Celá řada rockových kapel polarizuje názorový svět. Mnohá z těchto kontroverzních hudebních uskupení vnímá tuto polarizaci jako podpůrný marketingový faktor. Image zhýralých rockerů na drogách a alkoholu jim pak vůbec nevadí, i když by to sami o sobě s hrdostí neprohlašovali. Ne tak Rammstein.

Jedním z největších klišé, které se kolem této skupiny vytvořilo a které je mnohdy i tématem veřejných debat, je projev nacizmu, který má tato skupina ztotožňovat. Nejen že v její tvorbě tento aspekt nikde nenalezneme, ale skupina se od něj navíc jednoznačně distancuje. Jedinou výjimkou byl snad videoklip ke coververzi původní skladby od Depeche Mode – Stripped, v němž byly použity záběry z letních olympijských her v roce 1936 od Leni Riefenstahlové a jehož vysílání před desátou hodinou večerní bylo v Německu zakázáno i přes to, že z klipu byly odstraněny záběry s protiústavními symboly. Veřejnost tehdy nepochopila, že se jedná o pro Rammsteiny typický projev jejich společensky kritické satiry formou provokace. Zpěvák Till Lindemann později přiznal, že v této provokaci nechtěně zřejmě překročili určitou pomyslnou hranici. Později se dokonce objevily absurdní názory shledávající příměru výrazně rolovaného „R“ a hlubokého hlasu zpěváka Lindemanna s vokálním projevem Adolfa Hitlera. Když hlasy přisuzující Rammsteinům sympatie k fašismu neutuchaly, složila a vydala skupina roku 2001 skladbu Links 2 3 4, ve které se přihlásila ke své jednoznačně levicové orientaci. Taková Internacionála po Rammsteinovsku. Pro všechny, kteří mají v uších ještě levicové hudební vyznání v podobě skladeb z dob, kdy jsme poroučeli větru dešti, vřele doporučuji. Stojí doopravdy za to slyšet, jak něco takového může znít. Přesto se v roce 2004 skupinou zabýval Zemský úřad pro ochranu ústavy Severního Porýní-Westfálska, klasifikoval ji však poté jako ne pravicově extrémistickou. Tak odkud vlastně pochází ten punc Rammsteinu jako fašismus symbolizující skupiny? Odpověď bude zřejmě jiná v Německu a jiná v zahraničí. Německo z pochopitelných důvodů reaguje přecitlivěle na veškeré projevy nacionalizmu a fašismu a brání se jakémukoliv jejich náznaku, který by mohl vyvolat otázky či pochybnosti o jeho dnešním politickém směru. Rammsteini zůstali zřejmě z těchto důvodů částečně viset v hustším sítu (ne)tolerantnosti – cenzury, než se kterou by byli konfrontováni jinde. Co se zahraničí týče, tam se domnívám, že je tomu trochu na vině němčina, které přece jenom až zas tolik lidí nerozumí a hudbu Rammsteinů vnímají pouze jako audiovizuální zážitek. Zde je potom prostor pro vlastní, byť i mylné interpretace toho, co kapela vlastně reprezentuje.

Hudební styl Rammsteinů, často nazývaný též Novou německou tvrdostí kombinovaný s tématy textů opírajících se z velké části buď o skutečné události, nebo společenská tabu a klišé, vyhnaná až do podoby ad absurdum a kombinovaná s velmi vizuálně progresivními videoklipy a koncertními show je to, co dělá Rammsteiny tak jedinečnými a nezaměnitelnými. Paleta tématického záběru je přitom velice široká, ať už si Rammsteini ve skladbě Amerika z alba Reise, Reise (Cesta, cesta) vzali na paškál všudypřítomnou amerikanizaci světa („žijeme v Americe, Amerika je úžasná, když se tancuje, chci vést ...... a kdo nechce tancovat ještě neví, že na konci tancovat bude muset,.... do Afriky přijde Santa Klaus a před Paříží stojí Mickey Maus“), přes skladbu Mein Teil (Moje část) z téhož alba, která pojednává o kanibalovi Arminu Meiwesovi, který přes inzerát našel v B.J.Brandesovi dobrovolnou oběť, kterou potom zabil a snědl, kdy první část skladby je podaná z pohledu oběti („Dnes se setkám s jedním pánem, ten mě má k sežrání rád,....“ ) a druhá z pohledu lidožrouta („Je to přece tak dobře kořeněné a pěkně flambované, s láskou na porcelánu servírované, k tomu dobré víno a světlo svíčky, na to si udělám čas, trochu kultury je zapotřebí“) až třeba po skladbu Wiener Blut (Vídeňská krev) z aktuálního alba Liebe ist für alle da (Láska je tu pro všechny), ve které Rammsteini pojednávají případ Josefa Fritzla, který zavřel do sklepa svého domu svoji dceru Elisabetu a měl s ní sedm dětí („Pojď se mnou na můj zámek, čeká nás potěšení ve sklepení, potichu chceme být....... nikdo zde dole nemůže rušit, nikdo nás nesmí slyšet, nikdo nás zde neobjeví, budeme si užívat života...“). Skladbu Mein Teil zakázal Spolkový kontrolní úřad pro média ohrožující mladistvé vysílat před desátou hodinou večerní a Komise pro mediální ochranu mladistvých (co všechno nemají naši západní sousedi za úřady k dobru společnosti – u nás jsme to vždy nazývali jednoduše cenzurou) k ní napsala „že je schopná narušit vývoj dětí nebo mladistvých do 16-ti let k společensky schopným osobnostem s vlastní odpovědností“. Opět se ukazuje, jak málo dokáží cenzoři pochopit společenskou satiru, byť v Rammsteinovské interpretaci podanou vskutku „na doraz“. Klip ke skladbě Pussy byl pro jistotu médii plošně označen rovnou jako pornografický i když se jedná o satiru na konzumní vnímání sexu („Příliš velký, příliš malý, mohl by být trochu větší, Mercedes-Benz a dálnice....chci jen špás a ne se zamilovat...“)

