High-end přehrávače za desítky či stovky tisíc, které nevynechají jediný bit datové informace na CD, návrat k podmanivému zvuku vinylu a laborování s přenoskami, raménky či gramáží nahrávek, SACD, DVD-Audio a spousta dalších moderních technologií – to vše jsou cesty audiofilů, jak dostat ke svým uším audio signál v co nejvyšší kvalitě, respektive jak jej co nejméně ochudit o původní informace. Jednou z nejnovějších myšlenek je ale použití PC jako zdroje signálu, hlavně pak v podobě skladeb vždy bezchybně – bit-perfect – uložených na pevném disku počítače, jelikož při ripování má PC čas na rozdíl od přímého přehrávání přečtenou informaci zkontrolovat a chybnou opravit. Nebo si lze stáhnout třeba originální studiový master v kvalitě 24bit z internetových obchodů. Řešení je mnoho. Většina audiofilů je k nim ale značně skeptická a je pravda, že ještě před několika lety bylo jejich opovrhování tímto konceptem poměrně oprávněné. Ale již pár roků po začátku nového milénia se vyrojily firmy, produkující high-end D/A převodníky s USB vstupem a od té doby se počítače stávají plnohodnotnými zdroji špičkového signálu, s nimiž je nutno počítat. Mezi čelními producenty a zakladateli tohoto moderního řešení je pak americká firma Wavelength Audio, v čele s Gordonem Rankinem.

Nejnovějším dílkem pana Rankina je pak malý, přenosný D/A převodník s názvem Proton. Přenosnost je hlavním kouzlem celého maličkého přístroje – jedná se totiž o jednoduchý hliníkový kvádr s rozměry jen o málo většími než má krabička cigaret, disponuje jedním USB vstupem, párem zlacených výstupních RCA konektorů a sluchátkovým výstupem. Ale hlavně nikde na celém těle nenajdete vstup napájecího zdroje – Proton totiž využívá energii z USB portu, čímž se stává dokonalým partnerem na cesty. Aby však nebyla narušena kvalita zvuku, přímo z USB se napájí jen nekritické části převodníku, ty důležité čerpají energii z integrované Li-Ion baterie, dobíjené při nečinnosti USB konektoru. To, spolu s ne malou, ale ne extrémní cenou a faktem, že do sluchátkového výstupu zapojíte jen malý 3,5mm konektor a nikoliv „audiofilský“ 6mm, jej předurčuje uživatelům, kteří buď nechtějí investovat do poslechu velkou částku (oficiální cena 850 EUR by měla znamenat českou cenu někde kolem 20ti tisíc podle aktuálního kurzu a nálady distributora; počítač pak má doma téměř každý a slušná sluchátka s malým jackem – namátkou třeba i mé testovací Koss Porta Pro – se dají sehnat s trochou snahy už za tisícovku), nebo kteří prostě hledají cestu jak vylepšit často dost příšerný zvukový projev svého PC.

Něco k technické části přístroje – Proton pracuje s až 24bitovým vstupním signálem o vzorkovací frekvenci 44.1, 48, 88.2 či 96 kHz bez resamplingu, upsamplingu či jakéhokoliv dalšího matematického přepracování, nemá žádný ovladač hlasitosti, protože tuto funkci řeší ve spolupráci s PC skrz asynchronní USB mód (viz dále) a co je v dané cenové kategorii chvályhodné je použití velmi kvalitních vazebních kondenzátorů Mundorf u linkových výstupů a modelů Black Gate BGN pro výstup sluchátkový. Proton je tedy z čistě papírových parametrů adeptem na skvělý přístroj. Všechno korunuje i vpravdě muší váha a opakované minimální rozměry, díky nimž není problém zasunout ho do tašky od notebooku nebo třeba do větší kapsy.

Zběžné ohledání zevnějšku ukáže krom zmíněných – a stále roztomile působivých – minimálních rozměrů a váhy také to, že hliníkové šasi je pevné a dobře vyrobené, mezi jednotlivými spoji není žádná vůle, nic nevrže a zdá se, že převodník vydrží i časté cestování a tvrdší zacházení s tím spojené. Přední panel hostí v poměru k přístroji obrovské logo výrobce, zadní pak pár zlacených cinch konektorů, zcela obyčejný 3,5mm jack (který by si zasloužil alespoň zlaté provedení, když už ne rovnou výměnu za 6mm „velký“ jack), USB vstup (u něhož by – když už existují zlaté USB kabely – mohlo být pozlacené provedení také možnou variantou) a čtyři zelené LED diody. Ty indikují aktuální operační stav Protonu. Vedle každé diody je číslo pro adekvátní samplovací frekvenci, v níž právě protéká audio signál. Svítí-li různé kombinace těchto LEDek, jedná se většinou o různé chybové stavy převodníky (např. kritický stav baterie a potřebu jejího dobití – za celou dobu používání jsem ale jediný chybový stav neviděl).

