Francouzi v Advance Acoustic nabízí jednak opravdu širokou škálu produktů od jednoduchých integrovaných zesilovačů po monobloky, ale snaží se vymýšlet také přístroje, reagující na nové trendy. Najdete u nich tedy přehrávače s převodníky s vysokým rozlišením, nebo kompaktní věžičku, složenou z řídícího a výkonového stupně, reagující na boom all-in-one elektroniky vyšší třídy. Nejnovějším oživením katalogu je X-Uni, all-in-one zdroj signálu. Ten plní i jednu z dalších základních charakteristik značky a to více než přátelsky nastavenou cenovku.
X-Uni se skrývá v nenápadné, černé, čistě pravoúhlé skříni. Lesklý čelní panel vám rozhodně přijde povědomý, pokud jste se už někdy setkali s nejnovější firemní sérií X (třeba pokud jste četli recenzi na Advance Acoustic X-i90). Tvary jsou to výsostně jednoduché, až nenápadné, ale o to lépe snad přístroj zapadne do domácího prostředí. Přímo uprostřed je ne úplně velký stavový displej, na němž se v heslech zobrazují základní informace, byť firmware by zasloužil ještě trošku dopilovat – občas se stane, že delší status se jaksi na displej nevejde a protože neroluje, budete si kousek muset domyslet.
Pod displejem je uzoučký slot mechaniky, která (jako překvapivě jedna z nemnoha) nejen disky snadno polyká, ale dokáže je také vysunout tak daleko, že je nemusíte brát za citlivou stranu s daty, ale dosáhnete až do středového otvoru. Ještě pod mechanikou je pak pětice maličkých základních ovládacích tlačítek.
Levou polovinu X-Uni zdobí jen logo a velké, poměrně výrazně orámované spínací tlačítko, to důležité je ale vpravo – přístroj je vybaven pravda dosti malým, ale barevným a adekvátně čitelným displejem, na kterém je zobrazena mřížka 3x4 tlačítek. Pravda – většinu času budete asi chtít Advance Acoustic X-Uni ovládat klasickým dálkovým ovládáním nebo nějakou z dostupných aplikací přes protokol UPnP. Trochu svébytný je komfort, respektive logika ovládání – pokud zvolíte dotykem nějakou položku na obrazovce, možná byste čekali přesun do podřízené úrovně nabídky, ale chyba lávky. Objeví se pouze okno, v němž jsou další ikony. Dá se na to vcelku snadno zvyknout, tento systém nemálo připomíná třeba logiku palubních systémů francouzských vozů – půjde tedy patrně tak trochu o „národní náhled".
Obejdeme-li přístroj zezadu, uvidíme hlavně v levém horním rohu dvojici vedle sebe usazených antének – jedna patří WiFi, druhá pak BlueTooth. Na stejném místě vpravo je napájecí zásuvka s kolébkovým spínačem. Prostor mezi těmito dvěma body vyplňují konektory v poměrně štědrém počtu – jistější připojení k domácí síti a internetu zajistí ethernetový konektor, připojení datových pamětí s hudbou klasický USB konektor a do role D/A převodníku a přepínače vstupů domácí audiovizuální sestavy pasuje X-Uni přítomnost dvojice analogových RCA vstupů a po jednom digitálním vstupu každého z nejběžnějších druhů – koaxiálního a optického. Poslední dva jmenované jsou k dispozici i jako výstupy, stejně jako je tu analogový výstup v podobě cinchů. Výstupní konektory pojal výrobce výrazně robustněji a na danou cenovou třídu působí hodně hodnotným dojmem. A to je vše. Je trochu škoda, že tu není třeba ještě další optický a koaxiální vstup (nebude tak jednoduché připojit třeba televizi a Blu-ray přehrávač, kde u obou bývá častější optika), také by tu ale mohl být ještě USB konektory typu B, aby X-Uni mohl posloužit i jako USB D/A převodník (byť s funkcí síťového klienta to není nic dramatického). V dnešní době trochu doplňkově může působit konektor FM antény.
