Středně velké, štíhlé a elegantně zaoblené sloupečky KEF xQ40 jsem poprvé potkal na letošní výstavě Home Cinema Praha, kde se mi staly celodenními partnery při prezentaci Hi-Fi Voice. A tak víceméně díky mé lenosti a neochotě stěhovat do výstavních prostor opravdu skvěle hrající, ale poněkud objemné a neforemné Harbeth Super HL5 jsem se po rychlé a náhodné dohodě s Ludvíkem Zabákem z BaSys CS chopil jednoho kusu KEFů, on druhého a po dobrodružné cestě napříč výstavním areálem, spojené s poněkud ožehavou otázkou „Upustím / Neupustím“ jsem pěkné, ale hmotné reprosoustavy ustavil na místo, zapojil a.....nevěřícně poslouchal.

Po celém dni společného hudebního soužití jsem se KEF xQ40 vzdával pouze s vidinou toho, že si je zase brzy vypůjčím. Značka KEF totiž jako kdyby díky českému distributorovi důsledně vymizela nejen z mého dosahu a z mých úvah, ale také z přemýšelní většiny ostatních, přičemž kdo jiný, než jedna z legend britského hi-fi, založená už v roce 1961 Raymondem Cookem a mající na svém kontě třeba LS3/5A (známý též jako „BBC Monitor“) s více než dvěma miliony prodaných kusů by měl hrát prim v oblasti reprosoustav? Až BaSys CS jako nový zástupce značky udělal spoustu kroků pro její opětovné zviditelnění a – jak se zdá – kroky to byly úspěšné. K dispozici tak je dnes široké spektrum reprosoustav od těch pro ty opravdu nenáročné aplikace (C Series s cenami v řádu tisíců korun) až po vrcholný high-end (Reference Series, KEF Muon a KEF Concept Blade s cenami v řádu stovek a více tisíc), takže si vybere opravdu každý.

KEF má také velmi zajímavou firemní organizaci, protože je vlastněn hongkongským výrobcem baterií GP, své levné řady C a Q vyrábí kompletně v Číně (zde je třeba zdůraznit, že se nejedná o nic špatného – Čína se již dávno dokázala při zachování směšně nízkých cen práce dostat víceméně na kvalitativní úroveň srovnatelnou s tou evropskou), pro řadu xQ vyrábí měniče v Anglii a kompletace probíhá opět v Čínské lidové republice, aby svou vrcholnou Reference series i kusové Muon produkovala kompletně v Anglii – ovšem to vše samozřejmě spíš pro dobrý pocit zákazníka, než kvůli nutnosti zachování kvalitativní úrovně. A aby toho nebylo málo, distribuce probíhá z Německa. A teď se v tom vyznejte – tradiční anglická firma se sídlem v Hongkongu, výrobou v Číně a distribucí v Německu je ovšem typickým příkladem moderní a úspěšné organizace.

KEF xQ40 je pro mne ideálem reprosoustavy, nesoucí jméno KEF – třípásmové metr vysoké sloupečky se dvěma bassreflexovými otvory, vysokou citlivostí 90dB, „typickou“ osmiohmovou impedancí s poctivě uváděným minimem na úrovni 3,2 Ohmu. Díky zakulacení celého těla reprosoustav nejen směrem dozadu, ale také spodní hrany vzhůru a vrchní dolů působí silueta nesmírně dynamicky a elegantně. Díky tomu také xQ40 působí o mnoho menší, užší a nižší než jejich míry 1020 x 231 x 302 mm naznačují. Na první pohled vás také snadno ošálí a troufnete si je vzít do náruče a nést, jejich precizně vyleštěný povrch je ale extrémně kluzký a víc jak 24 kg na kus se brzy pořádně pronese. Ještě před ustavením v poslechovém prostoru je třeba namontovat na každý sloupek buď čtyři hroty nebo čtyři jakési kužely a pomocí jich vyrovnat soustavy podle svislé osy – zakřivení spodní části a s tím související umístění šroubovaích otvorů pro přední a zadní hroty v různé výšce je totiž pěkně zákeřné a chvíli se při hledání stabilní pozice zapotíte. Stejně tak se zapotíte, když vše už celý pár stojí v pozoru jako voják na nástupu a vy do něj neopatrně šťouchnete – kuželovité nožičky totiž dodávají asi tolik stability a jistoty jako má pavouk na kolečkových bruslích, tedy zatraceně málo. Jsou evidentně určeny hlavně pro nepoškození luxusních podlah, čímž chci říci, že vřele doporučuji využití hrotů – ostatně, je to přece „víc hi-fi“.

