Creek Evolution 2

Budeme-li citovat webové stránky Creek Audio Ltd., najdeme tam v překladu toto: „Creek Audio je v Británii usazená rodinná firma s více než třicetiletou historií. Ačkoliv začínala v jedné z ložnic v rodinném domku, nyní má Creek Audio tři kanceláře po celém světě, globální distribuci a ve svém oboru velmi respektované jméno. Creek Audio staví na třech základních principech; zvukové kvalitě, výrobní kvalitě a čestné cenové politice. Tyto původní principy firmu dodnes řídí a formují."

Není patrně lepšího úvodu do toho, co firma z hrabství Hertfordshire vlastně představuje. Jde totiž nejen o tradiční, ale také velmi tradicionalistickou značku, která do svého katalogu dosud odmítala zařadit „novoty" – všechny zesilovací prvky jsou tak koncipovány jako integrované, CD přehrávače přehrávají kompaktní disky a nic jiného, slova jako USB, hi-res, stream nebo FLAC jsou pak něčím, co britští gentlemani ještě plně neuznali za součást high fidelity bontonu. A co je nejlepší, tyto tradiční hodnoty najdete zabalené v cenově dostupných krabičkách, které si prostě na nic nehrají.

Evolution 2 je nižší ze dvou v současnosti vyráběných sérií a sestává z jednoho přehrávače, dvou integrovaných zesilovačů a tuneru. Nám se poštěstilo okusit první tři jmenované komponenty, tedy diskový přehrávače a dvojici integrovaných zesilovačů s poměrně velkým cenovým rozdílem.

Creek Evolution 2 by se dal zařadit na první pohled mezi obyčejné integrované zesilovače, k čemuž svádí i příjemně nízká cenovka. Už první potěžkání a osahání povrchu ale napoví, že Creek se opravdu snaží dostát principům z úvodního odstavce. Přestože černé tělo s masivním hliníkovým čelním panelem nepůsobí nijak robustně, váží při rozměrech 43 x 8 x 34 cm solidních 8,6 kg a na dotek působí nesmírně hodnotným dojmem. Žádný plast, žádný tenký plech, prostě žádná „komerce".

Základním rysem designu produktů Creek je jednoduchost – vlastně jediným tak trochu nestandardním prvkem tu je svislý prolis v čelním panelu, opticky půlící regulátor hlasitosti. Zbytek přední stěny se nese v duchu čistoty a minimalismu. Na levé straně kromě jasného nápisu s modelovým označením už najdeme jen výběr aktivního vstupu a tlačítko „Tape", odkazující na páskovou smyčku. Směrem vpravo od osy přístroje se nachází nevelký, ale dobře čitelný displej se všemi zásadními informacemi. Téměř vlasové písmo s decentním podsvícením je nicméně subtilnější, než bývá u většiny přístrojů zvykem. Sestavu prvků pak už doplňuje kromě velkého a do ruky příjemně padnoucího potenciometru destička s logem výrobce, malé spínací tlačítko a „plnoformátový" 6,3mm jack pro sluchátka.

Zadní strana pak potěší nadprůměrnou a dobře promyšlenou sadou vstupně – výstupních konektorů. Linkových vstupů je celkem pět, pokud si pak dokoupíte kartu s phono modulem, lze jeden z nich využívat právě jako gramofonový předzesilovač. Je zde pak ještě variabilní a fixní výstup (neboli pre-out a pásková smyčka), vše doplňuje přímý vstup do koncového stupně, určený dle nápisu pro AV receivery a procesory. I na zadní straně je cítit skutečně hodnotné provedení, jakkoliv třeba reproterminály pro jediný pár reprosoustav odpovídají svým provedením cenové kategorii. Na druhou stranu ani u takto „obyčejných" terminálů se nedá nic vytknout – jsou bytelné, po utažení udrží i masivnější kabel a pojmou lopatky, banánky i holé vodiče.

