Albion je zemí zaslíbenou zvukové reprodukční technice a to už mnoho desítek let. Kromě klasických přístrojů právě v Anglii najdeme i požehnanou hromadu výrobců kabeláže, jednoho z nejdivočeji rostoucích segmentů high-fidelity, který v posledních letech prošel vývojem od nezájmu, přes magické mysteriózní triky až po současný stav, kdy jsou všechny kabely v systému brány jako plnohodnotné komponenty s výrazným vlivem na výsledné zvukové podání. Současně s rozvojem tohoto segmentu ale také raketově rostou pořizovací ceny kabelů (i když samozřejmě ne všude).

Jednou z anglických, tedy přesněji vlastně skotských, „drátařských" firem je Atlas Cables, sídlící v hrabství East Ayrshire těsně pod Glasgow. Historie firmy není kdovíjak dlouhá, nicméně její kabely už stihly vyhrát i nějakou tu cenu napříč glóbem. Rozhodně zajímavý je i rozsah produkce – značku Atlas najdete jak na kabeláži z těch skutečně nejdostupnějších tříd, tak na ryze high endových produktech typu signálového kabelu za dobrých 100 000,- a na reproduktorvých drátech za více než 300 000,-. Přítomnost takhle drahých výrobků už svědčí rozhodně o pevném sebevědomí tvůrce.

Faktem je, že valná většina značek, které najdete na kabelech, funguje spíše v řetězci „myšlenka > nalezení vhodných polotovarů > největší možné přiblížení kýžené myšlence > nalepení loga > distribuce". Jinými slovy, není zase tak samozřejmé, aby si výrobce pod svou střechou vyvíjel vodiče, stínění, geometrie a vlastně i samotné materiály. Samozřejmě – kvalitní kabel lze poskládat i z katalogových součástí jiných výrobců, není však náhoda, že ti v současnosti nejlepší mají silný „domácí" výzkum a vývoj.

Ve Skotsku se rozhodně snaží jít tou druhou cestou. Například u vodičů sází na co nejčistší měď, v případě kabelů Atlas mají drátky minimální čistotu 6N (jinak řečeno 99,9999% čistoty – týká se modelů Element Integra a Equator), v referenční sérii pak přibude na konci ještě jedna devítka (to u obou verzí kabelů Hyper). V nejvyšší třídě (tedy u všech krom jmenovaných) se také používá metoda odlévání jednolitého krystalu Dr. Ohna; to logicky zabraňuje usazování nečistot mezi jednotlivými krystaly uvnitř vodiče a zabraňuje to také nechtěným ztrátám signálu v těchto zlomech. Referenční model Asimi pak též využívá technologii OCC (Ohno Continous Cast), ale je stříbrný, to jen na okraj. Z podobných důvodů používá Atlas také své vlastní RCA konektory, snaží se tedy zabezpečit plně předvídatelné vlastnosti každého kabelu. Stejně tak je stínění vyřešeno opletem z postříbřené mědi. To se ale bavíme o filozofii analogových interkonektů (a reprokabelů). V oblasti digitálních propojovacích kabelů je to zase jinak - tam Atlas naopak postříbřené vodiče používá hojně, aby zdůraznil přenos nejvyššího pásma, kde je u digitálnu obsaženo nejvíce informací.

Firma Atlas se chlubí tím, že díky použití pěnového dielektrika, tedy množství vzduchu, teoreticky nejlepšího materiálu pro izolaci, dosahuje rychlost šíření signálu v jejich vodičích až 82% rychlosti světla. Základem firemní filozofie je také kroucený pár vodičů, kde se stínění, uchycené jen na jedné straně, nepodílí na přenosu signálu. To vede mimo jiné i ke směrovosti kabelů. U analogových drátů také Atlas nepoužívá postříbření vodičů, protože soudí, že (na rozdíl od opletu) mohou v této podobě zhoršovat přednes výšek.

Fascinující je ale právě cenový záběr, v němž produkty značky Atlas můžete najít. Vzali jsme proto všechny dostupné kabely s koncovkami RCA a prohnali je stejnými podmínkami. Test to byl vpravdě vyčerpávající, protože výrobce tvrdí (ač to neumí přesně vysvětlit, tak v náznacích odkazuje na zbytkový náboj v kabelu), že drát musí být zapojen jednak ve správném směru, jednak musí přístroje propojovat minimálně 24 hodin, než se přistoupí ke kritickému poslechu. Přiznáme se bez mučení, že pouze na nejdůležitější sestavě jsme toto pravidlo skutečně dodržovali, protože čas k zápůjčkám byl omezený. Mít ale k dispozici kabely s až 54 násobným rozdílem ve výši cenovek a ještě od jediného výrobce bylo skutečně poučné.

