Analog a Digital. Můžeme si je představit jako dva břehy, mezi nimiž obstarává spojení most. Tím mostem je digitálně-analogový převodník. Samozřejmě, že je třeba jet přes most také zpátky a proto existují i převodníky analogově-digitální. Výklad o principu fungování těchto přístrojů a srovnání formátů hudebních dat připravil Ing. Pavel Macura z firmy PMA – Pavel Macura Audio. Díl třetí, závěrečný.
Analog a Digital. Můžeme si je představit jako dva břehy, mezi nimiž obstarává spojení most. Tím mostem je digitálně-analogový převodník. Samozřejmě, že je třeba jet přes most také zpátky a proto existují i převodníky analogově-digitální. Výklad o principu fungování těchto přístrojů a srovnání formátů hudebních dat připravil Ing. Pavel Macura z firmy PMA – Pavel Macura Audio. Díl druhý.
Analog a Digital. Můžeme si je představit jako dva břehy, mezi nimiž obstarává spojení most. Tím mostem je digitálně-analogový převodník. Samozřejmě, že je třeba jet přes most také zpátky a proto existují i převodníky analogově-digitální. Výklad o principu fungování těchto přístrojů a srovnání formátů hudebních dat připravil Ing. Pavel Macura z firmy PMA – Pavel Macura Audio. Díl první.
Audiovizuální technika je dnes nedílnou součástí našich domovů. Jsme zvyklí si po práci odpočinout při oblíbeném filmu z DVD nebo Blue Ray disku, při poslechu oblíbené hudby z CD, rádia nebo iPodu. Většina z vás, čtenářů Hi-Fi Voice, propadla kouzlu poslechu hudby a hledání toho správného audio řetězce, který je schopen vám správně předat emoce skryté v notách a tónech hudby všech žánrů. Jistě máte doma v obývacím pokoji, nebo někteří dokonce ve speciální poslechové místnosti sestavu pečlivě vybraných komponent, která vám přináší ten správný požitek. Co ale udělat pro to, aby hudba nebyla uzavřena jen ve vaší poslechové místnosti? Jak dostat hudbu do celého vašeho domova? Tomu se budeme věnovat v několika dílech našeho seriálu o vícezónovém ozvučení.
Ve druhé části našeho třídílného seriálu o hudební akustice jsme probrali odvození konsonantních a disonantních intervalů. Ve třetí, závěrečné části se zaměříme na odvození tvrdé a měkké hudební stupnice a podstatu temperovaného ladění.
V prvním díle našeho výkladu jsme vymezili pojem hudební akustiky, stanovili, čím jsou dány jednotlivé kvality tónů a definovali jejich souzvučnost či nesouzvučnost, neboli konsonanci a disonanci. Viděli jsme, že základní konsonantní intervaly (na jiné nepřevodné) jsou určeny jednotlivými prvočísly. Jsou to oktáva (2:1), kvinta (3:2), velká tercie (5:4) a přirozená septima (7:4). Další možné intervaly již nepovažujeme za konsonantní, neboť jejich souvislost je tak vzdálená, že si ji sluch neuvědomuje.
Abychom mohli mluvit o různých aspektech hudební akustiky, musíme nejprve stanovit, co hudební akustika vlastně je, čím se zabývá. Akustika obecně je nauka o zvuku; o něm však může pojednávat z rozmanitých hledisek. Fyzikální akustika studuje fyzikální podmínky, za nichž zvuk vzniká ve zdrojích zvuku a dále se obírá šířením zvuku v pružných prostředích. Fyziologická akustika se zabývá ději v hlasovém a sluchovém ústrojí, jimiž vzniká hlas a jimiž je podmíněno vnímání zvuku.
