Klasika. Absolutní klasika, nebo také absolutní retro, možná také prostě jen exkurze do zvukového a vizuálního stylu „zlatého věku hi-fi", tedy 60. – 80. let 20. století, možná ještě mnohem dál. To je model Denton od zavedené britské značky Wharfedale. Malá, cenově dostupná a na první pohled retrospektivně laděná regálová reprosoustava kombinuje nové technologie se staromilským přístupem ke konstrukci i vnímání zvuku.

Berlínská scéna je v uměleckém světě skutečný pojem, synonymum pro progresi a originalitu. Možná méně známý je fakt, že i ve světě nahrávání je Berlín jedním ze zásadních měst. Minimálně díky značce, kterou Georg Neumann založil v roce 1928 a obdařil svým jménem. Z množství různých aktivit se brzy vydělila ta nejvýjimečnější, což byla výroba mikrofonů. Jen málokteré studio (a že jich je po celém světě enormní množství), nezávisle na velikosti, tak dnes ve své výbavě nemá alespoň nějaký z mikrofonů Neumann. Tak trochu okrajově právě v porovnání s mikrofony najdete ve firemním katalogu aktivní studiové monitory, jejichž výrobou se Neumann zabývá od roku 2010. Navazuje tam ale na mnohem starší tradici firmy Klein + Hummel, která na svět přišla už v roce 1945.

Historie aktivních monitorů GENELEC sahá do nádherného finského dvacetitisícového městečka Iisalmi až někam k roku 1976, kdy mladí postgraduální studenti akustiky Ilpo Martikainen a Topi Partanen dostali od svého přítele z jednoho z hlavních rádií v zemi za úkol postavit aktivní monitor. Traduje se pověst, že se nejprve s údivem zeptali, co to vlastně aktivní monitor je, a za dva týdny od vysvětlení byl na světě první prototyp. Tak či tak, plné dva roky trvalo dotáhnout tento vzorek do stádia finálního produktu, pojmenovaného S30. Od té doby se radikálně proměnilo úplně všechno, snad až na zaměření firmy na výrobu aktivních studiových monitorů.

Kdo z nás celé dny nesedí u svého počítače, ať už v pracovních záležitostech přes den, nebo pak osobních po večerech? Když už se také v posledních letech čím dál tím více prosazuje odvětví „počítačového" audia, tedy hlavně datové hudební soubory ve vysokých rozlišeních, bezztrátové kompresní formáty, skvělé USB převodníky jako zdroje signálu a tak dále, je s podivem, jak málo velkých výrobců má ve svém katalogu také kvalitní reprosoustavy, určené ke spárování s počítačem a nabídnutí skutečně kvalitního poslechu.

Britský Harbeth je tak trochu zvláštní značka... Produkty s tímto logem snad jako nic jiného na světě ztělesňují kořeny takzvaného „britského zvuku" a „britské tradice". Nejen, že pojetí navazuje na legendární BBC monitor (zrod jeho idey můžeme vysledovat někdy do 20. let 20. století), ale Alan Shaw a jeho tým zjevně velmi dobře pochopili, jak se reprosoustavy chovají ne v měřící místnosti, ale v reálném poslechovém prostoru. I proto je jejich pojetí netradiční a pranic nevadí, že reprosoustava připomíná tak trochu přerostlou ptačí budku.

Spendor patří mezi nejtradičnější výrobce reprosoustav – protože jak jinak se dá nazvat firma, která své produkty vyrábí od šedesátých let v Británii (konkrétně v Hailshamu, hrabství Sussex), dává je dohromady výhradně ručně a v podstatě spolu s dalšími definovala pojem „monitor“. Od legendárních modelů BC1 a BBC monitoru LS3/5a až po dnešní moderněji pojaté řady A, ST a D zůstává ale firma Spendor ztělesněním tradičního britského přístupu k high fidelity. Dost možná podle konzervativního hesla „Proč měnit to, co tak skvěle funguje“. 

Sladká hudba… To je nejen vystižení ideální reprodukční reality, ale také název nové série stále úspěšněji expandujícího největšího českého výrobce Xavian, kterou si nadělil k patnáctému výročí existence. V podstatě by se dalo říci, že Roberto Barletta novou řadu koncipoval jako sladkou a každému dostupnou ochutnávku toho, co Xavian vlastně znamená, jako takový bonbónek. Tímto oslím můstkem se jednoduše dostaneme k tomu, jak mohl vzniknout název regálové reprosoustavy Bonbonus, uvozující právě novinkovou řadu Dolce Musica.

Britský KEF (Kent Engineering & Foundry neboli Strojírny a slévárny hrabství Kent) jako kdyby s koncem prvního desetiletí jedenadvacátého století chytil čerstvý vítr do plachet. V podstatě kompletní obměna výrobního katalogu přinesla jednu zajímavější a povedenější změnu za druhou, snad ve snaze dostát firemnímu heslu „Innovators In Sound“. Kombinace nově střiženého, velmi moderního kabátku druhé nejvyšší řady R (nepočítáme-li sólo skvosty typu Muon nebo Blade), spolu s ověřenými technologickými řešeními se zdá být zásahem do černého.

Britská legenda KEF slaví úctyhodné 50. narozeniny a rozhodla se dát si dárek hodný tohoto jubilea. Rozhodla se pro to, co ostrovní výrobci reprosoustav umí snad nejlépe – postavit malý, ale schopný monitor za rozumnou cenu. Že se jí to povedlo lze vydedukovat nejen z ohromujícího množství cen a pozitivních hodnocení od odborné veřejnosti, ale také z téměř libovolně krátkého osobního setkání s těmito tak trošku zvláštními reprosoustavami, sdílejícími pozici v katalogu s vlajkovými loděmi Muon a Blade.

Ingvar Öhman v roce 1977 založil ve Stockholmu Ústav pro výzkum vlastností lidského sluchu, neboli instituci, snažící se pochopit, jak sluchový systém reaguje na reprodukovaný zvuk. Čistě vědecké zařízení však potřebovala i adekvátní vědecký nástroj, zde tedy konkrétně reproduktor, schopný čistě a správně zahrát testovací tóny tak čistě, aby měření a pozorování mohla být skutečně užitečná. Jenže, dle Öhmana takový reproduktor v té době neexistoval a tak zbývalo jediné – navrhnout a vyrobit jej.