Hi-Fi Voice

Když poprvé spatříte elegantní a luxusně působící pé-em jedničky, jako kdybyste se ocitli o pár (desítek?) let zpátky v hifistické minulosti. Ve „tváři“ PM1 jako kdyby vykoukly některé z rysů dřívějších modelů – nejvýrazněji snad z řady CDM v kombinaci s luxusním pocitem novějších sérií 800. To vše protřepáno, nikoliv promícháno vytváří šarmantní kombinaci retro designu s moderní technologií – tak trochu jako agent 007. A přestože Bowers ocenil model PM1 – vzhledem k prvnímu vizuálnímu dojmu – nečekaně nízko, bezpochyby tu máme typického představitele reprosoustav s logem BW. I když....možná, že zase ne tak typického.

Jak už bylo řečeno, designéři se snažili, aby PM1 působily skutečně atraktivně a to se jim povedlo. Ostatně za mnohé hovoří už vysvětlení zkratky „PM“ – jedná se o iniciály slov „Prestige Monitor“. Přesně takový dojem také maličké PM1 evokují – skutečně luxusní monitory. Skříň ozvučnice je zhotovená z MDF desek podobným procesem jako ty z řady 800. Pro větší pevnost je uvnitř osvědčená sada příček Matrix, dřevěné bočnice jsou pak osazovány separátně na konci výroby a mají nejen estetickou, ale také tlumící funkci, navíc ještě dodávají konstrukci na pevnosti. Zahnuté čelo reprosoustavy je pak vyrobeno z dvou vrstev a kombinuje klasickou MDF se speciálním tlumícím polymerem. Nejen, že má dobré akustické vlastnosti, ale navíc i velmi elegantně vypadá (i když v praxi je neradno na něj moc sahat, stopy prstů jdou špatně odstranit vlastně z celé ozvučnice).

Dominantou vzhledu tohoto malého dvoupásmového monitoru je – kromě leštěných bočnic v barvě moka – samozřejmě žlutý středobasový reproduktor s tradiční „bowersovskou“ žlutou membránou z Kevlaru a tweeter v separátní Nautilus ozvučnici na vrcholu reprososutavy. Středobas má průměr 13 cm a opticky působí zasazený v ozvučnici poměrně rozměrově skromný. Zdání ale klame… Výškový reproduktor o průměru 2,5 cm v oddělené ozvučnici vychází konstrukčně z tweeterů nejnovější řady 800, místo diamantové membrány ale používá hliník vyztužený karbonem. Díky lehčí membráně než mají diamantové verze tak stačí na jeho pohon dva místo čtyř magnetů. Rezonanční kmitočet tohoto reproduktoru leží až u dosti vysokých 40ti tisíc Hz. Na spodku čelní stěny je ještě umístěn otvor bassreflexu, či jak mu v B&W přezdívají Flowportu. Jeho pointou je množství prohlubenin ne nepodobných povrchu golfového míčku, které mají za úkol zklidnit proudění vzduchu a odstranit nežádoucí šustění.

Zadní stěna PM1 je rovná a vyrobená ze stejného materiálu jako čelo, hostí pouze čtveřici masivních zlacených reproterminálů WBT standardu pro bi-wiring / bi-amping. Jsou spolu s identifikačním štítkem uloženy na decentní kovové destičce. To jen podtrhuje nenápadný a vkusný šarm pé em jedniček. Ostatně k tomu přispívá i doporučený stojan za ne malou, ale ještě akceptovatelnou cenu 13 a půl tisíce korun. Je laděný vzhledem přímo k PM1 a ne sice, že by se tyto monitory nedaly provozovat na jiném či přímo na skříni, ale ideální je skutečně tento úzký a poměrně nízký stojan. Umožňuje – v zájmu co největší decentnosti vzhledu – schovat reproduktorové kabely přiměřené šíře do nohy a vyvést je poté až u podlahy, takže nikde zbytečně nevisí.

Hmotnost jedné reprosoustavy je při relativně kompaktních rozměrech 33,1 (výška) x 19,1 (šiřka) x 29,3 (hloubka) cm znatelných 9,3 kg. Se stojanem má pak celek hmotnost skoro 20 kg. Není to sice nikterak závratná váha, ale na pocit hodnotnosti výroby a kusu pořádné hmoty bohatě stačí.

Jak už bylo řečeno, Bowers&Wilkins PM1 jsou dvoupásmové bassreflexové monitory, přechodový kmitočet mezi měniči se nachází na úrovni 4 000 Hz. Nominální impedance je stanovena na 8 Ohm, přestože sám výrobce přiznává propad až k úrovni 5,1 Ohm a snad by bylo fér říci, že PM1 je šestiohmový model. Udávaná citlivost je sice „pouhých“ 84dB, ale v běžném provozu se nezdálo, že zesilovač s výkonem nad 50 Wattů by měl jakýkoliv problém s řízením těchto monitorů. Frekvenční pracovní rozsah v tolerančním pásmu -3dB je pak posazen mezi 48 a 22 000 Hz, což je vzhledem k danému litrovému objemu ozvučnice velmi slušný výkon. Subjektivně se pak dokonce zdá, že BéWéčka si dokážou sáhnout i níže. Výhybka PM1 je svým designem velmi jednoduchá, sestává jen z komponent co by jich na prstech rukou napočítal, v čele s masivní cívkou a výběrovými kondenzátory Mundorf Supreme.