I uvnitř přístroje najdeme stejně poctivé provedení jako zvenku – v druhé generaci se navíc velká část konstrukce přiblížila vyšším modelům Destiny. Základem je tu 250VA toroidní trafo s odděleným vinutím pro analogové a digitální okruhy, víc než dostatečný výkon 75 Watt / 8 Ohm nebo 110 Watt / 4 Ohm mají na starosti bipolární tranzistory s vysokou proudovou kapacitou, pracující ve smíšené třídě A/B. V napájecím zdroji najdeme kondenzátory s celkovou filtrační kapacitou 20 000 mikrofarad. Regulace hlasitosti je analogová, s digitálním řízením – využívá modul Burr-Brown PGA2311. Výběr vstupů je realizován zlacenými relátky a při otočení ovládacího prvku zesilovač nádherně (jakkoliv se to u podobného zvuku těžko popisuje) kovově cvakne.

Výrobce udává frekvenční odezvu v toleranci -1dB na 5 – 50 000 Hz a rychlost přeběhu na 25 V / mikrosekundu, navíc velmi slušný zisk x52. Odstup signálu a šumu je na úrovni 90 dB, která se snad v době digitálních zesilovačů může zdát malá, ale není tomu tak.

Integrovaný zesilovač Creek Evolution 2 jsme poslouchali hlavně se stejně pojmenovaným CD přehrávačem a vyšším firemním kolegou Creek Evolution 5350. K dispozici byl také NAD C370, Opéra Reference 12 a Pioneer BDP-LX71 spolu s KingRex UD384. Kvalitu napájení obhajoval Xindak XF-2000B. Hlavními reprosoustavami se staly Epos Elan 15, protože je dobře známé úzké propojení obou výrobců. Samozřejmě se ale dostalo také na Xavian Bonbonus a Harbeth Monitor 30. Kabeláž dodal kromě Eagle Cable, Monster Cable, ProAc a Quad také německý InAkustik a to rovnou ze své Referenz Selection série.

Velmi příjemnou živost zvukového podání, dalo by se říci, že tuto až typicky britskou manýru převedl Creek zvláště v kombinaci s firemním zdrojem signálu u „Radio Free Europe" (R.E.M. | „Singles Collected" | 1994 | EMI | 7243 8 29642 2 3). Střední pásmo je podané komplexně, čistě a vynikají tak jak velmi razantní bicí, tak typický zpěv Michaela Stripa. Potěší na danou třídu velmi solidní rozlišení; Creek umí přednést i drobné detaily a hlavně v nich udržet pořádek – zvuk je totiž lehký a snadno čitelný. Právě přehled pomáhá vybudovat atmosféru nahrávky díky plastickému zvukovému obrazu. S o třídu vyšším Evolution 5350 byla hudba ještě výrazně plnější, sytější, snad i zemitější, protože Evolution 2 přeci jen poskytuje ne úplně velký objem basů a naopak lehce větší porci nejvyšších frekvencí. Třeba zrovna kopák tak sice má slušnou razanci, ale je snad až příliš střídmě podaný, Creek jako kdyby byla v tomto ohledu snad až příliš decentní. Na druhou stranu je osvěžující, že se někdo nesnaží „vlichotit" našemu sluchu mocným basem.

Jsou okamžiky, kdy mají výšky na Evolution 2 poměrně dost prostoru v porovnání se zbytkem pásma. Třeba v krásné, baladické „Vienna" od elektroniků Ultravox („Vienna" | Chrysalis | 1994 | 0946 3 21296 2 8) přichází ke slovu velmi výrazné syntezátory, kombinace elektroniky Creek s nimi balancuje na hraně až přílišné razance, aniž by ale naštěstí přepadla na tu špatnou stranu hranice. Energii na výškách ale snadno zkrotíte buď sametovějším charakterem zdroje signálu, případně na nejvyšších frekvencích trochu „tupějšími" reprosoustavami. Nejspíš to ale nebude třeba, protože právě díky trochu světlejšímu zvuku zní Creek Evolution 2 velmi živě, rychle a právě to také napomáhá vnímání nadstandardního rozlišení.