Srdcem celé filozofie DACů Wavelength Audio je systém Asynchronous USB Mode – ve zkratce stav, kdy počítač neovládá převodník, ale převodník ovládá počítač. Nejdůležitější částí jsou samozřejmě hodiny – časování signálu pomocí hodin v Protonu snižuje jitter signálu oproti použití hodin v počítači přibližně 100x, což už samo o sobě má podstatný vliv na kvalitu poslechu. O kvalitě řešení kódu Wavelength Audio hovoří i to, že jej ve svých USB produktech pod licencí používá třeba dCS nebo Ayre a to už je opravdová extraliga. Nic konkrétnějšího krom jakýchsi obecných schémat se ani od Gordona Rankina nedozvíte, celkem pochopitelně si pečlivě střeží svoje tajemství.

Prvotní instalace a konfigurace Protonu a potažmo i všech ostatních obdobných zařízení (nejen) od Wavelength Audio není nijak složitá, přesto je vhodné být alespoň průměrně počítačově gramotným uživatelem. SoundClub jako evropský distributor ale připravil i českou verzi webu www.usbdacs.eu s podrobným návodem ke správnému nastavení PC i Maců, navíc se celkem předpokládá, že uživatel, používající svůj počítač jako zdroj hudebního signálu jej umí plnohodnotně ovládat. Je ovšem pravda, že i já, kterému počítač slouží jako zdroj každodenní obživy a jsem s ním v kontaktu v zásadě sedm dní v týdnu, jsem narazil na určité trable při prvotní konfiguraci – přiznávám ovšem, že vše bylo z části zaviněno mou nechutí ke čtení návodů a manuálů. Při důsledném sledování návodu na jiném PC proběhlo všechno bez nejmenšího problému. Pointou celého nastavování je výměna mizerného způsobu zpracování audio signálu v počítači za sofistikovanější variantu (takzvané ASIO ovladače) a konfigurace přehrávače (Gordon Rankin doporučuje použití placeného řešení J-River, já jsem ale bez problémů dokázal hrát s i dříve používaným WinAmp, který má krom snadné obsluhy i tu výhodu, že je zdarma a snadno se s ním pracuje). Po menším či větším zápasu s instalací a nastavením je vše ale připraveno a až do příštího přeinstalování vašeho PC není třeba řešit nic jiného než zasunutí / vysunutí USB kabelu a vše funguje.

Dostáváme se k tomu nejdůležitějšímu a tím je pro každého určitě kvalita zvuku. Jak to tedy hraje? Má audio z PC nějaký smysl? Stejně jako u „klasického“ hi-fi, i zde o tom rozhoduje především kvalita zdrojového signálu – když si pustíte mp3 soubor s malým datovým tokem a velkou kompresí, zázrak se rozhodně nekoná, ale pustíte-li si třeba skladbu z HDtracks.com nebo – jako jsem si to užíval já – si stáhnete do nějakého nekomprimovaného formátu (WAV či FLAC) kvalitní CD nebo ještě lépe LP, budete příjemně překvapeni. Překvapeni nejen kvalitou, ale i charakterem projevu. Kdo dosud neslyšel či spíše neuvykl „počítačovému“ zvuku, který se vyznačuje jakýmsi zvláštním, racionálními měřítky obtížně vysvětlitelným pocitem pevnosti a vyrovnanosti, ne úplně nepodobným tomu u opravdu high-endových přehrávačů. Hovoříme samozřejmě o dobře nastaveném PC s dobrými dekodéry a audio programy.

I já jsem, nemaje zkušenost s žádným podobným produktem, zprvu nechtěl až tak úplně věřit, že by popularita těchto de facto externích zvukových karet mohla být opodstatněná. Už první minuty s Protonem mě ale celkem dost navnadily a proto jsem celé jedno odpoledne strávil „chroupáním“ nahrávek do podoby FLAC souborů. Za druhý nejdůležitější jsem bral projev v jakési již ustálené referenční sestavě v redakci, kde řetězec tvoří Harbeth Super HL5 na pozici reprosoustav, KR Audio Antares VA320 v roli koncového zesilovače, KR Audio P150 na místě předzesilovače a logicky pak zlatým USB kabelem připojené PC. To vše používá kombinaci interconnectů Monster Cable a reprokabelů KrautWire. Referenční ovšem byl projev s Koss PortaPro Anniversary, vzhledem k rozšíření těchto sluchadel a přítomnosti pouze malého jacku na Protonu je tu velká šance této uživatelské kombinace.