Uvnitř působí přístroj poměrně jednoduše, zato ale organizovaně. Nejvíce místa zabírá mechanika, důsledně zakrytovaná a oddělená od okolí. Výstupní obvody, D/A převodník i napájecí část jsou daleko od sebe, na samostatných PCB deskách. To, že uvnitř najdete jen relativně kompaktní transformátor, ladí také s nízkou hmotností přístroje 4,9 kg (při standardních rozměrech 43 x 29,5 x 11 cm | š x h x v).
Veškerý vstupní signál je zpracováván čipem Cirrus Logic CS8416, schopným pracovat s rozlišením 24 bitů / 192 kHz. Obvody mají pracovní frekvenční rozsah 10 – 45 000 Hz, separace kanálů je vyšší než 80 dB, též hodnoty dosahuje i odstup signálu a šumu, celkové harmonické zkreslení by nemělo překročit 0,1%.
Protože jsme to dosud nespecifikovali, vyjmenujme si funkce tohoto přístroje hezky pod sebou:
- CD přehrávač
- FM tuner
- bluetooth přijímač (s protokolem aptX)
- D/A převodník
- síťový klient s internetovým rádiem
Po síti a z pevných pamětí si můžete přehrát dostatečně široké spektrum formátů – od MP3 a WMA, až po čisté PCM, WAV či FLAC s vysokým rozlišením. Snad jediné, co výrobce neimplementoval (protože přístroj přišel na trh ještě před boomem tohoto formátu) je podpora DSD.
Advance Acoustic X-Uni jsme poslouchali v dolnobřežanském studiu HIFI Partner, kde mu společnost dělala elektronika Canor TP106 VR+ a Advance Acoustic X-i90. Čistotu napájení zajišťoval IsoTek Aquarius, hrálo se přes reprokabel Xavian Mondiale a Dynaudio Focus 160, případně Focus 380. Velkou část poslechu jsme věnovali kompaktním diskům, ke slovu přišel ale i FLAC a FM rádio.
Poslech rádia je spíše průměrný, ničím vás neoslní a vyhledávání stanic je spíš přijatelné, než dokonale precizní. Nicméně u přístroje, vybaveného možností přijímat rádia internetová, je FM pouze pro staromilce a konzervativní posluchače. A takoví asi zrovna po X-Uni nesáhnou.
Přednes velmi populární skladby „No Sanctuary" od Chrise Jonese („Vinyl Classics Vol. 2" | 2014 | stereoplay) ukázal, že X-Uni to s bohatostí moc nepřehání a zvuk je tenčí, byť docela čistý. Nezazdí vás svojí energií ani objemem do vašeho křesla, struny mají při vyšší poslechové úrovni sem tam náznak větší říznosti. Ale v rámci kategorie je zvuk bezproblémově čistý a poklidný. Bas se snaží být spíše konturovanější, přesnější, než velký a efektní.
Při poslechu se zdálo, že vokály a vůbec střední frekvence mají lehkou tendenci být více vpředu, dominantnější a konkrétnější, než výšky a basy. Citelné to bylo třeba u Vangelisovy „Loosing Sleep" („Voices" | 1995 | East West | 0630 12786 2). Jemný hlas byl na danou cenovou kategorii již pěkně rozlišený a detailní. Máte pocit, že zvuk je v zásadě jednoduchý, bez kudrlinek a sofistikovanosti, ale čistý a ne chladný, ani hrubý. Občasná sykavka má jasně přiznanou říznost, ani při vyšší hlasitosti to však není nijak kritické, ani delší poslech není přes lehkou výraznost přednesu únavný.
Cinkot kovu v „Money" (Pink Floyd | „Echoes" | 2001 | EMI | 7243 5 36111 2 5) nás trochu zaskočil tím, že je trochu opatrnější a jemnější, minimálně pak v přímém porovnání se středním pásmem. Opětovně ale musíme v rámci cenové třídě konstatovat, že rozlišení je férové a detailů rozhodně není málo. Advance Acoustic je netlačí kupředu, podává je poměrně přesně a nekonfliktně, byť ne tím úplně nejživějším způsobem.