Creek se také odhodlaně snaží přiblížit se k věrné tonalitě akustických nástrojů, nádherná je „Dedicated to..." Allana Tylora („Closer to music vol. 2" | 2009 | Stockfisch | SFR 357.4009.2). Akustická kytara zní čistě, uvolněně, zvuk zůstává rychlý a dobře kontrolovaný. K dobré atmosféře přispívá hlavně detailnost, kdy Evolution 2 věnuje velkou snahu zobrazení každého hudební informace z disku. Snad přeci jen ne tak barevně nasycený charakter s lehounce světlejším vyvážením frekvenční křivky nemusí být pro každého, zvláště ne pro ty, kteří touží po výrazném, důrazném „spodku". Jinak je ale muzikální, energický projev Creek Evolution 2 velmi příjemně poslouchatelný v jakémkoliv okamžiku a není v podstatě nic, co by mu bylo možno v reálném světě vyčíst. Prostě se jen nesnaží nabídnout drama tam, kde není.

Charakter Creek Evolution 2 velice slušel Oldfieldově „Tubular Bells 3", zvláště kytarové smršti „Outcast" (Warner Music | 1998 | 3984243492). Jiskřivé, brilantní kytary akustické i elektrické jsou přes sebe naskládány s perfektní kontrolou, navíc ani v nejintenzivnějších chvílích, kdy hraje nějakých šest kytar přes sebe spolu s basou a bicími, neztrácí zesilovač přehled a zvuk přehledně rozvrstvuje. Navíc lehkost a mírná dopřednost zvuku v kombinaci s britskou muzikálností podání vás přikovají do sedačky takovým způsobem, že v mžiku zapomenete, že posloucháte přístroj za něco málo přes dvacet tisíc.

Přestože basu je spíše průměrně a nemá váhu a důraz pneumatického kladiva, ani kontrabas Paula Chamberse v „So What" (Miles Davis | „Kind of Blue" | 1997 | Columbia | CK 64935) nepůsobí chudě či nedostatečně. Onen trochu tenčí charakter si koneckonců uvědomíte až ve chvíli, kdy si stejnou nahrávku pustíte na stejném systému, jen třeba s o šuplíček výše posazeným Creek Evolution 5350, kde adekvátně cenovému rozdílu kontrabas rozkvete. I na Evolution 2 je ale kontrabas hebký, hluboké tóny krásně různorodé a i když barev je decentně akorát, plyne basová linka stejně vytrvale a přitom poklidně jako Temže pod Tower Bridge. Velmi dobrá kontrola také napomáhá přesné lokalizaci a dobrému vykreslení zvukové scény. Výsledný zvukový koktejl je velmi uvěřitelný, nepřehnaný a přitom muzikální, podle nejlepších britských tradic.

Creek Evolution 2 je bezpochyby zajímavý přístroj, respektující to nejlepší z přístupu Britů ze zlatých dob high fidelity. Robustní a hodnotné, byť v podstatě jednoduché provedení evokuje i přístup Creek k reprodukci – i ta je hodnotná, byť v podstatě jednoduchá, ale neschází v ní nic důležitého pro příjemný poslech. Tradiční ostrovní muzikálnost v případě integrovaného zesilovače Evolution 2 nestojí na hutném basu, ale spíše na jiskrných výškách, nádherně uvolněných středech a naopak decentním, kontrolovaném spodním pásmu. Pokud je živý, rychlý zvuk bez výraznějších příkras tím po čem váš sluchový aparát touží, kýženého charakteru se vám může dostat, zvláště spojíte-li tento integráč i s CD přehrávačem stejné řady. Za 22 000,- nabízí Creek Evolution 2 trochu neobvyklou, ale zvláště v určitých kombinacích velmi příjemnou cestu k reprodukci vaší diskotéky...

Kč 21 990,-

--- --- --- --- ---

KLADY

+ velmi hodnotné vnější provedení

+ lehký, srozumitelný, živý a detailní zvuk

+ „ostrovně" muzikální, tedy dobře poslouchatelný

+ v kombinaci s CD přehrávačem stejné série tvoří vyvážený pár

ZÁPORY

- trochu sytější projev by možná nebyl špatný

--- --- --- --- ---

VIZITKA PRODEJCE

High-End Audio Studio