli použít co nejsubjektivnější vyjádření. Reprosoustavy drží rytmus stylově a chytlavě jako starý bluesový zpěvák, stejně jako on ani nikam nespěchají a vykreslují i ty nejmenší detaily v perfektně rozvrstvených úrovních. O něco více energie ale i tady najdeme v pásmu, kde brnká Hollandův kontrabas. DeJohnettovo bicí nabízí naproti tomu lehké, vzdušné výšky s perfektně ohraničenými přechody a přirozeným zvukem kovových činelů i pocitem rozvířeného vzduchu po každém úderu do blan bubnů. Co je ovšem nejdůležitější, Pass Labs SR-2 tu dokážou přenést atmosféru živého koncertu, tu nepopsatelnou substanci kdesi uprostřed všeho zvuku a vší hudby, která působí na emoce posluchače. Skoro je cítit horko plného klubu, dav vlnící se hudbou a přijímající energii čtyř pohodových hudebníků na pódiu. Schopnost přenést tento aspekt nahrávky je právě to, co zaručuje nezmenšující se zábavnost reprodukce.

Son of Rushmore jsou reprosoustavy překvapivě tolerantní, jakkoliv jsou schopny odhalit nejmenší detaily nahrávek. Ale ani poněkud problematické nahrávky jako je poslední album Davida Kollera „Teď a tady“ nezní špatně – vlastně naopak, díky silnému zátahu „odspodu“ a množství energie, kterou SR-2 pumpují do poslechového prostoru s každým pohybem membrány, hraje třeba i titulní skladba zmiňovaného alba čitelně, razantně a chytlavě. Přitom ale zůstává jasné, že činel je skutečně činelem s určitými rozměry a ne jen uměle nasamplovaným zvukem.

„Ask a Woman Who Knows“ od Natalie Cole (disk KEF Ultimate Resolution Demonstration Disc No.2) předkládá fenomenální střední pásmo s otevřenými, dýchajícími hlasy. Jemnost, s jakou zachází Pass Labs SR-2 právě se středovým pásmem a lidskými hlasy je obdivuhodná. Něžný zpěv zůstává věrný od velmi nízkých „nočních“ hlasitostí až po ty skutečně vysoké, navíc se tu potvrzuje skutečně skvělé rozlišení těchto reprosoustav.

Pass Labs SR-2 jsou pozoruhodné reprosoustavy. Nikoliv jedinečné, protože na těchto dynamických bassreflexových třípásmech lze jen stěží najít nějakou jedinečnou technickou novinku. Čím ale přesvědčí, to je dotažená klasická koncepce a kvalita výroby – SR-2 jsou složeny pozorně a poctivě z high-endových součástek a je to jednoduše znát. Nemluvě o jejich impozantním exteriéru a jeho bezchybném zpracování – vzhled je ale pouze otázkou osobního vkusu. To vše ale plně odpovídá pořizovací ceně blízké půl milionu korun – v této kategorii už je hodně co vybírat, ať už mluvíme o KEF Reference 207/2 nebo třeba Bowers&Wilkins 800 Diamond. Pass Labs SR-2 je ale oběma jmenovaným – možná trochu překvapivě – plnohodnotným konkurentem. Jen na rozdíl od nich má přeci jen trochu temnější, plnější a nablýskanější charakter. I tak jistě právě tím získá nemalé sympatie mnoha milovníků reprodukované hudby jakéhokoliv žánru.

Kč 429 990,-

--- --- --- --- ---

KLADY

+ masivní, pevný a velmi sebevědomý zvuk

+ fantastický prostor

+ výrobní kvalita bez kompromisů

+ možnost korekce pásem dle akustiky místnosti

+ energický projev

ZÁPORY

- vyžaduje pro 100%tní výkon skutečně energický, až arogantní zesilovač

- díky poměrně silnému projevu potřebují opravdu hodně prostoru pro „dýchání“

- zvuk je trochu temnější

--- --- --- --- ---

VIZITKA PRODEJCE

KAS Audio

www.kasaudio.cz  – Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript. 

+420 602 406 436

200 300 xavian

200 200 mcintosh

200 200 tykon

200 200 soundstyle

200 200 grandinote

200 200 longplay

200 200 wdq

200 100 optoma

AKTUÁLNÍ REDAKČNÍ SESTAVY

ZESILOVAČE:

Naim Nait XS
Naim NAP250 (bi-amp)
Naim FlatCap XS
Norma Revo IPA-70B
Cambridge CXA80

ZDROJE SIGNÁLU:

OPPO BDP-105D
ASUS Xonar Essence One MUSES MKII
Apogee Groove
Cambridge CXC
The Little Black Box v2
COOD-E TV

REPROSOUSTAVY:

Harbeth Monitor 30
Xavian Perla
Xavian Premio
Fischer&Fischer SN-70

ANALOG:

VPI Scout
+ Jelco SA-250
+ Hana EH
Pro-Ject Elemental
Naim Stageline (MC)
Pro-Ject Phono Box
Grandinote Celio

KABELY:

ZenSati Authentica
Chord Signature XLR-DIN
TelluriumQ Silver (repro)
TelluriumQ Black (RCA)
KrautWire Guru S (RCA)
KrautWire zakázkové stříbrné USB
KrautWire Guru Digital (RCA)
EagleCable Condor Blue (RCA)
AudioQuest Big Sur (RCA)
ProAc Response Black Signature (repro)
Vincent Premium (XLR)
Monster Cable M1000 (toslink)
Monster Cable M1000 (HDMI)
+ řada standardních low-cost kabelů

NAPÁJENÍ:

IsoTek EVO3 Solus
IsoTek EVO3 Sirius
IsoTek EVO3 Initium
Nordost Red Dawn
zakázková rozvodnice
Xindak XF-1000ES
Furman AC-210 A E

SLUCHÁTKA:

Sennheiser HD 26 Pro
Sennheiser IE 8
Koss Porta Pro CZ

OSTATNÍ:

zakázkové stojany pod Harbeth
stojany Kudos S50
akustické prvky Sonitus Acoustic
Naim Mu-so
SIM2 CrystalCube
65" Philips 65PUS7101

MĚŘENÍ:

Clio Pocket
MCP CQ5620 (osciloskop)
CD generátor

200 300 basys cs subpage

 

ŠÉFREDAKTORŮV NEPRAVIDELNÍK

Kolik peněz musím doopravdy utratit?

Je to časté téma vašich dotazů směrem na redakci Hi-Fi Voice. "Kolik musím utratit, abych dostal zvuk co chci?", "Vyplatí se připlatit za X nebo za Y?" nebo třeba "Má vůbec cenu kupovat to, když to stojí jen ZZZ?". Neméně časté je pak nadšení nad tím, že to produkt za pár tisíc "natře" produktu za desítky a stovky tisíc (ovšem mám podezření, že pisatel nevěnoval poslechu a vzájemnému srovnání zase až tak moc času...). Takže kolik peněz vlastně je třeba DOOPRAVDY utratit?

Číst dál...

200 200 basys 200 200 horn 200 200 hifiguide 200 200 rpaudio 200 200 studiospalicek 

200 200 audio visual 200 200 voice 200 200 psg 200 200 ketos 200 200 kasaudio 

200 200 pmc 200 200 cptpraha 200 200 naimstudio 200 200 aq 200 200 mareka audio 

200 200 4ce distribution 200 200 altei 200 200 ibdczech 200 200 elfton 200 200 eurostar