Rammstein ale nejsou jen kontroverzní texty. Láska je tu pro všechny, titul nového alba, je pro torbu německé rockové skupiny Rammstein příznačným. Láska, mnohdy v těch nejbizardnějších formách a jindy jako milostná rocková balada (Ohne dich – Bez tebe, nebo Frühling in Paris – Jaro v Paříži) je jedním ze stěžejních témat tohoto „východoněmeckého“ uskupení. Ke svému původu, lépe řečeno původu členů skupiny, ve východní části dnešního Německa, tehdejší NDR, se kapela hrdě hlásí a zcela nezakrytě nepopírá, že jim tehdejší politické uspořádání zas tak nevadilo. Nevím, jestli je to pouze marketingový tah, či hrdost na to, že ne všechno, co je v Německu dobré musí zákonitě pocházet z jeho západní části a vše špatné z východní, nebo skutečný životní názor. V současné náladě panující v Německu se však jedná o názor sympatický, protože nepostrádá pozitivního vnímání vlastní identity. Když se pak podíváte na členy skupiny z civilního pohledu, zjistíte, že je jen těžko nacpete do nějakého klišé zhýralých rockerů, které jsem zmínil na začátku článku.

Rammstein vznikl v roce 1994 a vydal doposud 6 studiových a 2 živá alba a 22 singlů. Sytá, valící se hudba slučující v sobě prvky hard rocku, metalu a industriálního rocku, založená z části na tvrdých riffech vzbuzujících dojem valící se kytarové vlny a intenzivního neječivého zpěvu Lindemanna, položeného od basu přes baryton místy až po alt, mnohdy doplňovaná atypickými rockovými nástroji jako například Panovou flétnou ve skladbě Wo bist du, mexicky laděnou trumpetou ve skladbě Te Quiero Puta, nebo akordeonem v Reise, Reise je typickým příkladem toho, jak mohutný (doslova) hudební dojem může zanechat rocková skupina o více než minimalistickém obsazení třemi hudebníky. Ve složení zpěv Till Lindemann, sólová kytara a zpěv Richar Zven Kruspe, rytmická kytara a zpěv Paul H. Landers, basová kytara Oliver Riedel, bicí a perkusní nástroje Christoph Schneider a klávesové nástroje Christian Lorenz hrnou na koncertech Rammsteini hudbu opravdu brachiálním způsobem vpřed. Na rozdíl od mnohdy uječených a přeumělkovaných kytarových sól, na kterých je u jiných kapel postaveno jejich podání, vytvoří Rammsteini na pódiu komplexní mohutnou zvukovou zeď, kterou navalí do hlediště takovým způsobem, jak jsem to u žádné jiné kapely nezažil.

Že z bolesti vznikají v umění intenzivnější výsledky, než z pocitů štěstí je známé a neplatí to jen pro hudbu. Možná že ale právě bolesti vděčí Rammsteini za svůj vznik, přinejmenším však ovlivnila začátek jejich tvorby, protože těsně před vznikem skupiny se rozešli všichni členové budoucího Rammstein se svými partnerkami (nebo je jejich partnerky opustily). Tato společná zkušenost se pak odrazila v jejich prvním albu Herzleid (Srdeční trápení). Jméno Rammstein bylo zpočátku opředeno spekulacemi. Rammstein je kamenný patník, který nalezneme po obou stranách vjezdu do historických průjezdů, aby chránil zeď před poškozením koly povozů. Ramstein s jedním M však byla i obrovská základna amerického letectva v německém Západním Falcku. Podíváme-li se do úplných začátků, zjistíme, že skupina zprvu vystupovala pod jménem Rammstein-Flugschau (Rammstein-letecká přehlídka). Jméno je tedy odvozeno od oné americké základny. Proč však s dvěma M namísto správného jednoho? Vysvětlení dal v jednom interwiev Paul Landers. Jméno Rammstein pochází od Landerse, Schneidera a Lorenza podle události, která se stala na této americké základně při letecké přehlídce 28. srpna 1998, kdy při srážce italské letky Frecce Tricolori přišlo o život 70 lidí. „Napsali jsme jméno na zeď a jak jsme byli hloupí, napsali jsme Rammstein hned se dvěma M, protože jsme nevěděli, že se toto místo píše pouze s jedním. Nejprve jsme se tak nazývali jen tak z hecu, jméno na nás ale zůstalo lepit jako přezdívka, která se nikomu nelíbí. Již jsme ale nezvládli se jej zbavit“.