První, co jsem udělal po usazení reprosoustav v prostoru bylo odebrání průzvučné černé mřížky, které trestuhodně zamezuje výhledu na měniče a tím – dle mého – připravuje reprosoustavu o dobrou třetinu jejich vizuální působivosti. Tři měniče o stejném průměru 16,5 cm, z nichž každý z dolních dvou basových hostí ještě bassreflexový otvor, působí velmi pěkně. Horní hliníková membrána pro nejvyšší a střední frekvence má ve svém středu zakomponovaný 19mm vrchlík s takzvanou mandarinkovou rozptylkou, která má za úkol „poskytnout jemnější a čistší vysoké frekvence se zvýšením jejich disperze a ochrany před nenechavými prsty“, a technologií Uni-Q. Té je součástí i ona zmiňovaná rozptylka, celkově jde ale o přepracování výškového reprodutoru a jeho vrchlíku opět pro širší rozptyl a lepší podání výšek.

Poslechové dojmy jsem získával ve dvou různých prostorách a na třech různých sestavách. Prvním prostorem byla netypická místnost – hotelový pokoj s velmi vysokým stropem a středně velkou podlahovou plochou (cca 30 metrů čtverečních a výšce stropu cca 6 metrů), druhým pak kanceláře Hi-Fi Voice. Společným prvkem všech sestav (krom xQ40 samozřejmě) byly interconnecty Monster Cable M1000i a reprokabely KrautWire Awakening. Prvním systémem pak byla velmi agilní kombinace USB D/A převodníku Wavelength Audio Cosecant v3 a integrovaného elektronkového zesilovače PrimaLuna DiaLogue One, druhým a nejčastějším systémem pak byla „redakční“ kombinace KR Audio Antares VA320 + KR Audio P-150 jakožto dělený high-end zesilovač v součinnosti s CD přehrávačem Roksan Kandy K2. Chvíli jsem KEF také krmil sestavou značky Rotel, konkrétně koncovým zesilovačem RB-1582, předzesilovačem RC-1580 a (HD)CD přehrávačem RCD-1520. U posledního jmenovaného se přes všechny kvality ukázalo, že KEF xQ40 hraje vyšší ligu.

Začněme tím, co předchází každému klidnému a pohodovému poslechu a to je umístění reprosoustav v místnosti. Zde jsou KEF xQ40 „reprosoustavami dvou tváří“ - není pro ně problém stát půl metru od stěny, stejně jako je můžete mít ve volném prostoru uprostřed pokoje, jejich charakter bude stálý. Stejně tak můžete ležet kousek nad zemí, sedět v pohodlném křesle nebo dokonce stát můžete být daleko od „ideálního“ vrcholu trojúhelníku soustava-posluchač-soustava a přesto bude kvalita zvuku stále konstantní. Klobouk dolů, tohle by mohla být slovníková definice opaku k heslu „směrový“. Trochu horší je to pak s volbou místnosti, zde je totiž nutno značně bádat a laborovat. Nemá cenu o KEFech uvažovat pro poslechový prostor menší než nějakých dvacet, možná i třicet metrů čtverečních – zde se pravděpodobně také díky kovové rozptylce zvuk stane agresivním a příliš ostrým, což lze částečně kompenzovat kvalitními a nákladnými akustickými úpravami, ale je prostě znát, že xQ40 potřebují „dýchat“. Ve středně velké a větší místnosti je pak – jak již bylo řečeno – v zásadě úplně jedno kam je ustavíte.