Portfolio signálových kabelů s RCA koncovkami by se dalo rozdělit do čtyř virutálních podskupin, oddělených velmi výraznými cenovými skoky, byť sám výrobce produkty dělí jen do sérií „Performance", „Superior" a „Reference". My bychom k nim přidali ještě „Ultra Reference" nebo něco takového. Právě tam by měl patřit nejdražší kabel katalogu, téměř stotisícový Asimi, nádherně zpracovaný, elegantní a poměrně tlustý kabel a opravdu luxusními koncovkami. Pod něj patří oficiálně mezi „Reference" ještě dvojice kabelů Mavros a Ascent, byť první jmenovaný nestojí ani třetinu a druhý jmenovaný ani čtvrtinu ceny Asimi. Vlastně i jejich stále velice pěkné, ale již ne vyloženě luxusní provedení je zařazuje jasně do jejich ranku. O další veliký skok níž leží dvě varianty téhož drátu – model Hyper totiž rozděluje portfolio na symetrické (tj. ty lepší a mířící směrem vzhůru) a nesymetrické (tj. ty pro běžnější sestavy), je k dispozici v obou provedeních, byť s ne úplně malým cenovým rozdílem. Základem výrobního programu je pak kabel Equator a vysloveně levný model Element Integra.

Signálové kabely Atlas jsme poslouchali na setech Accuphase E-360 / DP-550, Naim Nait XS / CD5si a NAD C370 / Pioneer BDP-LX71 (nakonec vždy s obměnou za Pro-Ject Elemental + Pro-Ject Phono Box). Hudba hrála výhradně přes Harbeth Monitor 30. Pro tentokrát jsme se soustředili výhradně na srovnávání vzájemných rozdílů kabelů, byť na základě zkušeností se pokusíme zařadit ten který drát i ze všeobecného pohledu.

DYNAMIKA

Velmi dobrým nástrojem k otestování dynamického potenciálu kabelů je velké Mussorgského dílo „Velká brána Kyjevská" z cyklu „Obrázky z výstavy" („Crystal Cable Arabesque" | 2009 | Crystal Cable | CC 200901). Už základní kabel za pár korun, Element Integra, předvádí na svou cenu slušnou sílu kotlů a dramatický nástup dechové sekce, byť celkové podání je poněkud odlehčené a hodně civilní. To důležité, dojem dynamiky, tu je ale slušný, nemáte pocit plochosti. Jednoduchý zvuk je příjemný, ničím neurazí či nenaštve a jde tak říkajíc rovnou k jádru věci – na danou třídu tedy žádný přehnaný objem basu, žádná přesycenost či snaha o velký zvuk.

Když téměř zdvojnásobíme cenovku a zapojíme Equator, zážitek se rázem posune o třídu výš. Zkonkrétní a objemově přibudou hlavně spodní frekvence, nástroje získávají na plasticitě a najednou i ona dynamika dostává přirozenější podobu. Equator jednoznačně představuje ne krok, ale přímo skok směrem vzhůru.

Opětovné neúplné zdvojnásobení pořizovací ceny a začlenění asymetrické verze kabelu Hyper už nepřináší tak revoluční přínos jako v prvních dvou případech, vnáší ale do reprodukce výrazně uklidnění. Vše je rázem hladší, spojitější a kontrolovanější. Poměrně zřetelně ztichne signálové pozadí a dynamický kontrast se zvětší. Nástroje zní vřeleji, už ne tak civilně a jednoduše, reprodukce je komplexnější a vřelejší, postupně vyplývají na povrch i další detaily.

Jen malý krok kupředu v cenovce znamená symetrická verze drátu Hyper. Jde ale o poměrně výraznou proměnu v charakteru, zvuk se trochu zpomalí a objemově nabude reálných rozměrů. Jeho styl určitě pomůže středním frekvencím, dynamicky zůstává ale v podstatě na stejné úrovni. Energie orchestru je už vcelku přesvědčivá.