Charakter Koss PortaPro znám poměrně důvěrně z mnohaletého intenzivního používání při cestách po matičce Praze, dostaly tedy právo prvního poslechu. Z počítače zazněl na začátek dobřeře známý disk Dark Side of the Moon ve verzi MFSL (stažený do bit-perfect FLAC souborů, stejně jako všechny ostatní nahrávky), který jsem měl možnost poslechnout i na referenční sestavě. Zvlášť příjemným překvapením byla plnost zvuku, dosud u mě z těchto sluchátek neslyšená. Ne snad, že bych měl pocit, že poslouchám vysloveně high-endově, ale čekal jsem podstatně horší výsledek. Dobře charakterizovat by se výkon Protonu dal i slovem „jemný“, což z něj činí komponent dobře, dlouhodobě a bez únavy poslouchatelný, snadno akceptovatelný a nekonfliktní, ale cítil jsem u něj přesto pár problémů. Podání středů je excelentní, veškeré hlasy zní přirozeně, vyrovnaně a čistě, ale na okrajích pásem výšek i basů u složitější a dynamičtější hudby nedostává detailu, vše jako kdyby se smotávalo v těchto částech spektra do jednoho zvukového klubíčka, ze kterého cinkot, břinkot, dunění, údery ani jiné zvuky z nejnižšího a nejvyššího frekvenčního pásma lezly ven jako neoddělitelná hmota bez potřebné míry lehkosti a možnosti vnímat jednotlivé nástroje – slyšet je prostě zvuk. Dobře znát je to třeba u „Time“ z DSOTM, cinkot hodin a následné bubenické sólo prostě postrádá kouzlo kvalitnějších přístrojů, kdy téměř cítíte skvěle lokalizované nástroje na nahrávce. Proton vás sice neochudí ani o tikot, ani o bubínkovou show, ale něco málo tomu schází. Ve chvíli, kdy ale spustí celá kapela, muzikálnost Protonu i jeho zmiňovaný jemný charakter vás nechají s klidným svědomým zapomenout na chyby a užívat si nahrávky. Samotná čistota zvuku i míra detailu v důležitém středním pásmu jsou totiž bez výhrad. U hlučné rockové muziky, kde není třeba řešit lokalizaci nástrojů a kde záleží jen na dynamice a mocnosti zvuku, pak také není důvod ke stížnostem. Většinu času tedy strávíte ve stavu pohody a užívání si hudby. Na pozici přenosného přístroje k notebooku, majícího napájet přenosná sluchátka Proton září – ať už chcete vážně poslouchat hudbu, mít kulisu, nebo se trochu kacířsky dívat se na film či hrát hry, je Proton uspokojující.

Při takzvaně serióznějším provozu, tedy coby součást domácí high-end sestavy, se tento malý převodník projevil jako dobrý, ale nicméně stále základní převodník, což ale přesně odpovídá jeho zařazení. V přímém porovnání s CD Roksan Kandy K2 (cca 25 000,-) byl u většiny nahrávek CD přehrávač vzdušnější, živější a muzikálnější, DAC pak zase plnější, jemnější a temnější. Skoro bych ten rozdíl přirovnal k obecně vžité představě rozdílu mezi tranzistorovým a elektronkovým zvukem, protože bez ohledu na logiku věci zde tento příměr skutečnost dobře vystihuje. Struny akustické kytary bylo sice slyšet, ale ten pocit chvění vzduchu kolem nástroje, ten tu nebyl. Stejně tak velké symfonické orchestry měly trochu problém s nedůrazností zvuku, stejně jako například mocný nástup bicích ve skladbě „Never Ending Why“ britských Placebo. Nejvíc znát to je, graduje-li skladba, posluchač se už už připravuje na ten očekávaný známý vrchol či zvukovou explozi a ta sice přijde, ale místo erupce vulkánu je to decentní ohňostroj. To ovšem nemusí být chyba, spíš jde o požadovaný charakter a jistě se zavděčí spoustě posluchačů – hudba má svoje kouzlo a udržuje v každém okamžiku pozornost, nepřestává v žádném okamžiku bavit, i když vnímáme chyby. Vyšší model SACD přehrávače Pioneer (cca 27 000,-) G-Clef MK2 pak v SACD režimu jasně vítězil, zásluhou kvalit formátu i zásluhou konstrukce z kategorie o schůdek vyšší, než kam patří Proton, ale PD-D9MK2-K je přehrávač velmi povedený, takže to není výsledek nikterak zahanbující. Ba naopak – vůbec srovnávání s kvalitní SACD nahrávkou je pro Wavelenght Audio skvělé vysvědčení.