Naložit na v podstatě dosti dostupný kombinovaný přístroj dynamiku velkého orchestru v Orffově „Fortuna Imperatrix Mundi" („Carmina Burana" | Decca | 411 702-2), to prostě není fér – žádný z takových neumí podat dynamiku nespoutanou a živoucí. X-Uni se snažilo o maximální možnou přehlednost a spořádanost, což se docela dařilo, byť výměnou za trochu poklidnější přednes. Vnitřní dynamika nástrojů už je docela slušně podaná, přístroj ale by snad snesl maličko výraznější důraz.
Vkusná jistota se projevila i v poměrně jistém a stabilně podaném prostoru v „Nutty" od Thelonia Monka a Sonnyho Rollinse (2006 | Prestige | 0888072300101). Nástroje už jsou slušně oddělené. Vyvedli jsme zvuk optikou do Advance Acoustic X-i90 a X-Uni se zdá být sám o sobě dopřednější, výraznější, energičtější – to pomáhá i snazšímu vnímání kontur nástrojů, než u poklidnějšího X-i90.
Advance Acoustic X-Uni rozhodně není žádný měkký, příjemně, barevně hrající komponent – za své peníze se snaží o maximální věrnost a přesnost, což ale třeba „Gimme Shelter" od Patti Smith („Twelve" | 2007 | Columbia | 82876872512) trochu bere vítr z plachet – líbil by se nám plnější, výbušnější přednes, X-Uni si ale lehkým náznakem tvrdosti pomáhá k tomu, že zvuk působí přesně, analyticky a subjektivně to napomáhá i tahu na branku. Občasná důraznější sykavka není vysloveně nepříjemná, dokud nebudete hrát opravdu nahlas.
„The Ultimate Law" od Deep Purple („The House of Blue Light" | 1999 | Polydor | 546 162-2) není nahraná právě na jedničku a se svým dosti přímým charakterem nám to X-Uni také ukázal. Zvuk je tu přeci jen docela tvrdý a kultivovanosti by výrazně prospěl vyladěnější řetězec. Posluchačům, vyznávajícím ale analytičtější přednes, se bude líbit, že tento přehrávač od Advance Acoustic nic nezahlazuje a nezakulacuje.
Hlavním důvodem, proč byste si patrně chtěli koupit několik zdrojů signálu v jednom, bude pohodlí. Pravdou ale je, že pokud máte nějakých 25 000,-, jen obtížně poskládáte jednotlivé funkce X-Uni ve formě jednotlivých komponentů tak, aby hrály alespoň stejně dobře. I když subjektivně nejlépe funguje tento přístroj jako CD přehrávač, určitě je příjemné mít možnost pustit si FM rádio, nebo jeho internetovou alternativu, případně mít možnost sáhnout na svou hudební sbírku po síti. Faktem je, že spíše lehoučce tvrdší a analytičtěji pojatý přednes si ne s každým digitálním zdrojem dokonale rozumí a bojíme se, že by třeba u mp3 souborů nevalné kvality nemusel být úplně dlouhodobě příjemný. U zbytku ale strach mít nemusíte a výsledek není špatný – možná by bylo příjemnější naší středoevropské logice, kdyby tu a tam některá funkce reagovala trochu jinak (týká se to hlavně struktury nabídky), ale s trochou zapracování je komfort užívání velmi slušný. Advance Acoustic hraje dobře, minimálně v kontextu toho, kolik funkcí a za jakou cenu můžete nalézt v jediném těle. Neumí sice DSD, ale na druhou stranu by to mohla vyvážit čistota a slušné rozlišení.
Kč 21 490,-
--- --- --- --- ---
KLADY
+ mnoho funkcí v jednom těle
+ variabilní výstup a tedy možnost připojit rovnou třeba k aktivním reprosoustavám
+ síťové funkce jsou příjemně svižné
+ byť to na fotkách nevypadá, v reálu působí docela hezky
+ trochu tenčí, ale na danou třídu poměrně čistý a jasný zvuk
ZÁPORY
- nemá USB typu B, aby mohl fungovat jako USB DAC
- nepodporuje raketově rostoucí formát DSD
--- --- --- --- ---
PRODÁVÁ:RP Audio | www.rpaudio.cz