Propojovací kabel Ascent už patří do vyšší cenové třídy, jeho zvuk ale jednoznačně jeho cenu ospravedlňuje a skok kupředu je podobný tomu mezi Element Integra a Equator. Celek se úžasně uvolnil a zároveň jednotlivé nástrojové sekce zkonkrétněly. Výbuch kotlů prověří svou dynamikou a energií závěsy vašich reproduktorů, úder jsou až neskutečně samozřejmé a syté. Drama přednesu už patří bez diskuse do high-endové ligy, byť na její začátek.

Ještě zaplatitelný, ale už hodně drahý je kabel Mavros. Jeho charakteristickým rysem je perfektní, bezprecedentní kontrola napříč celým pásmem, oproti Ascent ubude objemu, ale zato je vše znatelně přesvědčivější, kompaktnější a dravější. Velké bubny a vůbec všechny nástroje v celém rozsahu jsou suše přesné a mají dynamiku odpálené dělové koule.

Zcela mimo běžné cenové mantinely se nachází vrcholný model Asimi. Stejně tak je sice znát určitou návaznost zvukového charakteru, ale jen minimální – Asimi je totiž úchvatně transparentní kabel, který jako kdyby odstranil fyzické překážky v signálové cestě. Zvuk je lehký, rychlý a tak jak signál dostane, tak jej také předá. Výsledkem je velmi živoucí, přirozená, subjektivně naprosto nelimitovaná dynamika. Právě to dodává skladbě razanci, život, sílu a drajv.

AŽ DO NEBES

Pro porovnání kvality nejvyšších tónů nám přišla pod ruku proslulá „Take Five" z desky „Time Out" Dave Brubeck Quartet (2009 | Columbia | 88697 398522). Vrátíme-li se zpět ke kabelu Element Integra, zjistíme, že ševel činelů je spíše dosti spojitý – rozlišení není špatné, ale opět jde o méně pronikavý, decentní, až civilní zvuk. I tak je ale cítit slušná čistota a jasný kovový charakter.

Atlas Equator činelům dodá realističtější rozměr a pocit hmotnosti, rezonujícího těla nástroje. Trochu překvapivě jako kdyby se malinko zkrátil dozvuk, byť údery jsou zřetelnější a jasnější, také zřetelně rozlišenější.

Asymetrický Hyper jemně ubere na objemu činelů, zato mají výrazně jasnější kovový charakter, vymizí jakékoliv náznaky plechovosti. Jasně také začínají vystupovat kontury a je možné už velmi dlouho sledovat dozvuk úderů, je dobře rozlišitelný oproti zbytku hudebního celku.

Symetrická verze Hyper pak reprodukci nejvyššího pásma ještě projasní, i droboučké detaily už jsou velice dobře čitelné, do hry vstupuje také velmi jiskrné podání, činely jsou jednoduše řízené, byť třeba oproti Equator již u nástrojů nepřibývá objem, činely tak stále ještě nejsou zcela perfektní.

Kabel Ascent jako kdyby opět přišel z úplně jiné třídy (což je vlastně pravda). Jasné a konkrétní podání činelů zůstává, stejně jako ona jiskrnost, byť v tomto případě je lehce jemnější a tedy přirozenější. Nejzábavnější je ale rozhodně schopnost Ascent přenést s těmito charakteristikami i velice tichý signál. Tam, kde u nižších modelů musíte pro získání čitelnosti přeci jen maličko otočit hlasitost aspoň do středních poloh, tam Ascent zvládá rozlišit detaily už při takzvaně popůlnočních hladinách.

Mavros se prokázal jako skutečně skvělý kabel, v jeho podání působí nejvyšší pásmo úžasně organizovaně. Činely se rázem zcela uvolní, kolem nich se objeví množství vzduchu a kovový nádech je úžasně přesvědčivý. Luxusní je také rozlišení, Mavros umí přenést i velmi drobné nuance, zvuk má vnitřní jiskru a přitom není vulgární či ostrý.

Nejvyšší model Asimi je pak opět uchvacující. Jemnost se tu snoubí s naprosto samozřejmou věrností, dynamikou a úder do činelů doznívá dlouho a dlouho a dlouho a dlouho a dlouho a dlouho....a dlouho. Navzdory vší jemnosti jsou tóny zcela konkrétní a prezentní, velice znělé a jednoduše krásné.