Hudba... Vzbuzuje emoce, ovlivňuje nejen mysl, ale i tělo. Rychlá rozbuší srdce, pomalá zklidní dech a ukolébá mysl. Hudba ovlivňuje náš život víc a častěji, než většina z nás vnímá a stejně tak si ani spousta z nás neuvědomuje, že jako všeho ostatního, ani hudby nesmí být moc. Z lásky k ní chodíme na koncerty, opery a jiné hudební produkce, z touhy poslouchat si jí pouštíme doma ve všech chvílích, pouštíme si jí venku na cestách, k soustředěnému poslechu i kulisově. Ale téměř neustále. A čím dál více také hlasitěji a hlasitěji, abychom přehlušili šum velkoměst nebo si prostě hudbu jen pořádně užili. Málokdo se ale umí zamyslet nad tím, jaký zdravotní dopad může takové poslouchání reprodukované hudby mít. A nejen to – mnoho z nás se každý den pohybuje v hlučném prostředí, silný ruch je kolem nás téměř celý den a i ve zdánlivě obyčejném zvuku města může ležet nebezpeční pro náš sluch, které si uvědomují jen ti zodpovědní k sobě i jiným. Jednou z těch zodpovědných společností v audio průmyslu je i USHER, který právě nyní přichází i do Čech a na Slovensko s iniciativou POSLOUCHEJME ZODPOVĚDNĚ. A my jsme rádi, že ji našim čtenářům můžeme přetlumočit.
Od chvíle kdy člověk zjistil, že chvění je vlastně zvuk a zvuk je vlastně chvění a později, že obé lze zakonzervovat v drážce, nastala zvolna honba za ideálním způsobem jak chvění z drážek přenášet opětovně do našich uší. Přeskočme mechanické jehly a jimi rozkmitávané membrány, které hrály díky akustickým „labyrintům“ bez přispění elektrického proudu. Zapomeňme na rok 1925, kdy byla vynalezena první elektrická přenoska fungující na pioezoelektrickém principu (krystalová) a která „vydržela“ v levnějších gramofonech několik desetiletí (pouze obrazně neboť životnost hrotu byla velmi omezena). I já jsem na ní začínal, přestože od roku 1950 již byla k mání přenoska s elektromagnetickým principem. Když vše před tímto principielně novým způsobem snímání gramofonové drážky přeskočíme jako nezajímavou, málo kvalitní historii, můžeme se zastavit až u „magnetických“ (Magnetic Cartridge), magnetodynamických přenosek MM a MC. Co skrývají tato jednoduchá označení?
…nebo jen otázka správného postupu při výběru?
High End není něčím, z čehož by se až tak jednoduše dala vyextrahovat nějaká univerzální pravda či formule úspěchu. Přesto s trochou rozumu a zkušenosti lze nalézt cestu ke spokojenosti věčně nespokojené hifistovy duše. Dobrých značek a komponentů je v dnešní době na trhu přehršel. Cílem tohoto článku není pokus o klasifikování jednotlivých vlastností a zvukových atributů těchto komponentů, ale spíše snaha o to, naznačit možnou obecnou cestu k tomu, aby si každý za co nejmenších finančních ztrát mohl nalézt ten zvuk, který mu vyhovuje. Kdybych měl před dvaceti lety ty zkušenosti s marnými pokusy nalézt vhodné komponenty, jaké mám dnes, ušetřil bych nejen nemalé finanční částky, ale i léta nespokojenosti. V tom se můj osud ale shoduje s osudy mnohých jiných příznivců High Endu a to mě též vedlo k tomu napsat tento článek a pokusit se tak začínajícím hifistům-audiofilům usnadnit cestu za dobrým zvukem a ušetřit je drahých zklamání. Na tomto místě je však dobré říci, máte-li možnost a jste-li ochotni do Vaší aparatury investovat milion korun a víc, neztrácejte zbytečně čas čtením tohoto článku, protože když je máte, pravděpodobně nemáte čas a vězte, že za tyto peníze koupíte komponenty, které budou zvukově sice odlišné, ale v kvalitě o které nemá smysl polemizovat a každý trochu seriózní prodejce se Vám v této cenové kategorii bude snažit dobře poradit, protože nebude riskovat, že by musel chodit po světě s otiskem čelního panelu zesilovače za statisíce na čele jen proto, že byste mu jej v návalu nadšení nad jeho dobrou radou omlátili o hlavu.
|
|