Důležitá a pro mé uši kouzelná a chytlavá je schopnost KEFů produkovat harmonický, pevný a lehce poslouchatelný zvuk, díky němuž se nebudete chtít od své hudby odtrhnout. Nebál bych se říct, že zvuk má svůj vlastní charakter, britský, s aristokratickým nadhledem a nevídanou zábavností, s přídechem měkkosti a vřelosti, které jediné ho nedovolují nazvat neutrálním a nutí použít pouze přívlastek „vyvážený“. Signatura zvuku je tak silná, že by se až dalo prohlásit jej za vymyšlený, ovšem tak úžasně, nádherně a skvěle vymyšlený, že byste až chtěli, aby i skutečná produkce zněla přesně takhle muzikálně. Je třeba zdůraznit, že předchozí věty jsou v mém hodnotovém žebříčku pevně zakořeněny v části „klady“.

Přesnost a smysl pro detail, jež z velké části připisuji kvalitním hliníkovým membránám, reprodukujícím středy a výšky, vyniknou tím víc, čím složitější hudbou xQ40 „trápíte“. „Carmina Burana“ Carla Orffa na nahrávce vídeňských filharmoniků od Deutsche Grammophon, Bizetova „Carmen“ v provedení orchestru Metropolitní opery a Leonarda Bernsteina na témže labelu nebo Mussorgského „Obrázky z výstavy“ chicagského symfonického orchestru zní fantasticky, vzduch kolem nástrojů i jejich textury a velikost jsou naprosto reálné, jako kdyby se celé hudební těleso nacpalo nějakým způsobem do vašeho pokoje. Stejně tak komorní nahrávky typu Jarretova „Köln Concert“, který je mimochodem fanstatickým příkladem dobře sejmutého klavíru i okolní ambience, jsou podány s perfektním smyslem pro detail i mikrodynamiku, přechody jednotlivých tónů nejsou komprimované a ani u dramatických pasáží není slyšet žádnou vadu zvukového projevu.

Celkově jsou u KEF xQ40 nejlepší střední a vyšší frekvence, kde reprosoustavy fungují s nadhledem a klidem, zatímco basů je vždy a všude díky dvojici papírových měničů i bassreflexových otvorů dostatek, aniž by ztrácely na konturách nebo důraznosti, ačkoliv měl-li bych je nějak charakterizovat, zařadím je do kolonky napepsané „jemnost a kultivovanost“. Při hlasité reprodukci rockové hudby, namátkou třeba posledního alba britských Placebo nebo výběru ostrovních Radiohead cítíte kopák kdesi hluboko v břiše a rána do bubnu je opravdu ránou.

U jazzových nahrávek typu Diana Krall „Live in France“ nebo živáku Patricie Barber vynikne schopnost lokalizovat jednotlivé akustické nástroje v prostoru a vytvořit realistickou a plastickou hudební scénu, stejně jako živost hlasů a to, že celé důležité střední pásmo je sice možná o něco výraznější než zbytek frekvencí, ale i přesto zvuk odshora až dolů tvoří semknutý celek. U „Like Minds“ pětice špičkových jazzmanů Burton / Corea / Metheny / Haynes / Holland zase nástroje spořádaně stojí na svém místě, ačkoliv i u dražších soustav mají tendenci lehce cestovat mezi levým a pravým kanálem, což je dobře znát zvláště na dojmu „roztaženého“ vibrafonu.

Co jsem si z poslechu KEF xQ40 odnesl především je dojem naprosté spokojenosti a chuti poslouchat hudbu. Již dlouho se mi nestalo, aby ve mně některé reprosoustavy vzbudili tolik nekritické radosti jako tyto. Nesmírná lehkost a plnost jejich projevu, kdy hudba je opravdu HUDBOU a ne zvukem je tím, díky čemu je velmi rád doporučím mezi několik tipů každému, kdo hledá reprosoustavy v cenové kategorii do 100 000,-. Protože se jedná o reprosoustavy s vlastním poměrně silným charakterem, nebudou se určitě zamlouvat puristům, přesto jen pokrytec by o nich mohl prohlásit, že nejsou zábavné. A to je to, co je na hi-fi nejdůležitější – schopnost přinést radost z poslechu hudby...

OBR 1 – Zde je vidět velmi příkladný průběh elektrické fáze (horní křivka) i impedanční křivky (dole). Vyplývá zde ale také to, že xQ40 by měly být označeny spíš jako šestiohmové, ne-li přímo čtyřohmové.

OBR 2 – Zde je jasně pozorovatelný nástup reprodukce kolem deklarovaných 45ti Hz a také vliv mandarinkové rozptylky, interpretovaný jako „koleno“ kolem 15 000 Hz s následným poklesem. 55 kHz psaného rozsahu je ovšem údaj v běžných podmínkách nedosažitelný.

