Audiomat Opéra Reference

Francouzi jsou svou povahou tak trochu zvláštní národ. Milují umění, umí se radovat ze života a jejich požitkářství se promítá do všech částí života. Často jsou jejich řešení a nápady originální, často jdou svou vlastní cestou a často je jim přitom úplně jedno, co si o nich svět myslí. A stejně tak často je přesně za to svět obdivuje i nesnáší. V podstatě bychom předchozí věty mohli trochu „ohnout“ a aplikovat i na elektronky jakožto zesilovací prvky v audio elektronice. Co by tedy tak mohlo vzniknout, když Francouz vyrobí elektronkový zesilovač?

Zcela jistě to bude něco originálního, šarmantního, elegantního a vášnivého. To by vlastně mohla být docela dobrá zkrácená charakteristika produktů značky Audiomat, obohacující svět svými kouzelnými strojky již od roku 1986. Z malého městečka Rognac poblíž Marseille (a pro neevropský trh také z kanadského Blainville poblíž Montrealu) pochází elektronika, kolem níž se ve světě točí pověst o nesmírně muzikálnosti, pohodě, radosti a osobním šarmu.

Do rukou se nám dostala velmi zajímavá kompletní sestava z produkce Audiomatu – druhý nejvyšší integrovaný elektronkový zesilovač Opéra Reference, transport D1 a druhý nejvyšší D/A převodník Maestro 2. K nim byl přibalen elektrický filtr Enerr a adekvátní sada napájecích kabelů téže (mimochodem velmi zajímavé) polské značky. Právě na jediný lampový element v systému se podíváme. Mimo jiné – Audiomat je sice synonymem pro elektronkovou lahodnost, ale jak vidno, zvládá s přehledem i čistě tranzistorové konstrukce.

Jak už bylo řečeno, Francouzi jsou národem obdařeným od přírody citem pro eleganci a šarm. To se projevuje i na vzhledu Opéra Reference. Přestože je vše jednoduchost sama, dokázali návrháři exteriéru dodat snadno rozpoznatelný charakter. Hlavní podíl na tom mají dva masivní stříbrné kovové ovladače. Jeden pro regulaci hlasitosti, druhý pro výběr aktivního vstupu. Příjemný, dokonale plynulý chod a hodnotné provedení lákají k tomu si sáhnout. Symetrický vzhled předního panelu doplňují dva páčkové přepínače pro zapnutí a vypnutí stroje a funkci mute. Je to stylové, je to jednoduché a je to skvěle funkční. Aktivitu přístroje oznamuje dvojice masivních modrých diod s trochu jedovatým odstínem. Detaily broušení hliníkového panelu, gravírování loga i bytelnost celého zpracování jsou skvostné, stejně jako tak trochu industriální čistota zbytku krabice. Celé zařízení stojí na trojici velmi masivních hrotů.

Parádní zpracování ukazuje i zadní strana. Do šiku pod sebe seřazené masivní vstupní RCA terminály doplňuje celkem šestnáct terminálů WBT standardu; jak je u elektronek obvyklé, můžeme si vybrat zátěž 8 nebo 4 Ohmy. Opět jednoduchost a důvěryhodnost sama. Je pravdou, že by v této cenové relaci mělo být splnění daných kvalitativních nároků na zpracování samozřejmostí, ale není tomu rozhodně tak. O kvalitě ručního provedení vypovídá také váha 28 kg při vcelku kompaktních rozměrech 44,5 x 18 x 38 cm.

Uvnitř najdeme plně lampové provedení – v předzesilovací části sídlí trojice elektronek 5965, výkonovou části výrobce osadil osvědčenými modely EL34 (v tomto konkrétním kusu žhnuly ty vyrobené ve firmě JJ Electronic). Ty dokážou dodat dostatečných 30 Wattů na kanál a pracují do více než dvoutřetinového výkonu, konkrétně do 23W, v čisté třídě A. V domácích podmínkách se tak patrně z těchto mezí při běžném poslechu dostanete jen málokdy. Na elektronkový zesilovač pracuje Opéra Reference v poměrně širokém rozsahu 20 až 80 000 Hz (v toleranci -3dB). Přepínač vstupů dodala firma Lucas, zatímco velmi přesný potenciometr pro regulaci hlasitosti legendární ALPS.