ZLATÁ STŘEDNÍ CESTA

Hlasy Benediktýnů z kláštera Santo Domingo de Silos nám na desce „Chant" a skladbě „Kyrie XI" (1994 | MFSL | UDCD 725) pomohly zhodnotit kvalitu reprodukce zásadního středního pásma. Sbor mnichů je velmi příjemný už při zapojení základního drátu Element Integra, hlasy nepůsobí synteticky a i přes určitou absenci hloubky a sem tam zřetelnější sykavku je možné reprodukci označit za slušnou, zvláště vzhledem k cenovce a pozici Element Integra.

Poskočení směrem k Atlas Equator je opět potěšením, vokály se najednou prohloubí a už nejde o volně plující, jaksi ploché entity, už mají hmotu a konkrétnost. Občas až trochu příliš důrazná sykavka se ale objevuje i zde.

Stejně tak jsou přítomné i při hraní přes asymetrický Hyper, jejich hrany jsou ale zahlazeny, ostrost mizí a hlavně z jednotlivé vokální hmoty najednou vystupují jednotlivé hlasy. Symetrický bratříček tohoto kabelu pak zamete i zbývající nejistotu v reprodukci, zcela vyžehlí a ztemní pozadí signálu a zpřesnění evokuje až studiovou přesnost.

Ascent je vynikající kabel, díky němuž úplně cítíte konkrétní lokalizaci výborně odlišených hlaslů v trojrozměrném prostoru. Celek se uvolní, přibude objem i detaily a jakási obtížně definovatelná lidskost, snad lépe vystižené barvy či více detailů na pozadí, těžko soudit, protože oboje tam je.

Atlas Mavros výrazně zvyšuje rozlišení, dokáže rozpitvat nahrávku tak, že máte pocit vlastní přítomnosti v onom chrámovém prostoru, ve kterém se deska nahrávala. Vnímáte najednou i velmi drobné nuance a droboučké dynamické kontrasty vokálů a odrazů na pozadí, takových těch droboučkých ambientních zvuků, které tak obratně dotváří dojem skutečnosti.

Opět zdaleka nejlepší je ale výjimečně povedený Asimi, jehož přednes je nebývale transparentní, dokáže smazat pocit jakékoliv deky mezi vámi a samotnou nahrávkou. Zvuk je komplexní, velice přirozený a přítomný a vlastně mu ani není možné něco vytýkat. Vše je jednoduše tak jak má být, respektive je přesně tak, jak je nahráno a jakoukoliv nesrovnalost můžete velmi pravděpodobně svést na nějakou jinou součást sestavy.

KE KOŘENŮM

Basovou složku jsme svěřili výrazné skladbě „No Sanctuary" Chrise Jonese (2014 | „Stereoplay Vinyl Classics vol. 2" ). I ten nejzákladnější kabel Element Integra nabízí velmi slušnou basovou kontrolu, byť je hlavně na přebujelém objemu (nahrávka je díky své basové složce opravdu velikou výzvou pro jakýkoliv komponent) znát, že jsou zde rezervy. Nicméně jsme v té nejnižší cenové třídě a v tomto kontextu patří Element Integra jednoznačně dopředu. Opět tu vnímáme velmi věcný přednes, soustředěný jen na to hlavní. Celkově je basová složka také trošku měkčí, nijak dravá.

Ani vyšší model Equator nenabízí výrazně odlišný charakter, byť už basové tóny umí lehce kopnout, začíná být cítit impuls.

Asymetrický Hyper představuje veliký krok kupředu, asi jako když přeskočíte z nižších modelů elektroniky na vyšší, natolik výrazný je rozdíl. Najednou není bas jednolitý, ale začne být čitelná jeho různorodost, což jde ruku v ruce s přesností a ohraničením. Cenově méně přátelská symetrická verze nabízí o něco lepší kontrolu, která subjektivně stáhne objem v nejnižších pásmech, ale jinak žádný výrazný rozdíl znát nebyl.

Podobně jako přechod mezi modely Equator a Hyper je výrazný i ten mezi Hyper a Atlas Ascent. Zlepšení je znát hlavně v konkrétnosti, čitelnosti. Rázem je bas příjemně „normální", velmi přesný a přitom uvolněný, zcela suverénní.

