2013 04 02 TEO Pár faktů o zvuku

Protože ne každý se jistě přesně orientuje v tom, jaký nástroj vlastně kde a jak hraje, rozhodli jsme se udělat pro naše čtenáře takový malý přehled. Jedná se o frekvenční rozsah akustických nástrojů, nepřipojených na zesilovače a snímaných v reálném prostoru ze vzdálenosti jednoho metru. Až se s vámi tedy bude příště opět někdo hádat o tom, že piano přeci nemůže hrát hlouběji než kontrabas, nebo že housle neumí vytvořit více „hluku" než vlak metra, pozvěte ho sem...

Několik poznámek na úvod:
- nástroje jsou čistě akustické
- jde o slyšitelný pracovní rozsah
- frekvence se týkají pouze základních tónů, nepočítá se zde tedy s vyššími harmonickými
- jde pouze o malý výběr často používaných nástrojů

Zde je výběr nástrojů, s nimiž se můžete setkat v nahrávkách orchestrálních i komorních skladeb klasické hudby.

NÁSTROJ ROZSAH V Hz
koncertní piano 28 - 4 186
kontrabas 41 - 247
tuba 44 - 349
cello 65 - 988
trombón 82 - 494
kytara 82 - 880
lesní roh 110 - 880
viola 130 - 1 174
klarinet 165 - 1 570
trumpeta 165 - 988
housle 261 - 3 136
flétna 261 - 3 349

Zde jsou hlasy dle definic, podle kterých se určují v klasické opeře.

HLAS ROZSAH V Hz
bas 87 - 349
baryton 98 - 392
tenor 130 - 494
kontraalt 131 - 698
soprán 247 - 1 175


Závěr? Téměř veškerou práci při reprodukci lidských hlasů a klasických akustických instrumentů odvede středový a basový reproduktor. Nedílnou součástí hudby jsou ale kromě základních tónů také harmonické frekvence – například i masivní kostelní zvon, dunící hluboko v basovém pásmu, vyprodukuje harmonické sahající předaleko za rozlišovací schopnosti lidského sluchu (a tam si svůj díl práce odvede už i tweeter).

Bez zajímavosti není ani přehled toho, jaký akustický tlak umí jednotlivé nástroje vytvořit. K tomu bychom si však měli nejdříve zopakovat něco málo teorie.

Decibelová škála je logaritmická stupnice, v níž například 95dB znamená dvojnásobnou hlasitosti oproti hodnotě 85dB. Fyzikálně řečeno, jde o trojnásobné zvukové zatížení. Mimochodem, budete-li dlouhodobě vystaveni hluku cca 85dB, pravděpodobným důsledkem bude úplná ztráta sluchu (což je dosti děsivé v kontextu níže uvedeného přehledu), například 8 hodin vystavení této úrovni hluku je stejně nebezpečné, jako poloviční doba při úrovni 88dB.

ÚROVEŇ (v dB) konkrétní příklad
0 práh slyšení, zvukotěsná místnost
10 ševelení listů ve vánku
20 šepot
30 tichá konverzace v knihovně
40 běžná konverzace v tiché místnosti
50 běžná konverzace ve venkovním prostředí
60 hluk v obchodním domě (bez ambientní hudby)
70 městská ulice
80 hlučná open space kancelář
85 práh rizika trvalého poškození či ztráty sluchu
90 projíždějící vlak metra
100 pneumatické kladivo na vzdálenost 3m
110 vzlet vrtulového letadla
100 - 120 typický rockový koncert
120 vzlet proudového letadla a práh bolesti

Nyní vezměme poměrně reprezentativní šestici nástrojů, u nichž si předvedeme, jakého akustického tlaku jsou schopny na vzdálenost první řady v koncertní síni. Můžete si také udělat zajímavou představu o dynamice jednotlivých nástrojů. Nejde však o dogma, příklady vychází z měření konkrétních nástrojů, pročež je třeba brát hodnoty jako orientační.

NÁSTROJ ROZSAH V dB
basový buben 35 - 115
cimbál 40 - 110
varhany 35 - 110
piano 60 - 100
trumpeta  55 - 95
housle  42 - 95

Jste překvapeni? Kdo by věřil, že cimbál může při maximálním vypětí hrát stejně hlasitě jako Rolling Stones na open air koncertě. Kdo by tušil, že dramatická část varhanního recitálu přehluší i sbíječku. Tak či tak doufáme, že vám tento text pomohl k lepší orientaci v problematice reprodukce zvuku a snad vám umožní pro příště ještě lépe a přesněji srovnat dojmy z živých a reprodukovaných vystoupení.

Text vychází z článku uvedeného v našem partnerském časopise TNT Audio (Geoff Husband | 1999 | TNT Audio | http://www.tnt-audio.com/topics/frequency_e.html) 

200 300 mcintosh

200 200 pmc

200 200 normaaudio

200 200 studiospalicek

200 200 rpaudio

200 100 wdq

200 100 rodel

200 300 basys cs subpage

 

ŠÉFREDAKTORŮV NEPRAVIDELNÍK

Jak se hodnotí?

Recenze všeobecně (na hudbu, na jídlo, na filmy, na auta, na makeup nebo na hifi...) jsou většinou cílem uštěpačných poznámek ze strany těch, s jejichž názorem se neshodnou, to je ovšem v zásadě asi i v pořádku, jakkoliv snaha ventilovat svůj názor spíše konstruktivním, logicky formulovaným způsobem by zjevně byla ku prospěchu o něco více. Jinými slovy, vyjádřit svůj názor "že je to sračka" mohu i slušně, věcně a bez nutnosti okamžitě napadat.

Číst dál...

200 200 xavian 200 200 soundstyle 200 200 eurostar 200 200 tykon 200 200 psg

200 200 hifiguide 200 200 cptpraha 200 200 basys 200 200 naimstudio 200 200 horn

200 200 aq 200 200 voice 200 200 yamaha 200 200 horizontrading 200 200 kasaudio

200 200 elfton 200 200 mareka audio 200 200 ibdczech 200 200 walter kircher 200 200 4ce distribution

1024 200 audio video show praha