První dojmy a základní popis jsme již přinesli v článku „Audiomat na první dotek“ a v podstatě není mnoho co dodat. Hlavními partner se staly Audiomat D1, vedoucí signál do Maestro 2. Kabely Enerr, k tomu obvyklá variace redakčních interconnectů. Stejně tak v oblasti reprosoustav se hrálo hlavně na Harbeth Monitor 30. Kolem ale prošly i jiné, nejvíce čas z těch alternativních strávil Audiomat s Quadral Ascent 90. Opéra Reference jsme slyšeli také s Triangle Magellan Cello a kabely Nordost.

Dopřáli jsme po každém startu zesilovači důkladný zahřívací čas, většinou alespoň půl hodiny „hudby v pozadí“. EL34 se ale zahřívají a svůj pracovní bod stabilizují rychle, takže náruživí posluchači mohou vychutnávat drtivou většinu schopností již po nějakých pěti deseti minutách.

Audiomat Opéra Reference disponuje pravým francouzským šarmem a galskou energií v jediném balení. První poslech vyvolává pocit, jako když do vás vrazí plně rozjeté TGV a odhodí vás do haldy sametu z osobních rezerv Coco Chanel. Intenzivní sólo na kontrabas v úvodu „Gotcha“ od Pat Barber je v podání Audiomatu lahodným nugátovým bonbónkem s neskutečně návykovou chutí. Temné, pevně vyřezané tóny jsou předkládány na neútočném, hlubokém a nesmírně objemném basovém základu, elektronkové teplo lamp sálá z každé noty a obklopuje posluchače svým kouzlem. To vše, aniž by Opéra Reference obětoval či zatajoval informace, pouze jejich syrovost a stručnost obaluje něhou a pohodou v tom nejlepším, přirozeném slova smyslu.

Elektronkové stroje jsou známé svým živoucím podáním vokálů a Audiomat v tomto oboru rozhodně potěší. Mohou to být složité vokální skladby typu Palestrinovy „Pie Jesu“ (z desky „5 Masses“ od Deccy), kde se mísí sbor a vedoucí hlas pod chrámovou klenbou plnou odrazů. Při vyšších hlasitostech mývají systémy tendence energii sykavek reprodukovat jako ostré, řezavé a nepříjemné chvilky, ale Opéra Reference si i tady udržuje svou grácii a vytříbené způsoby. Nastavte potenciometr na libovolnou úroveň (což mimochodem díky „hrubému“ a „jemnému“ ladění na dálkovém ovladači jde naprosto geniálně přesně) a vychutnávejte si vzdušný, křehký a atmosférický projev zesilovače. Hlasy jsou výborně rozlišené a velmi realistické, neztrácí se ani odrazy, i když jasný prim mají právě vokály.

Opéra Reference je přes veškerou něhu a jemnost i dynamicky talentovaným strojem. Nečiní mu nejmenší problém svými třiceti Watty ovládnout i masivní kotle v Mussorgského „Velké bráně Kyjevské“, ačkoliv dopřejeme-li si skutečně hlasitou reprodukci, logicky ucítíme ve špičkách určité rezervy. Při běžných domácích úrovních poslechu ale určitě není třeba se bát, i v náročných chvílích si Audiomat zachovává svou důstojnost, poutavost a nadhled zkušeného vypravěče, který k hudbě přistupuje s láskou, aniž by se přitom uchyloval k nepřirozené tonalitě a výrazným „líbivým“ zkreslením, tak častým u levných lampových zesilovačů. Opéra Reference je na prostě jen na výsost muzikálním strojem.

