Různých rádců, průvodců a diskusí o tom, jak si správě vybrat kompletní hi-fi sestavu nebo její jednotlivé součásti je na internetu bezpočet. Bylo by tak příslovečným nošením dříví do lesa, kdybychom se rozhodli věnovat se právě tomu. Navíc jsme přesvědčeni, že co pár uší (nebo spíše co vnímání jejich nositele), to osobitý a neopakovatelný vkus. Radit tedy někomu, co se mu má líbit je poněkud proti našim zásadám. Na druhou stranu, takový malý poučný text o tom, jakých rizik se můžete dočkat obecně při celém procesu nákup, to by se leckomu mohlo hodit. Znáte například všechna rizika koupě „šedého" zboží? Víte, jaká jsou omezení záruk? Pokusíme se vám všechno přehledně shrnout a vysvětlit v krátké sérii článků.

Protože ne každý se jistě přesně orientuje v tom, jaký nástroj vlastně kde a jak hraje, rozhodli jsme se udělat pro naše čtenáře takový malý přehled. Jedná se o frekvenční rozsah akustických nástrojů, nepřipojených na zesilovače a snímaných v reálném prostoru ze vzdálenosti jednoho metru. Až se s vámi tedy bude příště opět někdo hádat o tom, že piano přeci nemůže hrát hlouběji než kontrabas, nebo že housle neumí vytvořit více „hluku" než vlak metra, pozvěte ho sem...

Analog a Digital. Můžeme si je představit jako dva břehy, mezi nimiž obstarává spojení most. Tím mostem je digitálně-analogový převodník. Samozřejmě, že je třeba jet přes most také zpátky a proto existují i převodníky analogově-digitální. Výklad o principu fungování těchto přístrojů a srovnání formátů hudebních dat připravil Ing. Pavel Macura z firmy PMA – Pavel Macura Audio. Díl třetí, závěrečný.

Analog a Digital. Můžeme si je představit jako dva břehy, mezi nimiž obstarává spojení most. Tím mostem je digitálně-analogový převodník. Samozřejmě, že je třeba jet přes most také zpátky a proto existují i převodníky analogově-digitální. Výklad o principu fungování těchto přístrojů a srovnání formátů hudebních dat připravil Ing. Pavel Macura z firmy PMA – Pavel Macura Audio. Díl druhý.

Analog a Digital. Můžeme si je představit jako dva břehy, mezi nimiž obstarává spojení most. Tím mostem je digitálně-analogový převodník. Samozřejmě, že je třeba jet přes most také zpátky a proto existují i převodníky analogově-digitální. Výklad o principu fungování těchto přístrojů a srovnání formátů hudebních dat připravil Ing. Pavel Macura z firmy PMA – Pavel Macura Audio. Díl první.

Ve druhé části našeho třídílného seriálu o hudební akustice jsme probrali odvození konsonantních a disonantních intervalů. Ve třetí, závěrečné části se zaměříme na odvození tvrdé a měkké hudební stupnice a podstatu temperovaného ladění.

V prvním díle našeho výkladu jsme vymezili pojem hudební akustiky, stanovili, čím jsou dány jednotlivé kvality tónů a definovali jejich souzvučnost či nesouzvučnost, neboli konsonanci a disonanci. Viděli jsme, že základní konsonantní intervaly (na jiné nepřevodné) jsou určeny jednotlivými prvočísly. Jsou to oktáva (2:1), kvinta (3:2), velká tercie (5:4) a přirozená septima (7:4). Další možné intervaly již nepovažujeme za konsonantní, neboť jejich souvislost je tak vzdálená, že si ji sluch neuvědomuje.

Abychom mohli mluvit o různých aspektech hudební akustiky, musíme nejprve stanovit, co hudební akustika vlastně je, čím se zabývá. Akustika obecně je nauka o zvuku; o něm však může pojednávat z rozmanitých hledisek. Fyzikální akustika studuje fyzikální podmínky, za nichž zvuk vzniká ve zdrojích zvuku a dále se obírá šířením zvuku v pružných prostředích. Fyziologická akustika se zabývá ději v hlasovém a sluchovém ústrojí, jimiž vzniká hlas a jimiž je podmíněno vnímání zvuku.

Hudba... Vzbuzuje emoce, ovlivňuje nejen mysl, ale i tělo. Rychlá rozbuší srdce, pomalá zklidní dech a ukolébá mysl. Hudba ovlivňuje náš život víc a častěji, než většina z nás vnímá a stejně tak si ani spousta z nás neuvědomuje, že jako všeho ostatního, ani hudby nesmí být moc. Z lásky k ní chodíme na koncerty, opery a jiné hudební produkce, z touhy poslouchat si jí pouštíme doma ve všech chvílích, pouštíme si jí venku na cestách, k soustředěnému poslechu i kulisově. Ale téměř neustále. A čím dál více také hlasitěji a hlasitěji, abychom přehlušili šum velkoměst nebo si prostě hudbu jen pořádně užili. Málokdo se ale umí zamyslet nad tím, jaký zdravotní dopad může takové poslouchání reprodukované hudby mít. A nejen to – mnoho z nás se každý den pohybuje v hlučném prostředí, silný ruch je kolem nás téměř celý den a i ve zdánlivě obyčejném zvuku města může ležet nebezpeční pro náš sluch, které si uvědomují jen ti zodpovědní k sobě i jiným. Jednou z těch zodpovědných společností v audio průmyslu je i USHER, který právě nyní přichází i do Čech a na Slovensko s iniciativou POSLOUCHEJME ZODPOVĚDNĚ. A my jsme rádi, že ji našim čtenářům můžeme přetlumočit.

Od chvíle kdy člověk zjistil, že chvění je vlastně zvuk a zvuk je vlastně chvění a později, že obé lze zakonzervovat v drážce, nastala zvolna honba za ideálním způsobem jak chvění z drážek přenášet opětovně do našich uší. Přeskočme mechanické jehly a jimi rozkmitávané membrány, které hrály díky akustickým „labyrintům“ bez přispění elektrického proudu. Zapomeňme na rok 1925, kdy byla vynalezena první elektrická přenoska fungující na pioezoelektrickém principu (krystalová) a která „vydržela“ v levnějších gramofonech několik desetiletí (pouze obrazně neboť životnost hrotu byla velmi omezena). I já jsem na ní začínal, přestože od roku 1950 již byla k mání přenoska s elektromagnetickým principem. Když vše před tímto principielně novým způsobem snímání gramofonové drážky přeskočíme jako nezajímavou, málo kvalitní historii, můžeme se zastavit až u „magnetických“ (Magnetic Cartridge), magnetodynamických přenosek MM a MC. Co skrývají tato jednoduchá označení?