Téměř podobný skok ale předvedl i postup směrem na Atlas Mavros, který je jednoduše fantastický. Basu je dost, působí, že i přes veškerý tlak a veliký impuls hraje tak nějak s úplnou lehkostí a nenásilností, téměř beze snahy. Najednou máte také pocit, že bas je jako dobře odladěná pružina. Charakter basu také nepůsobí studiově strohým dojmem, pořád je radost ho poslouchat, vše je velice muzikální (ale to je tak nějak u všech modelů firmy Atlas).

Vpravdě referenční je nepřekvapivě přednes kabelu Asimi, u kterého je cítit ještě i rezerva pro další zlepšení a ani sestava úrovně Accuphase nevyužívá plně jeho kvalit. Jde jednoduše o úžasný kabel, bas vás příjemně kopne i při tichém poslechu, je výtečně konturovaný a nic mu neschází. Rychlost, konkrétnost, různorodost, vše tu je. Před Atlas Asimi jednoduše nelze než smeknout.

TIK TAK TIK TAK

Použitá kabeláž ovlivňuje také časování signálu, tedy pocit plynulosti a odsýpání skladby. Perfektní na posouzení se ukázal track „Another One Bites the Dust" od Queen („Greatest Hits" | 1994 | Parlophone | 0777 7 89504 2 4). Timing se zdá být jednou z charakteristik, v nichž lze značku paušálně pochválit. I základní Atlas Element Integra udržuj slušné tempo, nemáte pocit pomalosti či ospalosti zvuku, ale je fakt, že celku trochu schází důraz a oddělení jednotlivých dob. To ale takhle dostupnému kabelu nelze vyčítat.

Vyšší kolega, model Equator, nabízí už přeci jen znatelněji pulsující tep skladby, i když onen důraz, který rozkývá vaši hlavu či nohu do rytmu tu pořád ještě není tak sugestivní. Zato nesymetrické provedení kabelu Hyper už má precizní frázování a důraz, přechod na symetrickou konstrukci tento základní dojem nezmění, ale posílí.

V reprodukci zmiňovaných modelů tak trochu mechanická rytmika se u Atlas Ascent značně uvolní, plyne organicky a vsává vás jako zvukový vír. Tady už se začínáte cítit jako u živé hudby, byť ani tady není onen úplně strhující tlak, ten okouzlující tah na branku. To ale vyřeší zapojení kabelu Mavros. Razance a energie připomínají rozjetou parní lokomotivu, autoritativní rytmus už si vás dokáže podmanit (tedy za předpokladu, že timing nepokazí elektronika).

Atlas Asimi tvoří i v tomto aspektu kategorii sám pro sebe. Nedá se o něm říct víc, než že šlape jako švýcarské hodinky a tepe s přirozeností lidského srdce. Je to prostě zážitek, ta plynulost a klid, ten rytmus, ten pulsující život. Asimi vytáhne maximum i z těch nejtajnějších rezerv vaší elektroniky.

POD DROBNOHLEDEM

Schopnost jednotlivých kabelů přenést detaily jsme zkoumali společně s poslechem „Ask a woman who knows" od Natalie Cole, kteroužto skladbu najdete na sampleru s příhodným názvem „KEF Ultimate Resolution Demonstration Disc No. 2" (2010 | Universal | 4803148).

Element Integra brouzdá spíše po povrchu, ale ani zde nemáte pocit, že by zvuku něco výrazně scházelo, či že by byl slitý. Equator reprodukci pročistí, nechá tak vyniknout i drobnějším detailům, vysloveně snadnou čitelnost vnáší do zvuku až dvojice kabelů Hyper. Zvláště ten symetrický už umí vydělit ze zvukového celku i subtilní informace a dát jim jistý tvar.

Od úrovně Ascent však přichází do reprodukce i skutečný, velký vzduch a pocit, že „jste tam". Množství detailů je velice dobré a neefektní přirozenost budí dojem blízkosti živé muzice. Ty pravé myriády drobných informací vám rozklíčuje ale až Mavros – zvuk díky tomu působ velice sebejistě a otevřeně.

Trochu paradoxně nejvyšší model Asimi nepůsobí tak detailně jako jeho nižší souputník, po chvíli poslechu však zjistíte, že i zde je jasný posun. Ve zvuku je víc detailů, drobnějších, jasnějších, mnohem snáze čitelných – a právě v tom to je, Asimi ve svém klidu nemusí tlačit na pilu, nesnaží se jakkoliv okázale akcentovat jakoukoliv složku zvuku. Asimi si může dovolit ho nechat jen tak plynout, protože se svou věrností a muzikálností prodá sám. Je-li tak v nahrávce nějaká informace, Asimi ji přenese přesně tak, jak elektronika nadiktuje.