Svůj nezaměnitelný styl nalezli Rammsteini mimo jiné i tím, že věděli, co nechtěli, imitovat anglické nebo americké skupiny. V případě posledního alba Liebe ist für alle da, které je zvukově bohatší než jeho předchůdci, přesto nalezneme řadu prvků britského rocku, skladba Haifisch (Žralok) má hodně znaků Depeche Mode. Úvodní skladba Rammlied (Rammpíseň) by díky refrénu „Rammstein“ mohla mít potenciál stát se „hymnou“ skupiny, i když ji sám nepovažuji za nejlepší z celého alba. V druhé polovině desky se styl vrací k typicky Rammsteinovskému zvuku (Pussy) a opět nabírá na tvrdosti aby ji uzavřel nejklidnější skladbou celého alba Roter Sand (Rudý písek). Mým osobním favoritem je již zmíněná skladba Wiener Blut, fanouškové skupiny ale na albu naleznou určitě i jiné povedené kousky.

Rammstein je dnes s odstupem nejúspěšnější skupinou, která se kdy vydala za hranice Německa.

200 300 mcintosh

200 200 pmc

200 200 normaaudio

200 200 studiospalicek

200 200 rpaudio

200 100 wdq

200 100 rodel

AKTUÁLNÍ REDAKČNÍ SESTAVY

ZESILOVAČE:

Naim Nait XS
Naim NAP250 (bi-amp)
Naim FlatCap XS
Norma Revo IPA-70B
Cambridge CXA80

ZDROJE SIGNÁLU:

OPPO BDP-105D
ASUS Xonar Essence One MUSES MKII
Apogee Groove
Cambridge CXC
The Little Black Box v2
COOD-E TV

REPROSOUSTAVY:

Harbeth Monitor 30
Xavian Perla
Xavian Premio

ANALOG:

VPI Scout
Pro-Ject Elemental
Naim Stageline
Pro-Ject Phono Box

KABELY:

ZenSati Authentica
TelluriumQ Silver (repro)
TelluriumQ Black (RCA)
KrautWire Guru S (RCA)
KrautWire zakázkové stříbrné USB
KrautWire Guru Digital (RCA)
EagleCable Condor Blue (RCA)
AudioQuest Big Sur (RCA)
ProAc Response Black Signature (repro)
Vincent Premium (XLR)
Monster Cable M1000 (toslink)
Monster Cable M1000 (HDMI)
+ řada standardních low-cost kabelů

SÍŤOVÉ FILTRY:

IsoTek EVO3 Solus
IsoTek EVO3 Initium
zakázková rozvodnice
Xindak XF-1000ES

SLUCHÁTKA:

Sennheiser HD 26 Pro
Sennheiser IE 8
Koss Porta Pro CZ

OSTATNÍ:

zakázkové stojany pod Harbeth
stojany Kudos S50
akustické prvky Sonitus Acoustic
Naim Mu-so
SIM2 CrystalCube

MĚŘENÍ:

ATB PC Pro pro Windows 7
NAD C370
Pioneer BDP-LX71
MCP CQ5620 (osciloskop)
CD generátor

200 300 basys cs subpage

 

ŠÉFREDAKTORŮV NEPRAVIDELNÍK

Jak se hodnotí?

Recenze všeobecně (na hudbu, na jídlo, na filmy, na auta, na makeup nebo na hifi...) jsou většinou cílem uštěpačných poznámek ze strany těch, s jejichž názorem se neshodnou, to je ovšem v zásadě asi i v pořádku, jakkoliv snaha ventilovat svůj názor spíše konstruktivním, logicky formulovaným způsobem by zjevně byla ku prospěchu o něco více. Jinými slovy, vyjádřit svůj názor "že je to sračka" mohu i slušně, věcně a bez nutnosti okamžitě napadat.

Číst dál...

200 200 xavian 200 200 soundstyle 200 200 eurostar 200 200 tykon 200 200 psg

200 200 hifiguide 200 200 cptpraha 200 200 basys 200 200 naimstudio 200 200 horn

200 200 aq 200 200 voice 200 200 yamaha 200 200 horizontrading 200 200 kasaudio

200 200 elfton 200 200 mareka audio 200 200 ibdczech 200 200 walter kircher 200 200 4ce distribution

1024 200 audio video show praha