Kdo by čekal, že elektronky s poměrně malým výstupním výkonem budou limitem v oblasti volby hudebních žánrů, může své obavy odsunout stranou. Audiomat Opéra Reference se stejnou nonšalancí jako akustický jazz či klasickou hudbu reprodukuje i opačné spektrum – třeba Metallicu a „St. Anger“, u níž jen trochu překryje vulgární hrany a ostrosti svým klidem, ale neubere na syrovosti zvuku a jeho energii. Dokáže přitom hlavně udržet perfektní přehled a i dynamicky slabší nahrávce vdechnout živost a radost z poslechu. Obrovským zážitkem jsou třeba Nine Inch Nails s deskou „Year Zero“. Reznor své desky nahrává s až fanatickou péčí a Audiomat se projevuje jako báječný nástroj pro jejich industriální hudbu. Drtivé údery do bicí, expresivní zpěv a ostré kytary v otevřeném a transparentním zvuku vás téměř hypnoticky nutí poslouchat dál, dál a dál a díky čistotě také hlasitěji a hlasitěji, jak jen to vaše uši a vaši sousedé snesou.

Jistě, jsou na světě přesnější, realističtější i celkově prostě lepší zesilovače, ale jen nemnoho z nich je tak přitažlivých jako Audiomat, zvláště s vlastně tak příznivou cenovkou. Opéra Reference svou atraktivitu podporuje i velmi solidním podáním prostorových informací, což je jedna z vlastností, také často přisuzovaná obecně elektronkovým koncepcím. Faktem však rozhodně je, že Audiomat umí vytvořit velký, hutný a pevný zvukový obraz, jak se můžeme přesvědčit na severských variacích na tradiční laponská témata v podání uskupení Jienat. Jejich „Andreas, André“ je esencí něhy a pohody, vedený velmi realisticky vykresleným a konturovaným ženským vokálem, v pozadí velmi pečlivě lokalizovanými bubínky a vůbec nástroji rozesetými po vaší poslechové místnosti na široké a poměrně hluboké zvukové scéně.

Audiomat Opéra Reference svůj lampový původ nezapře a ani se o to nesnaží. A to je vlastně i dokonalá charakteristika celého jeho projevu – nic nepředstírající pohoda. Jedna z nejkrásnějších a nejpohodovějších skladeb ze série výběrů Best Audiophile Voices je určitě „True Colors“ od Evy Cassidy. Její křehký zpěv a minimalistické nástrojové obsazení po filtraci sítem značky Audiomat přichází k posluchači v krystalicky čistém, vzdušeném balení. Zpěv je tak emocionální, že nutí až zadržet dech a ani sebemenším pohybem nerušit atmosféru. Posluchač je okamžitě vtažen do sítí hudby, stává se součástí dění a vplouvá dovnitř nahrávky; jinými slovy, je dokonale pohlcen zážitkem z hudby, z její podstaty a radosti z poslechu.

Už jsme řekli, že druhý nejvyšší integrovaný zesilovač Audiomatu – Opéra Reference – si na nic nehraje. Netají se faktem, že jeho zvuk je elektronkový, vřelý a barevný, že realistický zvuk tu není cílem, ale prostředkem k objevení kouzla nahrávky a upoutání plné posluchačovy pozornosti. Opéra Reference je skutečnou operou – velkolepým dílem, které dodá šarm, něhu, pohodu a radost, hlavně radost každé chvíli s poslechem. I k méně povedeným nahrávkám je zesilovač laskavý, citlivě vyzdvihuje jejich podstatu a myšlenku, aniž by jejich neduhy odrazovaly od poslechu. U těch naopak kvalitních zase dokáže zužitkovat každý tón a na velmi transparentních základech svým charakterem ještě zvýšit jejich přitažlivost. Audiomat Opéra Reference je nástrojem na generování radosti, spokojenosti a souznění s hudbou. Zapomeňte na zvukovou chirurgii, zapomeňte na to, že posloucháte cosi umělého – s Audiomatem zůstane jen hudba a emoce.

Kč 139 990,-

--- --- --- --- ---

KLADY

+ hebký, něžný, a křehký zvuk

+ velmi solidní dynamika a živost

+ schopnost plnohodnotně rozhýbat i méně citlivé reprosoustavy

+ rozumně nastavená cena

+ přes lampový charakter zůstává blízko realistické tonalitě

ZÁPORY

- zájemci o absolutní realističnost a zvukovou chirurgii budou muset jinam

- schází mu symetrické provedení

--- --- --- --- ---