HUDBA V PROSTORU

Není lepšího testovacího nástroje pro zhodnocení kvality podání prostoru, než je sampler „Die Perfekte Räumlichkeit" (2010) z produkce německého Stereoplay a German Physiks. No a nám se nejvíce líbí Stingova „Englishman in New York" v provedení z alba „Symphonicities". Atlas Element Integra nabízí rozumný pravolevý prostor, byť poměrně sevřený, předozadní je mělčí, ale ve své cenové třídě bezproblémový.

Vyšší model Equator nijak nerozšířil pravolevý směr, zato se zvukový obraz protáhl poměrně zřetelně směrem vzad po třetí ose. Zvuk nevystupuje dopředu, směřuje výhradně směrem nazad. Oba modely Hyper tak nějak dále zpřehledňují zvukovou scénu a jednotlivé nástroje se pozvolna otevírají, rozdíly ale kupodivu nejsou nijak dramatické – je to ale spíše tím, že dobře si vedou všechny kabely Atlas.

Atlas Ascent umí skvěle napomoci lokalizaci nástrojů v prostoru, který konečně ztratí jasně definované okraje a rozlévá se doprava, doleva i dozadu velice přirozeně a přitom zůstává stabilní a čitelný. To je rozhodně velmi dobré. Snadno se s ním také určuje velikost a pozice nástrojů.

Ač se to nezdálo, Mavros zvukovou scénu ještě výrazně prohloubil i rozšířil, obraz jako kdyby se ještě více zaostřil a zklidnil. Neméně výtečně si (samozřejmě...) vede i Asimi, avšak přínos vůči cenovému nárůstu zřejmě není měřitelný – lokalizace, definice instrumentů ani dojem plasticity rozhodně není třikrát lepší, než u už tak skvělého kabelu Mavros. Dokonce není ani dvakrát lepší. Ale tak to je, nárůst kvality je v high endových vodách sotva lineární, kdežto nárůst ceny se blíží exponenciální funkci.

SEČTENO A PODTRŽENO

Nuže, náš rozsáhlý exkurz do světa signálových kabelů britské firmy Atlas je u konce. Pravda, byl to výlet dlouhý a důsledný, doufáme tedy, že jsme se navzájem po cestě nepoztráceli. Také doufáme, že ve vás kabely Atlas a jejich porovnání zanechali stejně hluboký dojem jako v nás. Pokud však čekáte jednoznačný žebříček, musíme vás zklamat – Atlas má zaprvé poměrně jasně a férově odstupňovaný katalog, kdy žádný z kabelů nijak nevystupuje z posloupnosti, za druhé firemní produkty drží víceméně jakýsi firemní charakter, tu bohatší a tu chudší, takže jde vlastně jen o to, jak moc vysoko si můžete dovolit sáhnout a co se vyplatí ještě použít právě ve vaší sestavě.

Obecně je možno říct, že Atlas nerezignuje na kvalitu ani v té nejnižší třídě, úplně na vrcholu na druhou stranu najdete drát, který patří do té nejvyšší ligy, jednoduše bez kompromisů. Charakteristickými pilíři zvukového projevu značky Atlas je lehkost, slušné rozlišení a snaha o věrnost, minimum efektnosti a líbivosti, ač celek zůstává neanalytický, spíše muzikální a pohodový. Pokud bychom nutně měli jmenovat, nadchl nás vrcholný model Asimi, což asi není třeba více komentovat, stejně tak ale Equator z opačného konce katalogu – ten není zase o tolik dražší, než oceňovaný Element Integra, zato nabízí krok kupředu v podstatě ve všech ohledech a jeho poměr cena výkon si zaslouží zdvižený palec. No a do třetice všeho dobrého si vypíchnutí zaslouží Ascent, který je ještě jakžtakž zaplatitelný, ale už je v něm cítit punc skutečného high endu.

Ačkoliv Atlas (zatím) nepatří ke světově ani lokálně velkým jménům typu AudioQuest, Nordost, Siltech, Kimber nebo Kubala Sosna, své místo na výsluní si rozhodně zaslouží. Hlavně pak svým férovým přístupem, kdy vás žádná investice rozhodně nebude mrzet.