Kč 88 000,-

--- --- --- --- ---

KLADY

+ zábavnost, schopnost udržet pozornost a neunavit

+ dynamický, přesný, jemný a detailní zvuk

+ povrchové provedení a celkově vzhled a výrobní kvalita

+ „mandarinková“ rozptylka na výškáči, která doopravdy zvyšuje kvalitu šíření výšek

+ nenáročnost na připojený zesilovač a reproduktrovou kabeláž

ZÁPORY

- propojky bi-wire reproterminálů účinně blokují jakékoliv snadné připojení reprokabelů

- kulaté nožičky, které neposkytují dostatek stability na měkčím povrchu

- „mandarinková“ rozptylka na výškáči, která činí reprosoustavy velmi citlivými na poslechový prostor

--- --- --- --- ---

VIZITKA PRODEJCE

BaSys CS

www.basys.cz  – Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript. 

+ 420 234 706 700

200 300 mcintosh

200 200 pmc

200 200 normaaudio

200 200 studiospalicek

200 200 rpaudio

200 100 wdq

200 100 rodel

AKTUÁLNÍ REDAKČNÍ SESTAVY

ZESILOVAČE:

Naim Nait XS
Naim NAP250 (bi-amp)
Naim FlatCap XS
Norma Revo IPA-70B
Cambridge CXA80

ZDROJE SIGNÁLU:

OPPO BDP-105D
ASUS Xonar Essence One MUSES MKII
Apogee Groove
Cambridge CXC
The Little Black Box v2
COOD-E TV

REPROSOUSTAVY:

Harbeth Monitor 30
Xavian Perla
Xavian Premio

ANALOG:

VPI Scout
Pro-Ject Elemental
Naim Stageline
Pro-Ject Phono Box

KABELY:

ZenSati Authentica
TelluriumQ Silver (repro)
TelluriumQ Black (RCA)
KrautWire Guru S (RCA)
KrautWire zakázkové stříbrné USB
KrautWire Guru Digital (RCA)
EagleCable Condor Blue (RCA)
AudioQuest Big Sur (RCA)
ProAc Response Black Signature (repro)
Vincent Premium (XLR)
Monster Cable M1000 (toslink)
Monster Cable M1000 (HDMI)
+ řada standardních low-cost kabelů

SÍŤOVÉ FILTRY:

IsoTek EVO3 Solus
IsoTek EVO3 Initium
zakázková rozvodnice
Xindak XF-1000ES

SLUCHÁTKA:

Sennheiser HD 26 Pro
Sennheiser IE 8
Koss Porta Pro CZ

OSTATNÍ:

zakázkové stojany pod Harbeth
stojany Kudos S50
akustické prvky Sonitus Acoustic
Naim Mu-so
SIM2 CrystalCube

MĚŘENÍ:

ATB PC Pro pro Windows 7
NAD C370
Pioneer BDP-LX71
MCP CQ5620 (osciloskop)
CD generátor

200 300 basys cs subpage

 

ŠÉFREDAKTORŮV NEPRAVIDELNÍK

Jak se hodnotí?

Recenze všeobecně (na hudbu, na jídlo, na filmy, na auta, na makeup nebo na hifi...) jsou většinou cílem uštěpačných poznámek ze strany těch, s jejichž názorem se neshodnou, to je ovšem v zásadě asi i v pořádku, jakkoliv snaha ventilovat svůj názor spíše konstruktivním, logicky formulovaným způsobem by zjevně byla ku prospěchu o něco více. Jinými slovy, vyjádřit svůj názor "že je to sračka" mohu i slušně, věcně a bez nutnosti okamžitě napadat.

Číst dál...

200 200 xavian 200 200 soundstyle 200 200 eurostar 200 200 tykon 200 200 psg

200 200 hifiguide 200 200 cptpraha 200 200 basys 200 200 naimstudio 200 200 horn

200 200 aq 200 200 voice 200 200 yamaha 200 200 horizontrading 200 200 kasaudio

200 200 elfton 200 200 mareka audio 200 200 ibdczech 200 200 walter kircher 200 200 4ce distribution

1024 200 audio video show praha