Mírná ztráta kontroly nad nahrávkou a nedostatečná důraznost v některých chvílích v okrajových pásmech jsou jedinými opravdovým problémem při soužití s Protonem. Po dvou týdnech zkoušení ale i tak mohu říct, že Wavelenght Audio Proton stojí za svou pořizovací cenu. Ne za víc, ale rozhodně ne za míň – konkurenci typu Cambridge Audio DACmagic nebo Fubar II spolehlivě nechává za sebou, zvláště při poslechu 24bitových kvalitních nahrávek. Proton je – alespoň pro mne – pádným důkazem, že oblast vážně braného poslechu hudby z počítače se pomalu zrovnoprávňuje všem ostatním cestám. Lhostejno, zda budeme hledět na CD přehrávače či Protonu podobná zařízení, v cenové hladině přístrojů do 30ti tisíc bude hodně těžké najít něco lepšího. Jediné, co tam může Proton opravdu porazit je povedený SACD přehrávač s povedenou SACD nahrávkou… Pro všechny ostatní, kteří SACD cestou jít nechtějí, může být Proton plnohodnotným zdrojem přenosné hudební radosti.

DODATEK: Po konzultaci s evropským distributorem Maciejem Chodorowskim ze SoundClub jsem byl upozorněn, že Proton obsahuje ještě jednu mnou trestuhodně opomenutou "featuru" a sice analogovou regulaci hlasitosti přímo uvnitř svých obvodů, takže když snížíte v ovládadacím panelu svého programu v PC hlasitost, regulujete vlastně výstup uvnitř Protonu, nikoliv digitální signál při reprodukci. To je samozřejmě jen podepření toho, proč jsem přesvědčen, že Proton hraje více než dobře. Větu "nemá regulaci hlasitosti" tedy prosím berte tak, že nemá fyzický ovladače regulace hlasitosti.

Cena EUR 850 (cca Kč 22 000,-)

200 300 mcintosh

200 200 pmc

200 200 normaaudio

200 200 studiospalicek

200 200 rpaudio

200 100 wdq

200 100 rodel

AKTUÁLNÍ REDAKČNÍ SESTAVY

ZESILOVAČE:

Naim Nait XS
Naim NAP250 (bi-amp)
Naim FlatCap XS
Norma Revo IPA-70B
Cambridge CXA80

ZDROJE SIGNÁLU:

OPPO BDP-105D
ASUS Xonar Essence One MUSES MKII
Apogee Groove
Cambridge CXC
The Little Black Box v2
COOD-E TV

REPROSOUSTAVY:

Harbeth Monitor 30
Xavian Perla
Xavian Premio

ANALOG:

VPI Scout
Pro-Ject Elemental
Naim Stageline
Pro-Ject Phono Box

KABELY:

ZenSati Authentica
TelluriumQ Silver (repro)
TelluriumQ Black (RCA)
KrautWire Guru S (RCA)
KrautWire zakázkové stříbrné USB
KrautWire Guru Digital (RCA)
EagleCable Condor Blue (RCA)
AudioQuest Big Sur (RCA)
ProAc Response Black Signature (repro)
Vincent Premium (XLR)
Monster Cable M1000 (toslink)
Monster Cable M1000 (HDMI)
+ řada standardních low-cost kabelů

SÍŤOVÉ FILTRY:

IsoTek EVO3 Solus
IsoTek EVO3 Initium
zakázková rozvodnice
Xindak XF-1000ES

SLUCHÁTKA:

Sennheiser HD 26 Pro
Sennheiser IE 8
Koss Porta Pro CZ

OSTATNÍ:

zakázkové stojany pod Harbeth
stojany Kudos S50
akustické prvky Sonitus Acoustic
Naim Mu-so
SIM2 CrystalCube

MĚŘENÍ:

ATB PC Pro pro Windows 7
NAD C370
Pioneer BDP-LX71
MCP CQ5620 (osciloskop)
CD generátor

200 300 basys cs subpage

 

ŠÉFREDAKTORŮV NEPRAVIDELNÍK

Jak se hodnotí?

Recenze všeobecně (na hudbu, na jídlo, na filmy, na auta, na makeup nebo na hifi...) jsou většinou cílem uštěpačných poznámek ze strany těch, s jejichž názorem se neshodnou, to je ovšem v zásadě asi i v pořádku, jakkoliv snaha ventilovat svůj názor spíše konstruktivním, logicky formulovaným způsobem by zjevně byla ku prospěchu o něco více. Jinými slovy, vyjádřit svůj názor "že je to sračka" mohu i slušně, věcně a bez nutnosti okamžitě napadat.

Číst dál...

200 200 xavian 200 200 soundstyle 200 200 eurostar 200 200 tykon 200 200 psg

200 200 hifiguide 200 200 cptpraha 200 200 basys 200 200 naimstudio 200 200 horn

200 200 aq 200 200 voice 200 200 yamaha 200 200 horizontrading 200 200 kasaudio

200 200 elfton 200 200 mareka audio 200 200 ibdczech 200 200 walter kircher 200 200 4ce distribution

1024 200 audio video show praha