Kč 91 990,- - Asimi Symmetrical RCA (1m)
Kč 30 990,- - Mavros Symmetrical RCA (1m)
Kč 18 990,- - Ascent Symmetrical RCA (1m)
Kč 7 690,- - Hyper Symmetrical RCA (1m)
Kč 5 790,- - Hyper Assymetrical RCA (1m)
Kč 2 790,- - Equator Assymetrical RCA (1m)
Kč 1 690,- - Element Integra Assymetrical RCA (1m)

--- --- --- --- ---

KLADY

+ celkově nás žádný kabel nezklamal, některé dokonce nadchly

+ již za velmi dostupné peníze se dá koupit pod značkou Atlas velmi slušný kabel

+ Asimi je skutečně vynikající, prvoligový interconnect

+ rozumná a férová cenová politika

+ vyrovnaný, klidný zvuk napříč celým katalogem

ZÁPORY

- v našich sestavách se ne zcela osvědčila symetrická varianta kabelu Hyper

--- --- --- --- ---

PRODÁVÁ: Smart HiFi | www.smarthifi.cz 

Jak správně sdílet tento článek

200 300 mcintosh

200 200 pmc

200 200 normaaudio

200 200 studiospalicek

200 200 rpaudio

200 100 wdq

200 100 rodel

AKTUÁLNÍ REDAKČNÍ SESTAVY

ZESILOVAČE:

Naim Nait XS
Naim NAP250 (bi-amp)
Naim FlatCap XS
Norma Revo IPA-70B
Cambridge CXA80

ZDROJE SIGNÁLU:

OPPO BDP-105D
ASUS Xonar Essence One MUSES MKII
Apogee Groove
Cambridge CXC
The Little Black Box v2
COOD-E TV

REPROSOUSTAVY:

Harbeth Monitor 30
Xavian Perla
Xavian Premio

ANALOG:

VPI Scout
Pro-Ject Elemental
Naim Stageline
Pro-Ject Phono Box

KABELY:

ZenSati Authentica
TelluriumQ Silver (repro)
TelluriumQ Black (RCA)
KrautWire Guru S (RCA)
KrautWire zakázkové stříbrné USB
KrautWire Guru Digital (RCA)
EagleCable Condor Blue (RCA)
AudioQuest Big Sur (RCA)
ProAc Response Black Signature (repro)
Vincent Premium (XLR)
Monster Cable M1000 (toslink)
Monster Cable M1000 (HDMI)
+ řada standardních low-cost kabelů

SÍŤOVÉ FILTRY:

IsoTek EVO3 Solus
IsoTek EVO3 Initium
zakázková rozvodnice
Xindak XF-1000ES

SLUCHÁTKA:

Sennheiser HD 26 Pro
Sennheiser IE 8
Koss Porta Pro CZ

OSTATNÍ:

zakázkové stojany pod Harbeth
stojany Kudos S50
akustické prvky Sonitus Acoustic
Naim Mu-so
SIM2 CrystalCube

MĚŘENÍ:

ATB PC Pro pro Windows 7
NAD C370
Pioneer BDP-LX71
MCP CQ5620 (osciloskop)
CD generátor

200 300 basys cs subpage

 

ŠÉFREDAKTORŮV NEPRAVIDELNÍK

Jak se hodnotí?

Recenze všeobecně (na hudbu, na jídlo, na filmy, na auta, na makeup nebo na hifi...) jsou většinou cílem uštěpačných poznámek ze strany těch, s jejichž názorem se neshodnou, to je ovšem v zásadě asi i v pořádku, jakkoliv snaha ventilovat svůj názor spíše konstruktivním, logicky formulovaným způsobem by zjevně byla ku prospěchu o něco více. Jinými slovy, vyjádřit svůj názor "že je to sračka" mohu i slušně, věcně a bez nutnosti okamžitě napadat.

Číst dál...

200 200 xavian 200 200 soundstyle 200 200 eurostar 200 200 tykon 200 200 psg

200 200 hifiguide 200 200 cptpraha 200 200 basys 200 200 naimstudio 200 200 horn

200 200 aq 200 200 voice 200 200 yamaha 200 200 horizontrading 200 200 kasaudio

200 200 elfton 200 200 mareka audio 200 200 ibdczech 200 200 walter kircher 200 200 4ce distribution

1024 200 audio video show praha