Poslech PM1 probíhal ve dvou prostorách, z nichž jedna byla dokonce referenční poslechovka výrobce přímo v anglické továrně. Připojené zesilovače byly NAD C370, Quadral Aurum A5 a Rotel RA-1520. Zdroje signálu pak Quadral Aurum C5, Pioneer BDP LX-71, Rotel RCD-1520 a all-in-one Pioneer PDX Z9. Kabeláž AudioQuest (přímo v B&W), dále pak Eagle Cable, Monster Cable, ProAc a QUAD. O filtrovaní elektrického proudu se starala dvojice filtrů / rozvodnic Xindak. Přestože PM1 hrály i na polici, zjevně lépe jim bylo ve volném prostoru na dedikovaných stojanech a zřetelně lépe hrály zhruba v dvou a půl metrové vzdálenosti od sebe, mírně natočené k posluchači. I když je úhel vyzařování poměrně široký, sweet spot je pořád ještě poměrně citelný přímo na vrcholu poslechového trojúhelníku – ačkoliv posluchač se rozhodně nemusí být pohnout a pohodlně se usadit.

Bowers&Wilkins PM1 se umí v prostoru vizuálně ztratit, zvláště v místnostech s tmavším nábytkem je díky jejich velikosti sotva postřehnete. Jaké ale nastane překvapení, když se rozehrají – zvukově totiž rozhodně žádné ztracení se v prostoru nepřichází. Jako první zahrála poslední skladba z výběru Stockfish Records a sice Chris Jones se svou „Sanctuary“. Zcela cíleně přebasovaná nahrávka zněla na PM1 úžasně – energie středního a basového pásma doslova rozechvívá bránici a rozvibruje skla v oknech i při průměrných poslechových hlasitostech – na tak maličkou reprosoustavu téměř neuvěřitelné a rozhodně ne typicky Bowersovské.

Bas je nejenom neskutečně pevný a rychlý, ale také příjemně měkký a vřelý, velmi neunavující. To dokazuje třeba klidný barový jazzík dua Bill Mays a Ray Drummond na jejich „One to One“. Kontrabas druhého jmenovaného sice maličko z těch úplně nejhlubších tónů postrádá (jedná se skutečně o dojem nepatrné neúplnosti v několika řídkých okamžicích), ale to je daň za rozměry monitorů. Jinak si kevlarový reproduktor pro střední a nízké frekvence skutečně užívá – přesnost a energie je skutečně hodně příjemná. Vykreslení celého obhospodařovaného pásma svou příjemností, klidem a nadhledem připomíná pověstné studiové monitory, ať už klasický BBC Monitor či jakékoliv následovníky typu Harbeth nebo Spendor řady Classic. Zde je ale navíc ještě příjemná vřelost.

Výšky pak sice bezproblémově a správně navazují na práci středobasu tam kde mají, ale jsou – snad díky použité membráně, snad i díky výhybce – poněkud tvrdší a přímější ve svém projevu. Být na starší „hliníkové“ generaci „osmistovek“, charakterem by patrně skvěle seděli, ale skvělý středobas PM1 přímo volá po použití skvostného firemního diamantového výškáče. Žel, kdo by jej chtěl, musí sáhnout do kapsy pro dvojnásob peněz za 805 Diamond. Ani tak ale nejsou nejvyšší tóny problematické – naopak, jejich čistota a průzračnost a s tím spojená prostorovost zvukové scény jsou na jedničku, srovnáváme-li s konkurencí dané cenové hladiny.

Přesto by PM1 o něco více slušelo o stupínek jemnější nastavení nejvyšších kmitočtů. Vyšší tóny houslí Ann-Sophie Mutter na Vivaldiho „Čtveru ročních období“ z produkce Deutsche Grammophon jsou velmi přímočaré, detailní a prokreslené. Oproti živým houslím je zvuk strun poněkud prezentnější a tvrdší, ale je slyšet skutečně každý nahraný detail. Navíc celý orchestr je nádherně vykreslený v prostoru s jasně vystupujícími stradivárkami v popředí.

Ani pop / rocková produkce není mimo talent pé em jedniček – mocné a energické basy dokonce vykouzlí z jakékoliv nahrávky strhující zážitek. Energie spodního pásma, čistota středů a přesnost výšek jsou ideální přesně pro takovýto žánr. Stará dobrá „Another Brick in the Wall: Part II“ buší do bránice v rytmu Watersovy elektrické basy a ran Masonovy bicí soustavy, zatímco nad vším se vznáší jasný a dobře čitelný zpěv. PM1 dokáží udržet pořádek a nadhled nad celou nahrávkou a donutí posluchače poklepávat si nohou díky skvělému timingu. Nutno říci, že těchto vlastností ale dosahují hlavně v zapojení s dostatečně silným a stabilním zesilovačem.

Bowers&Wilkins PM1 jsou tak trochu jiné Bowersy – přestože na první pohled je identifikujete se značkou díky barvě středobasu a tweeteru Nautilus, jejich vzhled je tak trochu odlišný. Přestože i zvukově poznáte, že hrají Bowersy, jsou o něco víc „své“, o něco víc posazené na masivním basu a přehledných, otevřených středech než je u této značky obvyklé. A přestože očekáváte od jejich luxusního vzhledu typicky vyšší cenu produktů B&W, překvapí vás cenovkou, která vzhledem k předvedeným výkonům prostě stojí za to. Jestliže se ztotožníte s mírně retro vzhledem těchto maličkých monitorů, seznáte, že výrobce si skutečně nevymýšlí a označení Prestige Monitor je na místě.

Kč 63 980,-

Kč 13 580,- (stojany)

--- --- --- --- ---

KLADY

+ vzhled

+ kvalita výrobního provedení na danou cenovou kategorii

+ zvuk od nejnižších basů až po vyšší středy je skvostný

ZÁPORY

- výšky by zasloužily použití nového, jemnějšího diamantového tweeteru

--- --- --- --- ---

VIZITKA PRODEJCE

Eurostar Ostrava

Tato emailová adresa je chráněna před spamboty, abyste ji viděli, povolte JavaScript – www.eurostar-ostrava.cz